Vnitřní zateplení pórobetonem: Technologie a detaily pro energeticky úsporné bydlení

V rámci technologického rozvoje stavebnictví dochází k neustálému hledání nejlepšího stavebního materiálu a nejlepší technologie výstavby. V důsledku ekonomické krize se tlak ještě stupňuje. Hledá se taková technologie výstavby, která bude levná a rychlá. Současně však stavba musí splňovat požadavky na nízké finanční náklady při užívání stavby a mít dostatečnou životnost.

Na stavebním trhu se objevují nejen vždy nové materiály a technologie, ale dochází také k přebírání materiálů a technologií z jiných států a k jejich přizpůsobováním novým klimatickým podmínkám. Příspěvek se zaměřuje na popis technologie výstavby rodinného domu z betonových skořepinových tvárnic se systémem vnitřního zateplení. Důraz je kladen na obálku budovy.

Je zde popsána technologie zhotovení obvodového zdiva a provedení zateplení, které je odlišné od běžné výstavby. Dále se zde zabývám popisem hlavních detailů, které se musí řešit jiným způsobem než u běžného zděného domu a jejich nedodržením dochází ke vzniku vad, které se mohou následně projevit poruchami. Jejich dodatečné odstranění pak nebývá levná záležitost.

Typy vnitřního zateplení a jejich vlastnosti

V současnosti je nejlevnější postavit rodinný dům jako dřevostavbu s lehkým sendvičovým pláštěm. Výstavba je levná a rychlá. Protože je výstavba na stavebním trhu značně rozšířená, jsou také dobře propracovány i jednotlivé konstrukční detaily a stavby vykazují dobré tepelně technické vlastnosti.

Další rozšířená technologie výstavby rodinných domů je pomocí keramických bloků se systémem vnitřního zateplení (ETICS). My se však budeme zabývat méně známou technologií výstavby domů z betonových skořepinových tvárnic se systémem vnitřního zateplení. Podle mého názoru tato technologie stojí někde mezi dřevostavbami s lehkým obvodovým pláštěm a stavbami z keramických bloků se systémem venkovního zateplení. Stavby postavené z betonových tvárnic se systémem vnitřního zateplení jsou levnější než stavby postavené z keramických bloků se systémem ETICS. Mají nízké náklady na provoz, dobré akustické vlastnosti a dobrou životnost.

Čtěte také: Nejlepší barva pro váš projekt

Vnitřní zateplení stěn se běžně nedoporučuje, protože původní zdivo zůstane v zimě prochlazeno, což způsobí kondenzaci vodní páry v konstrukci. Tento problém lze obejít kapilárně aktivním materiálem, který kondenzát odvede - „napije“ do sebe.

Ytong Multipor: Kapilárně aktivní izolace

U nás je zcela nový koncept vnitřního zateplení, který využívá kapilárně aktivní mikroporézní struktury silikátové izolace Ytong Multipor. Ta dokáže aktivně pracovat s vlhkostí, která kondenzuje v její tenké vrstvě přilehlé k chladnému okraji, bez nepříznivého vlivu na její izolační schopnost. Tento, u nás zcela nový produkt, vyvinula společnost Xella CZ ve spolupráci s firmou Tex-Color Ostrava spol. s r.o. a je založen na tepelně izolačním materiálu Ytong Multipor, jehož základem jsou křemičitany vápníku.

Základ spočívá v odlišné, tzn. kapilárně otevřené (neboli kapilárně aktivní) struktuře pórů. Pro správnou funkci je nutné izolační desky Ytong Multipor správně přilepit k zateplované stěně. Difúzní vlhkost, která jako vodní pára postupuje izolací Ytong Multipor, může v izolaci kondenzovat v těsné blízkosti parobrzdy, za ní - tzn. venkovní teploty 6 až 7 °C a nižších. Při této kondenzaci se uplatní otevřená, smáčivá porézní struktura izolace Ytong Multipor. Přes 90 % porézní izolace Ytong Multipor tvoří póry spojené kapilárami. Hmotná matrice tvoří cca 8 % objemu, zbytek je vzduch, který v hmotné matrici tvoří bubliny spojené kapilárami. Brzy na jaře a v létě nastávají podmínky pro intenzivní odpar jak směrem ven, tak dovnitř. Je třeba si uvědomit, že na obě strany od parobrzdy jde v podstatě o difúzně otevřenou konstrukci.

STYRCON: Odvlhčovací systém pro vlhké zdivo

STYREXON vnitřní zateplení nabízí skvělou prodyšnost (difúzní vlastnosti) max. μ = 10, které jsou umožněny vzduchovým prostorem mezi kuličkami potravinářského polystyrenu obalenými cementem, vzniká tak cementová skořepina. Vzduch se při topení neakumuluje hodiny do zdiva, ale „odrazí“ se zpět a vy tak díky tomu nemusíte dlouho topit. Můžete zateplit i vlhké zdivo až do vysokého stupně zavlhčení, do 8%. Vysoká paropropustnost je umožněna díky makroporéznosti tepelně-izolační desky. STYRCON® je kapilárně aktivní. Cementová struktura rozpije vodu vzniklou rosením v obvodové stěně a odvede ji do větších prostorů mezi granule polystyrénu. Tu se voda odpaří. Nedochází ke vzlínání vlhkosti (kapilár) a netvoří se ani plísně! Systém Styrexon lze použít na vnitřní zateplení vlhkého zdiva. Systém slouží jako odvlhčovací systém. STYRCON deska je lehká, pevná a zároveň odolná. Díky cementu je nehořlavá a odolává i plísním.

Výstavba z betonových skořepinových tvárnic s vnitřním zateplením

Na českém trhu se začínají postupně objevovat různé typy skořepinových betonových tvárnic od různých výrobců. Tvárnice jednotlivých výrobců se od sebe liší nejen rozměrově, ale také odlišnými fyzikálními vlastnostmi. Ve svém článku se budu zabývat betonovými skořepinovými tvárnicemi, které vyrábí firma Be-Tong s.r.o. Skořepinové betonové tvárnice se vyrábí patentovanou usměrněnou vertikální vibrací na vibrolisech firmy Adler.

Čtěte také: Rozměry a materiál vnitřního prkna pro děti

Betonová směs na výrobu tvárnic je složena z dolomitického vápence o frakcích 0 až 4 a 4 až 8 s obsahem cementu 6 až 8 % a vody. Vyrábí se plně automatizovaným řídicím systémem, který zajišťuje přesné dávkování jednotlivých složek betonové směsi. Automatizovaný výrobní proces zajišťuje přesné rozměry všech tvárnic, jejich rovinatost, kolmost stran a ostrost hran. Tvárnice mají standardní tloušťku stěn 18 mm. Z důvodu doporučené technologie výstavby mají tvárnice plná dna. Pouze rohové tvárnice mají otvor ve dnu tvárnice pro vertikální zpevnění (zmonolitnění) jednotlivých vrstev. Povrch betonových tvárnic je granulometrický. Tvárnice pro obvodové stěny i příčky jsou stejného složení. Pevnosti tvárnice se liší dle typu tvárnice. U průběžné tvárnice je to 3,5 MPa na tvárnici.

Tvárnice se vyrábějí v řadách o různých šířkách pro obvodovou stěnu a pro příčky. Každá řada má základní sortiment tvárnic: průběžná, rohová a dělící. Některé řady jsou rozšířené o doplňkové tvárnice (např. obloukové tvárnice). Při výstavbě se doporučuje používat materiály jen od jednoho výrobce. Pro zhotovené obvodové stěny se nejčastěji používají tvárnice o šířce 198 mm. Na zhotovení příček se používají tvárnice šířky 15 cm a šířky 10 cm.

Postup výstavby stěn a instalace sítí

Pod skořepinovými betonovými tvárnicemi musí být zhotoven kvalitní základ, který zabezpečí bezpečné přenášení zatížení domu přes základy do zeminy. Při výstavbě stěn se postupuje podobným způsobem, jako bychom stavěli zdivo z běžných keramických bloků. Tvárnice se kladou plným dnem vzhůru. Plné dno tvárnic nám zabezpečí, že betonová směs nanášená na tvárnice nám nepropadne do dutin spodní tvárnice.

Příčky se nespojují s obvodovým nosným zdivem na ozub, jako je tomu u keramického zdiva z důvodu eliminace tepelných mostů. Spojení obvodového zdiva s příčkou se zajišťuje pomocí plochých ocelových korozivzdorných stěnových spon. Po zhotovení svislých zdí následuje montáž stropní konstrukce.

Výplně otvorů (okna a dveře) se do obvodového zdiva zatepleného zevnitř neosazují přímo do roviny nosného zdiva, ale zapouštějí se až do vrstvy vnitřního zateplení. Tento postup se volí z důvodu eliminace tepelných mostů kolem výplní otvorů. Rám okna, nebo dveří se volí vždy o něco větší (cca 4 cm), než je velikost otvoru v nosné obvodové stěně. Po obvodě rámu okna, nebo dveří se přišroubují ocelové úhelníky, pomocí kterých se výplně otvorů připevňují k nosné obvodové stěně. Na okraj rámu výplně otvoru, který bude přitlačen ke zdi, se nalepí paměťová těsnící páska (např. od firmy Tremco Illbruck).

Čtěte také: Vlastnosti lakovaných a laminovaných dveří

Před lepením vnitřního zateplení musíme nejdříve provést instalaci inženýrských sítí. Na rozvod inženýrských sítí po domě využíváme nejčastěji podlahovou konstrukci a prostor pod stropem. Inženýrské sítě mohou být vedeny pod stropem, protože podhled stropní konstrukce bude upraven zavěšeným sádrokartonem. Ze stropu, nebo od podlahy, pak můžeme rozvést elektroinstalaci přímo po stěně k místu plánovaného umístění zásuvky, či vypínače. Kabely se vedou samostatně, nebo se umísťují do instalačního krku. Kabel, nebo instalační krk se pomocí sádry připevňuje přímo na zdivo z tvárnic. Do tvárnic se v žádném případě nevysekávají instalační drážky. Přívod vody pro topení se vede v plastových, nebo měděných trubkách umístěných v instalačních krcích (chráničkách). Při instalaci splaškového odpadního potrubí, a to hlavně stoupacího potrubí od WC se snažíme vyhnout umístění do tepelně izolačního sendviče obvodové stěny. Stoupací potrubí splaškové vody od WC umísťujeme do vnitřních příček, anebo potrubí předsadíme před tepelně izolační sendvič do vnitřní dispozice. S tímto omezením se musí počítat již v návrhu dispozice domu. Pokud už se z jakéhokoliv důvodu nemůžeme vyhnout tomu, abychom vedli splaškové a vodovodní potrubí mimo obvodovou stěnu z tvárnic, pak musíme udělat takové opatření, aby mezi potrubím a obvodovou stěnou z tvárnic bylo alespoň 80 mm tepelné izolace z polystyrenu.

Montáž vnitřního zateplení

Pro vnitřní zateplení je nejlepší použít izolační sendvičový komplex, který se skládá ze sádrokartonové desky a tepelné izolace (pěnový polystyren), které jsou k sobě pevně slepeny. V ČR nabízí takhle připravené tepelněizolační sendvičové desky firma Rigips pod obchodním označením Rigitherm. Desky jsou 1200 mm široké a 2600 mm vysoké. Podle zvolené tloušťky tepelné izolace se mění součinitel prostupu tepla obvodové stěny, který je přímo úměrný tepelným ztrátám domu. Tloušťka tepelné izolace se volí v tloušťkách od 20 mm do 200 mm. Sádrokartonová deska je pořád konstantní tloušťky a to 12,5 mm. Do místností s vysokou vzdušnou vlhkostí (např. koupelny) se používá tepelně izolační panel s impregnovanou sádrokartonovou vrstvou. Na vnitřní zateplení doporučuji použít sendvič s tloušťkou tepelné izolace min. 100 mm.

Vlastní instalace sendvičových desek je velmi jednoduchá. Na zadní stranu desky se nanese bodově lepící malta. Body jsou uspořádány do třech řad v podélné ose desky. Bodové lepení tepelně izolačního komplexu nám zajistí vytvoření vzduchové mezery mezi tepelněizolační sendvičovou deskou a stávající obvodovou stěnou z tvárnic. V této mezeře jsou vedeny rozvody elektřiny. Pokud bude v sendvičovém panelu umístěna zásuvka, či vypínač, musí se ještě před osazením izolačního panelu přesně rozměřit umístění této zásuvky a do panelu vyvrtat otvor pro protažení kabelu. Pomocí kruhového vrtáku určeného pro vrtání otvorů pro elektrické krabice do sádrokartonových desek se vyvrtá otvor přímo podle velikosti elektrické krabice do sendvičového panelu. Při osazování sendvičového panelu se pak musí současně provést protažení tohoto kabelu přes vyvrtaný otvor v sendvičovém panelu. Vedle již osazeného tepelně izolačního sendvičového panelu se osazují stejným způsobem další sendvičové panely. Po zatvrdnutí lepící malty se provede vyplnění spár u stropu a podlahy pomocí polyuretanové pěny. Po zatvrdnutí polyuretanové pěny můžeme provést zaspárování sendvičových tepelně izolačních desek běžným způsobem, jako u sádrokartonových desek. V následující fázi se provádí montáž elektroinstalačních krabic do tepelně izolačního panelu. Používají se elektroinstalační krabice určené pro osazení do sádrokartonu. Na stropní konstrukci se zhotovuje sádrokartonový zavěšený podhled. Z důvodů eliminace tepelných mostů se mezi sádrokartonový podhled a stropní konstrukci vkládá izolace o min. tl. 100 mm.

Řešení stavebních detailů a tepelné mosty

U staveb realizovaných z betonových skořepinových tvárnic se systémem vnitřního zateplení se řeší jednotlivé detaily jiným způsobem, než u staveb realizovaných podle systému ETICS. Níže se budu zabývat nejdůležitějšími detaily, které je nutné dodržet pro splnění tepelně technických požadavků na stavby. Mezi nejdůležitější detaily patří napojení příčky na obvodovou stěnu a styku stropní konstrukce s obvodovou stěnou.

Napojení příčky na obvodovou stěnu

Při napojování vnitřní příčky na obvodovou konstrukci (obálku budovy) je důležité, aby nedocházelo k přímému styku nosné konstrukce obálky budovy zhotovené z tvárnic s vnitřní příčkou zhotovenou z příčkových tvárnic. Pokud by se tak stalo, došlo by k vytvoření tepelného mostu a mohlo by docházet ke kondenzaci vlhkosti na vnitřní příčce. Z důvodu eliminace tohoto tepelného mostu se mezi spojení vnitřní příčky a nosné konstrukce obvodové stěny vkládá tepelná izolace z polystyrenu. Pro zachování spojení (zajištění stability) se do každé druhé horizontální spáry mezi tvárnice obvodové stěny v místě napojení vnitřní příčky vkládá ocelový nerezový pásek. Tento pásek prochází přes tepelnou izolaci vkládanou mezi obvodovou stěnu a příčku.

Napojení stropní konstrukce na obvodovou stěnu

Stropní konstrukce se nejčastěji zhotovuje ze stropnic, které se kladou do filigránových nosníků, které jsou uloženy na stěny z tvárnic Beton s minimálním uložením 125 mm. Stropní konstrukce se zmonolitní betonem (na výšku 40 až 60 mm na stropnice). Na obvodových stěnách se po celém obvodě ve výšce uložení filigránových nosníků zhotoví železobetonový věnec. Protože jsou však obvodové stěny zatepleny z interiéru, uložením stropní konstrukce na obvodové zdivo vznikne tepelný most. Abychom přerušili tepelný most, tak na stropní konstrukci do vzdálenosti 1 m od obvodových konstrukcí přidáváme tepelnou izolaci. Z horní strany stropní konstrukce je tepelná izolace schována přímo ve skladbě podlahy. Ze spodní strany stropní konstrukce musíme přilepit na stropní konstrukci teplenou izolaci z polystyrenu do vzdálenosti 1 m od obvodových konstrukcí.

Tepelně technické parametry a posouzení

Součinitel prostupu tepla obvodové stěny zhotovené z tvárnic s vnitřním zateplením Rigitherm 160 (tloušťka tepelné izolace je 160 mm) byl spočten v programu Teplo. Parametry pro vzduch v interiéru byly uvažovány pro bytovou a občanskou výstavbu. Návrhová teplota vzduchu je 20 °C a relativní vlhkost vzduchu je 50 %. Návrhová teplota vnějšího vzduchu byla uvažována −15 °C. Spočítaná hodnota součinitel prostupu tepla obvodové stěny byla rovna hodnotě 0,22 W/m2×K. Obvodová stěna s vnitřním zateplením splňuje požadavek na požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla.

Kondenzace vlhkosti a plísně

V zimním období musí mít konstrukce nejnižší vnitřní povrchovou teplotu θsi vyšší nebo rovnou požadované povrchové teplotě θsi,N, jinak by na povrchu konstrukce docházelo ke kondenzaci vlhkosti a růstu plísní. Splnění této podmínky se prokazuje pomocí teplotního faktoru vnitřního povrchu fRsi. Kritický teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi,cr je stanovený dosažením kritické vnitřní povrchové vlhkosti φsi,cr pro návrhovou teplotu vnitřního vzduchu θai a návrhovou relativní vlhkost vnitřního vzduchu φsi. φsi,cr - kritická vnitřní povrchová vlhkost v [%], která stanovuje relativní vlhkost vzduchu bezprostředně při vnitřním povrchu konstrukce, a která nesmí být pro danou konstrukci překročena.

Dle normy ČSN 730540-3 Tab. H.2 byla stanovena návrhová teplota venkovního vzduchu θe pro místo situování měřeného rodinného domu na −15 °C. Návrhová teplota vnitřního vzduchu θai byla navrhnuta na 20 °C a relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 % (dle normy ČSN 730540-3). Ze vzorce (3) pak plyne, že posuzované konstrukce musí mít nejnižší hodnotu teplotního faktoru nejvýše rovnu hodnotě 0,744 (pro θai = 20 °C a φi = 50 %) pro prostory, v nichž není trvale a prokazatelně upravována vlhkost vzduchu. Z vypočítaných hodnot vyplývá, že posuzovaná konstrukce splňuje požadavek na nejnižší teplotní faktor vnitřního povrchu.

Současně se splněním požadavku na maximální ročního množství zkondenzované vodní páry uvnitř konstrukce je požadováno i splnění požadavku na roční bilanci kondenzace a vypařování vodní páry uvnitř konstrukce. Parametry pro vzduch v interiéru byly uvažovány pro bytovou a občanskou výstavbu. Návrhová teplota vzduchu je 20 °C a relativní vlhkost vzduchu je 50 %. Návrhová teplota vnějšího vzduchu byla uvažována −15 °C (pro oblast Frýdek Místek).

Z 1D posouzení obvodové konstrukce v programu Teplo dle ČSN 730540 při výpočtové vlhkosti vzduchu v interiéru 55 % bylo zjištěno, že dochází ke kondenzaci vlhkosti v konstrukci ve dvou zónách. Z 1D posouzení obvodové konstrukce v programu Teplo dle ČSN 730540 při výpočtové vlhkosti vzduchu v interiéru 45 % bylo zjištěno, že dochází ke kondenzaci vlhkosti v konstrukci v jedné zóně. Při posuzování bilance zkondenzované a vypařené vodní páry v jednotlivých měsíčních cyklech dle ČSN EN ISO 13788 bylo zjištěno, že při výpočtové vlhkosti vzduchu v interiéru 45 % zkondenzované množství vodní páry na konci každého měsíčního cyklu je rovno nule.

Tabulka: Bilance kondenzace a vypařování vodní páry

Hodnoty pro obvodovou konstrukci z tvárnic s vnitřním zateplením, při výpočtové vlhkosti vzduchu v interiéru 45% (bez vlivu zabudované vlhkosti, sluneční radiace a se zanedbáním difuzního odporu lepidla spojující sádrokartonovou desku a polystyren ze strany interiéru).

Měsíc Množství zkondenzované páry (g/m²) Množství vypařené páry (g/m²) Bilance (g/m²)
Leden 0 0 0
Únor 0 0 0
Březen 0 0 0
Duben 0 0 0
Květen 0 0 0
Červen 0 0 0
Červenec 0 0 0
Srpen 0 0 0
Září 0 0 0
Říjen 0 0 0
Listopad 0 0 0
Prosinec 0 0 0

Bilance zkondenzované a vypařené vodní páry dle ČSN EN ISO 13788 byla prováděna také na detailu napojení obvodové stěny a příčky a na napojení obvodové stěny a stropní konstrukce.

Doporučení pro rekonstrukce a zateplení stávajícího zdiva

Před stavbou novostavby vždy zohledněte to, co od daného způsobu výstavby očekáváte. Zateplení vložením izolací zevnitř a provedení přizdívky je poměrně obvyklým řešením pro zateplení štítových stěn u starších domů.

Posouzení stávajícího zdiva

Návrh tloušťky tepelných izolací by měl vyjít z posouzení stávající stěny a normových požadavků. Ty stanovuje současná platná norma ČSN 73 0540-2. Norma rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pro zdivo obvodové z cihel 0,25 (W/m2.K). Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby v případě dodatečného zateplení byla již naplněna hodnota doporučená, tedy 0,25 (W/m2.K).

Stávající zeď z plných cihel 30 cm má hodnotu U cca 1,8 (W/m2.K), v případě 15 cm pouze cca 3,3 (W/m2.K). Po provedení přizdívky Ytong 7,5 cm to bude jen o něco málo lepší a sice U 0,65 (W/m2.K) u stěny 30 cm a 0,8 (W/m2.K) u stěny 15 cm. Hodnoty jsem spočetl orientačně i se započítáním vlivu vzduchové mezery. Z tohoto důvodu doporučuji, aby mezi přizdívku a stávající zeď nějaká tepelná izolace vložena byla. Postačilo by, aby to byla taková vrstva, která nám zajistí alespoň minimální požadavek dle ČSN, tedy hodnotu součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) 0,38 (W/m2.K). Zde to vychází na 6 cm tepelné izolace na bázi pěnového polystyrénu. V daném případě je použití polystyrénu možné. Je poměrně málo paropropustný, takže bude v konstrukci působit jako určitá parozábrana. V případě použití minerální vaty bych se obával horšího vlivu případné kondenzace ve vyplněné dutině, která by nesvědčila nasákavé minerální izolaci. Při vyplnění navrhované mezery 3 cm polystyrénem bude hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro takto provedenou obvodovou zeď pouze 0,45 (W/m2.K), což je dost málo.

Pro dosažení dobrých energetických vlastností podkroví domu závisí nejen na obvodových stěnách. Je nutno splnit doporučené (tedy ty přísnější) hodnoty tepelné izolace i u ostatních konstrukcí tak, jak doporučuje norma. Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro střechu plochou a šikmou do 45° (podkroví) je 0,24 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K). Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). To znamená do podkroví nebo střechy vložit alespoň 30 až 36 cm tepelné izolace.

Důležité body při omítání zdiva

Jaké omítky je vhodné použít pro povrchové úpravy jednovrstvého zdiva z exteriéru? V našem systému je pro exteriér ideální Ytong vnější omítka tepelně izolační. Tato omítka se nanáší přímo na povrch zdiva, do omítky se zapracovává Ytong výztužná tkanina. Jako finální povrchová úprava se používají silikonové nebo silikátové barvené omítky, pod které se aplikuje základní nátěr. Počet vrstev a aplikace je shodná jako při vnější úpravě ETICS nad tepelnou izolací. Výztužnou vrstvu v podobě např. výztužné sklotextilní mřížky u exteriérové omítky doporučujeme vždy. U Ytong vnitřní omítka tepelněizolační není vždy nutné použít mřížku.

Jaké podmínky je třeba dodržet při aplikaci? Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být soudržný, čistý, suchý, bez prachu, oleje apod. Při aplikaci omítek na tvárnice Ytong/Silka, beton nebo keramické materiály je nutno z povrchu odstranit prach. Podklad není nutné penetrovat. V případě, že je podklad příliš suchý, postačuje jeho navlhčení čistou pitnou vodou nebo vodou odpovídající EN 1008.

Kdy je nejvhodnější období pro aplikaci omítek (je/není třeba zdivo omítnout před zimou)? Omítky je ideální aplikovat na co nejvyzrálejší zdivo. Na čerstvém zdivu s vysokou vlhkostí je velká pravděpodobnost vzniku trhlin. Není nutné zdivo před zimou za každou cenu omítnout. Pokud je dům pod střechou, pórobetonové stěny odolávají počasí bez větších problémů. Zdivo z běžných tvárnic však není určeno, aby bylo používáno bez povrchové úpravy.

tags: #dozdivka #z #porobetonu #na #vnitrni #zatepleni

Oblíbené příspěvky: