Drátkobeton na stěrku: Kompletní průvodce skladbou a aplikací

Drátkobeton je speciální beton, který kromě běžných složek obsahuje i ocelová vlákna nebo drátky. Tyto ocelová rozptýlená výztuž příznivě ovlivňuje technickofyzikální mechanické vlastnosti ztvrdlého betonu. V tomto článku projdeme všechny typy betonu pro podlahy, drátkobeton a jeho konkrétní dávkování, KARI sítě jako klasickou alternativu, minerální vsypy pro povrchovou úpravu a čerpání betonu s reálnými cenami od českých betonáren. V betonu obsažené drátky zlepšují soudržnost betonu v detailech konstrukce, především na hranách a rozích, omezují nebo zmenšují trhliny a zabraňují odlupování betonu.

Co je drátkobeton?

Drátkobeton (SFRC - Steel Fiber Reinforced Concrete) je betonová směs, do které se při míchání přidávají ocelové drátky v množství 10-60 kg na m³. Drátky vytváří v betonu trojrozměrnou výztuž, která se aktivuje v okamžiku prvních mikrotrhlin a přejímá tahovou sílu. Klasický beton je tlakově pevný (30 MPa a výš), ale v tahu slabý (pouze 2-3 MPa). Proto se konvenčně vyztuzuje KARI sítí nebo prutovou ocelí, která přebírá tahová napětí. Drátky rozložené v betonu ve všech směrech tvoří prostorovou výztuž. Každý drátek (typicky 30-60 mm dlouhý, 0,5-1 mm silný) při smršťování nebo tahovém napětí překlenuje mikrotrhlinku a přidrží obě strany pohromadě.

Výhody a použití drátkobetonu

  • Drátkobeton má rovnoměrnější výztuž v celém průřezu.
  • Umožňuje rychlejší pokládku (bez distančních podložek).
  • Poskytuje lepší odolnost vůči dynamickým zatížením.
  • Je vhodný také při očekávaném zvýšeném namáhání betonu na otluk, tah a ohyb.
  • Díky zmenšení mikrotrhlin v betonu je redukován možný expanzní prostor uvnitř betonu, takže ocelová vlákna navíc zpomalují postup koroze vlivem karbonatace betonu.
  • Drátkobeton je dodáván i jako lehce zpracovatelný beton nebo beton pro konstrukce odolávající průsakům vody, tzv. vodotěsné betonové konstrukce.

Typy drátkobetonu

STEELCRETE® je drátkobeton určený pro konstrukční účely se zaručenou reziduální tahovou pevností. Ocelová vlákna mohou zcela nebo částečně nahradit klasickou betonářskou výztuž - ať už tahovou, smykovou, nebo proti objemovým změnám. Max. Parametrem navíc oproti běžnému konstrukčnímu betonu je výkonnostní třída drátkobetonu L1/L2 stanovená podle německé směrnice DAfStb-Richtlinie - Stahlfaserbeton. Výkonnostní třída L1 stanovuje hodnotu reziduální pevnosti v dostředném tahu při deformaci 0,5 mm, zatímco třída L2 stanovuje hodnotu reziduální pevnosti v dostředném tahu při deformaci 3,5 mm.

Alternativou k drátkobetonu STEELCRETE® je beton se zaručeným obsahem ocelových vláken. Na přání zákazníka přidáme specifikované množství ocelových vláken do betonu na betonárně, nicméně negarantujeme u něj žádné parametry navíc oproti běžnému konstrukčnímu betonu, pouze správně nadávkované množství ocelových vláken. Běžně dávkované množství ocelových vláken je v intervalu od 20 do 30 kg na metr krychlový betonu.

Přidání ocelových vláken doporučujeme hlavně v kombinaci s betonem pro průmyslové podlahy FLOORCRETE®.

Čtěte také: dodavatelé štěrku Zábřeh

Mýty o drátkobetonu

  • Mýtus 1: "Drátky koordují a prokousávají povrch." - V betonu pod povrchem drátky nekorodují, protože beton je alkalický (pH 12+) a vytváří na drátcích pasivační vrstvu.
  • Mýtus 2: "Drátky zraňují." - Moderní drátky jsou navržené tak, aby se v betonu neobjevovaly na povrchu.
  • Mýtus 3: "Drátkobeton nahradí beton vyšší třídy." - Nenahradí. Drátky zvyšují tahovou a únavovou pevnost, ale tlakovou pevnost ovlivňují minimálně.
  • Mýtus 4: "Čím víc drátků, tím lepší." - Do určité míry ano, ale při dávkách nad 60 kg/m³ se beton stává obtížně zpracovatelným a trvá delší dobu na ruční rozhrnutí.
  • Mýtus 5: "Drátky nejdou do čerpadla." - Jde.

Skladba podlahy s drátkobetonem

Při dimenzování podlahy je třeba nejprve stanovit složení podloží a jeho předpokládanou únosnost. Konečnou úpravu podkladu před betonáží lze zhotovit z zválcovaného drceného kameniva frakce 0/2 mm. Mezi podklad a betonovou desku se vloží fólie z měkčeného PVC o tloušťce 0,4 mm.

Příprava podkladu

Po dokončení odpadů, sítí atd. se terén dosypal kamenivem frakce 0/32. Kamenivo se objednává na tuny, potřebné množství se nejlépe vypočítá objemově. Kamenivo zvibrováním slehne o nějakých 20 - 30%, takže s tím je potřeba počítat. Abychom mohli na tyto nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku je nutné je zhutnit. Hutnění se u těchto jednoduchých staveb provádí pro nesoudržné zeminy (štěrky, písky, hlína štěrkovitá) vibrováním a válcováním. U soudržných zemin pak pouze válcováním. Při zhutňování je nutné dbát, aby nedošlo k porušení svodného potrubí kanalizace a ostatních přípojek.

Štěrk pod podkladní beton

Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete.

Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu. V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp.

Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou. Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování.

Čtěte také: Moderní betonová stěrka

Armování

Ocelová vlákna mohou zcela nebo částečně nahradit klasickou betonářskou výztuž - ať už tahovou, smykovou, nebo proti objemovým změnám. Rozptýlená ocelová vlákna v betonu částečně nebo v některých případech úplně nahrazují klasické betonářské výztuže, jako jsou třeba ocelové tyče nebo kari sítě vkládané do betonu.

KARI síť (svařovaná ocelová síť, obvykle 100×100 mm oka, drát Ø4-8 mm) byla dlouho standard pro vyztužení podlah. Drátkobeton jí začal nahrazovat před cca 15 lety a dnes dominuje v průmyslových aplikacích. KARI síť zůstává výhodnější pro tenké desky (pod 100 mm) a pro statické výpočty, kde projektant trvá na prutové výztuži.

Doprava a zpracování drátkobetonu

Beton dovezený z betonárny se rozprostírá, vyrovnává a hutní pomocí stroje s výsuvnou hlavicí, kde hlavice je výškově naváděna laserovým paprskem. K hlazení a následnému leštění se používají motorové rotační hladičky. Drátkobeton se hutní běžnými prostředky (vibrátory), avšak intenzita hutnění je zpravidla menší kvůli jejich konzistenci. Betony STEELCRETE pro plošné základové konstrukce je také možné vyrobit a uložit na vyšším stupni konzistence a jejich hutnění provádět pouze rozvlněním nivelačními hrazdami, a to ve dvou na sebe kolmých směrech.

Volbou betonu s rozptýlenou výztuží se výrazně zrychluje postup výstavby. Z následujícího postupu realizace základové desky o ploše 190 m2 pomocí drátkobetonu je patrné, že její realizace od příjezdu mixu na stavbu, načerpání betonu na plochu budoucí základové desky až po zpracování do požadované roviny zabrala dvojici stavebníků přibližně 2 hodiny.

Ošetření betonu po aplikaci

Povrch hotové základové desky z drátkobetonu je nutné, jako u běžného betonu, začít ošetřovat neprodleně po uložení betonu a musí trvat s ohledem na podmínky okolního prostředí. Správné ošetření betonu po aplikaci minimalizuje negativní vlivy okolí působící na čerstvý beton. Nejčastěji se jedná o vysoušení povrchu betonu vlivem vysokých teplot nebo větru, vyplavování cementu z povrchu betonu při silném dešti nebo promrznutím části nebo i celé konstrukce při teplotách nižších než 0 °C.

Čtěte také: Jak na voděodolný beton s epoxidem

Vysoušení betonu lze zabránit zakrytím fólií, vodním mlžením nebo vlhčením přes geotextílii. Teplota vody má odpovídat teplotě povrchu betonu. Příliš studená voda vyvolá tepelné smrštění povrchu betonu a vznik trhlin. Lze použít i ošetřovací nástřik nepropouštějící vodu. Toto řešení je doporučeno zvláště u lehce zpracovatelných betonů. Zabránit promrznutí betonu lze několika způsoby, na straně výrobce například ohřevem záměsové vody, kameniva a použitím betonů s vyšším vývinem hydratačního tepla, na stavbě případně zakrytím konstrukce nebo zaplachtováním části konstrukce a foukáním horkého vzduchu pod plachty. Využít lze i elektroohřev betonu uloženého v bednění.

Označení a typy betonu

Označení typu C25/30 není žádná mystika. Znamená dvě hodnoty: C25 = válcová pevnost 25 MPa (test na válcových zkušebních tělesech 150×300 mm), 30 = krychlová pevnost 30 MPa (test na krychlích 150×150 mm). Beton v ČR se navrhuje a fakturuje podle krychlové pevnosti, tedy té druhé hodnoty. Pro RD garáž volíme C25/30 (dostatečná pevnost pro osobní auto i SUV, rozumný poměr ceny a odolnosti). Pro průmyslovou podlahu s VZV nebo těžkým provozem C30/37.

Samotná pevnost betonu nestačí. Beton musí odolat prostředí, ve kterém bude - vlhku, mrazu, chloridům, chemikáliím. K označení pevnostní třídy se proto přidává tzv. třída expozice, například XF1-XF4 pro působení mrazu. Pro nevytápěnou RD garáž se vjezdem v zimě (sníh a sůl na kolech) je správné označení C25/30 XF4 nebo C25/30 XF4 + XD3. Pro exteriérový beton na terase C25/30 XF3 (mráz, ale bez chloridů).

Konzistence betonu

Beton opouští mixovnu v různých konzistencích, označovaných S1 až S5 podle ČSN EN 206. Pro strojně hlazené podlahy standardně S3 (možnost zahájení hlazení za 3-4 hodiny). Pro čerpané lité potěry nebo anhydrit S5 (dokonalé samorozlití). Pro základové desky s pevnou strukturou S2 nebo S3.

Beton lze připravit v konzistenci od zavlhlé konzistence S2 do lehce samozhutnitelné konzistence SF1. Drátkobeton se zaručeným obsahem ocelových vláken lze vyrobit stejně jako Konstrukční beton, tedy běžně od pevnostní třídy C 16/20 do C 50/60 a pro takový stupeň vlivu prostředí, který je předepsán v projektové dokumentaci.

Minerální vsypy

Vsypy jsou cementové směsi s tvrdými plnivy, které se zapracují do čerstvého povrchu betonu za 3-4 hodiny po betonáži. Výsledkem je povrch s výrazně vyšší obrusností než samotný hlazený beton. Panbex je historický český název, přejmenovaný firmou Sika na Sikafloor SynTop/ArmorTop/MetalTop. Vsypy se vyrábí i v barevných variantách (13 standardních odstínů + speciální na zakázku). Barva je tvořena oxidy železa nebo chromu, takže je UV stabilní (nevybledne).

  • Sikafloor-2 SynTop (bývalý Panbex F2) - křemičité plnivo, ekvivalent Fortedur 1010.
  • Sikafloor-3 ArmorTop (Panbex F3) - korundový ekvivalent Fortedur 1020.
  • Sikafloor-1 MetalTop (Panbex F4) - metalický ekvivalent.

Dávkování drátků

Na zjišťování množství drátků v čerstvém cementovém betonu neexistuje odpovídající legislativa ani vnitropodnikový předpis. Byl vypracován zkušební předpis s názvem Zjišťování množství ocelových drátků v čerstvém betonu. Odběr vzorku se uskutečňuje postupně přímo z domíchávače při jeho vyprazdňování nebo z místa ukládání do zvolené nádoby v celkovém množství nejméně 5 l. Takto odměřené množství čerstvého betonu s rozptýlenými drátky se přemístí do nádoby s minimálně dvojnásobným obsahem a pomocí doplňované vody se směs za stálého míchání rozředí tak, aby se jednotlivé složky, hlavně cementu, ve vodě rozptýlily. Z rozptýlené směsi s vodou se pomocí magnetu z měkkého železa odeberou ocelové drátky, které se uloží do připravené misky či obálky.

Povolená je odchylka ±10 % z navržené hmotnosti drátků v čerstvém betonu. V případě, že je tato hodnota opakovaně vyšší nebo nižší, je nutné zkoušku opakovat. Hlavní příčinou kolísání množství drátků (při dávce 20 kg/m3 bylo dosahováno v některých případech i hodnot 14 až 17 kg/m3) je magnetická orientace způsobená dlouhým třením materiálu v domíchávači. Začátek magnetické orientace u spádových mixérů (např. domíchávačů) se předpokládá po 30 až 40 otáčkách míchacího bubnu. V případě, že otočení bubnu domíchávače trvá 30 sekund, jde o limitní čas 15 až 20 minut, který nelze překročit.

Cenové informace a objednávka

Ceny betonu a drátků

Pro běžnou RD garáž C25/30 XF4 (mráz + chlorid ze soli). Pro garáž s vjezdem dodávek nebo autoservis C30/37 XF4, XD3. Samotný beton C25/30 XF4 stojí 3 770-4 562 Kč/m³ bez DPH (Morava 2026). Drátky Bekaert Dramix 3D nebo Feramzit DOPS přidávají 900-1 500 Kč/m³ při dávce 20-25 kg/m³.

Ceny drátků u výrobců nejsou vždy publikované - Bekaert a další značkoví dodavatelé pracují s individuálními nabídkami podle objednaného množství. Pro běžnou RD garáž 40 m² × 120 mm = 4,8 m³ betonu × 20 kg drátků = 96 kg drátků. Pro RD garáž neobjednávejte víc než 25 kg/m³ - nemá to ekonomický smysl. Pro průmyslovou halu méně než 25 kg/m³ zase nedostačuje.

Příplatek za vyšší stupeň prostředí u té samé pevnostní třídy: typicky 70-290 Kč/m³ bez DPH. Například C25/30 X0 vs. C25/30 XF4 = cca 150 Kč/m³ rozdíl. Celkem beton na stavbě: 29 784 Kč bez DPH, tedy 6 200 Kč/m³ reálně zaplaceno. K tomu přičtěte čerpadlo cca 4 000 Kč a práci partu.

Čerpání betonu

Pro plochy nad 20-30 m² je čerpání betonu prakticky nezbytné. Pouhá bádie by potřebovala několik hodin pohybu a beton by mezitím začal tuhnout. Modelová kalkulace pro garáž 40 m² × 120 mm = 4,8 m³ betonu s PUMI M24: přistavení 2 500 Kč + výkon 30 minut (dva 15min bloky) 1 140 Kč + přečerpání 4,8 m³ × 35 Kč = 168 Kč. Na Moravě (Thermoservis Brno 2026 - platný od 1.3.2026) jsou ceny mírně odlišné: čerpadlo M32/M42 na 3 100 Kč/hod + 40 Kč/m³ + drátkobeton +25 Kč/m³ + doprava 1 500 Kč Brno / 25 Kč/km mimo.

Bádie vs. čerpadlo:

  • Bádie výhodná: do 15 m³ objemu, jeřáb už na stavbě, krátká vzdálenost, nízká výška.
  • Čerpadlo výhodné: nad 15-20 m³, nepřetržitá pokládka, velké plochy podlah, dálka nebo výška, složitý tvar.

Praktické tipy pro objednávku betonu

  • Když voláte do betonárny, neříkejte jen "dejte mi 5 m³ dobrého betonu". Řekněte: "Potřebuji C25/30 XF4 konzistence S3 pro venkovní podlahu garáže". Dispečer vám rychleji připraví cenu a vy máte jistotu, že vám nedají špatný typ.
  • Snažte se objednávat beton s plnou kapacitou mixu (6 m³ u CEMEX/TBG). Pokud máte jen 4 m³ projektu, přidejte něco dalšího - ať už terasa, chodník, základ kůlny. Tak využijete celý mix a neplatíte za "vzduch".
  • Důležité je před každým použitím pigmentované záměsové vody tuto směs promíchat nebo protřepat, jelikož pigmenty rozmíchané ve vodě mají tendenci rychle se usazovat u dna.

Betonové stěrky

Kromě kompletních realizací dekorativních stěrek, umožňujeme i prodej materiálu koncovým zákazníkům, kterým poskytujeme kompletní know-how pro aplikaci betonové stěrky svépomocí. Pro aplikaci betonové stěrky svépomocí je ovšem zásadní předpoklad, že aplikátor má alespoň základní zkušenost s aplikací stěrek a především má smysl pro detail a kreativitu, který je při aplikaci nezbytný.

Příprava podkladu pro stěrku

Beton je podklad, který je materiálovými vlastnostmi nejbližší k mikrocementové stěrce MicroBond. Pokud nejsou na podlaze zjevné jakékoliv defekty a povrch je rovný, je možné po zapenetrování aplikovat stěrku přímo na tento materiál. V případě, že je u podkladu riziko vzlínající vlhkosti, je vhodné aplikovat před aplikací stěrky MicroBond přípravek EverCrete Pavishield, což je konsolidační přípravek na beton na bázi krystalické hydroizolace.

Dalšími nejčastějšími podklady pro aplikaci stěrky bývají flexilepidlo s perlinkou a omítka. Obecně lze tyto povrchy charakterizovat poměrně vysokou savostí. Pro lepší zpracovatelnost a aplikaci stěrky je proto vhodné tyto podklady penetrovat akrylátovou penetrací v 1-2 vrstvách. Pokud by byla stěrka nanesena na nezapenetrovaný povrch, v důsledku výše zmíněné savosti podkladu by rychle osychala, což se negativně projeví v obtížném zpracování a dále pak ve výsledném tmavším odstínu.

Stěrku MicroBond je možné aplikovat i na stávající dlažbu a zamezit tak její kompletní demolici. Základním předpokladem pro tuto aplikaci je ovšem soudržnost dlažby s podkladem. Pokud se na podlaze či stěně vyskytují duté obklady, je nutné vyhodnotit, zda je tento způsob aplikace vhodný. Pokud jde o malé množství dutých obkladů, je možné je vyspravit, v případě většího výskytu dutých obkladů je žádoucí od tohoto postupu upustit a obklad odstranit.

Techniky aplikace betonových stěrek

Vytváření povrchu z dekorativní cementové stěrky Microbond je kreativní činnost. Většinou při něm kombinujete několik níže zmíněných technik. Při dodržení základních technologických postupů neexistují žádná pevně daná pravidla, jak se musí stěrka zpracovat. Všechny níže uvedené techniky představují námi doporučené metody aplikace. Jednotlivé techniky je možné vzájemně kombinovat.

Technika gletování

Imitace pohledového betonu technikou gletování je především vhodná pro aplikaci na stěny. Aplikace je možná i na podlahách, zde ale záleží na konkrétním případu aplikace. V případě aplikování na podlahu je postup obdobný, do stěrky na podlaze se po zavadnutí vkročí a začne se gletovat. Pokud dojde k narušení stěrky, gletováním se povrch opět opraví.

  1. Natažení první vrstvy stěrky Microbond - tuto vrstvu se snažíme natáhnout co nejvíce do hladka.
  2. Natažení druhé vrstvy stěrky Microbond - pro aplikaci této vrstvy je vhodné použít šedou stěrku Microbond v „krémovité“ konzistenci.
  3. Zavadnutí cca 30 minut - stěrku necháme cca 30 min. zavadnout.
  4. Gletování - po zavadnutí (stěrka by měla být vlhká, ale již na dotek pevná) stěrku opětovně zvlhčíme a začneme uhlazovat benátským hladítkem. Ze stěrky se začne při gletování uvolňovat bílý cementový šlem, který následně na povrchu vytvoří jemné nuance.

Broušení

Broušení je dá se říci nezbytným krokem mezi natažením každé vrstvy jak podkladních stěrek (včetně lepidla), tak i finálních dekorativních stěrek. Broušení je krok, kterým dosáhneme „zahlazení“ povrchu nejen z funkčního hlediska, ale také s ním docílíme estetického efektu v podobě vzniklých „probrusů“, které povrch stěrky ozvláštní jiným barevným odstínem a hladší strukturou.

Barvení stěrky

Jedná se o aplikaci bílé nebo šedé stěrky a jejího následného barvení. Na vyschlou stěrku můžeme naředěný pigment nanášet pomocí štětců, houbiček, válečků, air brushe a jiných nástrojů. Při použití vícera tónů vpíjících se do sebe lze docílit ohromujícího výsledku. Doporučujeme si tuto techniku nejdříve vyzkoušet na nějaké menší ploše (např. dřevěné desce) a až poté provádět aplikaci přímo na tížený povrch.

Patinování

Patinováním je míněno barevné doladění dekoru, kde je záměrem zvýraznění struktury stěrky. Neslouží k výraznému barevnému přebarvení stěrky. S citem patinovaný povrch působí velice přirozeným dojmem.

  1. Po vytvrdnutí Microbondu, přebroušení a uschnutí první vrstvy impregnace nastává čas na případné patinování, které provádíme probarvenou tekutinou, která se skládá z vody a impregnace v poměru 1:1 a pigmentu v individuálně zvoleném množství a tónu.
  2. K aplikaci můžete použít houbu, hadr apod. Patinovací směs opatrně nanášíme houbou a následně vytíráme „do sucha“ utěrkou z mikrovlákna tak, aby na místech, kde chceme zůstalo pigmentu více (zejména hrubší a hlubší místa struktury stěrky) a naopak na hladších místech pigmentované směsi ponecháme méně.
  3. Pro případ, že někde omylem naneseme pigmentu více, než chceme, je vhodné mít u sebe přichystaný rozprašovač s vodou, kterým můžeme dotyčné místo co nejdříve zvlhčit a patinovací směs před zaschnutím ze stěrky vytřít z povrchu pryč.
  4. Patinu je dobré aplikovat postupně a povrch nechat před pokračováním patinování vždy proschnout.
  5. Po tom, co jsme s výsledkem spokojení, necháme povrch zaschnout a aplikujeme na něj další vrstvy impregnace.

Strukturovaná stěrka

Strukturovaná stěrka je takový povrch, který není homogenně hladký po celé ploše, ale vyskytují se na něm nejrůznější změny povrchu v podobě, prohlubní, hrubších míst apod. Dekory s výraznými strukturami se obecně hodí na menší plochy, kde je potřeba docílení výraznějšího efektu a kde není požadavek na zcela stoprocentní snadnou omyvatelnost, jako jsou například podlahy či kuchyňské pracovní desky. Vhodnými místy pro aplikaci strukturovaných stěrek tedy můžou být např. dekorativní stěny, krby, nábytek a pod.

Dilatace a smršťování betonu

Beton se při tuhnutí smršťuje - typicky 0,4-0,6 mm na metr délky během prvních měsíců (plastické smršťování) a dalších 0,1-0,2 mm/m během let (hydraulické smrštění). U desky 10×10 m = 10 000 mm to znamená 4-6 mm zkrácení.

  • Smršťovací spáry - řezané do 24 hodin po betonáži, v pravidelných polích 3×3 až 6×6 m (dle projektu).
  • Dilatační spáry pracovní - oddělují větší celky, typicky mezi podlahou garáže a příjezdem, nebo v místě přechodů mezi místnostmi.

Drátkobeton snižuje smršťovací trhliny, ale nezbavuje vás povinnosti dilatací - pole musí být vždy vymezené. U drátkobetonu lze pole zvětšit na 6×6 m (místo 4×4 m u nevyztuženého). Pro bezesparou podlahu (nepřerušovanou) se používá dávka drátků 40+ kg/m³ a speciální návrh s expanzivním cementem.

tags: #dratkobeton #na #sterku #skladba

Oblíbené příspěvky: