Dvouplášťová pochozí střecha: Konstrukce, výhody a možnosti využití

Dvouplášťová střecha je střešní konstrukce, která má ve skladbě dvě oddělené vrstvy - dva pláště, mezi nimiž se nachází vzduchová mezera. Tato vzduchová vrstva může být větraná nebo nevětraná, přičemž ve stavební praxi výrazně převažuje větraná varianta. Princip je jednoduchý: vzduch proudící vzduchovou mezerou odvádí vodní páru pronikající z interiéru do konstrukce a zároveň snižuje tepelnou zátěž v letních měsících. Výsledkem je střecha, která lépe zvládá změny klimatických podmínek a je méně náchylná k poruchám způsobeným kondenzací. Oproti tomu jednoplášťová střecha vzduchovou mezeru neobsahuje - všechny vrstvy (krytina, izolace, parozábrana) na sebe bezprostředně navazují. Toto řešení je sice jednodušší na realizaci, ale klade mnohem vyšší nároky na přesnost provedení a výběr materiálů s vhodnými difuzními vlastnostmi.

Větraná vzduchová mezera - srdce dvouplášťové střechy

Větraná vzduchová mezera není jen konstrukční detail - je to funkční prvek, který určuje, zda střecha bude plnit svoji funkci po desítky let. Aby mezera správně fungovala, musí v ní volně proudit vzduch. To zajišťuje tzv. komínový efekt: nasávací otvory umístěné u okapu přivádějí chladnější vzduch, který se zahřívá od sluncem ohřáté krytiny, stoupá vzhůru a odvádí vlhkost a teplo přes odvětrávací prvky u hřebene. Pro správnou funkci komínového efektu musíme zajistit dostatečnou výšku vzduchové mezery a dostatečnou plochu přiváděcích větracích otvorů v okapní hraně a odváděcích otvorů v hřebeni. Vzduchová mezera se musí provést bez překážek a přerušení ve směru od okapu k hřebeni. Výška provětrávané vzduchové mezery je dána výškou kontralatí. Podle normy ČSN 73 1901 platí zásada, že čím delší krokve a čím menší sklon střechy, tím se navrhnou vyšší kontralatě.

Větraná vs. nevětraná vzduchová mezera

Dvouplášťová střecha nevětraná je střecha, která má ve svém souvrství nevětranou vzduchovou vrstvu, dnes je navrhována pouze v případech rekonstrukcí, kde je požadováno vylepšení tepelně technických vlastností původního střešního souvrství. Nevětraná vzduchová mezera se v praxi používá výjimečně - typicky u specifických konstrukčních řešení, kde není možné zajistit průchod vzduchu. Taková střecha sice technicky splňuje definici dvouplášťové konstrukce, ale postrádá její klíčovou výhodu. Bez proudění vzduchu vlhkost v mezeře stagnuje a může docházet ke kondenzaci. Dvouplášťová střecha větraná má vzduchovou vrstvu napojenou na vnější prostředí vhodně umístěnými přiváděcími a odváděcími větracími otvory. Dochází tak k pohybu vzduchu ve vzduchové vrstvě a jeho výměně s vnějším prostředím. Tím je zároveň zajištěn únik vlhkosti, která se dostává do vzduchové vrstvy z interiéru, proto se doporučují použít při použití nad prostory s relativní vlhkostí více jak 80%. Větraná vzduchová mezera je standardem pro dvouplášťové střechy, a právě na ni se vztahují technické požadavky uvedené v normě ČSN 73 1901 - 2.

Jak dimenzovat větrací otvory dle ČSN 73 1901-2

Konkrétní požadavky na dimenzování větrané vzduchové mezery stanovuje ČSN 73 1901-2 (Navrhování střech - Část 2: Střechy se skládanou střešní krytinou), příloha B. Norma rozlišuje dvě situace podle difuzního odporu použité krytiny:

• Krytiny s nízkým difuzním odporem - např. plechová střešní krytina (profilovaný plech, trapézový plech) - podléhají mírnějším požadavkům na výšku vzduchové mezery.
• Krytiny s vysokým difuzním odporem - např. betonové nebo keramické tašky - vyžadují výraznější větrání.

V obou případech platí obecná zásada: čím menší je sklon střechy, tím větší musí být výška vzduchové vrstvy a tím větší musí být plocha větracích otvorů. Chyby v dimenzování větracích otvorů jsou jednou z nejčastějších příčin poruch dvouplášťových střech. Malá výška mezery nebo nevhodně umístěné otvory znemožní přirozené proudění vzduchu a větraná mezera přestane plnit svoji funkci.

Čtěte také: Více o střešních vaznících

Dvouplášťová šikmá střecha - skladba a typy

Dvouplášťová šikmá střecha je nejrozšířenějším typem střechy nad obytným prostorem v České republice. Její horní plášť tvoří střešní krytina uložená na latích a kontralatích, dolní plášť pak pojistná hydroizolace, tepelná izolace a nosná konstrukce krovu. Mezi nimi je větraná vzduchová mezera vzniklá výškou kontralatí. Šikmou dvouplášťovou střechu lze z hlediska zateplení rozdělit do tří základních variant:

Nezateplená dvouplášťová šikmá střecha

Tato varianta se uplatňuje u neobydleného podkroví nebo u střech nad nevytápěnými prostory. Skladba je jednoduchá:

• Střešní krytina
• Latě a kontralatě (vzduchová mezera)
• Pojistná hydroizolace (PHI)
• Krokve
• Podhled (prkenný záklop nebo sádrokarton)

Tepelná izolace se v tomto případě umisťuje na strop posledního podlaží, nikoli do střešního pláště. Výhodou je snadná realizace a nízká cena, nevýhodou je to, že podkroví není možné využít jako obytný prostor.

Zateplená dvouplášťová šikmá střecha - izolace mezi krokvemi

Nejčastěji realizované řešení pro obytná podkroví. Tepelná izolace (obvykle minerální vlna) se vkládá přímo mezi krokve, přičemž je nezbytné zachovat větranou mezeru mezi horní hranou izolace a pojistnou hydroizolací. Typická skladba od exteriéru:

• Střešní krytina
• Střešní latě
• Kontralatě (větraná vzduchová mezera - min. 40-60 mm)
• Pojistná hydroizolace (PHI)
• Tepelná izolace mezi krokvemi
• Parozábrana
• Instalační mezera pomocí CD profilů nebo kontralatí
• Podhled (sádrokarton nebo OSB deska)

Klíčové je, aby izolace nevyplňovala celý průřez krokve - mezi ní a pojistnou hydroizolací musí zůstat volný prostor pro proudění vzduchu.

Čtěte také: Hydroizolační fólie pro dvouplášťové střechy

Zateplená dvouplášťová šikmá střecha - nadkrokevní izolace

Méně časté, ale z tepelně-technického hlediska výhodnější řešení. Tepelná izolace se klade jako kompaktní vrstva nad krokve (tzv. nadkrokevní izolace - typicky PIR nebo PUR desky), čímž se eliminují tepelné mosty způsobené dřevěnými prvky krovu. Větraná mezera se v tomto případě nachází bezprostředně pod krytinou - mezi krytinou a horním povrchem nadkrokevní izolace nebo pojistnou hydroizolací. Nadkrokevní tepelná izolace BramacTherm nabízí izolační desky z PIR pěny (polyisokyanurátové pěny) a desky z fenolické pěny, tzv. Resolu. Obě tyto izolační desky jsou tvořeny pěnovým materiálem s uzavřenou strukturou s velmi malými buňkami a velmi tenkými buněčnými stěnami. Tím je výrazně omezen transport tepla a je docíleno nejlepších tepelně-izolačních vlastností. Ze strany interiéru je navržená pohledová nosná konstrukce, na které je navrženo bednění a parotěsná/vzduchotěsná vrstva.

Srovnání variant dvouplášťové šikmé střechy

Dvouplášťová plochá střecha - kdy a proč ji zvolit?

Plochá střecha je definována sklonem do 5° a používáním hydroizolačních pásů namísto skládané krytiny. Dvouplášťová varianta ploché střechy obsahuje ve skladbě větranou vzduchovou vrstvu, která slouží k odvodu vlhkosti z interiéru. Je zpravidla vyhovující nad prostory s relativní vlhkostí nepřesahující 75 %.

Skladba dvouplášťové ploché střechy

Typická skladba dvouplášťové ploché střechy od interiéru:

• Nosná konstrukce (železobeton, dřevěné bednění)
• Parozábrana (vzduchotěsná vrstva)
• Tepelná izolace (minerální vata - měkké desky, foukaná izolace)
• Větraná vzduchová mezera (zajišťuje odvětrání vlhkosti)
• Horní plášť - hydroizolační pásy (asfaltové pásy, PVC, TPO fólie)

Klíčovým požadavkem je dokonale vzduchotěsný spodní plášť - parozábrana musí být provedena bez přerušení, jinak vlhkost pronikne do vzduchové mezery v množství, které větrání nezvládne odvést.

Rozdíl oproti jednoplášťové ploché střeše

Dvouplášťová plochá střecha se doporučuje zejména nad vlhkými prostory (bazény, průmyslové haly, sklady s řízenou vlhkostí), v horských oblastech s vysokou relativní vlhkostí vzduchu a u bytové výstavby. Tento typ se navrhoval hlavně v 70. a 80. letech 20. století.

Čtěte také: Význam odvětrávacích mřížek u dvouplášťových střech

Pochozí plochá střecha

S pochozí plochou střechou získáváte další venkovní prostor, který lze využít jako střešní zahradu, terasu nebo sportovní hřiště. Budovy s další užitnou plochou na střeše, zejména v hustě obydlených městských oblastech, rychle získávají na atraktivitě a hodnotě. Dle našich zkušeností je důležité zaměřit se při návrhu a stavbě plochých střech na ochranu hydroizolační vrstvy, protože u některých speciálních typů finálních vrstev je poškození hydroizolace pravděpodobnější než u jiných. Naštěstí je výběr finální vrstvy u obrácených plochých střech neomezený, neboť je hydroizolace chráněna silnou vrstvou tepelné izolace. Pochozí způsob: izolant se ukládá do nosných rámů a jako vrchní vrstva slouží OSB desky.

Pojížděná střecha je určena k trvalému využití vozidly, které zde pojíždějí nebo parkují, ty svým pohybem působí na střešní konstrukci tlakovou a smykovou silou. Pochozí vegetační vrstva, kačírek nebo dlažba může tvořit poslední vrstvu obrácené skladby. Extenzivní střešní zeleň - jde o rostliny, které příliš nerostou do výšky a do hloubky a nepotřebují žádnou nebo malou péči. Intenzivní střešní zeleň - může zahrnovat i náročnější rostliny na péči jako jsou růže, keře a určité druhy stromů.

Výhody a nevýhody dvouplášťové střechy

Dvouplášťová střecha není jen módní trend - má jasné technické důvody, proč ji odborníci preferují před jednoplášťovým řešením:

• Účinné odvětrání vlhkosti. Větraná vzduchová mezera odvádí vodní páru, která proniká z interiéru do střešní konstrukce. Vlhkost se tak nemůže hromadit a způsobovat biologické degradace dřevěných prvků (hniloba, plísně).
• Tepelná stabilita. V létě odvádí vzduchová mezera tepelnou zátěž způsobenou slunečním zářením dopadajícím na krytinu. Podkroví se proto méně přehřívá. V zimě naopak nedochází k výraznému ochlazení interiéru.
• Odtok vody pod krytinou. Pokud se voda dostane pod střešní krytinu (narušená krytina, netěsnosti), pohybuje se po pojistné hydroizolaci a buď odteče, nebo se díky proudění vzduchu odpaří. Voda se nedostane do tepelné izolace.
• Delší životnost krytiny. Větraná mezera snižuje teplotní výkyvy na spodní straně krytiny, čímž omezuje riziko kondenzace, která by mohla krytinu poškozovat zevnitř.
• Větší flexibilita při výběru materiálů. Dvouplášťová střecha je méně náchylná na difuzní vlastnosti jednotlivých vrstev - na rozdíl od jednoplášťové varianty nevyžaduje tak precizní fyzikální výpočty průběhu kondenzace.

Rekonstrukce dvouplášťové střechy

Rekonstrukce stávající větrané dvouplášťové střechy je vždy technicky a investičně náročná. Většinou lze snadno určit, zda se skutečně jedná o větranou dvouplášťovou střechu. Pokud se tepelně technickými výpočty prokáže, že funkce i parametry větrané dvouplášťové střechy jsou v pořádku, lze opravit jen vodotěsnou izolaci jejího horního pláště. Na základě zkušeností se doporučuje u střech, kde nosnou konstrukci horního pláště tvoří dřevěné bednění, vždy odstranit stávající vodotěsnou izolaci až na úroveň bednění a stav bednění zkontrolovat. Téměř vždy se zjistí, že je nutné menší nebo větší část dřevěného bednění vyměnit. Při této příležitosti je nutné tepelně izolovat obvykle neizolované dešťové odpadní potrubí (i jiné trubní prostupy) ve větrané vzduchové vrstvě. Pokud tepelně technické výpočty prokáží, že na spodním povrchu horního pláště může docházet ke kondenzaci vodní páry, je nutné zvýšit jeho tepelný odpor a tím zvýšit hodnotu povrchové teploty na jeho spodní straně. Znamená to (u horního pláště s nosnou konstrukcí z dřevěného bednění, opět s odstraněním stávající vodotěsné izolace a kontrolou podkladu) provedení dodatečné tepelné izolace spolu s novou vodotěsnou izolací horního pláště střechy.

Přeměna na nevětranou dvouplášťovou střechu

Jednou z možností, jak opravit špatně fungující větranou dvouplášťovou plochou střechu s poddimenzovanou tepelnou izolací, je její přeměna na nevětranou dvouplášťovou střechu. Z hlediska stavební fyziky se potom taková střecha chová jako střecha jednoplášťová. Důvodem přeměny větrané dvouplášťové střechy na střechu nevětranou bývá i dodatečné zateplení obvodového pláště budovy, kdy nová tepelná izolace obvodového pláště zakryje větrací otvory vzduchové vrstvy větrané dvouplášťové střechy a tím zcela vyloučí její provětrávání. Vhodnou úpravou lze zajistit alespoň expanzní funkci původních větracích otvorů vzduchové vrstvy dvouplášťové střechy.

Při přeměně větrané dvouplášťové střechy na střechu nevětranou jde zdánlivě o relativně jednoduchou úpravu: zaslepí se větrací otvory ve vzduchové vrstvě a horní plášť původní větrané dvouplášťové střechy se opatří dodatečnou tepelnou izolací a novou vodotěsnou izolací. Z hlediska stavební fyziky však není přeměna větrané dvouplášťové střechy na střechu nevětranou tak jednoduchou záležitostí a může být ve svých důsledcích příčinou závažných stavebních a následně i hygienických závad.

Vždy je proto nutné znát skladbu a stav střešního pláště původní větrané dvouplášťové střechy včetně geometrického průběhu vzduchové vrstvy, dodržet níže uvedené podmínky přeměny a nakonec si ověřit návrh rekonstrukce tepelně technickými výpočty.

Přeměna větrané dvouplášťové střechy s nosnou konstrukcí horního pláště z dřevěného bednění na nevětranou dvouplášťovou střechu se nepřipouští s ohledem na výrazné riziko destrukce dřevěného bednění, které by tak bylo umístěno v nevětrané, vlhké a relativně teplé vzduchové vrstvě (zejména pokud již původní střecha vykazuje závady a její tepelná izolace je provlhlá).

Jaká střešní krytina se hodí na dvouplášťovou střechu?

Výběr střešní krytiny pro dvouplášťovou střechu závisí především na sklonu střechy, zatížení sněhem v dané lokalitě a architektonickém záměru stavby. Plechové krytiny patří díky svým vlastnostem k nejčastěji volené variantě.

Plechové krytiny

• Profilovaná plechová krytina: Plechová tašková krytina tvarově napodobující klasickou keramickou tašku - je ideální volbou pro dvouplášťové šikmé střechy s minimálním sklonem zpravidla od 14°. Její nízká hmotnost (v porovnání s betonovou nebo keramickou taškou) nezatěžuje krov, jednoduchá montáž na latě odpovídá přirozenému principu větrané vzduchové mezery a profil zajišťuje rychlý odvod srážkové vody.
• Střešní panely a falcovaná krytina: Střešní panely na stojatý zámek jsou vhodné zejména pro dvouplášťové střechy s nižším sklonem - zpravidla od 9°. Zaklapávací systém a skrytá montáž šroubů zajišťují esteticky čistý výsledek, který se dobře hodí k moderní architektuře.
• Trapézový plech: Trapézový plech je ekonomické řešení pro méně náročné střechy - průmyslové haly, zemědělské objekty, sklady nebo přístřešky. I v tomto případě platí, že větraná vzduchová mezera pod krytinou prodlouží životnost celé konstrukce a zabrání kondenzaci na spodní straně plechu.

Cena dvouplášťové střechy - co ovlivňuje výslednou cenu?

Cena dvouplášťové střechy se odvíjí od mnoha proměnných. Je důležité ji vnímat jako investici s dlouhodobou návratností - kvalitně provedená dvouplášťová střecha vás na desítky let zbaví starostí s vlhkostí a tepelnými ztrátami. Hlavní faktory ovlivňující cenu:

• Typ a sklon střechy. Složitější tvar střechy (sedlová vs. mansardová, přítomnost vikýřů, střešních oken) zvyšuje cenu práce i spotřebu materiálu. Nižší sklon vyžaduje větší vzduchovou mezeru a přesnější provedení detailů.
• Volba střešní krytiny. Cena se liší v závislosti na materiálu a kvalitě povrchové úpravy. Plechová krytina s prémiovou úpravou je dražší než základní varianta, ale náklady na údržbu jsou výrazně nižší a životnost výrazně vyšší.
• Typ a tloušťka tepelné izolace. Minerální vlna, PIR desky nebo foukaná izolace - každý materiál má jiný součinitel tepelné vodivosti (λ) a jinou cenu. Pro splnění požadavků na tepelný odpor dle ČSN 73 0540 je u šikmých střech obvykle potřeba izolace v tloušťce 220-300 mm. Izolaci umisťujeme mezi střešní plášť a stropní konstrukci nejblíže obálce budovy.
• Pojistná hydroizolace a parozábrana. Kvalita těchto vrstev zásadně ovlivňuje spolehlivost celé konstrukce. Úspora na levné fólii se může projevit v podobě nákladných oprav za 5-10 let.
• Práce. Dvouplášťová střecha je náročnější na realizaci než jednoplášťová - správné provedení větrací mezery, detailů u oken, vikýřů a prostupů vyžaduje zkušeného řemeslníka. Cena práce tvoří u šikmých střech typicky 40-60 % celkových nákladů.
• Doplňkové prvky. Hřebenáče, větrací tašky nebo hřebenové větrací pásky, okapnice, klempířské prvky a odvodnění jsou nedílnou součástí dvouplášťové střechy a jejich cena se k celkovým nákladům přičítá.

Přesná cena zateplení závisí na mnoha faktorech jako je vstupní stav a množství defektů. Výslednou částku za zateplení a izolaci panelového domu také ovlivňuje izolant a materiál vnějšího pláště - pakliže je potřeba ho měnit. Je vhodné a často i potřebné řešit zateplení atiky, větrací kanálky, rozvod sítí po střešním plášti, nové klempířské prvky jako parapety a hromosvody.

tags: #dvouplastova #strecha #pochuzna

Oblíbené příspěvky:

• komplexní průvodce hydroizolací
• fasádní větrací mřížky
• Článek o rozdílech BEST dlažby a KM Beta střechy
• Náš průvodce pevným upevněním
• Optimalizace izolace plechů