Dřevěná prkna a druhy dřeva pro různé účely

Dřevěné desky mají všestranné využití a vyrábí se z nich ledacos. Od nábytku, přes kuchyňské pomůcky až po obložení stěn, zkrátka všude tam, kde je potřeba nějaké to dřevo. Není vůbec důležité, jestli jste začínající kutil, nebo už máte všechno v malíku a jste schopni vyrobit prakticky cokoliv.

Druhy dřevěných desek a jejich využití

Na trhu existuje široká škála dřevěných desek, které se liší svými vlastnostmi a použitím. Mezi nejběžnější patří:

• Biodesky: Jedná se o třívrstvý deskový materiál z masivního dřeva. Když to vezmeme z laického pohledu, je to vlastně překližka tvořená trojitou vrstvou masivních lišt. Na trhu narazíte nejčastěji na desky o síle 20 či 22 milimetrů. Tyto desky se hodí na výrobu skříněk, poliček, ale je to i vhodný materiál na obložení verandy, podkroví či při výměně již značně opotřebované pracovní desky. Samozřejmostí je nutnost povrchové úpravy, kde se používá lakování, lazurování, moření, případně úprava voskem či olejem. Pokud chceme, aby měla biodeska ozdobnou úpravu, pak je možné jí frézovat či zakulatit.
• Lamino: Jistě mi dáte za pravdu, že lamino patří k nejčastěji používanému deskovému materiálu, se kterým se můžete setkat nejen u kuchyňské linky, ale prakticky u jakéhokoliv nábytku, co si do domácnosti či kanceláře pořizujeme. Povrchová úprava může být ve třech verzích, a to hladká, vzhled kůže nebo tzv. pór. Rozměry jsou samozřejmě pouze orientační, protože se mohou lišit podle toho, jak jsou uříznuté. V praxi to znamená, že je potřeba jej řezat na formátovací pile, ideálně s předřezem. Lamino je sice dost pevné, ale zároveň i velmi křehké. Jestliže se rozhodnete použít k výrobě nábytku lamino desky nebo už koupíte hotový nábytek z tohoto materiálu, mějte na paměti, že lamino se nekamarádí s vodou. To znamená, že byste měli hlídat, aby například pára z hrnce, rychlovarné konvice atd. Dávejte pozor, aby k hranám či samotným spojům nezatekla voda z kuchyňského dřezu.
• Překližka: Překližka vzniká tzv. překlížením, kdy se jednotlivé vrstvy/dýhy lepí na sebe křížem a to ve třech i více vrstvách. Jedna z vrstev je vždy středová, ostatní vrstvy jdou od středu do stran vždy v totožném počtu. Když to vezmeme z obecného hlediska, pak se dá o překližkách říci, že jsou to loupané či krájené dýhy lepené tak, aby v každé sousedící vrstvě byla vlákna umístěna kolmo na sebe, přičemž vrstvy nemusí mít stejnou sílu. Jejich vlastnosti jako vysoká pevnost, houževnatost či pružnost i při nízké objemové hmotnosti z nich dělá jeden z nejdůležitějších materiálů nejen v rámci výroby nábytku, ale také se skvěle hodí na stavění bednění na betonáž či jako podlážka na lešení. V prodeji můžete narazit na stavební a obalové překližky, ale i ty modelářské, které jsou mnohem tenčí a to cca 1 - 2 mm. Povrch je hladký nebo protiskluzový. Na překližky se v největší míře používá březové či bukové dřevo. Na trhu můžete narazit také na Multiplex, což je speciální druh překližek schopných odolat i vysoké námaze a zatížení.
• OSB desky: Třísky o velikosti cca 7 centimetrů se smíchají s lepidly, která jsou vodovzdorná a následně se lisují, a to minimálně ve třech vrstvách. Prostřední vrstva má třísky umístěny kolmo k třískám ve vrstvách na vnějších stranách. Díky tomu jsou OSB desky značně pevné a dají se vyrobit i ve větších rozměrech. Použití OSB desek je všestranné, například na stavbu dřevěných domů tzv. Své uplatnění najdou i jako podklad pod lehkou střešní krytinu. Na výběr jsou desky jak pro suché, tak vlhké prostředí, ale liší se i podle případné možnosti zátěže. OSB desky mohou být broušené i nebroušené, rovné či s perem a drážkou po obvodu. Narazit můžete i na desky v mnoha konstrukčních pevnostech. Pokud jde o jejich tloušťku, ta se běžně pohybuje v rozmezí 10 až 30 mm. OSB desky se vyrábí i se speciální vodovzdornou fólií na povrchu, čímž se značně zvyšuje jejich odolnost. Dají se tak díky tomu použít pro tzv.
• Spárovky: Říká se, že spárovku znali už staří Egypťané a také jí v hojné míře používali. Jedná se v podstatě o dřevěné desky, které se slepují z menších kousků dřeva (čisté hranoly). Důvod, proč se tyto kousky dřeva slepují, je ten, že dochází k odstranění vnitřního pnutí dřeva. K výrobě spárovek se používá dřevo z listnatých i jehličnatých stromů. Pořídit lze spárovky špalíčkové, kdy se malé kousky dřeva skládají vedle sebe v různých délkách i šířkách. Další jsou spárovky průběžné. Nejběžněji se vyskytují desky o síle 16 až 40 milimetrů. Ty spárovky, které jsou silnější a vyrábí se z bukového či dubového dřeva, jsou ideální volbou na kuchyňské pracovní desky. Oproti tomu tenké typy spárovek se běžně využívají na výrobu celodřevěného nábytku, jako jsou police či šatní skříně. Vhodné jsou i na parapety.
• Dřevotříska: Pokud jde o „surovou“ neupravenou dřevotřísku, ta tvoří základ pro lamino a dýhované materiály. Neupravená dřevotříska se nehodí na výrobu nábytku, navíc je náchylná k pohlcování vlhkosti i ze vzduchu, čímž následně zvětší objem a tzv. Jestliže se surová dřevotříska dostane do přímého kontaktu s vodou, dochází k velmi silnému poškození. Samotnou ji lze použít jako podkladový materiál pro podlahy, ale i jako stavební materiál na jednoduché příčky, pódia, podlahy pater atd. V prodeji narazíte na desky o síle 6 až 28 mm, formát desek je 122 x 244, 183 x 275 či 207 x 275 mm. Upravená dřevotříska se získává smícháním nestejně velkých třísek z dřevěného odpadu s lepidlem a jejich následným slisováním. Jednovrstvé se využívají na obaly, třívrstvé a pětivrstvé pak na nábytek a stavebně truhlářské výrobky (STV). Samozřejmostí je úprava povrchu, a to určitou vrstvou, ať už je to lamino nebo dýha.
• MDF desky: Středně hustá vláknitá deska je ve většině případů vyráběna ze smrkových dřevěných vláken a k jejím největším přednostem patří skvělá pevnost a možnost jednoduchého opracování. Poté, co jsou opatřeny dekorační fólií, se z nich sestavují rámy, lišty, dvířka a mnoho dalšího. MDF desky vznikají tak, že se dřevěná vlákna rozemelou a smíchají s vodovzdornými lepidly. Poté se zatepla lisují a tvoří se tak jednotlivé desky. Materiál je velmi populární na výrobu nábytku a dalšího vybavení do domácnosti.
• Hobra: Hovoří se o ní jako o nástěnkovém materiálu a nejčastěji se využívá jako materiál pro výplně tlumící tzv. kročejový hluk, ten se tvoří při chůzi, dupání po podlaze nebo když vám třeba nějaký předmět upadne, zároveň je to vhodný mateirál na podklad. Ovšem je zcela nevhodná na výrobu nábytku, neboť její pevnost a nosnost je nedostačující. Při výrobě nejsou do dřevní drtě přidávána žádná lepidla, pouze dochází k lisování desek za mokra. Nejčastěji se můžeme setkat s deskami o tloušťce 0,5 až 1 centimetr. Hobra je vlastně zkratka, či chcete-li název vzniklý z původního názvu tohoto výrobku - Holzfaserplattenwerk Braunau. Z obecného hlediska se dá říci, že má hobra podobné vlastnosti jako sololit.
• Cetris desky: Cementotřískové desky jsou směsí dřevěných třísek, portlandského cementu, hydratačních přísad a vody. Desky můžete koupit v úpravě pero drážka nebo rovné. Cetris desky se dají použít také při stavbě rodinného domku sendvičovým systémem. Principem je opláštění dřevěné kostry a vložení izolace. Použít se dají jako podkladní materiál i jako součást konstrukce, podobně jako OSB desky. Chcete-li desku upravit na potřebnou velikost/rozměr, je potřeba použít ruční elektrickou pilu, kterou známe jako „MAFL“. Pomocí pravítka a truhlářské tužky si nejdříve označíte, jak se má deska nařezat. Počítejte s tím, že při řezání cementotřískové desky se tvoří velká prašnost, je to díky příměsi cementu v dřevní hmotě. Upevnění cetris desek je možné šroubováním, sponkováním, ale také nýtováním. Zcela nevhodné jsou hřebíky či vruty, které se běžně používají na připevnění sádrokartonu. Desky se dají také přilepit nebo upevnit pomocí příchytek. Cetris desky můžete koupit bez jakékoliv povrchové úpravy nebo v mnoha pastelových barvách, nebo také se strukturálním povrchem. Přes základní nátěr je ideální použít takové barvy, u kterých je samozřejmostí stálost v alkalickém prostředí, jinak by mohlo dojít k nechtěné změně odstínu. Co se týká velikosti, tak cetris desky se nejčastěji vyrábí v rozměru 1 250 x 3 350 mm a tloušťce 10 až 32 milimetrů, někdy dokonce až 40 mm. Ta má sílu 10 až 12 metrů a její povrch je tvořen speciálním reliéfem, ten je v podstatě imitací povrchu omítky či břidlice.
• Dýha: Vznikají zpracováním dlouhých soudržných pásů, které se po obvodu sloupávají z kmene stromu. Chcete-li opravdu krásný a zcela nezaměnitelný vzhled, pak použijte dýhy získané z exotických dřevin, ořechu, třešně, nebo také kořenice. Dýhu je možné využít nejen na potažení dveří, ale také na obložkové zárubně. Při aplikaci vhodného laku či lazury se dá dosáhnout zvýraznění již tak krásné dýhy i kresby samotného dřeva, jež bylo na výrobu použito.
• Sololit: Jeho výroba je podobná jako u MDF desek, ovšem v tomto případě nejsou vlákna až tak soudržná, ale ani hustá. Desky tak jsou tenké a nepříliš pevné, takže se snadno prorazí. Takto narušený sololit se pak snadno zlomí. Sololitu se říká také sololak či solodur. Materiál je velmi tenký a to cca 3 až 4 milimetry. Nejčastěji se tyto desky využívají jako zadní stěna nábytku, ať už jde o komody, šatní skříně, kuchyňské linky nebo například policové systémy. Na výběr jsou i mnohé dřevěné dezény, jež odpovídají těm nejvíce používaným na trhu. Perforovaný materiál je vhodný všude tam, kde je nezbytné, aby nábytek co nejvíce dýchal.

Druhy dřeva a jejich vlastnosti

Materiály na bázi dřeva a dýhy se velmi liší, co se týče stability, a tím pádem použití. Podle pevnosti (příp. objemové hmotnosti) rozlišujeme měkké a tvrdé dřevo. Dřeviny s objemovou hmotností do 550 kg/m³ (při 0% vlhkosti) se označují jako měkké dřevo. Patří sem většina tuzemských jehličnanů (zejména borovice, smrk, jedle), stejně jako například vrba, topol nebo lípa. Objemová hmotnost může nicméně silně kolísat v závislosti na druhu dřeviny, regionu a kvalitě. Tvrdé dřeviny, například buk, dub, jasan nebo ořech, se hůře zpracovávají, ale jsou odolnější.

Pro přehlednost uvádíme tabulku s vlastnostmi a použitím různých druhů dřeva:

Použití dřeva v různých oblastech

Stavební dřevo

Smrkové dřevo jako stavební dřevo má u nás široké uplatnění: v exteriéru i interiéru, na střešní konstrukce, dřevěné obložení, zábradlí, schodiště, okna nebo dveře. Pro většinu použití při stavbě domu je vhodné konstrukční masivní dřevo (KVH). KVH hranoly představují zušlechtěné stavební řezivo (nařezané z jednoho kmenu stromu) s definovanými vlastnostmi, například vlhkostí max. Pokud jde o odolnost proti povětrnostním podmínkám, jsou dub nebo modřín dobrou volbou. U konstrukcí s vysokým statickým zatížením se naopak často uplatňuje lepené lamelové dřevo (BSH). Dřevo BSH tvoří minimálně tři vrstvy slepených lamel, takže je možné dosáhnout větších průřezů než u dřeva KVH. Lepené lamelové dřevo se zpravidla vyrábí z jednoho druhu dřeviny. Nejčastěji se jedná o dřevo ze smrku, jedle, borovice, modřínu nebo douglasky. Dřevo BSH je schopno přenášet vyšší síly, aniž by se zdeformovalo nebo se objevily trhliny. Je vhodné zejména v pohledové oblasti, například pro otevřené střešní konstrukce, příčky nebo dveřní stříšky.

Čtěte také: Průmyslová mozaika z dřeva

Na opláštění fasád se často používají tzv. dřevěné profily. Profilová prkna charakterizují tři výrazné vlastnosti - drážka a pero a charakteristický profil. Vlastní charakter materiálu vychází z tvaru profilu a příslušného dřeva. Existuje velké množství různých tvarů profilů a druhů dřevin používaných na dřevěné profily - například jedlové, borové, nebo smrkové dřevo. Vzniká tak široká nabídka různých specifik dřeva, z kterých si pro každý projekt vyberete ten správný stavební materiál.

Dřevo na výrobu nábytku

Dřevo jako dekorativní prvek se hodí pro celou řadu stylů bydlení. Pro přírodní, rustikální venkovský styl sáhněte po dřevu s dynamickým fládrováním, například po smrku nebo borovici. Třešeň nebo jasan působí elegantně a hodnotně, zatímco dub či ořešák vyzařují ryzí solidnost. Klasikou při výrobě nábytku je dub: s vysokou hustotou vláken, odolný a snadno zpracovatelný. Vhodné a velmi odolné jsou nicméně také buk a javor. Při výrobě nábytku je oblíbené především tvrdé dřevo z listnatých stromů: od javoru a akácie přes břízu, buk, dub, olši a jasan až po třešeň a ořešák. Nábytek se ale vyrábí i z borovice a smrku.V interiérovém designu i při výrobě nábytku vyvstává otázka, zda použít masivní dřevo, nebo dýhu. Vzhledem k tomu, že dřevo „žije“, proměňuje se jeho roztažnost a může se deformovat, doporučujeme masivní dřevo hlavně pro jednodušší nábytkové konstrukce, u kterých nezáleží na absolutní přesnosti. Právě pro velmi kvalitní dřevo se často používá dýha - žádné nevýhody s tím zpravidla spojeny nejsou.

Dřevo na podlahové krytiny

Dřevěné podlahy vyvolávají pocit útulnosti, jsou teplé a lze je často kombinovat s podlahovým vytápěním. Kromě výběru materiálu hraje roli vedle vzhledu a ceny především zátěž a náročnost údržby. Javor, modřín, jasan a dub se tak díky své pevnosti a vysoké odolnosti proti opotřebení výborně hodí pro podlahové krytiny z masivního dřeva a schodiště v interiéru. Levnou, robustní alternativou nenáročnou na údržbu je laminát - dřevotřískové nebo dřevovláknité desky, na které se lepí tenká dekorační vrstva.

Dřevo na terasu a zahradu

Stejně jako parkety v obývacím pokoji vytváří dřevo přírodní atmosféru také ve venkovním prostoru. Tvrdé dřevo má mimořádně dlouhou životnost. Je odolnější proti povětrnostním vlivům než měkké dřevo a WPC, stejně tak výrazně lépe odolává napadení houbami a hmyzem. Co se týče ekobilance, je naopak spíše v nevýhodě. Kompozitní materiál WPC na rozdíl od čistě přírodních materiálů méně klouže a je hladší (bez třísek). Při přímém slunečním záření se však mnohem silněji zahřívá.

Přehled materiálů na bázi dřeva a jejich vlastností

Čtěte také: Jak vyrobit dřevěnou houpačku

Čtěte také: Typy a stavba dřevěných chatek

tags: #dřevěná #prkna #neopracovaná #druhy #dřeva

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat gril na dřevěné uhlí?
• Rozměry a využití ocelových patek
• Zahradní altány z druhé ruky
• Jak vybrat interiérové dveře?
• Více o historii Vinného úřadu truhlarska