Dřevostavba zvenku obklad palubkami: Komplexní průvodce

Dřevěné obložení fasád je velmi oblíbeným designovým i funkčním vylepšením fasád rodinných domů. Fasáda z prken či palubek je typická pro dřevostavby, ale lze jí i zajímavě sjednotit jiné typy staveb a chytře využít jejích předností. Dřevěná fasáda je nejen esteticky přitažlivá, ale také funkční. Dřevo jako přírodní materiál nabízí výborné izolační vlastnosti, přirozenou regulaci vlhkosti a skvělou schopnost přizpůsobit se různým architektonickým stylům. Navíc je montáž dřevěného obkladu svépomocí reálnou možností pro každého zručnějšího kutila, který si chce ušetřit náklady a mít radost z vlastnoručně odvedené práce. Dřevěný obklad na fasády se stává stále populárnější volbou pro rodinné domy, chaty nebo zahradní domky a to nejen díky svému přirozenému vzhledu, ale i díky svým vlastnostem.

1. Výběr vhodného dřeva pro obklad domu

Důležité je uvědomit si, že mnohem lépe vypadá „přiznané“ jednoduché dřevěné obložení z desek než imitace spárovaného roubení nebo srubové stěny z kulatiny. Palubky jsou oblíbeným stavebním a dekoračním materiálem. Nejčastěji se jedná o frézované dřevěné profily, ale setkáte se i s plastovými nebo palubkami, které jsou kompozitem plastu a dřeva tzv. WPC (wood plastic kompozit). Dřevěné palubky se frézují do různých profilů (tvar při pohledu ze strany), šířek 96-121 mm, délek a tlouštěk (12-28 mm). Jejich výhodou je velká variabilita použití a snadná montáž v případě systému pera a drážky. Některé palubky jsou vhodné k obkladu stěny a další zase na podlahu. Vždy si kupujte pouze materiál, který má vysoký stupeň kvality, a ujistěte se, že znáte stupeň kvality a charakteristiky zakoupeného materiálu.

Typy dřevěných palubek

Mezi nejčastěji používané druhy patří:

  • Smrk: Smrkové palubky mají univerzální použití. Hodí se na podlahy i na obklady stěn a stropů, a to jak vnitřní, tak i venkovní. Světlé smrkové dřevo se vyznačuje malým množství suků. Smrk je cenově dostupný, ale méně odolný vůči povětrnostním vlivům. Vhodný pro exteriér. Smrk je méně odolný, ale levný a nejdostupnější.
  • Modřín: Modřínové palubky nabízí vyšší tvrdost, odolnost a životnost. Tyto profily mají výborné vlastnosti funkční i estetické, a proto nabízejí uplatnění na podlahy, terasy i fasádní obklady. Jsou měkčí než dubové, ale z měkčích dřev (smrk, borovice) nejtvrdší. Modřínové obklady jsou díky vysokému obsahu olejnatých látek odolnější a vyznačují se výraznou kresbou, která umocní styl domu. Díky vysokému obsahu pryskyřice odolávají hmyzu a rozkladu dřevokaznými houbami, a to i bez chemického ošetření.
  • Dub: Dubové palubky se výborně hodí jako podlahový materiál. Patří mezi nejtrvanlivější podlahové krytiny. Nabízejí velmi dlouhou životnost a díky tvrdosti odolají i vysokému zatížení.
  • Thermowood: Thermowood palubky se vyznačují svou dlouhou životností. Dřevo se v tomto případě upravuje tepelně při 160-215 °C. Díky tomu se zvýší svoji tvarovou a rozměrovou stálost, získá lepší schopnost tepelné izolace a také odolnost hnilobě. Thermowood se používá zejména na terasy. Thermowood je tepelně upravené dřevo s vysokou odolností proti hnilobě a škůdcům.
  • Cedr: Cedr je dražší varianta, ale s výbornými vlastnostmi a minimální údržbou.
  • Exotická dřeva: Palubky z exotického dřeva jako například americký ořech, mahagon, nebo teak vykazují velkou odolnost vůči vodě a povětrnostním vlivům, hmyzu a rozkladu. Navíc jsou exotická dřeva také extrémně tvrdá, vhodná všude tam, kde dochází k velkému zatížení.

Vždy vybírejte dřevo s certifikací kvality a vhodnou povrchovou úpravou. Pro venkovní použití je klíčové, aby bylo dřevo impregnované a chráněné proti UV záření a vlhkosti. Pokud nebudete pracovat s již impregnovanými palubkami, nezapomeňte klasické fasádní obklady opatřit ochranným nátěrem, aby odolaly vlhkosti a UV záření.

Kromě dřevěných palubek se na trhu objevují také:

Čtěte také: OSB desky ve stavebnictví

  • Plastové palubky: Plastové palubky mají celou řadu výhod, dlouhou životnost a odolnost vůči klimatickým vlivům včetně UV záření. Není nutné je povrchově upravovat a nejsou náročné na údržbu. Mají malou plošnou hmotnost, takže se s nimi snadno manipuluje.
  • WPC (Wood Plastic Composite): Hybridem je pak tzv. WPC, který je kompozitem plastu a dřeva.

Kritéria výběru podle použití

Další kritérium rozdělení palubek vzniká na základě jejich použití. Nabízí se buď obkladové, nebo podlahové.

  • Obkladové palubky: Obkladové palubky se dodávají v tloušťkách v rozmezí 12‒24 mm. Používají se na obkládání ploch, a to vertikálních (stěny) a horizontálních (stropy). Nemusí splňovat výrazné nároky na zatížení, proto také nemusí mít příliš velkou tloušťku. Standardní šířky obkladových palubek jsou: 96, 121 a 146 mm.
  • Podlahové palubky: Podlahové palubky se vyrábí standardně v tloušťce 24-28 mm. Musí splňovat vysoké nároky na pevnost. Podlahové palubky jsou ideální volbou pro každou místnost a to díky svému přirozenému vzhledu a tepelně-izolačním vlastnostmi. Skvěle se hodí nejen do interiéru, ale i jako podlaha do zahradního domku.

Je rovněž potřeba vědět, že poměrně široký sortiment interiérových dřevěných obkladů se pro venkovní použití nehodí, takže pokud se vám líbí takováto varianta finální úpravy exteriéru stavby, je nutné vybrat produkty, které jsou určeny ven. Vnitřní palubky jsou tenčí než ty venkovní. Vyrábí se v tloušťkách 12-19 mm.

2. Příprava podkladu a konstrukce

Montáž dřevěného obkladu začíná důkladnou přípravou podkladu. Bez správného základu nebude obklad nikdy dobře držet a může dojít k jeho poškození. Než začnete obložení montovat, ujistěte se, že vyhovuje vašim požadavkům. Nemontujte žádný výrobek, který je poškozen nebo vizuálně nevyhovující. Kromě vlhkosti musíte vzít v potaz i rovinnost podkladu, respektive roštu, na který budete palubky instalovat.

Aklimatizace dřeva

Dřevo je přírodní materiál, který pracuje. I když jsou fasádní obklady určené pro venkovní použití, jedná se o přírodní materiál reagující na prostředí. Dřevo může nabobtnat nebo se seschnout tím, že pohlcuje vlhkost nebo vysychá tak dlouho, až se jeho obsah vlhkosti dostane do rovnováhy s okolním vzduchem. Než začneme se samotnou montáží, je dobré nechat nakoupené obkladové palubky aklimatizovat jeden až dva týdny v místě, kde budou použity. Ideálně rozložené nebo alespoň vybalené z fólie ve které se převážně prodávají. Pokud obložení během dopravy na stavbu nenavlhlo, může se okamžitě montovat, a to s výjimkou horkého a suchého prostředí, kde se obvykle vyžaduje jeho uskladnění v dobře větraném prostředí po dobu 3 až 5 dnů. Některé druhy obložení jsou vysušeny na vzduchu nebo v sušárně na obsah vlhkosti cca 19%. Tyto výrobky je třeba nechat aklimatizovat na podmínky okolního prostředí tak, že jednotlivé díly obložení narovnáme svisle na proklady umístěné v pravidelných vzdálenostech v suchém skladovacím prostředí po dobu 7-10 dnů. Obložení z nevyzrálého nebo mokrého dřeva, které nebylo před dodávkou vysušeno vyžaduje delší čas pro aklimatizaci než obložení z vyzrálého dřeva. Jednotlivé díly oddělte svisle umístěnými proklady takovým způsobem, aby byly vždy dva díly vedle sebe a po dobu nejméně 30 dnů je uložte do dobře větrané suché prostředí, ve vlhkých podmínkách i déle.

Uskladnění materiálu

Dokud není dřevo namontováno, potřebuje ochranu před působením přímého slunečního záření, nasáknutím vodou, nečistotami a dalšími vlivy. Obložení uskladněte ve vodorovné poloze nad zemí za použití prokladů a ochrany před vlhkostí, aby nedocházelo k absorpci vlhkosti od spodu. Přikryjte ho krytem nepropouštějícím vodu, který zdvihnete uprostřed tak, aby se na krytu nevytvářely kaluže vody. Neutěsňujte zcela, neboť je třeba, aby mohl vzduch dobře cirkulovat. Ideální je obložení před použitím uskladnit v uzavřené budově, například v garáži.

Čtěte také: Montáž OSB desek ve dřevostavbách

Příprava podkladu a roštu

Očistěte fasádu - odstraňte nečistoty, prach, staré nátěry nebo omítku, která by mohla bránit uchycení roštu. Zkontrolujte rovinnost - pomocí vodováhy nebo laseru ověřte, zda je stěna rovná. Nerovnosti je třeba vyrovnat. Instalujte rošt - rošt tvoří základní nosnou konstrukci. Používá se nejčastěji z impregnovaných latí (např. 40×60 mm). Latě se připevňují svisle nebo vodorovně podle směru obkladu. Ošetřit proti dřevokaznému hmyzu, houbám a plísním je nezbytné také dřevěné hranoly, které použijete na nosný rošt (stejně jako obkladové palubky). Hranoly by také měly být dostatečně vysušené a perfektně rovné. Je důležité, aby byl přichystaný rošt rovný. Od kvality roštu se odvíjí výsledný vzhled celé fasády. Na podkladový rošt je ideální použít KVH hranoly ze stejné dřeviny jako fasádní palubky, jelikož má každé dřevo odlišné vlastnosti.

Dřevěné obložení musí být bezpečně připevněno vruty nebo hřebíky k příslušným dílům kostry, k laťování v omítce nebo k podkladu mezi díly kostry. Běžné sloupkové stěny obvykle nevyžadují pro montáž vodorovného obložení žádnou zvláštní přípravu. U obložení montovaného na krycí materiál na bázi dřeva je třeba obložení přibít ke sloupkům nebo k podkladu hřebíky, které jsou umístěny maximálně 60 cm od sebe. Aplikace obložení do svislé polohy vyžaduje, aby byly vodorovné stavební prvky potřebné pro zatloukání hřebíků od sebe vzdáleny maximálně 60 cm. Zdi vyžadují laťování pro montáž vodorovného i svislého obložení. Stavební izolační panely vyžadují laťování pro montáž vodorovného i svislého obložení. Laťování musí být dostatečně tlusté, aby umožnilo proniknutí hřebíku do dřeva do hloubky 3,2 cm. Typické stavební izolační panely mají nominální opláštění 1,3 cm.

Větrací mezera a ochrana proti vlhkosti

Větrací mezera - mezi obkladem a izolací musí být ponechána mezera (min. 20 mm) pro odvětrávání vlhkosti. Za fasádou musí proudit dostatek vzduchu směrem nahoru, odkud může bez problému unikat ven. Fasáda tak bude odvětraná a nebude se za ní držet vlhkost. Rozteč roštu by tedy měla být přiměřená tloušťce fasádního profilu. Izolační vrstva proti výparům namontovaná na teplé straně stěny zabraňuje pohybu výparů, avšak není dokonalá. Zbytkovým výparům musí být umožněno uniknout ven. Fólie namontovaná na vnější straně obložení pomáhá zabránit dešti a sněhu v pronikání zdmi, avšak umožňuje unikání výparů. Doporučuje se stavba zdí s izolací proti dešti, obzvláště při montáži k tuhé pěnové desce. Správná stavba zdí zahrnuje i použití stavební fólie (jako je například fólie DuPont Tyvek Drainwrap) nebo stavebního papíru, který propouští plyn a izolační vrstvy proti výparům.

Oplechování je důležitá součást zabezpečení zdiva proti pronikání vlhkosti. Oplechování odvádí proudy vody směrem od budovy do stanovených drenážních kanálů. Vodorovné oplechování poklázejte tak, aby přesahovalo v místech všech zásahů do zdí (tj. okolo všech oken a dveří) a na všech místech změny materiálu nebo změny směru jeho pokládání (např. lišty, prvky proti vodě nebo zabudování jakéhokoliv alternativního materiálu). Oplechování by mělo být vždy zahnuto směrem dolů a mělo by zajišťovat odtok vody ode zdi. Obložení nebo obruby by měly končit asi půl centimetru nad okrajem oplechování. V místech, kde se setkává oplechování s obrubou nebo jinými materiály, nepokládejte žádné těsnění. Účelem oplechování oken a zárubní dveří je zachytávat vodu v prostoru za obložením a odvádět ji směrem ven. Obklad nesmí začínat přímo u země - to je častá chyba. Palubky by měly být nad terénem alespoň 40 cm a jejich spodní hrana musí být zaříznuta tak, aby umožňovala odkapávání vody. Rovněž orientace palubek musí být taková, aby nebránila odtoku deště.

K utěsnění mezer okolo oken, dveří, rohů a dalších venkovních spojů vystavených působení vody použijte vysoce účinný těsnicí materiál na bázi pryskyřičného latexu, pryskyřice, pryskyřičného silikonu, polyuretanu, polysulfidu nebo termopolymerové gumy. Čistý silikon a čisté těsnicí materiály nejsou pro dřevěné fasádní obložení vhodné a nedoporučují se. Tento způsob utěsnění nepředstavuje trvalé řešení a vyžaduje pravidelnou údržbu. Jestliže nebudete utěsnění kontrolovat a udržovat, může dojít k jeho poškození. V důsledku toho začne zachytávat vodu a vytvářet tak značné problémy s vlhkostí. Neaplikujte těsnicí materiál v místech, kde by mohl zabránit odvádění vlhkosti.

Čtěte také: Optimální tloušťka polystyrenu pro dřevostavby

3. Nářadí a materiál potřebný pro svépomocnou instalaci

Pro úspěšnou montáž dřevěného obkladu svépomocí budete potřebovat následující vybavení:

  • Vrtačka a šroubovák
  • Pila (ideálně pokosová nebo kotoučová)
  • Vodováha, metr, tužka
  • Hmoždinky a vruty (nerezové nebo pozinkované)
  • Montážní klipy (v případě skrytého uchycení)
  • Impregnace, lazura nebo olej na dřevo
  • Ochranné pomůcky (rukavice, brýle)

Nezapomeňte také na dostatek materiálu - počítejte s rezervou cca 10 % navíc kvůli prořezům a případným chybám. Nezbytný bude spojovací materiál, kterým palubky připevníme k připravenému podkladu. Můžeme použít úchytky obložení, vruty, hřebíky, nastřelovací hřebíky a další. Pro zkrácení palubek na požadovanou délku lze použít běžnou malou kotoučovou pilu, přímočarou pilu nebo pilu ruční. Pro upevňování jsou nejlepší volbou nerezové spojovací materiály a to obzvláště v případě, kdy budete obložení natírat průhledným nebo poloprůhledným mořidlem. Ostatní druhy upevnění včetně elektrolyticky pokovených a mechanicky pozinkovaných se nedoporučují. Mohou zkorodovat a rozpadnout se a také nepříznivě reagovat s přírodními konzervačními látkami přítomnými ve dřevě, což by mohlo mít za následek skvrny a šmouhy.

4. Postup montáže dřevěného obkladu krok za krokem

Povrchová úprava před montáží

Před montáží (na stavbě) se doporučuje nanést svrchní nátěr na všechny povrchy (včetně koncových částí). Druh nátěru se určí v závislosti na požadovaném vzhledu. Všechny řezy musí být bez ohledu na to, v jakém ročním období se montáž provádí, ošetřeny nátěrem. Vlákna na konci všech dřevěných výrobků absorbují kapaliny 250x rychleji než ostatní dřevěné strany. Stoprocentní akrylovolatexové základní nátěry jsou přípustné, jsou-li podle svého výrobce schopny poskytnout příslušné ošetření. Tam, kde teploty klesají pod 10 °C, ať už během aplikace nebo během tuhnutí, použijte k ošetření koncových vláken obnažených v důsledku řezů provedených při montáži alkydový olejový základní nátěr na dřevo. Uříznuté díly ošetřené na koncích alkydovým olejovým základním nátěrem mohou být namontovány před zaschnutím, aniž by se tím narušila účinnost ochrany. Pokud palubky používáme v exteriéru, je dobré pod samotnou barvu nanést ochranný nátěr, který chrání dřevo před dřevokaznými škůdci, plísní nebo houbami. Jako samotný nátěr se u obkladových palubek nejčastěji používají laky, tenkovrstvé lazury nebo olejové barvy.

Nejdříve je dobré si všechny palubky natřít jednou vrstvou z obou stran. Když máme nátěr hotový a suchý, můžeme změřit jednotlivé délky a začít postupně řezat. Je dobré palubku naměřit o cca 10 mm kratší, aby nám po obvodu vznikla dilatační spára. Tato spára se po dokončení překryje profilovou lištou.

Montáž palubek

Obložení z palubek s perem a drážkou lze montovat vodorovně nebo svisle. Fasádní palubky mohou být montovány vodorovně, svisle nebo šikmo. Vodorovná instalace je nejběžnější a je doporučována pro lepší odvod vody.

Vodorovná montáž

Při vodorovném pokládání obložení začněte ve spodní části plochy a postupujte směrem vzhůru, přičemž okraje s drážkami směřují dolů. Palubky klademe vždy perem nahoru a postupujeme zespodu nahoru. Žádným způsobem je nestahujte, protože při vyšší vlhkosti by mohlo dojít k vyboulení fasády. Palubky nikdy nepřirážejte silou k sobě a ničím je nestahujte. Pero a drážka slouží mimo jiné k tomu, aby mohly zachytit rozpínání a smršťování dřeva. Snažte se proto palubky sesazovat tak, aby byla v peru a drážce vůle zhruba 1 mm. Když se palubkám zvýší vlhkost, mezera se zatáhne. Pokud byste ji nedodrželi, hrozí, že se palubky vyboulí. Pokud s palubkami pracujeme v chladnějším prostředí venku, můžeme pero do drážky zasouvat nadoraz. Pokud však obkládáme v letních měsících, kdy je sucho a vysoká teplota, je dobré pero nezasouvat úplně a nechat mezeru cca 1 mm. Palubky především v zimních měsících nabírají vlhkost a tím nabývají na objemu.

Svislá montáž

V případě svislého pokládání obložení začněte v jednom rohu takovým způsobem, aby okraj s drážkou směroval k přilehlé zdi. Pomocí vodováhy zajistěte přesné položení prvního prkna. Je možné, že okraj s drážkou prvního prkna bude pro zajištění dokonalého spojení potřebovat upravit. Obložení se připevňuje k vodorovným latím, které se nachází mezi sloupky nebo k latím pod omítkou.

Způsoby kotvení palubek

Obložení z cedru a ThermoWoodu o šířce až 15 centimetrů můžete přibíjet skrytě tak, že hlavičky hřebíků nebo vrutů nebudou vidět, avšak obložení musíte připevnit vždy k nosnému sloupku. Hřebík musí procházet každou patou drážky. Širší obložení lze připevňovat pomocí dvou hřebíků na jeden díl. Spojovací hřebíky nebo vruty musí procházet 3 cm do podkladního hranolu. Palubky připevňujeme vybraným spojovacím materiálem na každou příčku podkladového roštu. Stejně jako v případě vodorovného pokládání obložení můžete jednotlivé kusy o šířce až 15 centimetrů připevňovat tak, že hlavičky hřebíků nebudou vidět, avšak v případě širších prken obložení budou viditelné. Palubky kotvíme kvalitním nerezovým spojovacím materiálem. Připevňování palubek hřebíky je sice pracnější, ale dosáhnete lepšího výsledku. Hřebíky jsou pružnější než vruty, a dokážou se proto pohybu dřeva lépe přizpůsobit. Když navíc použijete kolářské hřebíky vtloukané do pera palubky, bude výsledný spoj neviditelný - hlavičky hřebíčků přikryje drážka palubky. Pokud už se k použití vrutů rozhodnete, volte kvalitní. A to zejména, pokud se jedná o venkovní instalaci. Použít můžete rovněž speciální palubkové spony - i s jejich pomocí dosáhnete krytého spoje.

  • Skrytý způsob: Kotvení palubek do pera pozinkovanými kolářskými hřebíčky nebo nastřelovacími hřebíčky o délce min. Skrytý způsob spočívá v připevnění nerezových příchytek na profil zezadu dvěma vruty a spárou mezi profily se ukotví na rošt.
  • Viditelný způsob: Palubky lze dle jejich šíře ukotvit jedním nebo dvěma vruty z nekorodující oceli. Šrouby by měly být zapuštěny pod povrch dřeva a díry by měly být vyplněny tmelem.

Šroubovat nebo přibíjet je potřeba nekorodujícími vruty nebo hřebíky a nešroubovat je ani nezatloukat příliš hluboko, aby se do měkkého dřeva „nepropadaly“. Roztržení či rozštípnutí konců relativně tenkých palubek, k němuž může dojít i později vlivem působení povětrnostních podmínek, předejdete předvrtáním otvorů pro šrouby alespoň 5 centimetrů od konce. Pokud na sebe při vertikálním i horizontálním kladení desky navazují, řežte je tak, aby spoj vyšel na hranu roštu. Na koncích palubek si předvrtejte otvory pro šroub, případně je kotvěte minimálně 5 cm od konce, zabráníte tím praskání profilů.

Zakončení rohů

Pro obkládání vnějších rohů se používají dvě metody. Jejich výběr závisí hlavně na požadovaném vzhledu, ale také na zkušenostech a dovednostech stavebníka.

  • Rohy s pokosem: Rohy s pokosem nabízejí profesionální úpravu. Používají se nejčastěji pro vodorovně pokládané obložení (např. zkosené obložení). Rohy s pokosem vyžadují kvalitní tesařské dovednosti. Všechny díly musí do sebe těsně zapadat po celé hloubce pokosu. Rohy s pokosem se zaříznou k sobě pod úhlem 45 stupňů, ale nedorazí se k sobě, nechá se mezi nimi rovnoměrná mezera cca 3-5 mm, aby po dešti čelní konce rychle uschly.
  • Rohová prkna: Rohová prkna jsou oblíbenou a snadnější alternativou rohů s pokosem. Tloušťka rohového prkna bude záviset na tloušťce obložení. Nejběžnější tloušťky se pohybují v rozsahu 1,9 až 3,1 cm. Rohová prkna se pokládají na opláštění tak, že obložení je těsně přisazeno k úzkému okraji prken. Rohová prkna a konce obložení se přibíjejí hřebíky k rohovým sloupkům, které zajišťují dřevo jako spoj bez požadavků na údržbu. Navrhování střech s převislými okapy, které chrání rohy před povětrnostními vlivy, také napomáhá tvorbě bezproblémových spojů.

Na plochy okrajových řezů vždy nanášejte základní nátěrovou barvu nebo mořidlo. Pokud zkušenosti či jiné okolnosti neumožňují použít techniku pokosené hrany, je možné obložení ve vnitřních rozích dokončit pomocí latě 5x5 cm. Může být připevněno i k přilehlým zdem a to pomocí latě, která zakrývá spoj. Jestliže připevňujete obložení v rozích pomocí latě, seřízněte okraje pod úhlem 45 stupňů a vytvořte tak spoj s přesahem. Toto je důležité obzvláště v případě, že obložení pokládáte svisle.

Spodní a horní zakončení fasády doporučujeme opatřit mřížkou (plastovou nebo hliníkovou), tím zabráníte vniknutí hlodavců, ptáků a hmyzu za palubky.

Finální úpravy

Plochu máme celou obloženou a zbývají pouze konečné úpravy. Okraje a dilatační spáru přikryjeme profilovou lištou. Lišty se vyrábějí v několika profilech v závislosti na místě použití. Na zakončení palubek a pro perfektní konečný vzhled jsou také nezbytné profilové lišty. Překryjí dilatační spáru a případné nerovnosti. Následně se celá plocha přebrousí vibrační bruskou.

5. Údržba a životnost dřevěného obkladu

Dřevěný obklad vyžaduje pravidelnou údržbu, aby si zachoval svůj vzhled a funkčnost. Správně udržovaná dřevěná fasáda může vydržet 20-40 let v závislosti na typu dřeva a klimatických podmínkách.

  • Každé 2-3 roky obnovte ochranný nátěr (olej, lazura nebo barva).
  • Pravidelně kontrolujte stav spojů, praskliny a případné poškození hmyzem nebo hnilobou.
  • Čistěte obklad od prachu, pavučin a nečistot, ideálně jednou ročně.
  • Dřevěný obklad by měl být pravidelně kontrolován a podle potřeby ošetřován.

Pokud se fasádní palubky používají především v exteriéru, vždy se nejprve upravují ochrannou vrstvou proti houbám, škůdcům a plísním. Další vrstvu tvoří již samotný nátěr.

6. Nejčastější chyby při svépomocné instalaci

Při montáži dřevěného obkladu svépomocí se často opakují některé chyby. Vyvarujte se následujících problémů:

  • Nedostatečná ventilace - bez větrací mezery dochází ke kondenzaci a hnilobě.
  • Chybějící impregnace - neošetřené dřevo rychle degraduje.
  • Nesprávné uchycení - příliš těsné šrouby mohou způsobit praskání dřeva.
  • Nedodržení dilatačních mezer - dřevo se roztahuje a smršťuje, bez mezer může dojít k deformaci.
  • Špatné napojení prken - nevhodné překrývání nebo spojování může vést k zatékání vody.

Konstruktivní (stavební) ochrana dřeva zabrání tomu, že dřevo zůstane trvale mokré. Tak zajistíte účinně a bez chemie to, že ve vaší dřevěné fasádě nevznikne žádný prostor pro škůdce. Příležitostné, krátkodobé zatížení vlhkostí (déšť) není žádný problém, dokud druh konstrukce zajistí to, že voda nepronikne do dřeva a po každém zvlhčení zase rychle uschne. Protože dřevo řezané napříč vláknem pohlcuje vlhkost podstatně rychleji než podélné dřevo, musí být strany čel u fasádních profilů chráněny před pronikající vlhkostí. Nahoru směřující strany čel chraňte dostatečně velkými střešními přesahy, zakrytím z plechu nebo podélným dřevem. U konců čel směřujících dolů usnadníte rychlé odtékání vody zaříznutím pod 15°- 20° (okapnice), kde může voda odkapávat. Aby se zabránilo trvalému zvlhčování dřevěné fasády například zkondenzovanou vodou a zaručilo se rychlé uschnutí také u vnitřních stran prken, musí být dřevěné fasády zásadně odvětrány zezadu. Pomocí kontra laťování, které je vodorovně namontováno na svislé základní laťování, vzniká za fasádními profily dutina, kterou cirkuluje suchý proud vzduchu.

tags: #drevostavba #z #venku #obklad #palubkami

Oblíbené příspěvky: