Ekologické stavební materiály: Inovace a udržitelná řešení s Institutem Veronica

Pod ekologickými stavebními materiály lze rozumět takové, které svým životním cyklem zatěžují životní prostředí podstatně méně než jiné běžné materiály. Jsou jimi zejména materiály na přírodní rostlinné bázi nebo materiály s jednoduchou přípravou. To je například dřevo a hlína jako zástupci tradičních stavebních technologií. V dnešní době se trend přírodních materiálů u nás rozvíjí a lze najít na trhu (často z dovozu ze zahraničí a za poměrně vysokou cenu) materiály na bázi konopí, lnu, ovčí vlny, dřevité vlny aj.

Ekostavitelství a obnovitelné zdroje energie

Klimatické změny se jasně projevují na lokální úrovni, čímž problém spotřeby energie a způsobů stavění činí aktuálními. Institut Veronica se věnuje ochraně klimatu především v souvislosti s využitím úspor energie a obnovitelných zdrojů energie. Specifickou součástí tohoto tématu je ekologické stavitelství, pasivní stavby a využití přírodních stavebních materiálů. Soustředí se na regionální úroveň, zkušeností z Hostětína využívá v městském prostředí. Poskytuje komplexní vzdělávání, poradenství a osvětu. Zabývá se poradenstvím v oblasti úspor energie a v oblasti volby materiálů ve všech stádiích stavby. Sami praktikují stavebnictví na experimentální úrovni, čímž ověřují některé netradiční stavební postupy. Sbírají a sdílejí kontakty na šikovné architekty, projektanty, techniky a řemeslníky, kteří cítí vlastní odpovědnost za ničení životního prostředí stavbami. V oblasti ekologického stavění se zabývají především pasivními domy a využitím slámy na stavbě. Institut Veronica má postavený vlastní dům v pasivním standardu a vzdělávací středisko Centrum Veronica Hostětín. Zabývají se opravami starých domů. Věnují se také oknům - především, jak levně a tak i ekologicky zlepšit jejich kvalitu. Podporují využití solární energie jako jednoho z nejčistších a nejméně konfliktních zdrojů, včetně solárních kolektorů, fotovoltaických elektráren a prvků solární architektury.

Sláma jako stavební materiál

Sláma je zbytek po sklizni obilí. Její využití je poměrně široké, nicméně stále poměrně neznámé. Běžně se sláma používá jako podestýlka nebo krmivo pro hospodářská zvířata, zahrádkáři ocení slámu jako vhodný mulč, nebo se může rozsekat a jednoduše zaorat do pole odkud vzešla. V poslední době se již objevuje také energetické využití v obecních výtopnách na biomasu. Tyto výtopny mají speciálně uzpůsobené podavače a kotle na spalování nejrůznějšího zemědělského odpadu, na kterém se významnou měrou podílí i obilná sláma. Nejméně známé a málo využívané je použití slámy jako stavebního materiálu.

V zemědělství je potřeba slámy menší než její produkce, takže lze tento materiál považovat za vedlejší produkt pěstování obilí a její zhodnocení je jednoznačná i když skromná podpora zemědělského sektoru. Ve srovnání s jinými materiály je při výrobě slámy spotřebováno velmi málo fosilní energie, nepokračuje se v ničení životního prostředí otvíráním nových dolů či lomů nutných na výrobu většiny stavebních prvků. Sláma je na většině našeho území lokálně dostupná, což podporuje lokální trh a nevyžaduje pohonné hmoty na velké dovozové vzdálenosti. Největší předností slámy z hlediska ekologie je ovšem její izolační schopnost. Z historických dob je známé využití slámy na doškové střechy. Tento způsob je již téměř zapomenut. Občas se objevují došky z rákosu, ale ze slámy již skutečně velmi vzácně, protože na výrobu slaměných došků je zapotřebí kosit obilí ručně nebo jinými vhodnými stroji, ale nikoliv kombajnem. A protože trvanlivost doškové střechy je asi 30 let, byla v naprosté většině případů již dávno nahrazena taškovou krytinou.

Lisované slaměné desky (STRAMIT)

Elegantním způsobem využití slámy je výroba lisovaných desek. U nás jsou známé pod obchodním názvem STRAMIT. Lisováním obilné slámy za vysokého tlaku a teploty ve speciálním tvářecím zařízení se sláma bez použití jiných přísad spojuje v kompaktní výrobek - ekopanel. Pro dosažení požadované povrchové úpravy se toto jádro polepí recyklovaným papírem. Oproti běžně používanému sádrokartonu mají desky výborné tepelně a zvukově izolační vlastnosti, dobrou pevnost i tvrdost a příčky z nich jsou samonosné. Extrémním případem slaměných desek lisovaných bez použití lepidla je výroba prvků vzhledově i vlastnostmi podobných dřevovláknitým deskám.

Čtěte také: Jak vybrat ekologický čistič na dřevo?

Slaměné balíky jako stěnový prvek

Nejméně známé je ovšem použití lisovaných slaměných balíků jako hlavní stěnový prvek domu. Slaměný balík je sláma strojně slisovaná pod určitým tlakem do tvaru kvádru a následně svázána dvěma až třemi provázky. Největší výhody slaměných balíků plynou z jejich fyzikálních vlastností. Na prvním místě je to především nízká tepelná vodivost. Nedá se určit přesně, protože je značně závislá na směru vláken, na aktuální vlhkosti a do jisté míry i na úrovni stlačení balíku, ale přibližně má hodnotu lambda = 0,045 až 0,06 W/(m.K).

Srovnání tepelné vodivosti

Další velkou výhodou slaměných balíků je jejich relativně dobrá únosnost, která dokonce umožňuje použít tento materiál přímo na výstavbu nosných zdí jednopodlažního objektu.

Požární odolnost a ochrana proti hlodavcům

Požární odolnost byla zkoušena v USA a v Rakousku. V obou případech dosáhla oboustranně omítnutá slaměná stěna požární odolnosti F90, tedy 90 minut trvá, než stěna prohoří do stavu, kdy neunese normové zatížení. Běžný požadavek na nosné konstrukce rodinného domu je F60. Na hlodavce platí několik opatření: používat dobře vytlučenou slámu, silně slisované balíky a pečlivě stěnu "zavřít" do omítky.

Praktické zkušenosti ZO ČSOP Veronica Hostětín

ZO ČSOP Veronica plánuje v příštím roce stavět sklad na mošt pro moštárnu v Hostětíně. Protože se ve skladu nepočítá s vůbec žádným topením, je zapotřebí na stěny a strop zvolit vysoce izolační a zároveň levný materiál. Jako experiment předcházející tomuto projektu jsme letos na pozemku moštárny postavili ze slaměných balíků zahradní domek na uskladnění hospodářského nářadí. V tomto případě jsme zvolili balíky přímo jako nosný prvek, zato však nevyužíváme tepelně izolační vlastnosti. Jako omítkovou směs jsme použili místní jílovitou hlínu smíchanou s pískem a řezankou. Při stavbě jsme poznali řadu specifických vlastností, které je potřeba dodržovat velice přísně, například ochrana slámy před deštěm ve všech stadiích výstavby a jiné.

Konopí v udržitelném stavebnictví

V době klimatické krize a potřeby snižovat uhlíkovou stopu se konopí ukazuje jako mimořádně zajímavý uhlíkově negativní stavební materiál. Institut Veronica se bude tomuto tématu věnovat na eventu „Budoucnost stavebnictví: Udržitelně, lokálně, zdravě a z konopí“, který se bude konat 28. května 2025 v Pražském inovačním institutu. Akce nabídne inspirativní přednášky, panelové diskuze, networking a významné hosty, kteří se zaměří na konopné stavitelství jako moderní řešení pro udržitelnou, ekologickou a lokální výstavbu. Mezi hosty bude například Barbora Vlasatá z ČVUT UCEEB a Ben Hague z Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Čtěte také: Kompletní přehled ekologických izolačních materiálů

Zateplení jako klíč k udržitelnosti

Zateplení domu samo o sobě je počinem, který přispívá ke snížení zátěže životního prostředí. To, jaký materiál na zateplení použijeme, by nemělo být na prvním místě. Na prvním místě by měla být tloušťka zateplení, která by neměla klesnout pod 15 cm (u stropu a podkroví spíše dvacet a více). Zvláštní postavení mezi izolačními materiály zaujímají balíky slámy. Jde o kvalitní izolaci ovšem za velmi nízkou cenu (mezi 0,- až 200 Kč za kubík).

Čtěte také: Zdravé nátěry pro vaše dřevěné povrchy

tags: #ekologicke #stavebni #materialy #institut #veronika

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat a instalovat zemní vruty
• výběr a aplikace produktů Loctite
• Jaké dřevo vybrat do kamen?
• Jak správně zateplit sokl a základy domu
• Inspirace pro obývací pokoj