Elektroinstalace do vápenopískové cihly: Průvodce a postupy

Při projektování elektroinstalace v rodinném domě je potřeba myslet na všechno. Tomu odpovídá i její rozsah v podobě desítek až stovek metrů kabelů. A ty je nutné zabudovat do konstrukce. Vápenopísková cihla VAPIS představuje moderní zdicí materiál, se kterým lze efektivně spořit energiemi už při samotné výrobě, což se odráží na ceně materiálu. Prvky VAPIS nabízejí stavebně fyzikální vlastnosti, které jsou zajímavé pro developery, ale efektivně je využijí i drobní investoři pro své rodinné domy.

Charakteristika vápenopískových bloků VAPIS

Vápenopískové prvky VAPIS jsou ověřený zdicí materiál na bázi přírodních surovin, skládající se z jemného křemičitého písku (cca 92 %), nehašeného vápna (cca 5 %) a vody (cca 3 %). Nepřidávají se žádné další látky, chemikálie, přísady ani příměsi. Po smíchání a vyzrání směsi dochází k jejímu slisování do konečného požadovaného tvaru výrobku a následnému vytvrzení surových produktů v autoklávu působením vysokého tlaku vodní páry a teploty cca 200 °C. Poté jsou výrobky paletovány a distribuovány k odběrateli. Celý výrobní proces je ekologicky velmi šetrný, netrvá déle než 36 hodin, nevznikají při něm žádné odpady a je energeticky nenáročný.

Masivní zdicí materiál VAPIS se vyznačuje vysokou objemovou hmotností a především pevností, jež umožňují snížení tloušťky zdiva při dodržení všech stavebně technických požadavků. Vápenopískové zdivo se vyznačuje vysokou pevností a velkou objemovou hmotností. Tyto vlastnosti umožňují použití subtilnějších nosných konstrukcí při zachování statické stability, zajišťují letní i zimní tepelnou stabilitu a výborné akustické vlastnosti.

V rodinných i řadových domech jsou nejčastější tloušťky nosných stěn 175 resp. 200 mm, někdy i 240 mm, pro příčky se používá nejvíce 115 mm. Vysoká objemová hmotnost bloků VAPIS umožňuje výrazné snížení tloušťky zdiva (17,5 cm pro obvodové stěny až do výšky tří nadzemních podlaží), přičemž vysoká objemová hmotnost zajišťuje výbornou vzduchovou neprůzvučnost. Navíc, skutečnost možného zeštíhlení zdiva a získání určité užitné plochy navíc může být pro individuálního investora velkým lákadlem.

Stěny z vápenopískových kvádrů VAPIS mají výbornou schopnost akumulovat teplo, což je dáno její vysokou specifickou tepelnou kapacitou a objemovou hmotností. Ve spojení se silnou tepelnou izolací z venkovní strany, která udržuje teplotu vápenopískové stěny v celé tloušťce téměř na hladině vnitřní prostorové teploty, je docíleno vysoké hodnoty tepelné akumulace celé obvodové stěny. Vápenopísková zeď zde funguje jako přirozený celodenní regulátor tepla v interiéru. Tato vlastnost se výrazně uplatní nejen v zimě, ale především v horkých letních dnech a na jaře a na podzim, kdy je možno zkrátit a zlevnit topnou sezónu, neboť tepelné zisky od slunce zdivo výborně akumuluje a přitom nedochází k přehřívání vzduchu v interiéru. Tepelnou akumulaci obvodové konstrukce lze též popsat pomocí relaxační doby, tedy doby vychládání objektu - relaxační doba pro dvouvrstvé konstrukce z vápenopísku činí až 500 hod. Vápenopísková cihla rovněž funguje jako přirozený regulátor vlhkosti, neboť má výraznou schopnost ukládat vodní páry a opět je uvolňovat do vnitřního prostoru, pokud je již vzduch sušší.

Čtěte také: Vše o elektroinstalačních lištách a kanálech

Kromě toho prvky VAPIS vynikají dobrými zvukově izolačními vlastnostmi - splňují požadavky na váženou stavební neprůzvučnost pro obvodové i mezipokojové stěny již v minimálních tloušťkách. Například zdivo tloušťky 115 mm při objemové hmotnosti 2000 kg/m3 dosahuje vzduchové neprůzvučnosti R’w 46 dB a splňuje tak s velkou rezervou požadavek normy (42 dB). Vzduchová neprůzvučnost je u prvků VAPIS nejvyšší na trhu.

Nevýhodou vápenopískových cihel jsou horší tepelně technické vlastnosti. Je proto vždy potřeba obvodové stěny opatřit i vrstvou tepelné izolace. Obvodovou stěnu je nutno z vnější strany opatřit tepelnou izolací (polystyrén, minerální vlna), používané tloušťky jsou 8-30 cm v závislosti na zvoleném tepelném standardu (je čistě na investorovi zda chce pouze splnit požadavky normy, nebo postavit nízkoenergetický či pasivní dům). Následuje buď kontaktní tenkovrstvá omítka nebo odvětrávaná či nevětraná fasádní přizdívka. Ta pak bývá často realizována z lícovek.

Vedení elektroinstalací s VAPIS QUADRO E

Vápenopískový systém QUADRO využil jako první koncem devadesátých let minulého století možnosti technologie výroby integrovat do bloků průchozí otvory tak, aby byly způsobilé k vedení vertikálních elektroinstalací uvnitř zdiva v jeho podélné ose. V současnosti se bloky s elektrokanálkem nabízejí nejen jako součást systému strojního VAPIS QUADRO E, ale začínají se uplatňovat i bloky s elektrokanálkem pro ruční zdění.

Smyslem elektrokanálku je možnost vedení svislých elektroinstalací uvnitř zdiva bez nutnosti dodatečného zhotovení svislých drážek. Ve zdivu se může vést v podstatě jakákoliv elektroinstalace: kabeláž, anténní TV svody i vedení nízkého napětí jako jsou počítačové sítě nebo telefonní linky. Základní výhodou elektrokanálků je odbourání zhotovení 75 % svislých drážek v hotovém zdivu, kabeláž je přitom chráněná uvnitř bloků. Díky elektrokanálku nedochází k oslabení stěn drážkami, takže se nesnižují jejich zvukově izolační schopnosti. Možná je i dodatečná instalace kabelů v průběhu užívání stavby bez nutnosti výrazných zásahů do omítnutého zdiva. Elektro kanály lze využít doživotně, kdykoliv pro rekonstrukci, bez dalších nákladů na sekání. Žádný odpad a ušetřené životní prostředí. Žádná další práce navíc. Mimoto menší spotřeba omítek.

Předpokladem funkčnosti elektrokanálků je dodržování vazby bloků VAPIS „půl na půl“ již při zdění, což sice zvyšuje nároky na přesnost práce, ale zároveň se jedná o staticky nejjistější vazbu bloků. Instalace elektrického vedení se provádí protahováním. Kanálky jsou umístěny ve středové ose stěny - jejich průměr je 4 cm, vodorovné odstupy mezi osami kanálků jsou 12,5 cm. Prvky s elektrokanálky VAPIS jsou dostupné v tloušťkách 115/175/200/240 mm ve variantách dutého i plného bloku. Pokud si vyberete variantu, obsahující v kódu výrobku písmeno E, získáte navíc další výhodu. Při provádění elektroinstalací vám odpadne velká část té nejhorší práce - vytvoření drážek pro kabely.

Čtěte také: Elektroinstalace a nadkrokevní izolace: co byste měli vědět

Postup zdění s VAPIS QUADRO E

I při použití bloků VAPIS s elektrokanálkem se jedná o „klasické“ zdění bez nutnosti speciálního vybavení zedníka. Bloky se ukládají do lože tenkovrstvé malty vysokého 2 mm, systém pero-drážka po stranách umožňuje jejich pohodlné osazení bez nutnosti maltování svislých styčných spár. Pro přesnost zdění je důležité pečlivé zhotovení první patní vrstvy zdiva každého podlaží. Tu je možné u ručního zdění zhotovit ze samotných bloků, je rovněž možné použít vyrovnávací bloky o výškách 50, 70, 100 a 123 mm, popřípadě v nejspodnějším podlaží použít speciální IZO bloky, které nacházejí své uplatnění především u pasivních domů. Patní vrstva se vždy ukládá do lože normální malty M10 o tloušťce 3,5 cm, k jejímu zhotovení je potřeba pouze nivelační prostředek a trochu zednického fortelu.

Nad rámec běžného zdění do tenkovrstvé malty je u bloků s elektrokanálkem nutné dodržet poloviční vazbu, což vyžaduje jen trochu zednického fortelu. Vhodná je pravidelná kontrola průchodnosti kanálků v průběhu zdění (rovná tyč o průměru asi 35 mm, např. násada na koště). Pro nanášení malty se používá maltový dávkovač VAPIS s lištou zabraňující padání malty do elektrokanálků.

Strojní zdění VAPIS QUADRO a QUADRO E

Vápenopískové systémy VAPIS QUADRO nabízejí možnost ukládání velkých bloků strojně, pomocí minijeřábu. Principem strojního zdění je nahrazení malých bloků 25 × 25 cm většími bloky 50 × 50 cm za účelem asi čtyřnásobného zrychlení práce; na druhou stranu, vzhledem k jejich hmotnosti (70 až 110 kg), je není možné ukládat ručně a je tedy nutné použít mechanizaci - minijeřáb s uchopovacím zařízením. Strojní technologie přitom neovlivňuje konečné vlastnosti vápenopískového zdiva (všechny požadované hodnoty vápenopískového zdiva zůstávají zachovány) a je vhodná všude tam, kde tvary, rozměry a uspořádání zdiva umožňují využít právě rychlost ukládání bloků.

Doplňkové formáty a řada vyrovnávacích cihel umožňují dosáhnout libovolného délkového a výškového modulu, omezují nutnost řezání a zmenšují zdicí modul - to vše optimálně v základním rastru zdění opět 12,5 cm. V jednom záběru zedník osadí 0,5 m2 zdiva (osmkrát více než při ručním zdění), a to bez náročné fyzické zátěže. Jeho důležitým pomocníkem se stává kladečský plán stěn - tzv. spárořez, zpracovaný výrobcem v programu QUADROplan na základě projektové dokumentace, dodané projektantem nebo stavebníkem.

Postup strojního zdění

Pro vlastní zdění s minijeřábem je potřeba elektrická přípojka 380 V s 16ampérovým jističem. Minijeřáb váží asi 1 950 kg, na stavbu se dováží spolu s prvním návozem zdicích materiálů. Jeho vztyčení do pracovní polohy trvá dvě minuty a provádí se elektro-hydraulicky. Zdvih a spuštění bloků a pojezd jeřábku vpřed/vzad je elektrický, otočná věž minijeřábu a pojezd kočky na výložníku se ovládají manuálně. Pro plynulý průběh prací je důležité uspořádání staveniště a rozestavění palet s bloky mezi minijeřáb a zdivo tak, aby se manipulace zkrátila na minimum. Minijeřáby mají nosnost až 500 kg, maximální délku vyložení 5 metrů a maximální osazovací výška je až 6 metrů.

Čtěte také: Estetická elektroinstalace pod omítkou

Všechny šáry zdiva pro běžné výšky podlaží je možno osazovat z pojezdných montážních schůdků, není potřeba žádného lešení. Bezpečnou manipulaci s bloky zajišťují samosvorné kleště, vše je ovládáno jedním zedníkem. Efektivitu zdění zvyšuje nasazení pomocníka (přidavače), který transportuje bloky minijeřábem, zedník mezitím bloky ukládá a kontroluje rovinnost a svislost ve zdivu. Spotřeba tenkovrstvé malty pro 2mm spáru je minimální (1,7 kg/m2 zdiva tloušťky 240 mm).

Ekonomické aspekty výběru technologie

Je zřejmé, že svou filozofií jsou systémy strojního zdění koncipovány především pro zdění větších objektů s většími nečlenitými zděnými plochami, jako jsou bytové domy nebo řadové rodinné domy, jsou ale technicky plně využitelné i u malých objektů. Z pohledu ekonomického jsou s jejich využitím na každé stavbě spojeny náklady - jeřábek je nutné přivést a odvést, je nutno počítat s nájmem jeřábku, rovněž zpracování kladečských listů je službou navíc. U vápenopísku jsou u jakýchkoliv menších objektů obě technologie (strojní vs. ruční) technicky plně vzájemně zaměnitelné.

Ekonomicky je především potřeba zvážit, zda se vzhledem k charakteru zdiva a možnosti rychlého ukládání velkých bloků strojní technologie zaplatí a zda přinese oproti ručnímu zdění bonus v rychlosti výstavby - zda je efektivnější zdít kratší dobu s vyššími náklady na zdění (materiál + čas mechanizace) na 1 m² zhotovovaného zdiva. Proto je vhodné při tomto rozhodovacím procesu posuzovat každý objekt individuálně, velmi paušálně je však možné říci, že ekonomický efekt úspory nákladů na zdění se strojní technologií oproti ruční je možné dosáhnout u stavby rodinného domu o velikosti nad 500 m2 vápenopískového zdiva. V tomto rozhodování dokáže výrobce stavebníka velmi dobře podpořit.

tags: #elektroinstalace #do #vapenopískovcové #cihly #postup

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny a řešení trhlin v betonu
• Polyuretanové pěny ve stavebnictví
• Jak namontovat sádrokartonové příčky a podhledy
• Kompletní průvodce stavbou nosných stěn z Rigipsu
• Moderní betonová svítidla