Digestoř v dřevostavbě: Odtah par a parozábrana – jak na to?

Při plánování a výstavbě moderního nízkoenergetického nebo pasivního domu, zejména v oblasti dřevostaveb, se často řeší otázka správné ventilace kuchyně a vlivu digestoře na celkový systém. Jakou digestoř zvolit do nového rodinného domu? Někdo radí s potrubím ven a jiný cirkulační.

Propojení digestoře a rekuperace: Složitá rovnice

Co se stane, když si do domácnosti pořídíte dvě důležité technologie, u kterých se časem ukáže, že se navzájem nemohou snést? Rekuperace měla zajistit čerstvý vzduch a bezpečnější domov. Místo toho vám kvůli neshodám s digestoří může pěkně zavařit. Rekuperace čili řízené větrání vzduchu se zpětným získáváním tepla je v zásadě jednoduchý princip. Rekuperace vyměňuje vnitřní znečištěný vzduch za čerstvý vzduch zvenku. Venkovní vzduch je pomocí filtrů očištěn od pylu, prachu, smogu a jiných nečistot. Systém funguje díky rekuperační jednotce s výměníkem. K odvodu znečištěného vnitřního vzduchu slouží jiné rozvody než k přivedení čerstvého venkovního vzduchu. Je to z toho důvodu, aby nedocházelo ke smíchání či kontaminaci. Zásadní benefit rekuperace je zpětné využití tepla. Rekuperace spolu se vzduchem sbírá také teplo, které se uvnitř domu vytvoří. Problém nastává tehdy, pokud chceme skloubit rekuperační jednotku s odsavačem par. Rekuperace a digestoř v jedné domácnosti může představovat docela oříšek. Otázka zní, jak odvést znečištěný vzduch, který vznikl v kuchyni při vaření, pečení a smažení, aby to přitom nenarušilo systém větrání s rekuperací. Mastný vzduch se totiž za žádnou cenu nesmí dostat do rekuperačního systému. I proto se dává odtah z kuchyně kousek vedle digestoře, pobrat teplo, ale ne tuk.

Odtahová digestoř a problém s podtlakem

Digestoř s ventilátorem a přímým odtahem ven je z hlediska okamžitého odtahu nežádoucích škodlivin z kuchyně tím nejefektivnějším řešením. V poslední době však naráží na technické standardy u utěsněných domů. Dnes každý kvalitní dům je už dost těsný na to, aby měl problém s digestoří. On nemusí být až úplně supertěsný. Pokud v takovem dome neni plyn. kotel, krb, tak jaky muze vzniknout problem? Když do domu při BD testu vytvářím přetlak 50Pa a dům pustí ven 0,5 objemu, tak si myslím, že digestoř nebude mít co odsávat. Kuchyň by měla být větraná digestoří s výkonem 12-15x objem. To je až 30x víc, než pustí dům infiltrací dovnitř. Já si myslím, že digestoř nebude mít sílu a odsávat po chvíli přestane. Skutečně 30x větší? Pokud budu brát, že dům má 700m3, digestoř má okolo 800m3/h, tak mě při infiltraci 0,5 vychází 2x větší. V rámci místnosti (kuchyně o velikosti 4x5x2,7 =54m3) odtahované digestoří 15ti násobkem (15x 54= 810m3/h ). Když bude infiltrace 0,5 (54:2 =27; 810:27=30) nebo jinak když odtahuju 15ti násobek objemu a přívod (infiltrace) vzduchu je jen 1/2 objemu, je odtah 30x větší než přívod. V rámci celého domu to už tak samozřejmě nebude. U 700m3 objemu domu je poloviční infiltrace 350m3, proti tomu odtah stejnou digestoří 810 je jen zhruba dvojnásobek. Musíme se ale podívat na skutečnou infiltraci. Já netuším, jak je reálný rozdíl tlaků 50Pa. Jestli se vždy bude jednat o přetlak z venku. Když by ale bylo bezvětří, bude to s infiltrací asi ještě slabší, proto se taky dělá řízené větrání. V okamžiku, kdy je zapnuta digestoř, musí být přiváděn i čerstvý vzduch zvenčí. V opačném případě vytváří digestoř v domě podtlak. Pokud není otevřené okno nebo není jinak zajištěn přístup vzduchu, může dojít k tomu, že digestoř už nemá co odsávat a vysaje tak i vzduch z rekuperačního potrubí. Výsledkem může být v krajním případě změna směru. Jinak řečeno - všechny nečistoty, které měly být odvedeny ven, půjdou zpět do interiéru. Pokud však majitelé na tomto typu i přesto trvají, je důležité zajistit přívod vzduchu.

Recirkulační digestoř

Tato varianta je často doporučované řešení. Digestoř odsává vzduch přes pachový filtr a vrací jej zpět do místnosti. Nedochází zde k podtlaku a není ovlivněna funkce rekuperačního systému. Při používání nevznikají žádné tepelné ztráty, na druhou stranu je u tohoto typu digestoře vyžadována pravidelná údržba. Vzduch je navíc recyklován pouze částečně.

Bezmotorová digestoř s rekuperací

Bezmotorová digestoř je vybavena přídavným filtrem pro zachycení i drobných mastných částic. Vzduch, který je zbaven mastnoty, je z digestoře odsáván ventilačním systémem rekuperace. Je veden přes tepelný výměník. Tam s vysokou účinností předehřívá čerstvý vzduch vedený do domu. Jedná se o digestoř takřka bez hluku, kuchyň je ventilována čerstvým vzduchem a přídavné filtry jsou dobře dostupné. Vzduchař mi řekl, že přes tukový filtr můžu digestoř napojit rovnou k jednotce VZT. Nedělejte to, i přes ten tukový filtr, který stejně málokdo udržuje v čistotě, se přeci jen tukové částečky dostanou. Ty pak můžou zalepit výměník ve vzt jednotce. A na nějaké čištění zapomeňte, to se nedá.

Čtěte také: OSB desky ve stavebnictví

Kombinovaná digestoř

Kombinovaná digestoř slučuje výhody i nevýhody jak recirkulační, tak odtahové digestoře. V letních měsících, kdy se častěji otevírá okno, není problém použít odtahovou funkci.

Montáž odtahového potrubí digestoře: Tipy pro bezproblémový provoz

Chystáte se ve vaší kuchyni instalovat odsavač par a potřebujete pomoci s montáží odtahového potrubí? Chcete se vyhnout zbytečným komplikacím a zajistit si funkční a tichý odsavač par? Pak jste na správném místě!

  1. Rovné trasy a minimální zatáčky: Snažte se o rovné trasy potrubí s minimem zatáček a ostrých úhlů. Pokud můžete, vyhněte se také zúžení potrubí.
  2. Zpětné klapky: Pro odsavače s odtahem jsou nezbytné zpětné klapky v potrubí. Zabrání zpětnému toku vzduchu a pronikání pachů do Vaší kuchyně. Umístěte je co nejdále od digestoře, ideálně na vyústění potrubí do sdružené ventilační šachty nebo do volného prostoru. V bytových domech vždy instalujte pachutěsnou zpětnou klapku u vyústění potrubí do společné ventilační šachty nebo sběrného potrubí.
  3. Sklon potrubí pro odvod kondenzátu: Pokud potrubí vede ven skrze fasádu, umístěte jeho vodorovnou část s mírným sklonem (cca 2-3%) k odtoku kondenzátu směrem ven. Alternativně můžete potrubí vyspádovat směrem k odsavači a umístit na jeho vertikální část sběrač kondenzátu.
  4. Odvod vzduchu přes střechu: V tomto případě zvolte potrubí s větším průměrem, použijte sběrač kondenzátu a vhodnou klapku u vyústění pod střechou. Vyústění klempířsky, tepelně a hydroizolačně zakončete. TIP: Pokud je to jen trochu možné, volte odtah přes boční zeď.
  5. Izolace potrubí: Izolace není vždy nezbytná. Pokud potrubí neprochází nevytápěným prostorem, ke kondenzaci par obvykle nedochází.
  6. Odolné materiály: Používejte odolné materiály jako PVC, polypropylen nebo nerezovou ocel, které odolávají korozi a chemikáliím v odpadním vzduchu.
  7. Pravidelná údržba: Pravidelně čistěte a kontrolujte potrubí i odsavač.

Příklady produktů pro odtahové potrubí

  • Hranaté ventilační potrubí: PVC ventilační potrubí o rozměru 220x90 mm a délce 1,0 m je vhodné pro instalaci v úzkých prostorech, kde by instalace kruhového potrubí nebyla možná. Toto potrubí se dá snadno připojit k systému odsávání vzduchu, jako jsou například kuchyňské digestoře, a zajistit tak optimální větrání.
  • Kruhové ventilační potrubí: Pro rozvod nebo odvod vzduchu v malých a středních prostorech se používá plastové vzduchotechnické potrubí o průměru 150 mm a délce 1,0 m.
  • Pachutěsné zpětné klapky:
    • Kruhová vodorovná pachutěsná klapka s magnetem 150 mm pro odsavače: je magnetická, jednokřídlá, samočinná klapka, která se využívá k zabránění prostupu nežádoucích pachů, studeného kouře nebo chladného vzduchu přes digestoř do bytu nebo domu.
    • Hranatá vodorovná pachutěsná klapka s magnetem pro odsavače: dokonale těsní a zamezuje průniku pachů, větru a studeného kouře. V případě poklesu tlaku se klapka těsně uzavře díky permanentním magnetům. Pomocí magnetu a šroubku lze nastavit uzavírací a otevírací tlak klapky. Konstruována jako spojka plochého potrubí 90x220 mm.
    • Kruhová pachutěsná klapka s magnetem pro svislé i vodorovné použití: je magnetická, dvoukřídlá, samočinná klapka, která se využívá k zabránění prostupu nežádoucích pachů, studeného kouře nebo chladného vzduchu přes digestoř do bytu nebo domu.
    Zpětná klapka může být vložena do horizontálního (vodorovného) potrubí i do vertikálního (svislého) potrubí. Ideální pro použití k digestoři. Rychlá a jednoduchá montáž do potrubí. Zpětná klapka bez klapání v potrubí. Pachutěsnost - vhodná k digestořím.

Parozábrana v dřevostavbě: Klíč k trvanlivosti

Už ze samotného názvu je celkem jasné, co je účelem takové vrstvy. Víte ale, z jakých materiálů může být vyhotovena, proč je tak důležitá a že je třeba velmi důsledně pohlídat kvalitu jejího provedení? Čím lépe je dům zateplen, tím větší vnitřní komfort nabízí svým uživatelům a tím efektivněji a levněji ho v zimě vytopíme nebo v létě vychladíme. O kvalitě tepelné obálky domu nehovoří jen tloušťka použité izolace, ale i parametry oken či dveří a preciznost provedení stavebních detailů. Ve své podstatě jde o to utěsnit každou škvírku a odizolovat každý vodivý materiál, který by přispíval k narušení požadované vnitřní teploty. Těsná obálka domu má ale i své nevýhody - zejména nedostatečné odvětrání interiéru. Kromě zřejmého problému, kterým je špatná kvalita vnitřního vzduchu (řešíme dostatečným větráním nebo instalací systému řízeného, umělého větrání), je třeba se postarat o to, aby vlhkost, kterou uvnitř domu vytváříme svými činnostmi i prostým existováním, nepronikala do konstrukcí stěn a střechy a pokud ano, tak pouze regulovaně. Pokud utěsníme okna, dveře a další slabá místa, kterými by proudil vzduch z interiéru a naopak, bude hledat jiný, i když pocitově mnohem těžší způsob. Klidně skrze stěny nebo střechu. A vzduch z interiéru s sebou vezme i vlhkost, kterou si doma vytvoříme. Teplý vzduch pojme vlhkosti mnohem víc než ten studený, a protože se při průchodu stěnou ochladí, v určitou chvíli vzdušná vlhkost zkondenzuje, tedy pára se promění v kapalinu. A najednou máme uvnitř stěny vodu, která se vsákne do izolace nebo do nosných dřevěných profilů, a vytvoří ideální prostředí pro vznik plísní a hniloby.

Difuzně uzavřené dřevostavby

Princip konstrukce difuzně uzavřených dřevostaveb má u nás už docela dlouhou tradici, tím pádem najdeme na trhu mnoho realizačních firem, které ho při výstavbě svých domů používají. Oproti druhé variantě, o které budeme hovořit, vyniká zejména nižšími pořizovacími náklady. Je založen jednoduše na tom, že do konstrukce stěn a střechy nesmí pronikat žádná vlhkost z interiéru, která by mohla v konstrukci zkondenzovat. Proto se ze strany interiéru u všech obvodových stěn, na spodní stranu střešního pláště, popřípadě pod strop posledního podlaží, máme-li nad obytným prostorem nezateplené podkroví, umístí speciální fólie, která zcela zabrání prostupu jakékoliv vodní páry. Difuzně uzavřené konstrukce jsou pak často zateplené polystyrenem, který skladbu stěny neprodyšně uzavírá zase z druhé strany. Největším problémem, který toto řešení má, je nezbytná nutnost velké technologické kázně při provádění, ale i při samotném užívání.

Difuzně otevřené dřevostavby

Právě problémy spojené s nutností provést parotěsnou fólii dokonale a ještě ji také neporušit v průběhu užívání domu, vedly nakonec k vytvoření druhého řešení, kterým je difuzně otevřená konstrukce. Ta funguje na trochu jiném principu - vlhkost do konstrukce proniknout smí, pokud splní několik podmínek. Nebude jí příliš mnoho a podaří se ji bezezbytku odvětrat. Ze strany interiéru se v tomto případě obvykle používá deskový materiál - OSB desky nebo sádrovláknité desky, který se postará o regulaci množství vlhkosti, kterou do konstrukce pustíme. Spáry desek a další prostupy je ale třeba pořádně utěsnit i v tomto případě. Dále pak ve skladbě stěny používáme paropropustné materiály, jako je například minerální nebo dřevovláknitá izolace a také prodyšný fasádní systém. Platí, že resistence jednotlivých materiálů proti propouštění vodní páry musí směrem od interiéru do exteriéru klesat, a také, že v konstrukci zkondenzuje za rok méně vody, než kolik se jí stihne odpařit. Difuzně otevřené konstrukce rozhodně „neprofukují“, míra propustnosti vzduchu stěnou je opravdu minimální. Na trhu dnes existují i speciální fólie, které v zimě fungují jako každá jiná parozábrana a ze strany interiéru do konstrukce žádnou vlhkost nepropustí.

Čtěte také: Montáž OSB desek ve dřevostavbách

Poloha parozábrany v dřevostavbě

Kolega staví dřevostavbu a není si jistý polohou parozábrany. Skladba obvodového pláště bude z venkovní strany dřevo, odvětrávaná mezera, difúzní fólie, fošny a mezi tepelná izolace, OSB deska, latě + přídavná tepelná izolace, parozábrana a sádrokarton. Otázka je, zda umístit parozábranu hned pod sádrokarton a rozvody a pod. poměrně často tuto parozábranu narušit. Nebo posunout polohu parozábrany před přídavnou tepelnou izolaci a eliminovat přerušení. Jenže nezpůsobí se tímto řešením - vlhkost v tepelné izolaci (přídavné) problém (např. plísně a pod.)?

Odtah digestoře u přiznaného dřevěného stropu

Realizuji montovanou dřevostavbu, která má přiznaný dřevěný strop (trámy a pohledová prkna). Máte pro mě typ, jak řešit odtah z digestoře? Jsou pouze tyto možnosti:

  • digestoř bez odtahu
  • odtah přiznat a vést horizontálně pod trámy ke zdi cca 2m - hlavní trámy jsou kolmo na odtah.
  • odtah schovat do kastlíka pod trámy - jelikož jsou hlavní trámy kolmo na odtah (a kastlík), bude kastlík mezi trámy lapač prachu.
  • Odtah schovat do podlahy v místnosti nad kuchyní (ložnice). V podlaze bude podlahové topení.

Nebude kondenzát téct po fasádě?

Čtěte také: Optimální tloušťka polystyrenu pro dřevostavby

tags: #drevostavba #digestor #odtah #parozabrana

Oblíbené příspěvky: