Dřevěné fasády a jejich ukotvení: Kompletní průvodce

Dřevěné obložení fasád je velmi oblíbeným designovým i funkčním vylepšením rodinných domů. Jednou z častých variant realizace dřevěného obložení je pouze částečné obložení fasády dřevem, nejčastěji se jedná o obložení podkroví nebo prostoru mezi okny. Dřevěné fasády skvěle vypadají, dobře slouží a jsou čím dál oblíbenější. Co je dobré před jejich realizací vědět?

Základní principy kotvení a konstrukce

Podklad pro dřevěný obklad musí splňovat minimálně následující podmínky. Pro splnění požadavků tepelné ochrany budov, zároveň nosného prvku pro obklad s využitím jednovrstvého zdiva, je velmi vhodné řešení řady Porotherm EKO+ ve variantě 44 EKO+ nebo také 38 EKO+. Efektivním řešením podkladu pod dřevěný obklad je Porotherm T vatová, s ohledem na výbornou kombinaci tepelnětechnických podmínek a statiky, kotvení.

Dřevěný rošt a jeho funkce

Dřevěný rošt musí splnit klíčové požadavky. Především správné dimenzování latí s ohledem na zatížení, tedy statiku. Statiku jak pro kotevní, tak s ohledem na účinky větru. Rošty pod dřevěným obkladem nemají jen statickou funkci, ale i důležité odvětrávání. Dřevěný obklad na fasádě si můžeme představit jako „svislou skladbu střechy”, u které je také zásadní návrh větracího prostoru. Návrh musí být proveden tak, aby svislé latě umožnily dostatečné proudění vzduchu. Tedy podobně jako u skladby a konstrukce střechy využít svislé latě v rozměru 40 x 60 mm. Přímá závislost je pak na správném dimenzování přisávacích a výdechových otvorů. Klíčové jsou detaily u otvorů - oken a dveří. Z tohoto pohledu je důležitý hlavní směr pokládky obkladů, zda se bude jednat o vodorovnou skladbu, svislou, nebo diagonální.

Důležité je také kotvení samotného obkladu do podkladní konstrukce (latí). Ta je nejvíce namáhána účinky povětrnosti a zejména větru. Rozteče latí mohou být rozdílné s ohledem na finální obklad, ale zpravidla je rozteč latí v rozmezí 400 až 600 mm. Rošt musí být vytvořen tak, aby za fasádou mohl proudit vzduch směrem nahoru a aby mohl nahoře unikat. Rozteč roštu musí být přiměřená tloušťce fasádního profilu a je třeba zohlednit, zdali jde o profil s perem a drážkou nebo bez nich.

Odvětrání dřevěné fasády

Odvětrání představuje ze stavebně fyzikálního hlediska dodatečné zajištění, a proto jej jednoznačně doporučujeme. Jako minimum je nutno počítat na jeden metr konstrukční výšky podlaží 1 cm odvětrání, 4 cm jsou v každém případě dostačující. Větrací otvory musí být zakryty ochranou mřížkou proti drobným zvířatům (vzdálenost ok je vhodná minimálně 3 mm a maximálně 5 mm). Za určitých krajních podmínek lze od zadního větrání upustit, existují fasády větrané i nevětrané.

Čtěte také: Pergola: Kotvení do fasády

Protože dřevěnou fasádu nemůžeme nikdy označit jako stoprocentně těsnící, je nutno pamatovat na druhou rovinu odvádějící vodu, například formou difúzní odvětrávací šachty. Má-li dřevěná fasáda otevřené spáry, musí být šachta vedoucí za nimi dostatečně rezistentní proti UV záření. Spodní konstrukci je nutno dimenzovat podle statických hledisek.

Aby se zabránilo trvalému zvlhčování dřevěné fasády například zkondenzovanou vodou a zaručilo se rychlé uschnutí také u vnitřních stran prken, musí být dřevěné fasády zásadně odvětrány zezadu. Pomocí kontra laťování, které je vodorovně namontováno na svislé základní laťování, vzniká za fasádními profily dutina, kterou cirkuluje suchý proud vzduchu. Dbejte na neomezenou možnost přívodu a odvodu vzduchu.

Na jaké detaily nezapomenout při návrhu?

• V návrhu je velice důležité nezapomenout na to, že obklad nesmí nikdy přijít na režné zdivo, ale vždy musí být podklad přiměřeně ošetřen před samotnou montáží.
• Další důležitou věcí v návrhu je dostatečně provětrávaná mezera, která je ideální okolo 40 mm.
• A samozřejmě s tím spojená veškerá místa, která musejí umožnit odvětrávané mezeře větrat. Jedná se o místa přisávání vzduchu nejčastěji u paty obkladu, nad ostěním v rozích apod.
• Stejně tak důležitá jsou místa, kudy mezera odvětrává u střešní konstrukce případně i v místech parapetů a atiky.

Specifika kotvení pergol a dřevěných obkladů na zateplené fasády

Pokud znáte rozmístění nosných hranolů, nebude ukotvení pergoly k fasádě dřevostavby žádný problém. Hranol KVH v rozměru 180 x 160 milimetrů je pro ukotvení dostačující. Patrně bychom volili ukotvení horního nosného ráhna pergoly kombivrutem, na kterým bychom pak na části vrutu s metrickým závitem vymezili vzdálenost mezi stěnou tak, aby nedošlo k poškození fasády i izolační vložky. V úvahu připadá také podepření ráhna pergoly stojkami, díky čemuž by ukotvení bylo pod menším tlakem a kotvení by sloužilo v podstatě jen jako zavětrovací bezpečnostní prvek.

V místě obložení je třeba nachystat pod zateplení konzole pro uchycení podkladního roštu (např. konzola Hilti FOX VI - rozměr dle tloušťky zateplení, tj. tloušťka zateplení + síla dřevěného podkladního hranolu). Následně firma, která realizuje zateplení fasády domu, doplní zateplení a perlinku i v této části fasády. Příklad: Zateplení bude silné např. 9 cm. Plánujeme vodorovnou pokládku prken a použití nejtenčího podkladního hranolu (26 mm). V tom případě jsou zapotřebí konzole o rozměru 120 mm (9 cm pro zateplení + 3 cm zbydou pro upevnění hranolu).

Pokud si přejete, aby bylo dřevěné obložení po realizaci ve stejné úrovni jako okolní zateplená fasáda, je potřeba, aby bylo zateplení v místě obložení uskočeno a zbyl dostatečný prostor pro konstrukci dřevěné fasády a fasádní prkna. V případě vodorovné instalace prken a použití nejtenčího hranolu o tloušťce 26 mm, se jedná o cca 60 mm (3-4 mm vyrovnání + 26 mm hranol + 10 mm držák klipu + 20 mm fasádní prkno), o které by mělo být zateplení s perlinkou v místě plánovaného dřevěného obložení uskočeno zpět.

Čtěte také: Dřevěné sudy: tradiční výroba

I pokud máte již celou fasádu zateplenou a uvažujete o dodatečném doplnění podobného částečného obložení, je to možné realizovat. Je však nutné vyříznout v zateplení otvory pro uchycení nosných konzol, tyto konzole přichytit a následně musí firma, která realizovala zateplení domu, opět v těchto místech zateplení a perlinku doplnit, aby se docílilo celoplošné izolace budovy. Poté se již může přikročit k montáži dřevěného obložení.

Na konzole nejprve uchytíme podkladní hranoly z odolného dřeva. V případě, kdy fasádní prkna klademe vodorovně, se jedná o hranoly z termoborovice o rozměru 26 x 68 mm. Přidáme černou izolační difúzní fólii určenou pro obklad s otevřenými spárami (používáme fasádní fólie Delta), která chrání izolaci před deštěm, zavátým sněhem a dalšími škodlivými faktory v exteriéru.

Kotvení do cihly Porotherm T vatové je vzhledem k její konstrukci vnitřních nosných žeber efektivnější. Stejně tak lze ale využít i cihly EKO+. V obou případech je nutné vrtat bez příklepu a využít pro kotvení průvlečné rámové kotvy. Například od firmy Fischer SXRL se šroubem a zápustnou hlavou, která je předurčena ke kotvení právě roštu dřevěného obkladu. Nesmíme při projektování dřevěné konstrukce na fasádě zapomenout na vnější vliv účinků větru a celkově posoudit i statické působení dřevěného obkladu.

Dřevostavby a kotvení izolací

Dřevostavby, systémy Velox a lehké sendvičové konstrukce kladou na kotvení izolací zcela odlišné požadavky než klasické zděné nebo betonové stavby. Konstrukce přirozeně pracují, dilatují a mění objem. Běžné plošné lepení nebo tuhý mechanický rozpor může vést ke vzniku trhlin, prasklin a porušení povrchových vrstev. Spiral Anksys využívá tlakovou injektáž expanzní hmoty, která vytváří pružnou kotevní zónu. Pro dřevostavby, systémy Velox a lehké stěnové konstrukce je injektované kotvení Spiral Anksys ideální volbou.

Výběr dřeva pro fasádu

Na životnost (a krásu) podlahy a fasády má samozřejmě také zásadní vliv typ dřeviny, a to jak spodní konstrukce, tak obložení. Do exteriérů doporučujeme tvrdé dřeviny, jako je na příklad sibiřský modřín. Pokud si pořizujete dřevěné obložení ven, tedy na fasádu, terasu, kolem bazénu apod., musíte počítat s tím, že dřevo se v průběhu let mění, i přesto, že mu dopřáváte tu nejlepší péči. Povrch dřeva po letech přirozeně zešedne, ale jádro uvnitř zůstává pevné a zdravé.

Čtěte také: Venkovní sezení ze dřeva

Přehled nejčastěji používaných dřevin

Konstruktivní ochrana dřeva

Konstruktivní (stavební) ochrana dřeva zabrání tomu, že dřevo zůstane trvale mokré. Tak zajistíte účinně a bez chemie to, že ve vaší dřevěné fasádě nevznikne žádný prostor pro škůdce. Příležitostné, krátkodobé zatížení vlhkostí (déšť) není žádný problém, dokud druh konstrukce zajistí to, že voda nepronikne do dřeva a po každém zvlhčení zase rychle uschne. Protože dřevo řezané napříč vláknem pohlcuje vlhkost podstatně rychleji než podélné dřevo, musí být strany čel u fasádních profilů chráněny před pronikající vlhkostí. Nahoru směřující strany čel chraňte dostatečně velkými střešními přesahy, zakrytím z plechu nebo podélným dřevem. U konců čel směřujících dolů usnadníte rychlé odtékání vody zaříznutím pod 15°- 20° (okapnice), kde může voda odkapávat.

Montáž dřevěné fasády

Montáž dřevěné fasády je pro truhláře, tesaře, nebo i zručného kutila vcelku jednoduchá věc. S tím souvisí i nutnost dodržení projektu při realizaci a také použití vhodných (a pro tyto účely schválených) materiálů - izolací, hmoždinek, šroubů apod. Stejně jako materiál, také montáž má velký vliv na životnost dřevěné fasády a terasy. Dbejte na to, aby byla spodní konstrukce rovná.

Typy upevnění a spojovací materiál

Při rozhodování, zda použít viditelné nebo skryté upevnění, je důležité zvážit, jaký nástroj použijeme, jaká je časová náročnost práce a zda bude možné fasádu po jejím opotřebení kompletně demontovat.

Viditelné upevnění

• Hřebíky: Tradiční metoda, jednoduchý a rychlý postup. Hřebíky zatloukáme do hloubky a těsně hlavičkou do povrchu prkna.
• Drátěné sponky: Moderní technika, kdy se drátěné sponky ve tvaru „U" (ČSN 02 2857) z pozinkované nebo z ušlechtilé oceli vstřelují hřebíkovačkou nebo sponkovačkou. Protože sponky mají malý průměr, je menší nebezpečí vzniku prasklin než u hřebíků, a při stejné pracnosti. Vrchní ploška spon by měla být upravená nebo potřená pryskyřicí, což zvyšuje odolnost proti vytažení. Viditelné upevnění výlučně jen sponkami se nedoporučuje, protože tlakové pneumatické pistole mohou na povrchu obkladu vytvářet otlačeniny.
• Šroubové spoje: Jeden z nejnápadnějších způsobů spojení (hlavy šroubů jsou vidět), ale také jeden z nejnákladnějších (nutno zabránit štěpení). Je výhodné předvrtávat prkno ještě před impregnací, tak, aby předvrtanou díru impregnace chránila. Zejména u větší hloubky pak žádný nechráněný okraj v okolí hlavičky šroubu není. Šroubovaná prkna se musí předvrtat vrtačkou opatřenou výhlubníkem.

Skryté upevnění

Všechny spoje jsou zakryté, a tedy chráněné před poškozením a korozí. Díky tomu také nezabarvují dřevo. Příkladem je systém Techniclic®, který umožňuje instalaci fasádních profilů vodorovně i svisle. Velikost klipů Techniclic® je závislá na zvolené šíři fasádního profilu. Podle vybrané dřeviny jsou proto v nabídce 3 rozměry klipů - 60 mm, 100 mm a 140 mm. Mezerníky Techniclic® vymezují jednotnou a přesnou spáru mezi prkny. Opět je na výběr několik typů, od základního 5.5mm, přes 10mm, 20mm až po 30mm. Dalším krokem je již samotné nasazení dřevěných fasádních profilů Techniclic® na připravenou konstrukci.

Počet spojovacích prvků a vzdálenosti

Kolik hřebíků či vrutů je potřeba použít? To záleží zejména na rozměrech prken. Na délku prkna by měla být mezi spojovacími prvky vzdálenost maximálně 100 cm. Vzdálenost od kraje kolmo na vlákna by měla být minimálně 1,5 cm. V podélném směru vlákna by měla být dodržena vzdálenost od kraje minimálně 5 cm. Při použití vrutů s vrtným hrotem může být tato vzdálenost v závislosti na dřevině redukována. K uchycení tvrdých dřevin je pro hřebíky a vruty nutné předvrtání, aby se zabránilo popraskání dřeva. Výjimkou jsou vruty s vrtným hrotem.

Každá palubka, každé prkno se musí připevnit samostatně tak, aby se v budoucnu mohla jednotlivá prkna fasády nezávisle deformovat. U překrývaného obložení (peřením) a u příklopových obložení se musíme vyhnout umístění upevňovacích prvků do míst, kde se prkna či palubky překrývají. Každé prkno se musí upevnit samostatně, krycí prkna (palubky) se nesmí prorazit hřebíky. Zpravidla se krycím prknem odkryje přibití spodního prkna. Pro krycí prkna a palubky příklopových obložení a u obkladů se zkosenými trapézovými prkny Rhombus až do šířky 80 mm, postačí jeden upevňovací bod. Prkno větší šířky musí mít upevňovací body dva, tak, aby bylo upevněno od každého okraje na vzdálenost minimálně 20 mm.

Antikorozní ochrana spojovacích prvků

Dlouhodobá antikorozní ochrana spojovacích prvků je bezpodmínečně nutná. Ochrání dřevo před nežádoucím zbarvením, které je způsobeno korodujícími kovovými částmi nebo chemickou reakcí látek obsažených v jádře (například u dubu). Pro jádrové dřeviny, například dub nebo modřín, by měly být používány pouze spojovací prvky z ušlechtilé oceli. U povrchově ošetřených spojovacích prvků (např. galvanické pozinkování) je pak při montáži nutno počítat s porušením ochranné vrstvy.

U galvanicky pozinkovaných šroubů se vrstva zinku při rychlém sešroubování hned napoprvé odírá, takže potom šrouby nemají žádnou antikorozní ochranu. V případě protáčení hrotu šroubu (např. u šroubu s křížovou hlavou, v důsledku nižšího axiálního tlaku nebo neaxiálního odporu) se poruší povrchová vrstva v oblasti hlavičky. Zvláště u fasád, které nejsou povrchově upravovány, se pak brzy objeví stopy rzi. Dřevěné fasády musí být montovány pomocí šroubů z ušlechtilé oceli. Vrutům se zapuštěnou hlavičkou s vnitřní hvězdou „Torx” by se rozhodně měla dát přednost před běžnými křížovými šrouby, protože mohou být upevněny s podstatně menší silou a u neaxiálního odporu lze zabránit protáčení hrotu (tzv. bit).

Povrchová úprava a údržba dřevěné fasády

Povrchovou úpravu vždy provádějte před montáží. Minimálně jednou ji naneste i z rubové strany profilu. Pokud nátěr neobsahuje přípravky proti plísním, houbám a dřevokaznému hmyzu, doporučujeme napustit palubky takovýmto přípravkem před nanášením vlastního nátěru. Takto dokončíme celé obložení, které na závěr můžeme pro zachování barevnosti ošetřit ochranným nátěrem (např. lazurou Wigodecor). V případě neošetření dřevo postupně ztratí svou původní barvu a získá šedou patinu. Všechny dřevěné fasády Techniclic® jsou však vyrobeny ze dřevin, které jsou odolné proti povětrnostním vlivům a dřevokaznému hmyzu i bez nátěru.

Palubky ve fasádě jsou často právě v moderní architektuře vystavovány povětrnostním vlivům bez potřebné stavební ochrany. U neošetřených fasád tak nevyhnutelně dojde k zašednutí dřeva. Zabránit se tomu dá pouze vhodnou povrchovou úpravou. Aby mohla fasáda dlouhodobě plnit svou funkci, potřebují nátěry pravidelnou péči a údržbu. Minimálně jednou ročně doporučujeme pečlivou kontrolu - u celé fasády prověřte poškození povrchové úpravy, jako jsou trhliny, mechanické narušení, stopy po krupobití, zabarvení, odloupávání, zamodrání a tak dále. Zjistíte tak, zda je údržba či renovace fasády žádoucí.

Péče (údržba) ochranným nátěrem je na místě po předcházejících úpravách, jako je čištění či broušení. Údržba musí být prováděna v pravidelných intervalech na ještě neporušených plochách, dříve než se objeví viditelná poškození. Intervaly údržby závisí na způsobu povrchové úpravy a na intenzitě povětrnostních vlivů. Povrchy, které byly ošetřeny lazurou, po ochranném nátěru ztmavnou. Zesvětlení těchto ploch je možné pouze krycím nátěrem.

Renovace

Při renovaci se odstraní stávající poškození, a obnoví se tak funkčnost povrchu. K tomu jsou zapotřebí nákladnější práce než při údržbě. Lazurou ošetřené plochy musí být renovovány velkoplošně, aby se zabránilo barevným rozdílům. U krycích nátěrů jsou možné také opravy menších ploch.

Kombinace dřevěné fasády a fotovoltaických modulů

Věděli jste, že je možné zabudovat fotovoltaické moduly na fasádu v kombinaci s dřevěným obkladem? Osazování fotovoltaických modulů na fasádu je možné případně i v kombinaci s dřevěným obkladem. Zde je však důležité si uvědomit, že dřevěný obklad je z požárního hlediska hořlavý a je nutné počítat s určitým požárněbezpečnostním odstupem od fasády. V případě panelů na fasádě je tak vhodné volit kotvení technologie FV panelů i z hlediska vyššího rizika požáru jako nehořlavé. Tedy ideálně kovovou konstrukci, na které budou panely zavěšeny a mezera mezi dřevěným obkladem a obkladem z FV panelů bude oddělena. V principu se dřevěné obklady navrhují u menších staveb nebo RD. Kombinace FV panelů a dřevěné fasády přináší vyšší požární riziko a je vždy nutné požárněbezpečnostní posouzení nejenom dřevěných fasád obecně, ale zejména i s ohledem na kombinaci se zabudovanou technologií, kterou představují FV moduly.

tags: #drevene #fasady #ukotveni

Oblíbené příspěvky:

• normové hodnoty pro zateplení šikmých střech
• Baumit: Kvalita a inovace pro zdravé bydlení
• Klíč k dlouhé životnosti podlahy
• Hydroizolace vlhkých prostor
• samozhášivý pěnový polystyren