Dřevěná plovoucí podlaha a podlahové topení: Průvodce kombinací

Uvažujete o podlahovém topení a místo laminátové podlahy chcete raději pravé dřevo? Dobrou zprávou je, že tato možnost je reálná - ovšem jen za určitých předpokladů.

Dřevo funguje jako skvělý tepelný izolant, ne všechny dřeviny se však hodí kombinovat s podlahovým topením - ať už elektrickým nebo teplovodním. Problém může představovat zejména roztažnost materiálu, ovlivněná změnami vlhkosti. Mnohdy volba padne na vinylové nebo laminátové podlahy, skutečné dřevo ale nic nenahradí.

Proč zvolit dřevěnou podlahu s podlahovým topením?

U dřevěné podlahy máte jistotu naprosté zdravotní nezávadnosti, do ovzduší se nevypouští škodlivé látky, jako to může být v případě nekvalitních vinylových podlah. U vinylu a laminátu je vždy třeba si ověřit, zda neobsahují nebezpečná změkčovadla, formaldehyd a další škodliviny. Z vlastních zkušeností můžeme též dřevěnou pokládku na podlahové topení doporučit také proto, že se jedná o materiál, který se dokonale protopí a krásně hřeje.

Dřevěná podlaha přináší do bytu jedinečnou atmosféru, kterou jen těžko nahradíte jiným materiálem. Přírodní dřevo šíří nenapodobitelné, byť sotva znatelné aroma a vyvolává pocity klidu, bezpečí a relaxace. Dřevěné podlahy jsou navíc velmi odolné a vydrží několik generací. Pokud by došlo k poškození, např. přesunem nábytku, upadnutím předmětů nebo dlouhodobým opotřebením, jejich oprava je relativně snadná. Stačí je přelakovat nebo přebrousit a vypadají jako nové. Dřevo také pomáhá udržovat teplotu v místnosti a zároveň izoluje zvuk.

I když se možnosti umělých dekorů neustále rozšiřují, přirozený vzhled dřeva s jeho chybami a unikátní texturou se jen tak někomu napodobit nepovede. Každý suk a pokroucená léta dávají dřevěné podlaze punc jedinečnosti, který syntetika nikdy mít nebude. V případě, že zvolíte jako povrchovou úpravu olej, dosáhnete dokonce po letech přirozeně opotřebovaného vzhledu a reliéfu, které budou opět naprosto neopakovatelné.

Čtěte také: Průmyslová mozaika z dřeva

Typy dřevěných podlah vhodných pro podlahové topení

Ne každá dřevěná podlaha je vhodná pro podlahové vytápění. Některé druhy dřeva jsou náchylnější vůči vlhkosti a výkyvům teplot. Hodí se proto použít podlahové krytiny s nižším tepelným odporem (tzn. vyšší tepelnou vodivostí).

Vlhkost a teplota okolního prostředí ovlivňují tvarovou stálost dřeva. U vícevrstvých podlah to však neplatí - jsou rozměrově stálejší a pro podlahové topení se často doporučují. Zásadním rozdílem mezi jednotlivými dřevěnými podlahami je jejich konstrukce - masivní, dvouvrstvá nebo třívrstvá.

Dvouvrstvá dřevěná podlaha

Vnější vrstvy se skládají z prémiového dřeva a spodní vrstvy zpravidla z levnějšího březového dřeva. Tento typ podlahy je ideální pro podlahové topení, protože má skvělou tepelnou propustnost.

Třívrstvá dřevěná podlaha

Jedná se o zlatou střední cestu mezi dvouvrstvými a masivními podlahami, jak co se týče ceny, tak i charakteristických vlastností. První nášlapná vrstva je z vámi vybraného dřeva, prostřední nosná vrstva je většinou z kaučuku a vespod je břízové dřevo.

Pro masivní podlahy je realizace podlahového topení poněkud obtížná a obvykle se nedoporučuje. Nicméně kombinace masivní podlahy a podlahového topení je možná.

Čtěte také: Jak vyrobit dřevěnou houpačku

Vhodné dřeviny

Dub patří obecně mezi vůbec nejoblíbenější dřeva - je pevný, odolný a dobře snáší vlhkostní změny. Z dalších variant lze použít luxusní ořechové dřevo nebo exotické merbau, které je velmi odolné i v exteriéru a až o 30 % tvrdší než dubové dřevo.

V naší nabídce naleznete speciálně konstruované dvouvrstvé dřevěné dubové podlahy o síle 10/12/13 mm, které mají tepelný odpor R 0,10-0,12 m2K/W, a třívrstvé dřevěné dubové podlahy o síle 15 mm, které mají tepelný odpor R 0, 9 - 0,13 m2K/W.

Typy podlahového topení a jejich vhodnost

Můžete vybírat ze dvou základních typů, které se pod podlahu instalují - elektrického a teplovodního topení.

Teplovodní topení

Teplovodní topení, tvořené systémem trubek, je pod dřevěnou podlahu vhodnější. Teplovodní topení vyžaduje vyšší počáteční investici, z dlouhodobého hlediska je však úspornější a lze jej napojit jak na elektrokotel, tak třeba na tepelné čerpadlo.

Elektrické topení

O elektrickém topení uvažujte pouze v případě firmy, která je schopna garantovat (protokolem o tepelné zkoušce) pomalý náběh i vychladnutí a prohřátí jednotlivých vrstev do maximální teploty 28 °C.

Čtěte také: Typy a stavba dřevěných chatek

Existují dnes i suché skladby podlah s podlahovým topením, kde je mezi trámky rozvedena topná rohož a dřevo se poté pokládá na rošt plovoucím způsobem s možností občasného uchycení do hranolu. Tento způsob vytápění a montáže dřevěné podlahy nepovažujeme za nejšťastnější řešení, ale několikrát do roka ho také děláme.

Příprava podkladu a instalace podlahového topení

Podlahové vytápění se musíte rozhodnout už ve fázi projektování nové stavby, případně rekonstrukce, návaznost na další postupy neumožňuje spontánní změnu plánu v průběhu stavby. V případě, že jste se rozhodli pro podlahové vytápění, bude vám jej pravděpodobně instalovat spolu se základy odborná firma.

Podlahové topení musí být zalité v cementovém nebo anhydritovém potěru, který slouží jako akumulační a vyrovnávací vrstva. Tento typ potěru zajišťuje rovnoměrné rozložení teploty v celé ploše, bezpečné zakotvení topného systému a umožňuje správný průběh tzv. vytápěcího protokolu před pokládkou podlahy.

Základem je dokonale rovný, soudržný a suchý nosný podklad, nejčastěji betonová deska nebo potěr. U teplovodního systému se používá systémová deska pro uložení topných trubek. Na topný systém se následně provádí roznášecí vrstva - typicky anhydritový potěr nebo cementový potěr. Doporučujeme jak v novostavbách, tak i při rekonstrukcích základy z betonu nebo anhydritu. Tam, kde to není možné (například v patrech dřevěných chat apod.), musíte vytvořit pevný podklad s využitím pevné stavební konstrukce, a to nejlépe tzv. suchou cestou.

Co se rovinnosti týče, podlaha musí vyhovět normě ČSN 74 4505. Nerovnou podkladovou vrstvu s tolerancemi většími než 2mm na 2m délky je nutné před pokládáním vytmelit, zbrousit nebo vyrovnat odpovídajícím materiálem.

Vysychání podkladu a topná zkouška

Práce na podkladu s anhydritem či betonem je komplikovaná tím, že základ musí dostatečně vyschnout. Dobu schnutí nelze předem přesně odhadnout, ale v žádném případě ji nesmíte zkrátit. Nejvyšší povolenou vlhkost podkladu určuje norma ČSN 74 4505.

Po instalaci topení a vylití potěru je potřeba nechat litou vrstvu dostatečně vyschnout. Kdybyste zatopili do čerstvého potěru, způsobili byste v něm trhliny a další vady. Litému povrchu se také musí odstranit povrchová vrstva - sintr (šlem). Je nutná kontrola zbytkové vlhkosti.

Maximální vlhkost cementové mazaniny nesmí překročit 2 CM-% a při podlahovém vytápění 1,8 CM-%. Pro anhydrit platí: bez podlahového topení max. 0,5 % CM, s podlahovým topením max. 0,3 % CM. Pro beton: bez podlahového topení max. 2 % CM, s podlahovým topením max. 1,7 % CM.

U podkladů s podlahovým topením je před začátkem prací nutné provést topnou zkoušku. Je nezbytné dodržet postupný náběh podlahového topení daný topným režimem 30 dnů před pokládkou. Tento proces se musí dodržet zejména kvůli dosažení vyhovujících vlhkostních poměrů podkladu.

Obecně platí následující, nicméně dodržujte pokyny uvedené dodavatelem/výrobcem Vašeho podlahového vytápění. Vytápět se začíná teplotou odpovídající povrchové teplotě potěru (min. 15 °C), která se postupně zvyšuje max. o 5 až 10 °C za 24 hodin až k dosažení maximální teploty topného media. Tato maximální teplota činí u anhydritového potěru 45 °C, u cementového potěru 55 °C a musí být poté udržena nejméně 5 dní. Ochlazování musí probíhat opět plynule max. o 10 °C denně. NECHTE SI VYSTAVIT PROTOKOL O NÁTOPNÉ ZKOUŠCE.

Způsoby pokládky dřevěné podlahy na podlahové topení

Rozmyslete si, zda budete pokládat podlahu plovoucím způsobem nebo celoplošně lepit. Pro použití dřevěné podlahy na podlahové vytápění je zásadní, aby byla celoplošně lepená k podkladu. Tento způsob pokládky zajišťuje optimální přenos tepla, nižší tepelný odpor, vyšší stabilitu lamel a omezuje vznik spár způsobených změnami teploty a vlhkosti v interiéru.

Celoplošné lepení

Dnes se ovšem 95% zákazníků rozhoduje pro celoplošné lepení, pokud se dřevěná podlaha pokládá na podlahové topení, je tuto podlahu NUTNO CELOPLOŠNĚ PŘILEPIT NA TRVALE ELASTICKÉ lepidlo. Tím se zaručuje stabilita, pružný polymer podrží dřevo i při větších výkyvech relativní vlhkosti nebo teplotních změnách. I třívrstvé dřevěné podlahy s click-systémem dnes většinou celoplošně lepíme k podkladu.

Přilepená podlaha je oproti plovoucí stabilnější při změnách teploty a vlhkosti, lépe tlumí kročejový efekt (není tak hlučná) a celkově působí luxusnějším dojmem. Další velkou výhodou u celoplošného lepení dřevěné podlahy je fakt, že s dilatací po obvodu stěn cca 5 mm, jsme schopni položit i 300m2 a více v jedné ploše, bez přechodových profilů, v jedné výšce. Mezi dřevem a například dlažbou se udělá pouze pružný polymer a vzniká tak krásný detail. Dvouvrstvé dřevěné podlahy, které jsou ideální pro využití s podlahovým vytápěním, se na podklad vždy lepí! Pro pokládání je nutná teplota mazaniny ca. 15 - 18°C.

Manipulace s lepidlem je náročnější a vyžaduje určitý cvik. Pokud se přesto rozhodnete lepit podlahu sami, budete navíc potřebovat váleček pro nanesení penetrace, penetrační nátěr, ozubenou špachtli pro nanášení lepidla se šířkou zubů 11 mm a lepidlo. Základ musí být předepsaným způsobem suchý a vyrovnaný. Důkladně jej vyčistěte a vysajte prach. Lepidlo si připravte max. dvě řady dopředu a každý přilepený díl musíte do podkladu vtisknout.

Plovoucí pokládka

Pokud se přece jenom rozhodnete pro pokládku plovoucím způsobem, nabízíme Vám velký výběr dřevěných podlah v šířkách 19 a 26 cm se systémem click, které jsou určeny k tomuto způsobu pokládky dřevěné podlahy. Zde je ovšem nutno počítat například s občasným vrzáním, větším kročejovým efektem (dupání), při renovaci se také podlaha hůř brousí a je nutno dodržet dilatační spáry mezi dveřmi = mít klasickou přechodovou lištu.

Pod plovoucí podlahu je doporučeno položit ještě podložku. Ta neslouží k vyrovnání nerovností podkladu, jak se někdy říká, ale výhradně k tlumení kročejového hluku. To v žádném případě nepodceňte především v obytných místnostech, v panelových domech a všude tam, kde máte nějaké sousedy. Ideální síla podložky je 2 až 3 mm a nejlepším (i když zároveň nejdražším) materiálem je korek. Běžně jsou k dostání i podložky z jiných materiálů, které také dobře splní svou funkci. Materiál podložky by měl být stejně trvanlivý, jako sama podlaha, proto na podložce nešetřete, pokud pokládáte podlahu tzv. na celý život.

Postup pokládky (obecně)

Dřevěné podlahy - kousek přírody v domě. Než podlahu objednáte, musíte vyměřit, kolik jí vlastně potřebujete. Balíky s podlahovými díly by měly ležet v místnosti, kde je budete pokládat nejméně 48 hodin, aby se sjednotily teploty. V místnostech, kde je položena dřevěná podlaha, doporučujeme udržovat relativní vzdušnou vlhkost v rozmezí 50 - 60%. Je potřeba tyto podmínky dodržet už i během pokládky! Podlahové dílce z masivního dřeva se musí minimálně 2 týdny aklimatizovat (při doporučené pokojové teplotě +20°C a relativní vlhkosti vzduchu 50+/-5%) v místnosti, kde je budete pokládat. Vyndejte díly z obalu, vyskládejte je na sebe a proložte suchými dřevěnými laťkami tak, aby k nim byl umožněn přístup vzduchu. Dřevo je přírodní produkt. Dřevo stále pracuje vlivem rozdílů vlhkosti, kdy dochází k jeho objemovým i tvarovým změnám: v suchém prostředí se smršťuje a naopak v prostředí vlhkém se rozpíná.

Protože dřevo jako každý materiál vykazuje v závislosti na teplotě objemové změny, je nutné ponechat po obvodu mezi zdí a podlahou cca 1 cm širokou dilatační spáru a taktéž kolem všech pevných vstupů do podlahy (sloupků, trubek). Bude-li plocha podlahy větší než 20 × 8 m, musí být dilatační spára i v této ploše.

Předem byste měli mít rozmyšleno, jakým směrem, zda podélným, nebo příčným, budete podlahu pokládat.

Začněte v levém rohu místnosti. Pomocí distančních klínků máte vymezenou dilatační spáru, na kterou nezapomeňte. U první řady dílů odřízněte pilou pero a seříznutou stranu otočte ke zdi, pokládejte díly vedle sebe směrem doprava a zaklapávejte do sebe drážky na kratších stranách dílů. Seříznutým koncem můžete vlevo začít druhou řadu. Díl vkládejte do zámku pod úhlem cca 20 ° až 30 °. Pomocí kladívka a dorážedla přiklepněte druhý díl k prvnímu. Poslední řadu bude pravděpodobně potřeba podélně seříznout.

Na jednom dílci se mohou vyskytovat rozdíly v barvě, které se časem sjednotí. Podlaha ztmavne především v průběhu prvních 3-6 měsíců. Částečně vypadané suky nejsou neobvyklé. Dříve než začnete s pokládkou, zkontrolujte všechny dílce, zda nejsou poškozené.

Pokud budete nové podlahové dílce pokládat ve stejném směru, jako má stará dřevěná podlaha, položte na ni dřevotřískové desky (12 mm tlusté). Tyto přišroubujte ke staré podlaze. Bez podkladu přímo na trámy (jako takzvanou "konstrukční podlahu") nesmí být vzdálenost mezi trámy větší než 40 cm, měřeno od středu každého trámu.

Kladivo, kapovací pila, přímočará elektrická nebo ruční pilka, úhelník, metr, tužka, ozubená špachtle a sada nářadí pro pokládku jsou nezbytné.

Nalepte obvodové lišty: Nejprve si pomocí dírky v držáku vyznačte na zdi místo pro díru na hmoždinku. Nařežte postupně lišty požadovaných délek a naklapněte je do držáků pomocí kladívka a měkké podložky.

Údržba a renovace dřevěné podlahy

Dřevo je živý materiál, který má tendenci pracovat, na rozdíl od vinylu nebo laminátu. Proto je důležité zvolit vhodnou povrchovou úpravu, jako je lakování nebo olejování, aby se podlaha udržela v dobrém stavu a byla chráněna. Doporučuje se provádět povrchovou úpravu každých osm let.

Olej a lak jsou oba účinné způsoby ochrany podlahy, ale liší se vzhledem, specifickými vlastnostmi a údržbou. Je důležité zvážit, která volba je nejvhodnější pro vaši podlahu.

Lakování

Lak je jedna z možností povrchové úpravy dřevěné podlahy, která vytváří lesklý vzhled a poskytuje ochrannou vrstvu, chránící podlahu před vnějšími vlivy. Lakovaná podlaha je odolnější než podlaha bez úpravy a má honosnější vzhled. Údržba je také jednodušší než u olejovaných podlah. Nelze provádět lokální opravy, protože je nutné celou podlahu přelakovat, aby se zabránilo vniknutí vody do dřeva.

Olejování

Olejovaná podlaha se vyznačuje matným a sametovým vzhledem, který dokáže zvýraznit přirozené kontury dřeva. Dřevěné podlahy je navíc díky přírodnímu masivu možné lokálně nebo plošně renovovat.

Podlaha se po doporučené době, potřebné k vytvrzení lepidla, brousí brusným papírem o hrubosti P100 a P120.

Výběr odstínu a tvrdosti dřeva

Výběr odstínu

Vybrat vhodný odstín dřevěné podlahy nemusí být složité. Pokud máte alespoň základní estetické cítění, snadno najdete tu, která se bude hodit k vašemu interiéru. Nicméně existují některá základní pravidla, která byste měli znát. Tmavší odstíny mají tendenci místnost opticky zmenšovat, ale zároveň vytvářejí pocit útulnosti, tepla a přívětivosti. Proto se tmavá hnědá často považuje za nejlepší volbu. Světlé podlahy naopak místnost opticky zvětšují, což je skvělá vlastnost zejména do menších a málo prosvětlených místností, jako je například šatna. Nicméně světlé barvy jsou krásné i ve větších místnostech a působí čistě, klidně a moderně. Někomu se však mohou zdát až příliš sterilní.

Tvrdost podlahy

Tvrdost dřevěné podlahy se měří pomocí metody Brinella, při které se na povrch podlahy přitlačí ocelová kulička s průměrem 10 mm určitou silou po určitou dobu. Poté se změří vzniklý otisk a vypočítá se Brinellova hodnota, která ukazuje na tvrdost dřeva. Čím vyšší je tato hodnota, tím tvrdší je dřevo. Podlahy s hodnotou Brinellova čísla 1,6 jsou ideální pro málo zatížené prostory, jako jsou ložnice nebo pracovny. Na druhé straně podlahy s hodnotou 3,0 lze použít do silně zatěžovaných prostor bytu a také do komerčních prostor.

tags: #drevena #plovouci #podlaha #a #topeni #informace

Oblíbené příspěvky:

• spolehlivý dodavatel stavebního materiálu
• Nerezová elegance pro vaši kuchyni
• Vlastnosti a použití marmolitu
• Hrubá stavba moderního domu z cihel
• Vše o nátěrech na beton