Doba rozkladu odpadu v přírodě: Proč je třídění tak důležité

Že se v dnešním světě potýkáme s enormním množstvím odpadu, je nám všem velmi dobře známo. Tento vzrůstající ekologický problém jde ruku v ruce s navyšováním míry turismu. A tak není třeba si tu vysvětlovat příčiny a následky tohoto závažného ekologického problému. Nicméně, rádi bychom apelovali na turisty a všechny, kterým není lhostejné, co bude s přírodou za desítky a stovky let a přemýšleli o tom, zda to, co se právě chystají vyhodit do přírody se slovy: „to se rozloží“, se tam nebude rozkládat ještě dlouhá léta.

Každý z nás pravděpodobně narazil někdy při túře v přírodě nebo při výletu na vodě, při houbaření nebo při sběru borůvek v lese na nepěknou změť odpadků (nebo hůř - na černou skládku), kde jsme si mohli všimnout různých stadií rozkladu volně pohozených odpadků. Mimo nepěkný estetický i čichový zážitek jde ale o mnohem závažnější problém. Odpad uvolňuje do přírody jedovaté látky a může být původcem zranění pro lidi i zvířata. Vyhazovat nepotřebné věci na zem bychom v přírodě v žádném případě neměli. Nejenže příroda plná odpadků nevypadá dobře z estetického hlediska, ale do půdy se často v průběhu jejich rozkladu mohou uvolňovat toxické látky. Rozhodně je tedy lepší odpad třídit a vyhazovat.

Rozklad volně pohozeného odpadu v přírodě totiž trvá podstatně déle. Jen pro představu tu hovoříme o rozmezí od 14 dnů po více než 10 000 let! Platí to i pro rozklad všech možných druhů odpadu, kdy se bude stejný odpad rozkládat jinak ve vlhkém tmavém lese a jinak v suché vyprahlé poušti na přímém slunci. Různé odpadky se rozkládají různou dobu. Navíc i stejný materiál se může rozkládat mnohem kratší či mnohem delší dobu, protože záleží na místě, kde odpadek leží. U organických materiálů také na existenci rozkladačů, tedy organismů, které se odpadem živí nebo v něm žijí. Přesto existuje celá řada odpadků, která se rozkládá velmi dlouhou dobu nebo dokonce nikdy.

Doba rozkladu různých druhů odpadu

Právě s ohledem na dobu rozkladu se různé materiály velice liší. Je třeba zdůraznit, že stejné výrobky se mohou v různých podmínkách rozkládat různou dobu, a to v závislosti na přístupu kyslíku, na vlhkosti prostředí nebo množství slunečního světla.

• Zbytky jídla: Například doba rozkladu ohryzků od jablek či slupek od banánů je poměrně krátká, když se pohybuje od několika týdnů do několika měsíců. Ačkoliv taková slupka od pomeranče se může rozkládat až celý rok. Zbytky potravin mohou přírodě i prospívat, když fungují jako hnojivo. Čajový pytlík zcela splyne s půdou kolem sebe za šest měsíců.
• Papír: Rovněž papírové odpadky jsou organického původu. Proto se většina z nich, například papírové kapesníky, noviny či časopisy, obvykle rozloží za několik měsíců. Papír je vyrobený ze dřeva - mohlo by se tedy zdát, že se v přírodě znovu rozpadne takřka okamžitě. Není to ale tak jednoduché. Hygienické potřeby jako toaletní papír, tampony nebo vlhčené ubrousky potřebují minimálně dva roky. Aktuální je nyní v souvislosti s pandemií koronaviru téma rozkladu jednorázových roušek a respirátorů.
• Žvýkačka: Odhodit malou žvýkačku na zem se může zdát jako bezvýznamné, rozkládat se ovšem bude klidně 50 let.
• Cigaretové filtry: Kuřáci často odhazují nedopalky na zem. Ty se ale mohou rozkládat 15 let, někdy to dokonce může trvat ještě déle. Pokud patříte mezi kuřáky, pak si dobře rozmyslete, kam odhazujete nedopalky. Přírodě totiž trvá až padesát let, než si s nimi poradí.
• Plechovky a konzervy: Vyhazovat tyto nápojové a potravinové obaly do přírody rozhodně nedoporučujeme. Nejenže se budou rozkládat i desítky let, ale může rovněž dojít k poranění lidí a zvířat. Odhozená plechovka vydrží až padesát let.
• Baterie, autobaterie: Baterie se rozkládají 200 až 500 let a navíc v jejich případě hrozí velké riziko silného znečištění přírody. Uvolňují se z nich totiž nebezpečné, toxické látky.
• Pneumatiky: Do volné přírody rozhodně nepatří ani pneumatiky. Jejich rozklad totiž trvá stovky let.
• Plastové výrobky: Už výroba plastů je velkou zátěží pro životní prostředí a navíc obsahují nebezpečné látky. Doba jejich rozkladu se pohybuje v řádu desítek až stovek let, přičemž u polystyrenu se odhaduje na deset tisíc let, a dokonce se nemusí rozložit nikdy. Igelitový sáček se rozkládá 25 let, plastový kelímek 70 let a taková PET láhev potřebuje celých 100 let! Stoprocentně největší hrozbou pro přírodu je pak sklo a polystyren. Pravděpodobná doba rozkladu se odhaduje na celých tisíc let.
• Sklo: Také u skleněných výrobků lze dobu rozkladu spíše jen odhadovat.
• Oblečení: Co se týče oblečení, ponožky nebo bavlněné tričko se rozloží zhruba za rok a půl. Horší to je s koženými výrobky, jako jsou boty nebo pásky - ty totiž na celkový rozklad potřebují 40-50 let.
• Jednorázové pleny: Maminky malých dětí možná překvapí, jak velkou zátěží je pro životní prostředí obyčejná jednorázová plenka - rozkládá se totiž celou jednu čtvrtinu tisíciletí!
• Nápojové kartony: Neaseptické nápojové kartony bez hliníkové fólie pohltí příroda za cca 7 let, u těch s hliníkovou vrstvou to přírodě trvá cca 100 let, než je dokáže rozložit!

Přibližné doby rozkladu různých materiálů

Pro lepší představu uvádíme tabulku s přibližnými dobami rozkladu různých materiálů:

Čtěte také: Podkroví: kombinace palubek a cihel

Dopady odpadu na životní prostředí

Když něco odhodíme na zem, mizí to z našeho dohledu - ale ne z přírody. Zatímco nám připadá, že se jedná jen o „kousek odpadu“, v krajině může zůstat desítky, stovky i tisíce let. Slupka od banánu, plastová lahev, obal od bonbonu… Vypadají nevinně - zvlášť ve srovnání s velkými skládkami. Jenže právě tyto „malé odpadky“ tvoří obrovskou část problému, protože jich vznikají miliony denně.

Zahozený odpad není jen nehezký na pohled. Ohrožuje zvířata, znečišťuje půdu a vodu, zpomaluje koloběh přírody a vede ke ztrátě cenných surovin.

• Ohrožuje zvířata: Zvířata si odpad mohou splést s potravou - např. plastové sáčky, obaly nebo zbytky jídla. Mohou se udusit, zranit nebo jim odpad ucpe trávicí trakt, což často končí úhynem.
• Znečišťuje půdu a vodu: Některé materiály - například plasty, cigaretové nedopalky nebo chemicky ošetřený papír - uvolňují do půdy a vody toxické látky. Zahozený odpad je problém. Plasty, syntetické obaly a zbytky potravin zanechávají v půdě toxické stopy. A když k tomu přidáme agresivní chemická hnojiva nebo postřiky, dostává příroda dvojitou dávku zátěže.
• Zpomaluje koloběh přírody: Odpad, který se nerozkládá, blokuje prostor, kde by mohla růst tráva, květiny nebo stromy.
• Ztráta cenných surovin: Odpad, který by šel zrecyklovat nebo kompostovat, končí na skládce.

Co můžeme dělat?

Zodpovědný přístup k přírodě a životnímu prostředí je odpovědností každého z nás. Mysleme na to už třeba při příštím pikniku v přírodě - co si doneseme, to bychom si také měli odnést. Příroda tu totiž není jen pro nás, jsme její součástí, stejně jako rostliny a zvířátka, která v ní bydlí, tak na to mysleme.

Mnohé z toho, co vyhodíme, tu zůstává desítky až stovky let. Přitom stačí tak málo: odpad správně třídit, kompostovat, používat opakovaně nebo se mu úplně vyhnout.

• Třiďte odpad - poctivě: Papír, plast, sklo, bioodpad.
• Kompostujte zbytky z kuchyně a zahrady: Organický odpad nepatří do popelnice.
• Nakupujte s rozmyslem: Méně obalů, méně zbytečností, více kvality.
• Opravujte, recyklujte, darujte: Ne všechno, co doslouží vám, je skutečně na odpis.

Čtěte také: Přírodní materiály a současná architektura

Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

tags: #doba #rozpadu #cihly #informace

Oblíbené příspěvky:

• Naše zkušenosti s hrazdičkou a lehátkem pro miminko
• Desky lamino světlé
• Stylové regály na knihy
• Vše o masivních deskách
• Řezivo listnaté 4m