PergolySkleněné kuličky, mozaikové kostky a obchod se sklem ve středověké Opavě
V archeologických nálezech z období středověku a raného novověku se objevují různé předměty, včetně skleněných kuliček, mozaikových kostek a dokladů o obchodu se sklem. Tyto nálezy poskytují cenné informace o životě, hrách a řemeslech v dané době.
8.2 Kuličky různých rozměrů
Kuličky, ať už hliněné, kamenné nebo skleněné, byly oblíbenou součástí volného času ve středověku a raném novověku, neboť byly zřejmě používány ke hře. Informací o středověkých a raně novověkých hrách není mnoho, ale prameny ikonografické naznačují, že se hrály podobně jako dnes. Hráči se snažili vytlačit ostatní soupeřovy kuličky.
Šest skleněných kuliček bylo nalezeno na Masarykově náměstí v Ostravě z kontextu 2. poloviny 15. století. V klášteře v Opavě byla kulička zachycena v roce 1969 před jámou č. 2, odkud byly získány také skleněné kuličky. 13 drobných hliněných a kamenných kuliček bylo nalezeno o rok později.
Vzhledem k tomu, že nelze činit konkrétní chronologicko-typologické závěry, srovnání se situací z jiných lokalit na Moravě ukazuje, že starší kuličky (ze 13. až průběhu 14. století) mají zpravidla menší průměr než kuličky z mladšího období. Kuličky jsou doloženy také v řadě dalších měst, například v Uherském Brodě.
V Olomouci bylo na Žerotínově náměstí 2 v objektu č. 1550 nalezeno minimálně šest skleněných kuliček. Velkých skleněných kuliček bylo nalezeno v kontextu 13. století v objektu č. 416-418 v Komenského ulici. V jímce č. 124/96 zaplňované od poloviny 15. do 1. poloviny 16. století byla z vrstvy s. j. 1649 nalezena také v Uničově na Olomoucké ulici (Koudelková 2013, 74-75, příl. 2, obr. 27 mm. z Litovle (Koudelková 2013, příl. 3A, obr. Za sdělení informací děkuji H. Akce A15/2014, Archaia Brno z. ú., inv. č. 8.3. předmětů ozdobného charakteru vyráběny také mozaikové kostky.
Čtěte také: Útulné Vánoce s vlastnoručně vyrobeným dřevěným svícnem
Mozaikové kostky
Kromě kuliček se v archeologických nálezech objevují i mozaikové kostky. Příkladem je mozaika Posledního soudu nad jižním portálem chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Tato mozaika byla vytvořena italskými mozaikáři v letech 1370-1371 na objednávku císaře a je zdobena zlatou folií.
Kromě chrámu sv. Víta zdobila ve 14. století mozaika také interiér kaple sv. Marie v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. Z chrámu sv. Víta pochází pět dalších fragmentů z ulice U Pošty z vrstev s. j. 5116, 38154 a 38172. V Brně na Radnické ulici 8 byl v odpadní jímce č. 1. poloviny 14. století. Podle H. V sondě na západní straně 3. s pilířem ve vrstvě pod maltovou sutí, byl nalezen další zlomek. v roce 1972 z objektu 1 v Moravské kapli.
Podle K. analýz nevylučují, že tyto nálezy mohou být odpadem po hutnickém zpracování olova. Často jsou nalézány právě v kontextech 13. hutnického zpracování olova. podle kterých opavští obyvatelé již ve 13. století zpracovávali stříbrné rudy. Na stavbách nahrazoval dražší kovy, např. víno.
V Brně byly opakní červené strusky nalezeny například na Veselé ulici a Vlhké ulici/Kolišti. prováděla Archaia Brno z. ú. Nepublikovaný materiál. Za poskytnutí informací děkuji L.
Tab. 1: Analýzy červených opakních strusek z Opavy.
Čtěte také: Výhody a nevýhody OSB roštu
SEM/EDS a *XRF (Fe203).
9. S K L O J A K O P Ř E D M Ě T O B C H O D U
Opava ležela na křižovatce Kladské stezky a cesty z Vídně na Gdaňsk, což jí umožňovalo účastnit se regionálního i dálkového obchodu. Podle privilegia Přemysla I. z roku 1224 se již v 1. třetině 13. století dováželo do Opavy víno. v roce 1296 Václav II. na něj odvolával i olomoucký biskup Bruno. Olomouckého biskupství z května roku 1363.
Od 15. století se v písemných pramenech objevuje jako Hlubčická cesta. Přes Hlubčice vyváželi víno do Polska. Do Opavy ústila v místě současné Hradecké ulice. Ve 14. století se obchod nejdříve koncentroval na Dolním náměstí, ve 14. století také na Drůbežím Trhu mezi ulicí Masařskou a Dolním náměstím.
Někteří úspěšní opavští obchodníci se objevují i v listinách jiných měst. Rada opavských obchodníků se ve 14. a na počátku 15. století účastnila vyjednávání úvěrové operace v Bruggach. Významného postavení dosáhl ve 2. čtvrtině 14. století funkci městského radního a jednoho z krakovských přísežných. Ve 14. a 15. století na východ naopak vyváželi moravské, rakouské a uherské víno. Podle M. válkami se promítly proměny významu obchodních tras a přepravovaného zboží.
Opavany vzdálená. kupců ale polští panovníci vydali řadu restriktivních opatření. Počátek 70. let 15. století o český trůn, což ovlivnilo i hospodářskou situaci slezských měst. reforem (Radek 2015, 211). a Přemek Těšínský. nebyla ideální, svědčí stížnost norimberských kupců. obnovení kontaktů s Benátkami prostřednictvím Uher. Na počátku 16. století měst (Matějek 1967, 53). Písemné zprávy z počátku 2. poloviny 16. století z Opavy vytvořila důležitý obchodní uzel a tržní středisko. V posledních dvou desetiletích 16. století a na počátku 17. století pivovarnictví. jako vyhledávaný nápoj (Matějek 1967, 64).
Čtěte také: Patky pro dřevěné sloupy
9.1 Skláři a obchodníci se sklem
Podle E. sklářští mistři ve Slezsku řadu práv a byli respektovanými lidmi. stal hlavou nově založené vesnice na základě německého práva. které měl zaměstnávat ve své huti. skel a 100 kusů nápojového skla. Podle A. novověku. starodávna" {Štěpán 2006, 46}. sklárny. V roce 1610 udělil Hynek ml. sklárny v Malé Moravě. Bernard ze Žerotína privilegia k založení hutě v Bílé Vodě skláři Dominiku Schurerovi. stříbrnícké sklárny, odváděl na den sv. Jiří 30 pivních sklenic a na den sv. pruhovaných vinných sklenic. které sklář dodával na svátek sv. Jiří a sv. skleněných výrobků. koncovým uživatelům. do okenních otvorů. či jiných ozdob ze skleněných polotovarů a výzdobě dutého skla. Již od 14. století obchodníci se sklem ve Slezsku nijak početnou skupinou. v zemi, jako byla Vratislav, nevytvořili ve 14. ani 15. století nezávislý cech. z roku 1390 nejsou jmenováni. Zikmund potvrdil jejich spojení s uvedenými řemesly. vyhlášen vlastní cech.
Podle A. vytvářejí odlišný obraz, podle kterého ve 2. polovině 15. století poměrně běžná i v měšťanských domech včetně domů střední řemeslnické vrstvy. vyobrazení. a 1613 zachyceni sklenáři sestavující okno z kruhových terčíků (obr. 70). v popředí vystaveny i skleněné číšky a láhve. 1568). kutrolf, mucholapka a číšky různých tvarů. malíř skla (obr. 71). období.
zpracování tabulového skla j e ve středověku doloženo v Opavě na Drůbežím Trhu. Zajímavý doklad středověkých řemesel byl nalezen v odpadní jímce č. části ulice Mezi Trhy. Ve vrstvách s. j. tabulky i terčíky spojovány. fragmentů svými rozměry překračuje 5 cm. v porovnání s fragmenty středních částí tabulek. tvořenou zataveným okrajem (tvar kruhové úseče; obr. 73: 5). kruhové úseče s obloukovitým výřezem na rovné hraně nebo srpečkovitý tvar (obr. vyrobených cylindrickou metodou (viz obr. 72). odpovídají formě odštěpů po úpravě tabulového skla. odštipování došlo k ulomení většího kusu, než sklenář zamýšlel (obr. hranách některých úštěpků lze pozorovat drobné defekty vzniklé při odlamování. skláren v českých zemích (tab. Všechny zmíněné výrobní stopy svědčí o tom, že na lokalitě v 1. polovině 15. století fungovala sklenárska dílna. podle potřeb konkrétních zákazníků. okraje tabulí upraveny zaštípáním do požadovaných rozměrů. které měly být odštípány. Tvary skleněných odštěpků srovnej s Kaufmann 2010, 113, 118, 120, abb. důkladněji retušoval odštípáním drobných kousků. Obr. 72: Rekonstrukce postupu úpravy okenních tabulek (Kaufinann 2010, abb. Obr. 73: Odpad z výroby okenních tabulek.
9.2 Distribuce skla
zdlouhavá a komplikovaná. dostávat několika způsoby. zakladatelé skláren - šlechta a církev. vratislavští biskupové. v Kobyle nad Vidnávkou (založena 1509), Skorošicích (1536) a Nýznerově. především Vratislavské biskupství. (1437), Janusově (1529), Sklené (1577) a v Bílé Vodě (1612). sklářství z řad šlechty byl Hynek ml. Sklo bylo ve dnech trhů dováženo do měst, kde bylo nabízeno k prodeji. sklo. případně kupci. Podle A. sami neprodávali koncovým spotřebitelům. komunikací znemožňovala sklářům organizovat prodej přímo. na scénu vstoupili kupci. okenní sklo dále zpracovávali a zdobili. ale nesouhlasí E. obcí a městeček s nůší zboží různého druhu. spíše sklo nižší kvality určené pro běžnou spotřebu. pohárů je zachycen na vyobrazení z roku 1586. kolem roku 1500, ale našli bychom je i na řadě jiných výjevů. E. středověku nepřijatelná. kol.
erby, letopočty a nápisy. nejsou spolehlivě doložena. Josta Ammana (Wyrobisz 1968, ryc. prameny. Poznani 11 zrcadel. zpracování mohlo probíhat na různých místech. svému koncovému uživateli. nebo od kupců. řemeslníka specializujícího se na malbu skla. výčet výrobků, které měli skláři odvádět vrchnosti (viz kapitolu 9.1). objednávku a jeho sekundární zpracování probíhalo zřejmě až na místě stavby. zpráv navíc pochází z dnešní polské části Slezska. v raném novověku doloženi obchodníci specializující se pouze na obchod se sklem. V Polsku byl obchod se sklem kontrolován městskou radou a šlechtou. obchodovat se sklem. Například v Krakově jsou doloženy již od 14. století, v 16. jich známo 15 a v roce 1651 již 31. sklářských krámků, což svědčí o významu města jako centra obchodu se sklem. z pronájmu těchto krámků plynul značný příjem (Wyrobisz 1968, 176-177). navazovat individuální kontakty se sklárnami. shromažďovány na jednom místě a hromadně převáženy do skláren. obchodníky (Wyrobisz 1968, 177). historické písemné zprávy. Lehnice z roku 1317 a 1328 (Czihak 1891, 4). postrádáme. který se zavázal dodat 3200 skel (Jiřík 1934, 28). Malopolska.
z Nového Sádce z 1. poloviny 17. století. skle. průhledných skel. skel. Clo bylo vybíráno podle počtu koní přepravujících zboží. Německa a Cech. do Krakova a Poznani. regionální úrovni. luxusnější výrobky této sklárny. zatímco běžné výrobky byly určeny pro místní trh (Stepán - Štěrbová 2001, 235). vyloučit, že prostřednictvím Vrati...
tags: #dřevěný #most #A7 #Nizozemsko
