Dřevěný krov a prosklená střecha: Komplexní průvodce

Pod pojmem nosná konstrukce střechy si v souvislosti s vlastním bydlením nejčastěji představíme dřevěný krov. Krovy z jakéhokoliv materiálu musí být dostatečně pevné a jejich konstrukce musí být v praxi realizovatelná. Dřevo tyto podmínky splňovalo, navíc bylo široce dostupné, takže historicky se začaly budovat krovy ze dřeva. S rozvojem technologií se objevily i jiné materiálové varianty, a to krovy betonové a ocelové.

Historický vývoj a materiálové varianty krovů

V historii výstavby budov prošly dřevěné krovy ohromným vývojem. Od jednoduché tzv. sochové konstrukce, přes krokvovou, hambálkovou a vaznicovou nosnou soustavu, až po moderní odlehčené vazníkové krovy, které se na základě přepočtů vyrábějí v dílnách.

Betonové a ocelové krovy

Betonové krovy umožnil rozkvět panelové prefabrikace, kdy stála betonárna a panelárna na každém rohu. To už je ale minulost. Za vznikem kovových krovů stojí především rozvoj technologie výroby železa, provázený snahou šetřit dřevo.

U krovů s malým rozpětím bylo neekonomické používat tlustostěnné válcované profily, které jsou náročné na navrhování i na montáž (jsou příliš těžké). Proto vznikly nové ocelové střešní konstrukce, velmi lehké a jednoduché. Jejich příhradoviny se zhotovovaly z elektricky svařovaných tenkých plechů a betonářské vysokopevnostní oceli.

Příhradové nosné konstrukce (angl. truss) tvoří přímočaré prvky spojované v uzlech. „Pavučinové“ příhradoviny měly řadu předností. Byly levnější než jiné příhradové konstrukce a byly velmi lehké. Snadno se vyráběly, dopravovaly a sestavovaly. Při dobrých protipožárních opatřeních a pečlivé údržbě měly i dlouhou životnost. Po dožití je bylo možné snadno demontovat a recyklovat. Lehké ocelové krovy byly určené k zastřešení bytových, průmyslových a zemědělských objektů.

Čtěte také: Útulné Vánoce s vlastnoručně vyrobeným dřevěným svícnem

V současnosti se s nosnou konstrukcí střechy z oceli lze setkat u bytových domů. Umožňuje na nich vytvořit obyvatelnou střešní nástavbu bez vnitřních podpor. V tomto případě se většinou používá svařovaná konstrukce z válcovaných profilů. Použít stejný systém i u rodinných domů je možné, ale prakticky se to téměř neděje. Je to totiž komplikovanější než použití dnes široce dostupných lehkých dřevěných vazníků. Oproti nim musí být ocelová nosná konstrukce střechy individuálně staticky navržená i vyrobená, pro montáž je třeba specializovaná zámečnická firma.

Porovnání dřevěných a kovových krovů

V klasickém dřevěném krovu je obvykle použité smrkové řezivo a krokev má nejčastěji profil 80 x 160 mm a délku 4 metry. Ve svařovaném kovovém krovu se používají válcované profily. Pro představu, profil IPE s výškou 160 mm a stojinou 80 mm váží na 4 metrech 60 kg.

Uvedené hmotnosti jsou jen orientační, aby vytvořily rámcový obrázek o hmotnostech prvků krovu stejné délky v různých materiálových provedeních. Ze statického hlediska jsou dřevěný i kovový krov srovnatelné. Oba vytvářejí podporu, která vynáší střešní skladbu. Z tepelně technického hlediska ale každá z konstrukcí funguje trochu jinak. Kovy jsou totiž velice dobrými vodiči tepla a vytvářejí tepelné mosty mnohem horší než dřevo. Z tohoto důvodu není pro obytné podkroví na rodinných domech kovový krov úplně nejlepším řešením. Vhodným místem pro jeho uplatnění jsou spíš otevřené střešní konstrukce, např. hangáry.

Dřevěný krov: Nosná konstrukce střechy

Nosná konstrukce střechy se nazývá krov. Systém jakým je tato nosná dřevěná konstrukce střechy postavena je rozhodující pro funkci podkrovního prostoru jako obytného či neobytného. Nejběžnějším materiálem z kterého se krovy vyrábějí je dřevo.

Dřevěný krov je osvědčenou volbou pro většinu staveb, a to nejen díky své pevnosti, ale i přirozené estetice a flexibilitě při konstrukci střech. Krov má v domě klíčovou roli, kromě toho, že jde o nosnou střešní konstrukci, také pečuje o přenášení zátěže ze střešního pláště do nosných zdí. Aby si krov zachoval své charakteristické vlastnosti, musí být kvalitně zpracován a vyroben z dřeva, které je odolné proti různým vlivům. Dřevo musí splňovat určité požadavky na pevnost, sušení a ochranu proti houbám a hmyzu, čímž se zajistí stabilita a dlouhá životnost celého krovu. Od kvalitně zhotoveného krovu očekáváme životnost nejméně několik desetiletí, což činí výběr dřeva a plánování celého projektu klíčové pro dlouhodobou stabilitu střechy.

Čtěte také: Výhody a nevýhody OSB roštu

Plánování a realizace dřevěného krovu

Krov navrhuje projektant na základě půdorysu zastřešované plochy, architektonického záměru a předpokládaného zatížení střechy, přičemž zohledňuje i záměr investora na využití (i budoucí) prostor pod střechou. V případě, že majitel stavby plánuje podstřeší účelově využívat, projektant ví navrhnout krov tak, aby vzniknuté prostory měly požadovanou konstrukční výšku a aby byly jen minimálně omezovány konstrukčními prvky krovu. V případě, že nemovitost bude zastřešovat střecha s nízkým sklonem (optimálně do 30°), najde si své uplatnění odlehčená konstrukce vazníkového krovu. Ta v principu neumožňuje účelové využití podkrovního prostoru.

Při výběru dřeva je nutné postupovat velmi obezřetně a vše pečlivě naplánovat. Ve většině případů je nezbytné obrátit se na projektanta, který navrhne a naplánuje celý projekt. Samotnou výstavbu následně zajistí specializovaná firma, která se postará i o potřebný materiál.

Rezivo na stavbu krovu je nejlepší objednat prostřednictvím stavebnin nebo realizační firmy u osvedčeného dodavatele, který připraví jednotlivé prvky krovu na míru v požadovaných průřezech a délkách podle projektu. U dodavatele je možné objednat i impregnaci řeziva proti dřevokaznému hmyzu, houbám a plísním, která bývá obvykle zahrnuta v ceně řeziva. V případě, že krov bude v interiéru přiznaný, tedy jeho vybrané části budou viditelné, objednat si můžete i hoblované řezivo, které bude třeba jen přebrousit, čímž se na stavbě ušetří spousta práce. U specializovaných dodavatelů si můžete objednat i KVH nebo BSH hranoly. Oba druhy těchto polotovarů jsou vyráběny z vysušených, čtyřstranně hoblovaných hranolů, z kterých jsou odstraněny hrče, případně praskliny. Hranoly se po délce nadpojují pomocí zubového lepeného spoje tzv. cinkováním. BSH hranoly jsou navíc vyráběny vrstvením a vzájemným slepením několika lamel, čímž se stávají tvarově stabilnějšími a pevnějšími (vhodné pro velmi namáhané konstrukce).

Konstrukční prvky krovů se v minulosti spájely výhradně tvarovými tesařskými spoji, velmi často bez použití hřebíků. Dnes se s podobnými technologiemi setkáváme jen ve výjimečných případech. Nová rychlá doba si vyžaduje řešení, která jsou efektivní a velmi rychle realizovatelná.

Typy krovových konstrukcí

V konstrukci dřevěného krovu krokvového nejsou použity středové ani vrcholové vaznice a tento typ krovu řadíme dle konstrukce do krokevní soustavy prosté. Krov krokvový je nejčastěji používán v případech, kdy je třeba maximálně využít podkrovní prostory nebo je rozpětí střechy tak malé, že není třeba použít jiný typ konstrukce. Běžně se tyto krovové konstrukce používají na drobné a menší stavby, které zpravidla nepřesahují rozpětí 7 m. Pro tento typ dřevěné krovové konstrukce je třeba zvolit správné prostředky pro ztužení v podélném směru (zavětrování).

Čtěte také: Patky pro dřevěné sloupy

Krovové systémy lehkých dřevostaveb (tiny houses) mají trochu odlišnou podobu od těch, které známe u klasických evropských zděných domů. Vyznačují se především krátkými osovými vzdálenostmi mezi jednotlivými krokvemi a jejich profily, které jsou zpravidla stejné jako profily sloupků u obvodových stěn.

Materiály pro dřevěný krov

Pro funkčnost a spolehlivost stavebních konstrukcí je třeba vždy použít řezivo jehličnatých nebo listnatých dřevin s příslušnými vlastnostmi. Každá projektová dokumentace předepisuje druh a zatřídění řeziva, které je třeba bezpodmínečně dodržet. Rozměry jednotlivých stavebních prvků krovu stanovuje na základě statického přepočtu projekt.

Smrk

Vzhledem k tomu, že smrk obecný je nejrozšířenější dřevinou na území naší země, je smrkové dřevo nejpoužívanějším materiálem ve stavebním segmentu. Cenově patří k nejdostupnějším. Stromy dorůstají do výšky až 65 m, přičemž průměr kmene dosahuje až 1,5 m. Dřevo je charakteristické svou příjemnou vůní, je pružné, štěpitelné, pevné a je možné poměrně rychle ho vysušit. Výhody jsou, bohužel, vyváženy i nevýhodami. K nim patří poměrně nízká životnost v exteriéru, slabá odolnost vůči škůdcům, plísním a hnilobě. Životnost smrkového řeziva je možné prodloužit chemickou impregnací a pravidelnými nátěry. Smrkové řezivo se na trh dodává v surovém stavu, často v rozporu s platnými normami a ještě mokré. K dispozici jsou i stavební hranoly a profily vyráběné z vysušeného řeziva z jednoho kusu nebo nadpojované v podélném směru (KVH), případně lepené z tenčích lamel (BSH). Poměrně výhodná cena předurčuje smrkové řezivo na výrobu sendvičových konstrukcí dřevostaveb.

Borovice

Borovicové dřevo patří přinejmenším k stejně oblíbeným jako smrkové. Borovice sosny jsou velmi pěkné stromy rostoucí především v mírně zvlněných lesích Záhoří. Svědčí jim písčitá propustná půda, běžně dorůstají do výšky 35 m a průměr kmene dosahuje 1,5 m. Oproti smrku má tak dřevo této dřeviny ve vnějším prostředí asi dvojnásobnou životnost. K nevýhodám borovicového dřeva a řeziva z něj se řadí hrčovitost, které dřevěné výrobky vděčí za svůj charakteristický rustikální vzhled. Ten však nevyhovuje každému.

Jedle

Jedlové dřevo je dalším hojně se vyskytujícím materiálem v našich končinách. Jedle u nás tradičně rostou ve smíšených bukovo-jedlových lesích. Jedle bílá je rovný strom dosahující výšky 50 m, přičemž průměr kmene bývá až 2 m. Laici mají problémy odlišit jedlové řezivo od smrkového. Je však mírně tmavší a prozradí ho i ne příliš příjemná vůně. Je odolné vůči trvalému působení vody, proto se v minulosti s oblibou používalo na součásti vodních staveb - mlýnů a přehrad, výrobu šindelů nebo i sudů. Nevýhodou jedlového dřeva je, že má poměrně rychlé přírůstky a s tím související menší hustotu, která se odrazí na snížení jeho pevnosti.

Modřín (smrkovec)

Propracovali jsme se k poslední jehličnaté dřevině vyskytující se u nás a hojně používané ve stavebnictví. Je jí smrkovec - červený smrk nebo smrkovec opadavý, často se setkáme i s českým názvem modřín. Smrkovce dorůstají do výšky 50 m a kmeny mají průměr do 1 m. Nevýhodou je, že kmeny nebývají vždy rovné. Dřevo je těžké, husté a pryskyřičné, což se projevuje velmi dlouhou životností a odolností vůči vodě. Pryskyřice obsažené v řezivu polymerizují, čímž po letech (2 - 5) toto řezivo dosahuje až 80 % tvrdosti dubu. Jde o naši nejkvalitnější dřevinu. Bohužel, kolem poloviny produkce se vyváží na zpracování do zahraničí. Snáší dlouhodobý kontakt s vodou i střídání suchého a mokrého prostředí. Kromě použití ve stavebnictví ho najdeme na různých objektech v exteriéru - prvky zahradní architektury (pergoly, zimní zahrady, altány, přístřešky, vyvýšené záhony a jiné), zahradní nábytek a pod. Řezivo je velmi pěkné, s příjemnou vůní.

Exotické a severské dřeviny

Kromě jehličnatých dřevin, které mají původ v našich zeměpisných šířkách, trh nabízí i řezivo z druhů, které obvykle pocházejí ze severnějších oblastí Evropy, Asie i Ameriky. Stromy rostoucí v nehostinných podmínkách rostou pomaleji, což se však příznivě promítá do vlastností řeziva z nich, především fyzikálně-mechanických a biologických. Takovou je i severská borovice, která má v porovnání s naší větší tvrdost a vyšší obsah pryskyřic, které ji chrání před působením vlhkosti. Je proto vhodná na použití ve vnějších podmínkách, např. na obklady. Sibířský smrkovec má vynikající biologické a fyzikálně-mechanické vlastnosti, které získává růstem v nepříznivém podnebí Sibiře a jiných severských částí Evropy a Asie. V čerstvém stavu má dobrou zpracovatelnost. Po čase, podobně jako u našeho smrkovce, dochází k polymerizaci pryskyřic v něm obsažených, které mu dodají tvrdost přibližující se tvrdosti dubu, čímž se řezivo ze sibiřského smrkovce stává nejodolnějším z dostupných dřevin.

Dub

Dub letní a dub zimní je kvůli své tvrdosti a pevnosti porovnatelné s vybranými exotickými dřevinami velmi oblíbený a často používaný. Na Slovensku jde o poměrně rozšířený listnatý strom, který dorůstá do výšky 50 m s průměrem kmene do 2 m. Řezivo je těžké, v surovém stavu je jeho hustota vyšší než hustota vody. Charakteristické je svou kyselou vůní, velmi dobře odolává trvale mokrému prostředí. V minulosti se proto používalo na vodní stavby, v rámci nichž se zachovalo v mimořádné kondici až do současnosti. Jeho využití ve stavebnictví je všestranné, avšak omezené vysokou cenou a poměrně velkými změnami tvaru, které doprovázejí změny vlhkosti v prostředí. Používá se na podlahy, obklady interiérů, schodiště, v exteriéru na ploty nebo stavby v trvalém styku s vodou, případně vodní stavby. Dubové řezivo se výjimečně používá i na budování stropů a krovů. Snad nejznámějším, poměrně často zmiňovaným krovem z dubového dřeva je krov Chrámu Matky Boží v Paříži, který před několika lety nešťastně shořel a momentálně se obnovuje.

Buk

Bukové řezivo se ve stavebnictví používá téměř výhradně jen na prvky interiérové architektury. V tomto segmentu je jeho využití osvědčené a oblíbené. Jeho dřevo je těžké, tvrdé a dobře štěpitelné. Je však málo pružné, sesychá a praská.

Tepelněizolační vlastnosti dřeva

Součinitel tepelné vodivosti udává schopnost vést teplo, přesněji rychlost šíření tepla ze zahřáté části konstrukce do chladnější oblasti. Další základní tepelněizolační vlastností je měrná tepelná kapacita. Tento koeficient udává množství tepla, potřebného k ohřátí 1 kg látky o 1 stupeň teploty v Kelvinech (případně stupních Celsia). Nejzásadnější posuzovanou vlastností dřeva je vlhkost. Je obecně známo, že čím vyšší je vlhkost materiálu, tím lépe vede teplo. Tento fakt bohužel platí i pro prvky ze dřeva. Před zabudováním by měla být elektrickým vlhkoměrem změřena vlhkost dřeva a v případě vysokých hodnot je nutno dřevěné prvky vhodným způsobem vysušit.

Vlhnutí dřevěných konstrukcí způsobuje také kondenzace vody, k níž může docházet na povrchu stavebních konstrukcí při nedostatečné tepelné izolaci, klesne-li povrchová teplota konstrukce pod teplotu rosného bodu okolního vzduchu. Uvnitř stavebních konstrukcí dochází ke kondenzaci vody, jestliže difuze vodních par jednotlivými vrstvami konstrukce není dostatečná. Ke srážení vody dochází také na tepelných mostech, například na ocelových nosnících či kovových úchytech. V takovém případě je třeba zabránit srážení vody vhodnou tepelnou izolací. Je nezbytné zabránit také dodatečnému zvlhnutí zabudovaných dřevěných konstrukcí dešťovou vodou. Zde je namístě odpovídající konstrukční řešení.

Tepelná vodivost dřeva
Materiál Vlhkost Tepelná vodivost
Dřevo (smrk) 12% 0.13 W/mK
Dřevovláknitá deska 8% 0.05 W/mK

Tesařské spoje

Pokud jde o tesařské spoje, v praxi jsou dodržována dvě základní pravidla, jež zabezpečí správné chování a přípustné zatížení nosné konstrukce šikmé střechy. Ve většině případů se napojují vaznice v místech sloupu, což ze statického hlediska není správné (tento spoj je povolen pouze tehdy, je-li zajištěn prvek proti působení ohybového momentu). Druhým základním pravidlem je maximální znalost vlastností dřeva z hlediska sesychání a bobtnání. Dřevo v podélném směru sesychá zhruba desetkrát více než v příčném, což může způsobit nemalé problémy. Pokud máme čep dlouhý 100 mm a dlab také 100 mm, pak dojde k vyzvednutí čepu z dlabu z důvodu sesychání, proto musíme kvůli rozdílnému sedání vnést do konstrukce rezervu. Ta se uvádí jako minimálně deset procent délky (případně hloubky) prvku.

Výroba krovů na míru pomocí CNC technologie

Naprostý základ tesařiny je přesnost. Kvalitní dřevo a dobrý spojovací materiál lze sice sehnat poměrně snadno, ale vyrobit konstrukci krovu na milimetr dokáže jen skutečný mistr. Právě na jeho umu záleží, jak mu půjde práce od ruky a jak dlouho střecha vydrží. Konstrukce určená k nesení střešní krytiny, jak krov popisují odborné publikace, musí být schopna zvládnout zatížení střechy, ale třeba i sněhu. Jeho pevnost a precizní provedení jsou zárukou bezpečnosti i dlouhověkosti stavby.

Krovy na míru vyrobené na multifunkčním CNC stroji poskytují obojí. Řemeslníci a lidé, kteří staví svépomocí, oceňují především fakt, že si mohou nechat krov vyrobit odborníky doslova jako skládačku. I když jde o „stavebnicový systém“, pro Dřevocentrum CZ není problém dodat zákazníkům širokou škálu krovů pro řadu staveb. „Dřevěné CNC krovy vyrábíme pro klasické rodinné domy, atypické dřevostavby, garáže, pergoly, přístřešky nebo kulturní a společenské objekty, speciální a hybridní konstrukce,“ vypočítává ředitel Konvalina s tím, že stavebníci poptávají konstrukce z nesušeného stavebního řeziva, z KVH hranolů nebo z lepených BSH konstrukčních hranolů.

Multifunkční stroj Hundegger K2i, který je v Dřevocentru CZ využíván už druhým rokem, zvládá opracování dřeva i do velmi složitých tvarů, a to s maximální precizností. Plně automatizované zařízení používá program Sema, v němž pracovníci připraví data pro pětiosé obrábění. „Tímto strojem provádíme přířezy pod jakýmkoli úhlem, vrtáme, frézujeme, čepujeme, dlabeme i plátujeme. Krovy vyrobené CNC obráběním je možné objednat v kterémkoli z 15 Dřevocenter CZ. Pracovníci jsou připraveni poradit s výběrem materiálu, po předložení projektové dokumentace připraví střechám vazby na míru. Na zpracování dat pro CNC stroj je potřeba počítat asi se třemi dny, samotná výroba zabere kolem 14 až 21 dnů. „Když nám zákazník dodá všechno potřebné včas, pracujeme průběžně a rychle. Doporučujeme však udělat si časovou rezervu a krov poptat co nejdříve.

Typy střech a jejich součásti

Dřevostavbám nedává hezký tvar jenom jejich prostorové řešení formou stěn, ale vše dolaďuje střešní konstrukce. Dalo by se říct, že střecha dělá dům. Tvar střechy se odvíjí nejen od územního plánu jednotlivých měst a obcí, ale je dán také umístěním stavby podle nadmořské výšky. Výběrem tvaru střechy se dá také docílit potřebné velikosti podstřešního prostoru.

Střechy je možné rozdělit podle několika kritérií, které hrají roli v celkovém tvaru stavby, rychlosti odvodu srážkové vody nebo pořizovací ceně střechy. Před návrhem tvaru střešní konstrukce je důležité navštívit příslušný stavební úřad a informovat se o regulativech pro danou oblast, kde chceme stavět novou (dřevo)stavbu. Střešní konstrukce uzavírá rodinný dům z jeho horní části a chrání celou stavbu před venkovními klimatickými vlivy. Mezi tyto vlivy patří srážková voda, sníh a vítr.

Typy střech

  • Pultová: Dřevostavby s pultovou střechou mají jednu střešní rovinu s pultovou a okapní hranou a dvěma štíty.
  • Sedlová: Konstrukce tohoto tvaru má dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapními a štítovými hranami. Sedlová střecha je další velmi populární volbou pro dřevostavby. Tato střecha se skládá ze dvou rovinných dílů, které se sbíhají v hřebeni. Díky svému tvaru je velmi stabilní a snadno se na ní může pracovat. Pro domy patrové je sedlová střecha ideální volbou, protože umožňuje využít prostor pod střechou pro bydlení.
  • Valbová: Střechy toto typu mají na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny nazývané valby. Okapy těchto rovin jsou ve stejné výšce jako okapy sedlové střechy. Pro bungalovy jsou nejčastější střechy valbové, které nezvětšují zbytečně hmotu a dobře kopírují členitější půdorys. Pokud se rozhodnete pro valbovou střechu, tato střecha je ideální pro přízemní stavby, jako jsou například bungalovy. Je charakteristická svým tvarem a mohou snadno tvořit také zastíněnou terasu kolem stavby.
  • Polovalbová: Od valbové střechy se odlišuje tím, že okapy valby jsou v jiné výškové úrovni, než jsou okapy sedlové střechy.
  • Mansardová: U tohoto typu střechy jsou čtyři střešní roviny. Dvě roviny jsou mezi hřebenem a okapem z každé strany a mají zpravidla jiný sklon.
  • Stanová: Jedná se o střechu, která má čtyři střešní roviny a leží na čtvercovém půdorysu stavby. Jednotlivé roviny se sbíhají do středového vrcholu. Taková střecha pak má připomínat tvar čtyřbokého jehlanu.
  • Pilová: Jedná se o soustavu opakujících se pultových nebo sedlových střech.
  • Plochá: Dřevostavby s rovnou střechou jsou stále populárnější volbou při stavbě nových domů. Jedním z hlavních důvodů, proč se lidé rozhodují pro dřevostavby s rovnou střechou, je možnost využití střechy jako terasy nebo zahrady. Při plánování stavby dřevostavby s rovnou střechou je důležité si uvědomit také několik nevýhod. Další nevýhodou může být vyšší cena.
  • Zelené: Ve skladbách střechy jsou umístěné vrstvy zeminy nebo substrátu, které umožňují vysázet zeleň na povrchu střechy.

Krov a jeho součásti

Krov je definován jako nosná konstrukce, jejímž hlavním úkolem je vynášet střešní krytinu včetně systému laťování a eventuálních konstrukcí souvisejících se zateplením. Nejdůležitějšími součástmi krovu jsou pozednice, systém vaznic, sloupků, krokví, kleštin, pásků a různých způsobů zavětrování. V podélném i příčném směru musí být krov stabilní, což zajišťují právě zavětrovací konstrukce a štítové stěny.

  • Vrcholová vaznice - slouží ke statickému propojení krokví
  • Krokev - základní nosný prvek střechy
  • Ztužení krokví - slouží k zamezení pohybu krokví.
  • Montážní lať - pomocí této latě připevníme parozábranu k vnitřní straně krokví. Na tuto lať následně uchytíme interiérové obložení.
  • Interiérové obložení - palubkové obložení uchytíme na montážní latě.
  • Parozábrana - zamezí průniku interiérové vlhkosti do tepelné izolace. Opačným směrem vlhkost naopak propustí.
  • Pojistná hydroizolace / paropropustná folie - zamezí průniku exteriérové vlhkosti dovnitř konstrukce, naopak vlhkost z konstrukce do exteriéru propustí.
  • Kontralatě - pomocí těchto latí vytvoříme provětrávanou mezeru mezi střešními latěmi a pojistnou hydroizolací.

Dřevostavba a střecha

Dřevostavba nemá žádná konstrukční omezení, tedy střechy lze navrhovat v obvyklých tvarech a konstrukcích. Dřevostavba bez problémů přenese zatížení od sněhu a větru a hravě si poradí s těžkou taškovou krytinou. Pro domy patrové je sedlová střecha ideální volbou, protože umožňuje využít prostor pod střechou pro bydlení. střechy sedlové či pultové, jenž umožňují lepší využití prostoru pod střechou pro bydlení.

Zastřešení masivní dřevostavby by mělo být realizováno rychle, efektivně, levně a kvalitně. Ovšem řešení této problematiky má svá úskalí. Šikmou střechu dřevostavby nelze například projektovat jako střechu zděného domu, neboť by neplnila funkce, které plnit má.

Údržba střechy

Střecha není jen krytina, ale systém, který vyžaduje pravidelnou údržbu - ať už jde o kontrolu komínu, solárních panelů nebo odklízení nečistot. Střecha je, podobně jako u člověka vlasy, pomyslnou korunou krásy domu, a vyžaduje tak patřičnou péči.

tags: #dreveny #krov #a #prosklena #strecha

Oblíbené příspěvky: