FA ČVUT: Informace o souboru staveb a typologii

V polovině 20. století se typologie občanských staveb konstituovala jako soubor jasných pravidel, často vycházejících z dlouhodobé iniciativy moderních architektů CIAM, zdůrazňujících sociální spravedlnost a nárok všech na zdravé a ergonomicky korektní prostředí. Tyto zásady, konstituované během 60. let, vytvořily kánon správné stavby. To se v našich ideově strnulých poměrech po roce 1948 proměnilo v tuhou typizaci svázanou s direktivně určovanými typy pro jednotlivé účely s minimální možností úprav. To vše i přes výraznou snahu některých specializovaných pracovišť o prohloubení a otevření typizace směrem k typologii.

Když pár měsíců po ukončení druhé světové války začala první vlna znárodňování klíčových československých podniků, bylo jasné, že centralizačním záměrům nového státu neunikne ani stavebnictví. Struktura stovek soukromých firem a architektonických kanceláří nebyla s charakterem plánovaného hospodářství kompatibilní, a tato situace otevřela cestu k naplnění představ o zprůmyslněném stavebnictví, racionalizaci projektování a uplatnění vědeckých metod v architektonické práci. O to usilovali již od třicátých let zejména architekti Karel Janů a Jiří Voženílek. Oba se také stali ústředními aktéry budování nového projekčně-stavebního aparátu. V září 1948 se potom Jiří Voženílek stal prvním ředitelem podniku PA-100, Stavoprojektu, do nějž vstoupila většina architektů a projektantů, což z něj učinilo pravděpodobně největší architektonickou kancelář na světě.

Stavoprojekt a architektonický výzkum

Po roce 1989 došlo k pochopitelné reakci a s typizací se podceňovala úloha. Tomu napomáhal i zjevný posun v chápání a užívání prostorů od 60. let 20. století. Stavby často mění svůj účel, vznikají polyfunkční haly pro sport a masovou kulturu, ale ty se přenášejí zároveň do prostorů nákupních středisek, ale i ad hoc užitých továrních hal či plenéru. Školy, knihovny se otevírají, opouští uzavřené předurčené prostory a stávají se komunitními centry. Obdobně i v administrativě se stupňuje význam společného sdíleného prostoru proti partikulárním uzavřeným prostorům. Tomuto posunu nahrává i koncept Shell&Core, uplatňovaný u administrativy, ale i u nákupních středisek, ale je podnětný i pro koncepci dalších staveb, ať nájemných, nebo i složitých a proměnných jako stavby zdravotnické, zejména nemocnice, ale i školy. Zde již přestává vyhovovat původní typologie, kterou je třeba strukturovat na části tvořící trvalou strukturu, urbánními a environmentálními vazbami, a proměnnou, variabilní a flexibilní náplň, dávající budově smysl v životě.

První část výstavy vychází z doktorandského výzkumu grafičky a historičky architektury Lucie Mlynčekové (Architektura sedmdesátých a osmdesátých let), který se v roce 2022 primárně soustředil na projektový ústav Stavoprojekt Trnava a jeho přidružené ateliéry v Trenčíně a Piešťanech. Velikost a působnost státního podniku Stavoprojekt dokresluje mapa všech projektových ústavů na Slovensku v ústřední vitríně.

Významné projekty a osobnosti Stavoprojektu

Další tři vitríny obsahují realizované projekty, které autorka defragmentovala a podrobila detailnímu až téměř pitevnímu rozboru. Zobrazují půdorysy provozních budov jednotlivých ateliérů (Trnava, Trenčín a Piešťany). Zcela zásadní jsou však autentické rozhovory s bývalými zaměstnanci a zaměstnankyněmi z každého z ateliérů, kteří vzpomínají na práci z období 70. a 80. let minulého století. Návštěvníci a návštěvnice se tak sami mohou na chvíli ocitnout v roli přímých pozorovatelů zvednutím červeného sluchátka, které je spojí s jedním z protagonistů tohoto velkolepého státního příběhu.

Čtěte také: Práce Pavla Tesaře na ČVUT

Výstava je v rámci festivalu Den architektury znovuotevřena na památku význačného slovenského architekta a historika architektury Ľubomíra Mrňu (19. 11. 1934 - 25. 9. 2023). Instalaci doplnil video rozhovor s ním, který ho představuje z pozice činného architekta, bývalého vedoucího trnavského Stavoprojektu, historika, ale i jako neobyčejně vnímavého člověka.

Seminář vedený Luciou Mlynčekovou, historičkou umění Klárou Ullmannovou a historikem architektury Petrem Vorlíkem v rámci předmětu Dějiny a teorie architektury V. se v zimním semestru 2022/2023 zaměřil na zkoumání a interpretaci československých staveb z druhé poloviny 20. století, především ze 70. a 80. let. Studující měli za úkol vytvořit modely, které znázorňují jejich postoj vycházející z předchozího rozboru vybrané stavby. Cílem nebylo vytvořit model doslovně popisující návrh či realizaci, ale transformovat jednu ucelenou myšlenku, jíž sami označili za klíčovou či charakteristickou pro daný objekt. Všechny stavby jsou prioritně společenské nebo zdravotnické, případně na pomezí obou skupin. Pestrý výběr potvrzuje též různorodé měřítko, jelikož studenti a studentky zpracovávali širokou škálu projektů, od urbanistických celků až po výtvarné detaily. Hravým prvkem instalace jsou též „archivářské krabičky“, v nichž studující soustředili materiály, které během semestru o svém tématu nasbírali: plánovou dokumentaci, dobové fotografie a texty.

V současnosti spolupracuje s Luciou Mlynčekovou Tóthovou na třetím albu s názvem Stavoprojekt. Inspirací pro skladby mu byl Luciin výzkum zejména archivních materiálů architektury v bývalém Československu.

Příklady současné architektury a jejich adaptace

Návrh řeší soubor proluk ve městě Železný Brod v oblasti památkové zóny. Celkem se na pozemku nalézá pět objektů a přes potok vedou dva mosty pro možný průchod obyvatel a návštěvníků. V ulici Husova v menším objektu se nad obchodem nachází prostorný ateliér s pokojem a zázemím. V druhém objektu se v přízemí nalézá pekárna a nad ní patro s dvěma byty. Stavba ve dvoře nabízí útulnou kavárnu se sezením jak uvnitř, tak venku. V druhé části objektu se nalézá vstup se zázemím pro byty, které jsou v patře nad kavárnou. Poslední dva objekty do Malého náměstí poskytují prostor pro penzion. V přízemí se nachází recepce, snídaně pro hosty a zázemí.

Typologie a funkční využití staveb

Níže uvedená tabulka ilustruje různé typy staveb a jejich funkční využití, které byly relevantní v kontextu typizace i současných trendů flexibilního designu.

Čtěte také: Inovace v betonových a zděných konstrukcích z dílny ČVUT

Čtěte také: Vše o přijímacím řízení na Fakultu stavební ČVUT

tags: #fa #cvut #soubor #staveb #informace

Oblíbené příspěvky:

• Použití hliníkových lišt v ETICS systémech
• Rozsáhlé požáry střech
• Přečtěte si o spolehlivém řešení upevnění
• Krása dubu Podlaski pro vaši podlahu
• Jak namontovat chromované boční lišty na Peugeot 309