Komplexní průvodce problémy fasád a zateplovacích systémů po dokončení mokrých procesů

Fasády mnohdy potřebují rozsáhlejší opravy, které mohou přesáhnout náklady přes 100 tis. Kč, a to bez zateplení. Dnes se podíváme na nejčastější závady, jejich příčiny, možnosti oprav a prevenci, s důrazem na správnou realizaci zateplení.

Nejčastější závady fasád

S fasádami se můžeme setkat s celou řadou problémů, od drobných estetických vad až po závažné strukturální poškození.

Vzlínající vlhkost a poškození soklů

Velmi obvyklou závadou u většiny starších nemovitostí je vzlínání vlhkosti do zdiva soklu a následné poškození (opadání) soklové omítky. Závady v povrchu soklů (část fasády mezi terénem a úrovní podlahy 1NP) mohou prozrazovat vzlínání zemní vlhkosti do obvodových konstrukcí, což způsobuje poškození soklové omítky. Není vhodné poškození obcházet bez povšimnutí a raději se zaměřit na rekonstrukce povrchu soklu a provedení dodatečné hydroizolace obvodových stěn a drenáže po obvodu stavby. V případě, že se ze stěrkové armovací vrstvy vyplavuje hydroxid uhličitý, objevíte na fasádě bílé nebo šedobílé skvrny, které jsou zevnitř fasády ven, což znamená změny v podkladu fasády.

Opadávající fasáda

Nejčastěji se také na bytových domech můžeme setkat s opadávající fasádou, která nutně vyžaduje celkovou rekonstrukci. „Opravu je nutné provést dříve, než začne přes poškozenou fasádu pronikat voda do obvodových stěn. Dále hrozí odpovědnostní riziko, pokud by byl někdo opadávající fasádou zraněn, nebo by došlo např. k poškození automobilu,“ říká Ing. František Valeš ze společnosti Nemoinspekt.

Trhliny ve fasádní omítce

Z méně významných závad lze často narazit na drobné trhliny ve fasádní omítce, či napadení fasády řasou. Na omítce se také mohou objevit malé trhlinky, které vznikají například rychlým postupem výstavby nebo za nepříznivého počasí. Vytvořená síť nepravidelných trhlin se zpravidla nezvětšuje, ale v důsledku pronikání vlhkosti by mohlo dojít k rozrušení fasádní omítky. Jemné vlasové trhliny nejsou u nových omítek nic výjimečného. Ne vždy znamenají vážný problém, ale většinou ukazují, že se při realizaci nebo během vysychání objevilo několik okolností, které omítka prostě „neustála“ bez následků. V praxi za tím obvykle nestojí jediná chyba. Spíš kombinace více věcí - stav podkladu, počasí v době práce nebo přirozené chování samotné stavby.

Čtěte také: Detaily Vinyl Siding obkladů

Příčiny trhlin

• Kvalita podkladu: Velmi často se problém skrývá už v tom, na co se omítka nanášela. Pokud není podklad dostatečně pevný, není stejně savý po celé ploše nebo nebyl předem dobře připraven, začne se nová vrstva chovat různě. Na některých místech vysychá rychleji, jinde pomaleji. Tyto rozdíly pak vytvoří napětí, které se po čase projeví jako drobné praskliny na povrchu fasády. „Kvalita podkladu je zásadní. Pokud zdivo ještě není dostatečně vyzrálé nebo chybí správná penetrace, může se omítka při vysychání mírně pohnout a na povrchu se objeví jemné trhliny," říká Ivan Prokop, stavební specialista.
• Počasí při omítání: Výsledek práce může výrazně ovlivnit také počasí v době aplikace. Silné slunce, vítr nebo vysoké teploty dokážou způsobit, že omítka ztrácí vlhkost příliš rychle. Materiál se pak začne stahovat dříve, než je ideální. V povrchové vrstvě vzniká napětí a právě to se může ukázat v podobě jemných prasklin.
• Pohyb domu: Dům během roku reaguje na změny teploty i vlhkosti v okolí. To znamená, že se stavební materiály při zahřátí nepatrně roztahují a při ochlazení se naopak stahují. Přestože jsou tyto pohyby malé, mohou se u velkých ploch projevit právě na omítce.
• Spáry mezi různými materiály tepelné izolace: Tyto spáry mohou způsobovat trhliny, stejně jako hmotnost fasády.
• Statika budovy a rozpínání a smršťování materiálů vlivem teploty: I tyto faktory přispívají ke vzniku trhlin.

Kdy je dobré zbystřit

Jemné vlasové trhliny ještě nemusí znamenat zásadní problém. Pokud se ale praskliny začnou rozšiřovat, přibývají nebo se opakují, vyplatí se zjistit jejich příčinu. Včasná kontrola často rozhodne o tom, jestli půjde jen o drobnou opravu, nebo o problém, který by se později řešil složitěji. U fasád totiž většinou platí jednoduché pravidlo - čím dříve chybu objevíte, tím snazší bývá její řešení.

Napadení fasády řasami a plísněmi

Další poměrně častou závadou je napadení fasády řasami, které se s oblibou usazují zejména na severní stěně objektu a ve vlhkých místech. Vlastníci bytových domů často řeší poruchy fasád a zateplovacích systémů již několik let po dokončení. Nejvýraznější barevné změny na zateplených fasádách způsobují kolonie řas nebo plísní. Řasy vytvářejí zelené skvrny, plísně černé. Ty je možné očekávat tam, kde je vlhké prostředí, na zastíněné straně domu, případně v blízkosti stromů. Zešednutí fasády je způsobené takzvaným atmosférickým znečištěním, tedy prachem a mastnotou. Posledním typem barevných změn je velmi výrazná ztráta původní barevnosti spojené s drolením povrchu. To se rozpadá fasádní pojivo. Může za to dlouhodobé působení UV záření ze slunce, jež degraduje všechny povrchy z umělých, plastových materiálů.

Řasy a plísně na fasádách nejen rozrušují jejich povrch, ale uvolňují také spoustu alergenů, které mohou obyvatelům domu působit nejrůznější potíže. Zároveň se z nich v letních měsících začnou ve velkém uvolňovat spory, kterými se mikroorganismy roznášejí dál. Pokud v domě bydlí alergici, spory jim můžou způsobovat nejrůznější potíže včetně astma, zánětů spojivek nebo atopického ekzému. Čím déle zelené nebo černé skvrny na fasádě necháte, tím delší čas mají k tomu, aby narušovaly její povrch. Oslabená svrchní vrstva nakonec začne trhlinami propouštět vodu do fasádní izolace.

Obložení azbestem

U menších starších bytových domů se občas vyskytuje obložení fasády závadným materiálem s příměsí azbestu (či také eternitu). Azbest byl již před mnoha lety označen jako nebezpečný odpad, a proto je jeho likvidace také více náročná, především s náklady na ni. Právní předpisy totiž neumožňují odstraňování azbestových materiálů svépomocí, likvidaci by měla provádět firma vlastnící povolení o zacházení s nebezpečnými odpady. Odpady obsahující azbestová vlákna lze ukládat jen na skládky k tomu určené, poplatek za uložení eternitu se běžně pohybuje okolo 5000 Kč za tunu.

Náklady na opravy fasád

Náklady na opravu vč. nového nátěru se mohou pohybovat od cca 400Kč/m2 (pokud se poškození týká jen menší části fasády a zbytek stačí očistit tlakovou vodou a natřít) až po 800Kč/m2, pokud je nutné provést otlučení celé fasády. Významnou částí se na těchto nákladech podílí lešení, které je pro provedení prací nezbytné. Pokud je nutné lešení postavit na obecním pozemku, náklady se zvýší o poplatek za zábor.

Čtěte také: Fasády s šedými prkny a šedými okny – inspirativní galerie

Pokud je rekonstrukce fasády spojena se zateplením, lze počítat s náklady cca 1200-1800Kč/m2 dle zvoleného materiálu a architektonického řešení. Při opravách trhlin lze uvažovat s náklady cca 250Kč/m2, včetně sjednocení fasády novým nátěrem. Je vhodné ji spojit i se zateplením obvodových stěn objektu. Díky dotačním programům mohou být energeticky úsporná opatření částečně financována.

Chyby při realizaci zateplení fasády

Zateplení fasády domu může přinášet úspory a tepelnou pohodu po desítky let. Musí být ale správně provedeno, protože jakékoli opravy jsou komplikované a drahé. V některých případech chybné provedení ani opravit nelze. Zde jsou nejčastější chyby:

1. Nevhodný či neupravený podklad stěny pro zateplování

Lepit tepelnou izolaci na uvolněnou či jinak poškozenou fasádu je velká chyba, která se dříve nebo později vymstí. Hrozí opadávání izolace či šíření plísní pod povrchem zateplení. Zateplovací systém nenahrazuje hydroizolaci ani sanační systém. Pokud je stavba vlhká, je třeba provést řádnou hydroizolaci. Pokud by se tak nestalo, problémy s vlhkostí se po zateplení mohou ještě zhoršit.

Podklad pro vnější fasádní zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý a pevný, bez prachu, mastnot, plísní, výkvětů, trhlin, puchýřů a odlupujících se míst. Doporučuje se proto podklad omytí tlakovou vodou. Starou nesoudržnou omítku je nutné odstranit. Stabilní omítky stačí zpevnit penetrací. Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. Pozor také na lepení izolantu na izolant. Pokud je to nevyhnutelné, musí se dodržovat pravidla dodavatele materiálu.

U starších domů dochází vlivem poškození, nebo nedostatečné hydroizolace, k prosakování vody a vodních par do zdiva objektu. To způsobuje vlhké mapy na fasádách a vede k postupnému narušení podkladu. V těchto případech je nejprve nutné odstranit příčinu vlhnutí, nechat zdivo vyschnout a až následně pokračovat v zateplovacích pracích. Pokud by se na takto mokrý podklad nalepily fasádní polystyrenové desky, začala by se vlhkost objevovat na vnitřní straně zdi, kde by se začaly vyskytovat plísně. Zateplovat novostavbu doporučuji až po dokončení všech mokrých procesů v domě, tj. zhruba po 12 měsících po postavení.

Čtěte také: Konstrukce dřevěných fasád

2. Špatné založení zateplovacího systému

Nevhodná volba materiálů může znehodnotit investici do zateplení. Chybou je proto kombinace zateplovacích systémů různých výrobců či nedodržení výrobcem doporučených postupů a materiálů. Zateplení by mělo být prováděno vždy na základě projektové dokumentace včetně řešení detailů a ve skladbách stanovených výrobci zateplovacího systému. Renomovaní výrobci proto dodávají kompletní zateplovací systémy, tedy nejen izolační materiály, ale i související materiály, jako jsou například zakládací profily, kotvy či lepidla.

K zakoupené minerální izolaci je například vhodné využít výrobcem doporučované zakládací profily, neboli soklové lišty. Ty slouží k založení první řady tepelné izolace při zateplení fasády domu. Termovizní snímek ukazuje nevhodně zvolený hliníkový zakládací profil. Jeho vnější povrchová teplota je výrazně vyšší než teploty v místě zateplení, tvoří se proto tepelný most, který způsobuje kondenzaci vody.

Hrubou chybou je například aplikace nasákavých izolačních materiálů v základové části stavby. Do výšky 300 mm od povrchu země se zásadně používají nenasákavé izolanty z extrudovaného polystyrenu (XPS), nebo perimetrického polystyrenu se sníženou nasákavostí. U vícepodlažních staveb je nutné dodržet protipožární požadavky v souladu s normou ČSN 730810, včetně požadavků na správné protipožární založení. Pokud není k izolaci použita nehořlavá minerální vlna, musí se u vícepodlažních staveb aplikovat nehořlavé protipožární izolační pásy, které mají zabránit šíření požáru. Stavby vyšší více než 22,5 metrů musí být zatepleny pouze nehořlavou izolací, nejčastěji minerální vatou.

Špatně řešený sokl dokáže znehodnotit jinak kvalitně provedené zateplení fasády během několika let. Jedna z nejčastějších chyb při zateplení fasády je použití stejného izolantu na sokl jako na zbytek stěny. Polystyren, který funguje ve výšce jednoho metru nad terénem, není vhodný pro trvalý kontakt s vlhkostí a stříkající vodou. Dalším problémem je výškové osazení soklu vůči terénu. Pokud není sokl správně napojen na izolaci základů, vlhkost si vždy najde cestu. Častou chybou je také podcenění mechanického namáhání soklu. Pokud se použije běžná tenkovrstvá omítka bez zesílení, její poškození je prakticky jisté. Zateplení fasády musí se soklem fungovat dlouhodobě. Sokl má přímý vliv i na energetickou účinnost domu. Tepelné mosty v této oblasti zvyšují ztráty a mohou způsobovat kondenzaci na vnitřních stěnách.

3. Nedostatečná tloušťka izolace

Častou laickou chybou bývá volba zbytečně tenké izolace. Méně než 15 cm izolantu se nevyplácí. Cenový rozdíl mezi 15 a 22 cm tlustou izolací je totiž s ohledem na realizační náklady a možné tepelné úspory zanedbatelný. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální. To znamená, že investice do zateplení musí mít rozumnou návratnost formou budoucích tepelných úspor. Tloušťka izolace se tedy může u jednotlivých typů budov lišit. Odvíjí se od materiálu a tloušťky zateplované stěny. Proto by zateplení měla navrhnout odborná firma, která přesně spočítá správnou tloušťku s ohledem na typ stavby a plánované tepelné úspory. V dnešní době hodně diskutovaný rosný bod a teplotní průběhy v konstrukcích s kondenzací vodní páry nám při výpočtu ukazují, kde by se hodnota rosného bodu měla vyskytovat. Dnes jsou již důkazy z realizovaných fasád z let 1992-2000, kdy byly použity izolanty o tl. 50mm (vata, polystyren). Při jejich demontáži se nabízel nehezký pohled na vlhký a zplesnivělý povrch stěn pod izolanty, kde za roky nakondenzovala voda, která se držela mezi izolantem a stěnou. Tento nežádoucí jev se projevoval zvlhlými stěnami v interiéru a tvorbou plísní na jejich povrchu. U některých staveb došlo k postupnému zborcení celého zateplovacího systému. Doporučuji tedy před zateplením vašeho domu pořádně zvážit, jaký typ izolantu a tloušťku použít.

4. Špatné lepení tepelné izolace

Častou chybou je nesprávné nanesení lepidla na plochu izolace či aplikace izolace v nevhodných podmínkách: v zimě nebo naopak na přímém slunci. Vlivem teplot se může izolace smršťovat a roztahovat, což může vést ke vzniku trhlin či vyboulenin. Standardní lepení izolantu se zpravidla provádí nanesením rámečku lepidla po obvodě desek a do 2-3 vnitřních bodů. Lepidlo by mělo pokrývat desku minimálně ze 40 %. Na 60 % se navyšuje lepicí plocha v případě aplikace izolace v oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde se počítá s kotvením hmoždinek pouze do plochy desky (bez kotvení okrajů). U minerálních vln s kolmou orientací vláken se používá celoplošného lepení, vždy ale dle pokynů konkrétního výrobce zateplovacích systému. Lepení tzv. „na buchty“ je nepřípustné, protože fixování desek k fasádě je nedostatečné. Při následném kotvení do nepodlepených míst dochází k deformaci desek a za deskami vzniká mezera, která vytváří „komín“, který může zásadně usnadnit šíření požáru.

Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C. Vždy je nutné používat lepidla nebo pěny, které jsou certifikované pro příslušný zateplovací systém. Použití jiných výrobků je nepřípustné, protože by nemusely správně fungovat a na celý systém by již neplatily záruky.

5. Nedostatečné kotvení

Extrémní počasí, například vichřice nebo přívalové deště, mohou zateplení vystavit zatěžkávací zkoušce. Obstojí jen dobře ukotvená izolace. Proto je vhodné si nechat na zateplení připravit od odborné firmy projekt, který bude obsahovat i kotvící plán. Počet hmoždinek by měl být proto v souladu s normou ČSN 73 2902, respektovat kvalitu a nosnost zateplované stěny, a brát ohled na umístění objektu v terénu. Jinak se bude namáhána fasáda městského domu v Praze a jinak fasáda horské chalupy v otevřeném terénu. Počet hmoždinek může být podle zatížení u desek z minerální izolace o rozměru 600 x 1000 mm 5 až 12 kusů na metr čtvereční. Před návrhem počtu hmoždinek je vhodné udělat tzv. výtažné zkoušky. Důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. Podle ČSN 73 2902 se kotví všechny desky (EPS i minerální vaty) zásadně v T stycích a v ploše. Odolnost minerálních izolací vůči protlačení hlavy hmoždinky dovnitř izolantu je větší v těle desky než na jejích hranách. V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zvolit vhodnou velikost talířové hmoždinky. Chybné provedení kotvení bývá vůbec nejčastější a nejviditelnější vadou fasádních zateplovacích systémů. Někdy je nutné použít termokameru, jindy bohužel stačí pouhý pohled a i laik vidí, že zde není všechno v pořádku. Prokreslování hmoždinek lze výrazně omezit správně provedenou zápustnou montáží, která je možná u většiny fasádních zateplovacích materiálů. Pro zapouštění se používají k tomu určené hmoždinky včetně příslušných systémových nástrojů a izolačních zátek.

Tabulka: Doporučené velikosti talířových hmoždinek pro minerální vlnu

6. Absence dozoru a snaha si vše udělat svépomocí

Byť se může zdát zateplování jednoduchým pracovním úkonem, není to pravda. Chyb lze udělat celou řadu a tím pak znehodnotit celou investici. Při dodržení postupů bude zateplení spolehlivě sloužit celá desetiletí. Pokud nechcete zbytečně chybovat, vyžádejte si od dodavatele zateplovacího systému doporučený technologický postup, který každý solidní dodavatel nabízí. Tam jsou všechny realizační kroky popsány, a stavební firma je musí dodržovat. Dodržení technologického postupu je také podmínkou pro uplatnění záruky. Závěrečným doporučením je si pro zateplení zajistit technický dozor. Ten by měl dohlédnout na všechny fáze zateplení a zabránit vzniku zbytečných chyb. Dozor by měl být vybrán stavebníkem, nikoli realizační firmou.

7. Částečné zateplení domu

Částečné zateplení domu neznamená zateplení domu s úsporou. Tím, že zateplíte pouze jednu nebo dvě stěny, přesunete nežádoucí jevy na jiné místo a teplo vám uniká dále a o to intenzivněji na místech, kde jste zateplení stěn neprovedli. Jsou případy, kde je částečné zateplení nevyhnutelné. Jedná se o řadové zástavby a místa se složitým napojením na další domy a přiléhající konstrukce. Tady se nabízí kombinace venkovního zateplení stěn s částečným vnitřním zateplením.

8. Nekompatibilní materiály a „NO NAME“ produkty

Kombinování zateplovacích systémů od různých výrobců nebo použití levných nesystémových materiálů (např. "čínská perlinka", levné hmoždinky) vede k narušení funkčnosti, životnosti a vzhledu fasády. Výrobci zateplovacích systémů ročně vynakládají na vývoj, prověření, zkoušky a certifikáty milióny korun a to za účelem zajistit nejlepší ochranu fasády domu, úsporu tepla, funkčnost, životnost a dlouhý krásný vzhled fasády domu. Vždy dbejte na dodání certifikované skladby fasádního zateplovacího systému a nakupujte ho jako produkt se všemi doporučenými materiály a příslušenstvím.

9. Použití sytých odstínů barev

Výrobci fasádních barev a omítek nedoporučují na kontaktní zateplovací systémy použít odstíny, jejichž světelná odrazivost stanovená indexem HWB je nižší než 25% (akrylátové a silikátové omítky) a 30% (silikonové, silikon-silikátové omítky). Při použití sytých odstínů ztrácí omítka schopnost „odrážet světlo“ ze svého povrchu. To vede k přehřívání výztužné vrstvy s omítkou, kde může teplota v letních měsících dosahovat až +70°C. To má zásadní vliv na objemovou stálost fasádního polystyrenu a barevnou stabilitu omítky. V případě, že trváte na aplikaci omítky v systém odstínu pod HWB 25%, doporučují výrobci zateplovacích systémů na výztužnou armovací vrstvu použít disperzní stěrková lepidla s kevlarovými vlákny. Výztužná vrstva by v takovém případě měla mít tl. 7 mm.

10. Zateplování v nevhodném období

Doporučuji neprovádět nic pod +5°C. Všechny fasádní lepidla a stěrky jsou na bázi cementu a ty potřebují pro svou hydrataci a vyzrání určitý obsah vody. To samé platí u povrchových úprav, tj. při natahování fasádních pastovitých omítek. V teplotách pod bodem mrazu raději nic nedělejte a zbytečně netlačte na dokončení rozdělané stavby.

11. Podlepování izolantu izolantem

Nejčastější hrubou chybou je podlepování izolantu izolantem. Chápu, že je to nejrychlejší způsob, jak si vyrovnat podklad a v klidu pokračovat s lepením dále. Toto řešení nám ale vytvoří nějaké nesoudržné souvrství nalepených izolantů s nejistou pevností podkladu. Doporučuji se tomuto řešení vyhnout a podklad pod zateplení srovnat.

Opravy a údržba fasád

Pravidelná údržba fasády je klíčová pro její dlouhou životnost a estetický vzhled.

Opravy trhlin

Opravu je vhodné svěřit specializované firmě - po důkladné přípravě podkladu (odstranění dutin, přezkoušení pevnosti fasády a očištěním povrchu) je možné trhliny menší než 0,2 mm (tzv. vlasové trhliny) přetřít speciálním nátěrem. Trhliny velké 0,2- 0,5 mm je nutné přestěrkovat stěrkovou omítkou, přebrousit jemným smirkovým papírem a následně přetřít vhodným nátěrem. Trhliny větší než 0,5 mm je vhodné vyspravit vhodným tmelem. Jemné vlasové praskliny lze opravit. Použijte například speciální tmely nebo sanační nátěry. Ty dokážou prasklinu vyplnit a zabránit vnikání vlhkosti. U širších nebo hlubších prasklin je situace složitější, ale není bezvýchodná. Zpravidla je nutné prasklinu rozšířit a vyčistit. Teprve pak ji musíte vyplnit vhodným materiálem.

V případě trhlin v tenkovrstvé omítce ETICS je nezbytné odkrýt svrchní vrstvu a zjistit, proč trhlina vznikla. Nejčastějším důvodem je nesprávně na sebe napojená perlinka. Opravy lze provádět lokálně. Ovšem bez následného optického sjednocení fasádní barvou, bude oprava samozřejmě viditelná. Při opravách se výborně osvědčuje armovací barva s mikrovlákny, která povrch zpevní a stáhne. Přes to se nanáší silikonová svrchní vrstva a teprve pak fasádní barva.

Odstranění řas a plísní

Odstranit řasy by mělo být relativně snadné - stačí fasádu očistit tlakovou vodou s přídavkem čistícího přípravku. Dále Nemoinspektoři doporučují provést nátěr fasády vhodným materiálem, zabraňujícím dalšímu usazování řas. Mytí silně znečištěné fasády by mělo být provedeno šetrně. Zelené povlaky řas, mechy nebo plísně na fasádě se často podceňují. Při mytí je potřeba odstranit nejen povrchovou vrstvu špíny, ale zbavit se i veškerých řas, mechů a plísně.

Doporučení pro údržbu

• Prohlédněte fasádu alespoň jednou ročně, ideálně po zimě, a drobné závady řešte ihned.
• Nenechávejte mytí fasády na poslední chvíli.
• Při výběru firmy, která vám provede mytí a nátěr fasády domu, se nezapomeňte zaměřit na její zkušenosti a reference.
• V případě poruchy si vyžádejte průzkum stavu, který zahrnuje vizuální prohlídku, odběr vzorků a sondy do hloubky.
• Zajistěte si pravidelné revize fasády (např. jednou či dvakrát ročně), s důrazem na exponovaná místa.

Vlhkost v domě po zateplení

Vlhkost v domě po zateplení fasády domu není nic neobvyklého. Zateplením fasády a výměnou starých netěsnících oken za nová, obvykle plastová s výbornými izolačními vlastnostmi, jednoduše dojde k difúznímu uzavření objektu a jestliže už jste měli před tím problémy s vlhkostí v bytě, mohou se po zateplení paradoxně ještě zhoršit. Příčinou kondenzace vody na rámu okna je zvýšená vzdušná vlhkost v domě. Příčinou může být například nedostatečné větrání, nebo významný zdroj vlhkosti (vzlínající vlhkost, zatékání do objektu, průsak vody, poškozené potrubí apod.).

Důležité je větrání, ale je zapotřebí se naučit větrat správně. Ideální je intenzivní, krátkodobé větrání po dobu max. 5-10 minut, nejlépe průvanem, kdy se během krátkého času vymění velký objem vzduchu, a přitom nedojde ke zbytečnému ochlazení stěn. Takto bychom si měli vyvětrat několikrát denně. Další možností je také takzvané řízené větrání pomocí domácí vzduchotechniky. Samozřejmě snížit vlhkost lze i za pomoci různých pohlcovačů vlhkosti a odvlhčovačů, které rovněž úspěšně sníží vzdušnou vlhkost. Zároveň i některé rostliny, jako například kapradiny, břečťany, tilandsie a další mohou působit jako úspěšné absorbenty vlhkosti.

tags: #fasada #az #po #dokonceni #mokrych #procesu

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně položit OSB desky na podlahu?
• Provensálský styl: Růžová barva v interiéru
• Vše o obkladových páscích: od výběru po montáž
• Vše o bezpečnosti s lištovými zámky
• Moderní interiér s Guttawall