Dotřiďovací linky a recyklace polystyrenu v České republice

Recyklace plastů, kovů a papíru ve všech oblastech lidské činnosti je velmi důležitá a narůstá na intenzitě. Dotřiďovací linky, které hrají klíčovou roli v efektivním zpracování odpadu, procházejí v České republice významným vývojem. Od roku 2015 se výrobci v ČR již nepoužívají hexabromcyklododekan (HBCDD) přidávaný do polystyrenu jako zpomalovač hoření.

Inovativní dotřiďovací linka SAKO Brno

Důvod, proč se na slavnostní zahájení pravidelného provozu sešlo tolik významných hostů, je zřejmý. Jde totiž o první třídicí linku v České republice, která není založena na lidské práci, ručním třídění. Zde, v areálu městské svozové a odpadové firmy SAKO Brno jej třídí stroje. „Vysoký stupeň automatizace provozu zajišťují optické senzory, které dokážou rozlišit a separovat různé druhy odpadů mnohem rychleji a efektivněji než stávající ruční dotřiďování,“ vysvětluje Pavel Urubek, předseda představenstva SAKO Brno.

Například pokud jde o plast, zvládala stará linka maximálně 6 tisíc tun plastu ročně s čistotou třídění maximálně 35 %. Nová, automatická, linka roztřídí více než 20 tisíc tun plastového odpadu, navíc s trojnásobně vyšší čistotou třídění.

„Automatizovaný způsob dotřiďování minimalizuje zbytkový odpad. Technologie, která umí zachytit recyklovatelné plastové komodity až s 95% přesností, pomůže v třídění separovaného odpadu nejen Brnu, ale také podstatné části Jihomoravského kraje,“ oceňuje ministr životního prostředí Petr Hladík.

Výkonné technologie

Technologie nové linky vytřídí až 4,5 tuny odpadu za hodinu. Poradí si s odpadem uloženým v pytlích, který roztrhne tak, aby k třídění postupoval už volně ložený. Softwarový program následně rozpozná plasty podle tvaru, složení, a dokonce i barev. Balistická separace rozdělí odpad na 2D části (sáčky, fólie) a 3D části (kelímky, vaničky, konzervy). Součástí technologie je magnetický separátor železných kovů a indukční separátor pro sběr neželezných kovů, díky čemuž bude linka efektivně separovat také kovové obaly, jako jsou například plechovky od nápojů, konzervy či hliníková víčka. Proto nyní mohou tento odpad obyvatelé Brna odkládat do žlutých kontejnerů spolu s plastem. Linka zpracuje také polystyren.

Čtěte také: Nadčasová elegance bílé kuchyně s černými obklady

Na výstavbu dotřiďovací linky v celkové investici 330 mil. Kč poskytl Státní fond životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí dotaci 43 mil. Kč. Pro městskou společnost SAKO Brno stavěly areál třídicí linky společnosti Metrostav DIZ a IMOS Brno, technologii dodala slovenská firma VÚMZ SK. „Jde o jeden ze strategických projektů v oblasti životního prostředí, který si vyžádal investici ve výši 330 milionů korun. Oceňuji, že stavba linky netrvala ani rok. Již po devíti měsících od jejího zahájení jsme začali se zkušebním režimem a nyní přecházíme na pravidelný, každodenní provoz.

Recyklace polystyrenu (EPS)

Nádoby na třídění pěnového polystyrenu umožní obcím zajistit si čistou surovinu, o kterou mají recyklátoři zájem. Čistý EPS lze 100% recyklovat. Jde o objemný materiál, takže jeho odklonění z nádob na plasty je pro obce prospěšné. Přítomnost speciálních nádob na EPS by pomohla zvýšit i jeho vytříděnost.

Až jedna třetina EPS odpadů končí bez využití

Každý rok v Česku vznikne přibližně 7 500 tun odpadního pěnového polystyrenu. Z toho 6 000 tun pochází z obalů a zhruba 1 500 tun z čistých polystyrenových odřezků ze staveb. I když hmotnostně se jedná jen o 1 % celkového plastového odpadu, díky svému složení, které tvoří z 98 % vzduch, představuje tento volně ložený odpad objem cca 1 500 000 m3.

„Polystyren je 100% recyklovatelný, záleží ovšem na stavu, ve kterém je sesbírán. Čím čistší, tím lépe lze recyklovat,“ připomíná Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR. Zhruba jedna třetina EPS odpadu však u nás bohužel stále končí na skládkách nebo ve spalovnách.

„Obalový odpadní pěnový polystyren se dá podle místa vzniku rozdělit do tří skupin. První jsou odpady od občanů, které tvoří zhruba 2 500 tun ročně a v současnosti se recyklují z 30 %. Zde je největší potenciál navýšení podílu zrecyklovaných EPS odpadů. Druhou skupinu tvoří obalové odpady od obchodníků, kde se míra recyklace pohybuje okolo 80 %. Třetí, nejméně problematickou skupinu, představují EPS obaly z průmyslu, které slouží k přepravě různých dílů pro automobilový nebo elektrotechnický průmysl. Zde můžeme hovořit o téměř 100% recyklaci,“ přibližuje situaci Pavel Zemene.

Čtěte také: Efektivní řešení kuchyně ze sádrokartonu

Přehled recyklace odpadního pěnového polystyrenu (EPS)

Sběr a třídění odpadních EPS obalů z domácností

Občan má po rozbalení výrobku zabaleného do EPS několik možností. Buď odnese čistý obal do nejbližšího sběrného dvora, tam jej ještě mohou předupravit (drcení, kompaktování) a následně putuje k recyklátorovi. Třídění a kompaktování ve sběrném dvoře/ Sdružení EPS. Druhá možnost je vhodit použitý obal do kontejneru na plasty. V tomto případě může ale dojít ke kontaminaci a podrcení odpadu z EPS ve svozovém vozidle. Odpad poté putuje na dotřiďovací linku, kde jsou vysbírány pouze čisté kusy, které mohou být následně prodány recyklátorovi. Pro efektivnější převoz může být EPS podrcen či zkompaktován.

„Při tomto způsobu sběru kromě znečištění EPS obalu dochází k rychlému zaplnění kontejneru na plasty. I proto realizovalo Sdružení EPS ČR v Kralupech nad Vltavou pilotní projekt. Vedle kontejnerů na plasty umístilo i speciální nádobu na pěnový polystyren. Tím došlo k uvolnění jeho kapacity, zároveň byl získán čistý odpadní polystyren pro následnou recyklaci,“ vysvětluje předseda Sdružení EPS ČR.

Města a obce mohou významně podpořit efektivní systém třídění EPS

Dnes je sběr EPS realizován přes systém kontejnerů na plasty a prostřednictvím sběrných dvorů. Ne všechny obce ovšem v rámci sběrného dvora EPS třídí. „Sdružení EPS ČR aktuálně vede diskusi s představiteli měst a obcí. Cílem je po vzoru Kralup nad Vltavou zavést systém separovaných kontejnerů na EPS po celé republice. Motivace pro obce může být ekologická i ekonomická.

HBCDD a jeho likvidace

Nařízením Komise (EU) č. 2016/460 ze dne 30. 9. 2016 byl hexabromcyklododekan (HBCDD), přidávané do polystyrenu jako zpomalovač hoření, zařazen mezi tzv. perzistentní organické znečišťující látky (POP). Od 30. 9. 2016 se extrudovaným polystyrenem v budovách a při jejich výrobě nesmí používat polystyren s koncentrací HBCDD nad 1000 mg/kg. HBCDD netěká do prostředí, ani se nevyluhuje vodou. V ČR se izolační desky z EPS obsahující HBCD nevyrábí již od 1.10.2015. V ČR ji výrobci již nepoužívají od roku 2015.

HBCD z demolic, obsahem HBCDD nad limit určený nařízením, se nesmí ukládat do komunálního odpadu nebo ukládat na k tomu určené skládce. Odpad musí být buď spalován ve spalovnách nebezpečných odpadů nebo odstraněn na skládkách nebezpečných odpadů.

Čtěte také: jak vybrat lištu k pracovní desce

Polystyren sbírán v rámci obecního systému pro odpady, např. společností, nebo jako komunální odpad. Nařízení Komise (EU) č. 2016/460 ze dne 30. 9. 2016 vymezuje pokuty zákona č. 2016/460. Tyto druhy plastů (HBCDD) dostaly celosvětovou výjimku do roku 2019, tudíž se na ně výše zmíněná úmluva nevztahuje. Výrobci EPS nalezli účinnou náhradu v retardéru hoření Polymeric FR, který nemá POP vlastnosti. Z hlediska hygieny životního prostředí a zdraví osob by se měly recyklovat odpady z polystyrenu s HBCDD pomocí speciálních technologií, jako je například technologie DEPOLY od společnosti PURUM k znehodnocení HBCD na 99,999%. Z hlediska stávajících zateplovacích systémů s EPS s HBCD nehrozí žádné zdravotní riziko.

Zpracování odpadu na dotřiďovacích linkách

Do třídící linky směřuje přivezený odpad ze žlutých kontejnerů umístěných v obcích (tříděný plastový odpad z domácností). Pracovníci třídící linky mají za úkol vybrat vhodné odpady, které by mohly sloužit další recyklaci, tedy dále recyklovatelné plasty PET, HDPE, PP, PS a další. Nerecyklovatelné plasty, které nelze dále recyklovat a vrátit zpět do oběhu, zpracováváme za pomocí drtiče na drť, která po splnění parametrů, je dále předávána jako vhodné palivo cementárnám (je energeticky zhodnocena). Výroba alternativních paliv je energetické a materiálové využití odpadu, které nahrazuje až 90 % fosilních paliv, které by musela cementárna jinak použít jako výhřevné palivo. Ecorec Česko drtí speciální technologií přetříděné komunální odpady a to s řízením kvality. Tímto způsobem vzniká alternativní palivo, které firma Holcim Česko bezodpadově využije při výrobě cementu. Spaluje se při teploty vyšší než 1300°C a díky alkalickému prostředí nevznikají při pálení nové škodliviny. V Královéhradeckém kraji máme 11 688 kontejnerů na tříděný odpad a nechybí ani třídící linky.

Druhy zpracovávaných odpadů

• Papírové odpady: Na lince se třídí na jednotlivé druhy (noviny, časopisy, kartonové krabice). Roztříděný papír se lisuje do balíků a odváží ke zpracování do papírny, kde se přidává do směsi na výrobu nového papíru.
• Nápojové kartony: Obaly od mléka, džusu či vína se drtí a potom lisují do desek, nebo míří do papírny.
• Skleněný odpad: Je potřeba nejprve odstranit kovy, keramiku i porcelán. Poté se odděluje barevné sklo od čirého. Odtamtud se sklo odváží ke zpracování do skláren, kde se rozdrtí a přidá do směsi k výrobě nového skla. Takto se vyrábí lahve na nápoje a některé potraviny.
• Plasty: Ne všechny plasty jsou stejné. Z PET lahví se vyrábí vlákna, která se používají jako výplň zimních bund a spacáků nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií (sáčků a tašek) vznikají nové fólie a různé pytle. Z ostatních tzv. tvrdých plastů se vyrábí třeba cihly.

Optimalizace třídění odpadů v Hradci Králové

Město Hradec Králové ve spolupráci se svou dceřinou organizací Hradecké služby a.s. se snaží optimalizovat třídění odpadů z produkce občanů města. Projekt podporuje autorizovaná obalová společnost Eko-kom a.s. Pro pilotní projekt byly vybrány tři části města, včetně sídlištní zástavby a historického středu města. „Cílem projektu je zvýšit vytříděnost odpadů v této lokalitě. Zapojeným domácnostem budou zdarma poskytnuty nádoby,“ informuje Radek Sokol, ředitel společnosti Hradecké služby a.s. a odpadový hospodář města.

Účast v projektu je dobrovolná a bude smluvně podložena. Občané se mohou do projektu zúčastnit. Registrace je možná dvěma způsoby: online přes formulář na webových stránkách nebo na telefonním čísle 495540040. Mohou zvolit svoz z modrých (papír) a žlutých (plast) nádob 120 litrů nebo plastových pytlů. Start pilotního projektu je plánován na 1.7.2010. Ověřovací fáze bude trvat minimálně 6 měsíců. Po jejím skončení bude projekt vyhodnocen v různých částech města s různou zástavbou.

tags: #dotridovaci #linka #polystyren #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak položit dlažbu 60x60 cm v předsíni?
• Typy rýsovacích prken
• moderní betonové obklady fasád
• vysvětlení třídy ochrany II
• Renovace plovoucí podlahy: tipy a postup