Využití dešťové vody v betonu a stavebnictví

Dešťová voda, kdysi považovaná za pouhý odpad, se v dnešní době klimatických změn a zvýšeného povědomí o životním prostředí stává cenným zdrojem. Její sběr a využití přináší řadu výhod, od ekologické udržitelnosti po finanční úspory. Tento článek se zaměří na možnosti využití dešťové vody v oblasti stavebnictví, se zvláštním důrazem na její použití v betonu, a poskytne ucelený přehled související legislativy, dotací a praktických aspektů.

Kvalita dešťové vody

Dešťová voda je ve svém „vzniku“ považována za vodu destilovanou, jelikož k jejímu vzniku dochází odpařováním vody v troposféře a proto v ní nenajdeme žádné jiné rozpuštěné látky. Nicméně právě průchodem atmosférou dochází ke kontaktu s různými chemickými látkami. Kvalita této vody je v tomto prostředí zřetelně ovlivněna znečištěním vzduchu. Dešťová voda po průchodu atmosférou vykazuje hodnotu asi 5,6 pH, protože se váže mimo jiné také s CO2, obsaženým ve vzduchu.

Znečištění dešťové vody

Znečištění již zachycené dešťové vody je trojího původu:

• rozpuštěné a nerozpuštěné látky z průchodu atmosférou,
• znečištění, které se během bezdeštného období nahromadí na povrchu území a během dešťové události je odváděno s dešťovou vodou,
• znečištění, které vzniká při kontaktu dešťové vody s materiály na povrchu území a staveb.

Hodně známé je znečištění kyselinotvornými látky, ke kterým patří kyselina sírová, dusičná, chlorovodíková. Pocházejí převážně z průmyslových zdrojů znečištění, převažují nad zásaditými látkami (uhličitan vápenatý a hořečnatý, amoniakální dusík), pocházejícími především z přirozeného prostředí.

Opotřebováním stavebních částí budov vlivem vody, slunce, mrazu a deště se uvolňují částečky krytiny střech, cihel, betonu, kovů, barev, asfaltu, skla apod. Tyto částice tvoří značnou část znečištění v dešťovém odtoku. Rozsah znečištění závisí na stavu objektu a použitém materiálu. Z některých druhů střešních krytin, jako jsou eternit nebo lepenka, se mohou do vody uvolňovat nežádoucí látky, proto je jistější dát přednost jiným materiálům.

Čtěte také: Výroba betonu a dešťová voda

Hodnota pH

Hodnota pH určuje, zda je voda kyselá, neutrální nebo zásaditá. Stupnice pH se pohybuje od 0 do 14, přičemž hodnota 7 označuje neutrální vodu. Voda s pH nižším než 7 je považována za kyselou, zatímco voda s pH vyšším než 7 je zásaditá. Dešťová voda má obvykle mírně kyselé pH v rozmezí 5,0 až 5,5.

Při zachytávání a využívání dešťové vody hraje hodnota pH důležitou roli. Voda s nízkým pH může být kyselá, korozivní a může obsahovat zvýšené množství kovů, jako je železo, měď nebo zinek. Naopak voda s pH vyšším než 8,5 bývá tvrdá a může vést ke vzniku vodního kamene, snížení účinnosti spotřebičů a horší pěnivosti detergentů.

Využití dešťové vody ve stavebnictví

Stavebnictví je jednou z oblastí, kde můžeme efektivně využít dešťovou vodu. Dešťová voda, jako nekonečný zdroj užitkové vody, získává na popularitě u novostaveb i rekonstrukcí. Rostoucímu zájmu o její využití výrazně pomohla novela vodního zákona.

Drenážní beton

Unikátní řešení pro zadržování srážek v urbanizovaném prostředí využívá dešťovou vodu, která se svádí ze zpevněných i zelených ploch systémem drenážního potrubí. Dešťová voda se neodvádí kanalizací, vsakuje se v daném místě a zlepšuje klima především v urbanizovaném prostředí.

Při výrobě drenážního betonu se využívá kamenivo, v jehož křivce zrnitosti chybí jemná frakce. Nejčastěji se používá kamenivo frakce 4/8 mm. Drcené kamenivo s ostrými tvary zrn je vhodnější pro svou protiskluznost. Drenážní beton se vyrábí v tužších konzistencích S1 a S2 a dopravuje se v čerstvé podobě z betonárny na stavbu zpravidla na korbě sklápěče.

Čtěte také: Podrobný průvodce světem vibrátorů na beton

Orientační skladba pro pochozí plochu tvoří drenážní beton o tloušťce 150 mm s podkladní vrstvou z kamenné drti tloušťky 200 mm. Podloží musí být dostatečně zhutnělé a propustné. Výsledná pevnost drenážního betonu je výrazně ovlivněna mírou zhutnění.

Beton lze ukládat jak strojně, tak ručně. Ruční ukládání se provádí s následným zarovnáním a hutněním. Strojní ukládka je vhodná pro velké plochy a provádí se pomocí speciálních finišerů.

Drenážní beton je třeba chránit před zanesením zeminou a jinými nečistotami, aby nedošlo ke snížení funkčních vlastností. Je tedy nevhodný v místech sesouvající se zeminy. Drenážní beton lze i probarvit minerálními pigmenty.

Příkladem realizace je městský park Gaštanica v Bratislavě, kde byl použit drenážní beton ZAPA DROP. Zadržování srážek v urbanizovaném prostředí je součástí pilotního projektu, kdy se Bratislava připravuje na změnu klimatu.

Vliv dešťové vody na beton a maltu

Dešťová voda má obvykle mírně kyselé pH, což může mít vliv na beton a maltu. Kyselá voda může být korozivní a může způsobit vyplavování některých složek z betonu. Naopak, voda s vyšším pH, která bývá tvrdá, může vést ke vzniku vodního kamene.

Čtěte také: Základy a pokročilé materiály pevnosti betonu

U běžného betonu se dosahuje mrazuvzdornosti pomocí provzdušnění. Pomocí provzdušňujících přísad vznikají v betonu uzavřené vzduchové póry, které tvoří expanzní prostor pro led a chrání beton před poškozením.

Akumulace a systémy pro využívání dešťové vody

Pro volné hospodaření s dešťovou vodou je nutné investovat do speciální nádrže. Ty mohou být vyrobeny z plastu nebo betonu a liší se kapacitou i instalací.

Typy akumulačních nádrží

• Nadzemní sezónní nádrže (sudy a IBC kontejnery): Jsou cenově příznivější a snadno instalovatelné. Nejjednodušším zařízením je sud umístěný pod okapem. Větší objem (1 m3) dokáží zachytit IBC kontejnery. Nevýhodou je, že zabírají prostor a působením světla a teplotních výkyvů se v nich voda kazí. Jsou vhodné pro zalévání a sezónní využití.
• Podzemní nádrže: Jsou skryté, šetří místo, umožňují celoroční provoz a voda se v nich nekazí. Vyrábí se z oceli, betonu, sklolaminátu či plastu. Jsou finančně nákladnější a vyžadují spolupráci s odborníky při návrhu a instalaci. Mají bezpečnostní přepad, který je napojený na vsakovací zařízení.

Při výběru je důležité zvolit správnou velikost nádrže, která by měla být odvozena od úhrnu srážek v nejdeštivějším měsíci, plochy sběrné plochy (např. střechy) a předpokládané spotřeby vody v domácnosti. Pro rodinné domy s půdorysnou velikostí střech do cca 50 m2 jsou vhodné monolitické a samonosné podzemní nádrže o objemu 1500-1600 litrů, které nevyžadují betonování.

Instalace a údržba systémů

Instalace podzemní nádrže vyžaduje vykopání jámy a instalaci speciálního rozvodu vody k pračce a záchodu. Je proto ideální plánovat ji již při výstavbě nebo rekonstrukci domu. Životně důležité je striktní oddělení rozvodů pitné a dešťové vody, které nesmí být smíseny. Tento hygienický požadavek je dán normou ČSN EN 1717.

Systém pro využívání dešťové vody v domácnosti se nejčastěji skládá z filtrů (lapač listí, nátokový filtr), akumulační nádrže, plovací sací soupravy, sifonu na přepad, čerpadla, řídící jednotky, hladinového senzoru, potrubí a tvarovek.

Akumulační nádrž je vhodné minimálně jednou za rok důkladně vyčistit, a to v období po pylové sezóně nebo na začátku jarní sezóny.

Legislativa a dotace

Nové nastavení dotací programu Nová zelená úsporám od října 2021 obsahuje Podoblast D.3 - DEŠŤOVKA. Dotuje se využití dešťové vody na zálivku, zálivku + splachování WC, využití šedé vody a šedá voda+ (systém se dvěma akumulačními nádržemi pro využití vyčištěné a dočištěné odpadní vody a pro dešťové vody jako vody užitkové a případně pro zálivku). V rámci tohoto programu lze dosáhnout až na 50 % výše nákladů na pořízení systému pro využívání dešťových vod v domácnosti.

Pojem srážkové vody dle Zákona o vodovodech a kanalizacích (§ 1 odst. 3) zahrnuje rovněž povrchové vody vzniklé odtokem srážkových vod dopadajících na pozemky a je tedy širší než pojem srážkové vody dle Vodního zákona (§ 5 odst. 3), kde se jedná jen o srážkové vody ze staveb.

Vyřešení nakládání se srážkovou vodou je podmínkou pro vydání stavebního povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení nebo rozhodnutí o povolení změn stavby a změn užívání a kolaudačního souhlasu.

Dešťovou vodu lze vsakovat nebo akumulovat pro další použití mimo budovu (zálivka) nebo po úpravě ji používat v budově (např. pro splachování), kde musí být zcela oddělena od rozvodu pitné vody. Dříve běžně využívané odvádění srážkových vod oddílnou kanalizací je dnes využíváno jen v případě, že vsak ani akumulace není možná.

Možnosti využití dešťové vody v domácnosti

Dešťovou vodu lze v domácnosti využít pro splachování WC, praní prádla, topný okruh, mytí auta, úklid i k plnění bazénů po dezinfekci, a pro další účely, kde je užitková voda dostačující. Dešťová voda je měkká a k řadě činností vhodnější než voda pitná (např. k zalévání, praní atd.). Průměrná denní spotřeba pitné vody na jednoho obyvatele činí cca 100 litrů, přičemž téměř 50 % z tohoto množství nemusí tvořit vodu pitnou.

Tabulka: Využití dešťové vody v domácnosti

Záchyt dešťové vody je ekologické a finančně výhodné řešení, které může zásadně snížit náklady na provoz domácnosti.

tags: #použití #dešťové #vody #do #betonu

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s Levne Stavebniny na Heurece
• Kuchyňský sokl 20 cm: Odolnost a styl
• Využití geosyntetických izolací
• Inspirace pro jídelní stůl v masivním provedení
• Jak barvit OSB desky