Dřevěná dekorace na fasádě: Průvodce výběrem a údržbou

Dřevěné fasády patří mezi velmi oblíbené řešení pro domy, chaty či venkovské usedlosti. Dodávají stavbě přirozený a elegantní vzhled, skvěle zapadají do okolní přírody a zároveň poskytují výborné technické vlastnosti. Použití dřeva jako povrchové úpravy fasády dodá budově přírodní, ekologický charakter a umožní jí jemně splynout s okolím.

Dřevo zdobí a oživuje fasádu - působí útulněji a dobře zapadá do okolí. Pěkně se kombinuje s různými materiály: kamenem, klinkerem, omítkou, sklem. Použitím dřeva i v jiných částech pozemku, například na stavbu altánu nebo plotu, můžeme dát celé zástavbě jednotný a konzistentní ráz.

Typy dřeva pro fasády a jejich vlastnosti

Při výběru dřeva na fasádu je důležité zvolit materiál, který vydrží dlouhá léta bez nutnosti složité údržby. Na fasády se nejčastěji používá smrk, borovice, modřín, olše nebo dub. Důležité je, aby bylo dřevo dobře vysušené a mělo správnou vlhkost - 15 až 18 %.

Charakteristiky vybraných dřevin:

• Borovice: Má měkké dřevo, takže proces jeho zpracování pro mistra je zjednodušen na maximum.
• Smrk: Má lehkou strukturu, dobře přilepenou, ale nakonec se může začít hnit bez pravidelné údržby a léčby speciálními prostředky. U smrku, který je u nás nejoblíbenější hlavně kvůli své dostupnosti, se zároveň udává nejkratší životnost.
• Modřín: Dřevo modřínu má velmi silné žlutavé dřevo. Vzhledem k trvanlivosti takového materiálu se často používá pro stavbu velkých objektů - například chrámů. Bohužel, s časem pod vlivem životního prostředí a srážek, smrekovcové dřevo může ztmavnout. Velké oblibě se u nás těší i fasády z modřínu opadavého. Z hlediska ceny je zlatou střední cestou, avšak jeho dřevo časem nedegraduje, ale pevní.
• Sibiřský modřín: Jestli-že se nechcete o dřevěnou fasádu starat, bude nejvhodnější dřevinou sibiřský modřín. Tohle dřevo, pokud jste smířeni s jeho přirozeným stárnutím, se nenatírá! Má vysokou hustotu dřeva a specifické složení pryskyřice. To mu zajišťuje opravdu dlouhou životnost i v extrémních podmínkách.
• Olše: Má měkkou strukturu a je dobře zpracovaná, ale je také snadno shnilá.
• Dub: Elitní materiál, který není zdaleka přístupný každému kvůli vysokým nákladům.
• Cedr: Má nejsilnější a nejodolnější dřevo. Vyznačuje se také neobvyklým žlutým odstínem, který může být účinně zbit při vývoji designu vašeho domova.

Termicky modifikované dřevo (Thermory dřevo)

Thermory dřevo se oproti běžnému dřevu liší způsobem zpracování. Termo dřevo je dřevo, které prošlo procesem termické modifikace, při němž je vystaveno vysokým teplotám (195 - 212°C) a absenci kyslíku, je vysušeno na 4% vlhkosti. Vlivem přítomnosti vodní páry se zlepšují vlastnosti dřeva, dřevo je stabilnější, odolnější vůči povětrnostním podmínkám, houbám a škůdcům a má dlouhou dobu životnosti. Tepelné dřevo lze použít jako fasádní materiál. Dřevo vystavené speciálnímu tepelnému zpracování slouží k spolehlivé ochraně domu před negativními vnějšími vlivy, vlhkostí a poklesem teploty. Další možností je tzv. termodřevo nebo i „pečené dřevo“, které se v procesu úpravy na několik dní vystaví teplotě 160 až 220 °C. Tím se v něm zničí všechny složky, které „chutnají“ dřevokaznému hmyzu a jiným škodlivým elementům a zkracují jeho životnost.

Impregnovaná borovice

Pro zákazníky, kteří hledají kvalitní fasádní obklad za skvělou cenu, je v nabídce také Impregnovaná borovice. Díky speciální impregnaci získává lepší odolnost proti povětrnostním vlivům a biologickému napadení.

Čtěte také: Průmyslová mozaika z dřeva

Fasádní obklady a jejich instalace

Variant exteriérových obkladů je celá řada, všechny mají ale jedno společné - vysokou odolnost vůči vlhkosti a dalším povětrnostním vlivům. Mnoho z nich se hodí i na fasády zateplené minerální vatou nebo polystyrenem. Dřevěné obklady na stěny fasády se obvykle vyrábějí z masivu, nejčastěji ze dřeva jehličnanů - modřínu, smrku nebo finské borovice. Alternativu představují kompozitní materiály jako dřevoplast (WPC), který se často používá také na terasy nebo oplocení pozemků.

Podoba fasádních prken

Na fasádu se nejsnadněji instalují předem ošetřená prkna, která mají speciální profily pro spojení na pero a drážku nebo s přesahem. Prkna lze upevnit svisle (pak z nich rychleji stéká dešťová voda a nehromadí se na spojích), vodorovně nebo šikmo - podle toho, jakého vizuálního efektu chceme dosáhnout.

• Svisle kladená prkna: Se obvykle používala u vysokých hospodářských staveb (stodoly, mlýny).
• Vodorovné uspořádání: Je chytlavým prvkem moderní architektury.

Správná montáž

Správná montáž je klíčem k úspěchu i k dlouhé životnosti dřevěné fasády. Doporučujeme montáž na konstrukční hranoly, které zajišťují správnou ventilaci a stabilitu obkladu. Montáž dřevěných obkladů je tak snadná, že v naprosté většině případů ji uživatel zvládne svépomocí. Dřevěné obklady lze upevnit na stěny i na strop.

Větraná fasáda

Právě to je důvod, proč se dřevěné fasády dělají jako tzv. odvětrané. To znamená, že se fasádní desky upevňují na podkladový rošt tak, aby se pod nimi vytvořila mezera, přes kterou proudí vzduch. Ten umožňuje účinné odvětrání jakékoli vlhkosti - i té, která proniká přes konstrukci obvodových stěn z interiéru, i té, kterou fasáda navlhne při dešti. Větraná fasáda je další novinkou, kdy jsou konzoly pro lištu nejprve namontovány na stěnách, pak se vloží izolace a opláštění ze dřeva. V důsledku toho je uvnitř vytvořen airbag, který zajišťuje přirozené větrání dřevěné fasády. Pro ochranu izolace je k přepravce připojena membrána z kondenzace a tvorby plísní. Všimněte si, že absorpční strana je připevněna ke stěně domu.

U vodorovného obkladu je důležité vyřešit spoje, resp. spáry tak, aby do nich voda nevtékala a nedržela se tam. Stejně významné je i řešení spojů v rohu a dalších detailů - k delší životnosti fasády přispívají například správně zrealizované okapy a dešťové svody, ale i parapety a různé plechové chrániče, které zabraňují vodě dostat se do desek nebo pod ně.

Čtěte také: Jak vyrobit dřevěnou houpačku

Šambrány jako dekorativní fasádní prvek

Fasádní ozdobné prvky se používají pro dekorační účely zkrášlování fasád budov. Prvky na fasádě, které ji činí plastickou a ozdobnou, jsou například různé římsy, lišty, odsazení podlaží a pod. Zde nám půjde spíše o typy profilovaných, hladkých nebo jinak tvarovaných prvků ohraničení fasádních otvorů, tedy oken a dveří. Zkusíme se podívat, co dokáže udělat s fasádou takový výrazný prvek kolem oken, jako jsou šambrány.

Historie a vývoj šambrán

Výraz šambrány pochází z francouzštiny a představuje architektonický dekorační fasádní prvek. Šambrány nazýváme ozdobné orámování okenních a dveřních otvorů různě širokými pásy, zpravidla mírně vystupujícími z plochy obvodové stěny. Šambrány jako dekorační fasádní prvek se objevovaly v mnoha obdobích v historii architektury. Nejde o nic nového. Šambrány, které lemují okna, vždy přispívaly dojmově a opticky ke zvětšení a zvýraznění hlavně menších oken na fasádě.

V našich podmínkách bylo orámování oken takovými lemy typické pro venkovské domy, měšťácké domy, zámečky apod. V románské a gotické architektuře se plasticky či barevně zdůrazněno členění oblouku, které se nachází v horní části otvoru, nazývá archivolta a je podobným prvkem jako šambrány.

Rozkvět v používání šambrán nastal v období renesance, kdy se na oknech šambrány objevovaly nejen kvůli dekorativnosti, ale měli i pragmatickou funkci. V té době okenní křídla lícovala s úrovní fasády, takže okna byla tímto způsobem - vystupující hmotou šambrán - i chráněná. Okna v pozdějších obdobích byly již ustoupené vůči fasádě a zapuštěné do ostění.

V období baroka měly šambrány i složitější tvar, nešlo už jen o jednoduché běžné okraje okna či dveří. Šambrány v barokní architektuře byly protažené v rozích s typickým tvarem a nazývají se šambrány s kapkami nebo ušima, tzv. ušaté šambrány. V baroku byly šambrány v nadokenním prostoru doplňována hlavně bohatým štukovým zdobením. Ale to už jde o ozdobný prvek zvaný suprafenestra. Součástí suprafenester byla nadokenní římsa. Prostor mezi ní a horní šambránou byl vyplněn figurálním nebo ornamentálním reliéfem.

Čtěte také: Typy a stavba dřevěných chatek

Moderní šambrány a jejich provedení

I v dnešní moderní době je vytváření šambrán nebo prostě orámování oken, případně dveří, velmi oblíbené. A není tomu tak jen na venkově, jak by se na první pohled zdálo. Na jedné straně je zde rekonstrukce starých domů, kdy s citem chceme zachovat původní tvar okna a na druhé straně jsou zde nové domy, na kterých novodobé šambrány našly své funkční, či spíše estetické uplatnění. Okna na dnešních nových budovách mají rámy okenních, zda dveřních křídel v různých barevných tónech, tak s vytvářením šambrán třeba zacházet velmi opatrně.

Dnešní fasádní prvky ve formě šambrán již mnohokrát nejsou těmi tradičními tvarovými prvky jako v minulosti, ale jsou vytvořeny jinak, moderními způsoby a voláme je už prostě orámování oken či dveří. Šambrány v současnosti principiálně můžou být plastické - vystupující před plochu stěny, ploché v úrovni stěny nebo dokonce i negativní. Většinou jde o pás - lem různé šířky, který představuje okraje okna nebo dveří. Šambrány kopírují tvar a sklon stěny, lze ji použít i na šikmé stěny.

Šambrány bývají vedena po celém obvodu okna, tedy kolem všech čtyř stran nebo pouze kolem tří stran, pokud jde o dveře nebo okno s podokenní římsou, kdy spodní část odpadá. Nejznámější a asi nejčastější jsou šambrány plastické, profilované, orámované lištou, vystupující z líce zdiva. Šambrány můžou být však i ploché. V současnosti je oblíbené malování „šambrán“ v rovině omítky, takže šambrány jsou prostě jen namalované. Takto je olemování oken jen barevně odlišeno od zbývající části fasády. Takzvané negativní šambrány vzniknou například při zateplování starších objektů. Vznikne prohloubení místo vystupujících šambrán.

Materiály pro šambrány

Materiál, ze kterého jsou šambrány zhotoveny, hraje důležitou roli, jelikož i z konstrukčního hlediska jsou tyto prvky na fasádě velmi exponované a jejich fixace k fasádě představuje citlivý detail. V minulosti se šambrány dělaly několika způsoby. Často byly otvory okenních či dveřních otvorů lemované jednoduchým hladkým orámováním vymodelovaným z malty. Nejčastěji však domy zdobily profilované šambrány, zpravidla štukové. Pokud je rámování otvoru okna nebo brány vytesané z kamene, jde o kamenné ostění, ne o šambránu v pravém smyslu slova. Kámen na fasádě může vystupovat ve více podobách i dnes, kromě obkladů na fasádě či soklů se může objevit i ve formě šambrán. V současnosti lze vidět velmi úzké šambrány kolem oken, které jsou vytvořeny z kamene. Pro vytváření šambrán je vhodný například ohebný pískovec, který je možno aplikovat na jakýkoliv podkladový materiál. Pískovec se, díky své dobré vlastnosti - ohebnosti, umí přizpůsobit i složitějšímu tvaru. Dnes je možné aplikovat na části fasády různé materiály, vytvářet olemování například z poplastovaných plechů či přímo z kovů. Šambrány se samozřejmě mohou tvarovat i z betonu nebo třeba i ze dřeva.

Jednou z alternativ, jak v současnosti vytvořit okraje okna, je aplikovat fasádní prvky z polystyrenu a z polyuretanu. Polystyren poskytuje rychlé provedení fasádních omítek a zároveň chrání zdivo proti mrazu. Současně dává možnost pro rozmanitost architektonického pojednání fasády různými fasádními prvky jako jsou dekorační římsy, šambrány, zda poskytuje například členění plochy fasády různými tloušťkami vrstvy ve vertikálním nebo horizontálním směru. Polystyrenové fasádní profily jsou určeny zejména na obnovu členitých fasád starých domů jako náhrada původních štukových říms, šambrán a jiných fasádních prvků. Profily se skládají z polystyrenového jádra a povrchu ze speciální elastické disperzní omítky. Jejich velkou výhodou je jednoduchá aplikace - montáž za pomoci fasádního lepidla na polystyren. Po nalepení je nutné prvky pouze natřít fasádní barvou. Fasádních profilů je dnes na trhu velké množství, kupující si může vybírat ze široké nabídky od hladkých po složitější profilované nebo si nechat vyrobit profil na zakázku podle svých představ.

Ochrana a údržba dřevěné fasády

Dřevo je přírodní, tedy živý materiál. Největším nepřítelem dřeva je voda a vlhkost. Vlhká dřevní hmota je totiž skvělou potravou pro dřevokazný hmyz (už při vlhkosti nad 10 % a teplotě nad 10 °C), houby či mech (když vlhkost dřeva třeba i přechodně překračuje 20 %). Při vyšší vlhkosti (nad 25 %) mohou dřevo napadnout i plísně. A nic z toho se s představou hezké dřevěné fasády určitě nespojuje.

Ochrana před škůdci a vlhkostí

Bez ohledu na druh dřeva použitého na fasádní desky je třeba je chránit proti vlhkosti, plísním a ohni. Ačkoli je konstrukční ochrana dřeva před vlhkostí zásadní, neměla by být jedinou prevencí před napadením hmyzem, houbami či plísněmi. Předtím, než se dřevo dostane na fasádu, mělo by být zdravé a připravené vzdorovat nejrůznějším biotickým škůdcům.

Základním ošetřením dřeva před jeho použitím v exteriéru může být impregnace. Tlaková impregnace je trvalejší úpravou, jelikož ochranný prostředek při tomto procesu spolehlivě pronikne do hloubky dřevěných prvků. Výsledkem je trvanlivá dřevěná fasáda bez nutnosti následné údržby.

Estetická údržba a nátěry

Neošetřené dřevo působením UV záření a povětrnostních vlivů výrazně degraduje, tedy šedne. Dřevo „stárne“ na různých místech fasády zpravidla jinak. Více a rychleji na jihu, více tam, kde je vystavené přímému působení deště, naopak znatelně pomaleji na místech chráněných přesahem střechy, balkonů, parapetů.

Pokud se rozhodnete fasádu ošetřit nátěrem, měli byste vědět, že ho bude potřebné pravidelně obnovovat. Jak často? To závisí na použité nátěrové hmotě a namáhání fasády povětrnostními vlivy, například podle orientace na světové strany. Před opravným nátěrem je potřebné fasádu nejdříve opatrně očistit, odstranit volnou špínu a prach. Místa napadená plísněmi nebo mechem by se měla ošetřit speciálními prostředky, po jejich vyschnutí se fasáda natře alespoň dvěma vrstvami.

Na výběr jsou laky, barvy, lazury i dekorativní impregnace, které navíc dodají dřevu pěkný vzhled.

Typy nátěrů a jejich ochrana:

• Lakování: Chrání dřevěnou fasádu před biologickou korozí, vodou, sluncem, mechanickým poškozením a také zvýrazňuje kresbu dřeva a oživuje barvu - doba ochrany dva roky.
• Nátěr speciální nátěrovou hmotou: Chrání fasádu před růstem hub a mechanickým poškozením, ale zakrývá kresbu dřeva - doba ochrany pět až osm let.
• Moření: Brání růstu hub a plísní, zvyšuje odolnost proti UV záření, zabraňuje blednutí fasády a dodává jí barvu - doba ochrany čtyři roky.
• Impregnace: Brání růstu hub a plísní, chrání před ohněm a hmyzem, zpomaluje stárnutí, brání pronikání vody a zvýrazňuje kresbu - doba ochrany pět let.
• Lazury: Chrání dřevo před UV zářením. Lazuru si můžete zvolit buď bezbarvou, nebo tónovanou, která dřevo nejen chrání před povětrnostními vlivy, ale zároveň ho i dekorativně zabarvuje. Pro olejové lazury přitom hovoří zcela praktické důvody - jelikož vsáknou do dřeva a nezanechají na něm lakovou vrstvu, jednak zachovají jeho přirozený vzhled, kresbu a strukturu, jednak je při obnovování nátěru není potřebné odstranit. Pro ochranné a dekorativní nátěry dřeva se doporučují lazury Balakryl a Primalex. Tyto lazury můžete použít nejen k nátěrům venkovních dřevěných obkladů, ale také dřevěných prvků v domě či bytě a jednoduše tak sladit exteriér s interiérem. Lazury jsou dostupné ve dvou variantách - silnovrstvé a tenkovrstvé. Tenkovrstvá lazura nezanechává na povrchu dřeva film a je celá vsáklá do vrchní vrstvy.
• Azurový povlak: Chrání fasádu před účinky deště a slunce. V tomto případě můžete dát domu různé barevné nuance.

Po dokončení instalace se musí dřevěný povrch zakrýt speciálními ochrannými prostředky. Fasádní lak může být alkydový nebo polyuretanový s antiseptickými plnivy proti tvorbě plísní a vzniku škodlivého hmyzu. Všechny uvedené vlastnosti mají jachtací lak. Olejový lak ušetří peníze, je odolný vůči slunečnímu záření, srážkám a změnám teploty. Alkydový lak pomůže zabránit prasklinám ve dřevě. Lak na vodní bázi je nejšetrnější k životnímu prostředí a neškodný. Při zpracování fasády s lakem si přečtěte návod a vezměte v úvahu přání výrobců, při jaké teplotě by měl být aplikován, aby byl lak absorbován podle pravidel, a tím není ovlivněna kvalita dřevěného povrchu domu.

Renovace zašedlé fasády

Pokud po letech zjistíte, že se vám přirozená patina dřeva nelíbí a že byste chtěli opět jasnou a výraznou původní barvu dřeva, pak rozhodně není nic ztraceno. Renovační systém Pullex dokáže i ze zašedlých fasádních palubek udělat fasádu, která bude vypadat opět jako nová. Nejprve je nutné odstranit vrchní znehodnocenou část dřeva. Palubky postupně vykartáčujte mosazným kartáčem ve směru vláken dřeva. Můžete využít i profesionální kartáčovací stroje. Hrany palubek srazte brusným papírem. Palubky očistěte od prachu a všech dalších nečistot. Poté použijte fasádní nátěrovou barvu ADLER.

Barevné řešení fasády a šambrán

Při výběru vhodné exteriérové fasádní barvy bychom měli vzít v úvahu i další kritéria. Vzhled fasády domu a její barevnost vypovídá o vkusu a estetickém cítění stavebníka. Šambrány oken a dveří jsou součástí fasády, kterou vždy chápeme jako širší pojem zahrnující vnější vzhled, jako celek se vším, co se na ní nachází. Je to právě barevné řešení, které určuje ve velké míře podobu a jedinečnost domu.

Při rozhodování o výběru barvy pro fasádu a její prvky je třeba mít o problematice základní znalosti. Barva je charakterizována svým tónem - odstínem, sytostí a jasností. V teorii barev existují principy barevné harmonie, kde jsou stanoveny kombinace ladění dvou barev, kombinace tří barev, využití kontrastů - např. barevného kontrastu (tónů), kontrastu intenzity, kontrastu kvantity, kontrastu jasu apod. Při barevném řešení šambrán, vzhledem k její tvaru a funkci, je třeba velmi citlivě volit správný barevný odstín vůči ostatní ploše fasády. Jelikož se dnes rámy oken či dveří vyhotovují v různých barvách, je to další fenomén, který je třeba brát v úvahu při rozhodování o barevném řešení fasády.

Fasáda domu nemusí být pouze jednobarevná. Někdy ji mohou ozvláštnit malované prvky. Nejčastěji je to dekor nebo prosté barevné orámování kolem oken či dveří. Do prázdných šambrán bez oken lze namalovat vyhlížející tvář, ničím nečleněnou stěnu ozdobit falešnými malovanými okny a dveřmi. Také domovní číslo nebo domovní znamení vyvedené barvami na fasádě jsou zajímavé.

Dlouhodobá údržba a životnost

Dřevěná fasáda nepatří k levným záležitostem (výslednou cenu přirozeně ovlivňuje i vybraný druh dřeva). Ale o její odolnost či životnost určitě nemusíme mít obavy - důkazem jsou například skandinávské domy, na kterých dřevěné fasády fungují dlouhé desítky let.

K dlouhé životnosti fasády přispívá nejen pravidelná obnova nátěru, ale i kontrola případného mechanického poškození či deformace dřeva i nátěru (např. trhliny, korytkování prken apod).

Odtok dešťové vody

Při návrhu plastičnosti fasády si je třeba uvědomit ještě jeden fenomén, a to je směrování odtoku dešťové vody. Vystupující prvek z plochy fasády může být místem usazování špíny a nečistot ze vzduchu. Při dešti následným spláchnutím těchto usazenin může dojít k nevhodnému zašpinění fasády. Všechny výstupky nad pět centimetrů je vhodné zajistit tak, aby voda z povrchu mohla bez problémů odtékat. Je dobré, když má dům s dřevěnou fasádou velký okap, protože ten ji chrání před přírodními živly - nadměrným slunečním zářením a deštěm.

tags: #drevena #dekorace #na #fasade #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak na spojování PVC
• Průvodce řezáním dlaždic
• Jak na dokonalou opravu dřeva s tmelem Soudal Ořech
• Vše o polyuretanových podlahách a lištách
• Vše o vlnitých PVC deskách pro střešní krytiny