PergolyTajemná dívčí tvář na fasádě kostela ve Velharticích
Při prvním pohledu se zdá malebná vesnice Velhartice, rozkládající se v samém srdci Klatovska v Plzeňském kraji, jako běžná česká vesnice, kam si turisté jezdí pro klid a poklidnou šumavskou přírodu. Avšak není všechno tak, jak se zdá. Velhartice mohou být pro mnohé známé kvůli svému impozantnímu hradu, ale pozornost směřuje k jiné pamětihodnosti - k místnímu kostelu svaté Máří Magdalény. Památka, obklopená tichým hřbitovem, je proslulá svými nevysvětlitelnými záhadami a strašidelnými pověstmi. Jedna z nich je natolik děsivá, že láká návštěvníky z celé země, kteří touží poznat tajemství, jež tento kostel skrývá.
Velhartický hřbitov - inspirace pro Karla Jaromíra Erbena
Velhartický hřbitov patří k nejděsivějším místům v Česku. Vždyť posloužil jako inspirace samotnému mistru hororových balad Karlu Jaromíru Erbenovi. Kousek od obce Velhartice leží, na první pohled, nenápadný hřbitov. Děsivými událostmi, které se tu měly odehrát, se inspiroval i Karel Jaromír Erben, když psal baladu Svatební košile ze sbírky Kytice.
V knize Tajemná místa Pošumaví uvádí Pavel Kozák, že zde kdysi proběhl černé magii zasvěcený obřad, který měl probudit mrtvého. Podle jiné pověsti tady obětovali satanisté mladou dívku. Tyto skutky měly uvolnit špatné věci. O něco později prý na hřbitově vyrostla třešeň, kterou negativní energie zkroutila do podivných tvarů.
Erbenova balada Svatební košile je naprostou klasikou české literatury. Děj je všeobecně známý. Jedna milá toužila po svém milém, který byl dlouhý čas v cizině na vojně, a rouhala se při modlitbě k Panně Marii. Jednou v noci bylo její přání vyslyšeno a její milý k ní přišel a žádal po ní, aby s ním šla, že si ji vezme za ženu. Nevěděla, že již je mrtvý, tak šla. Až po cestě poznala, s kým jde. Na hřbitově mu utekla a schovala se do márnice.
Podle publicisty Ing. bylo právě oživení mrtvého. Legendy vypráví o tom, že oživlá mrtvola unesla z vesnice dívku a přeskočila s ní zeď hřbitova.
Čtěte také: Detaily Vinyl Siding obkladů
Tajemná dívčí tvář na kostelním štítu
Hned jak vkročíte na místní hřbitov, ucítíte zvláštní, těžkou atmosféru. Někteří lidé dokonce hovoří o negativní energii, která je tu cítit na každém kroku. Kostel svaté Máří Magdalény je památkou, která stojí na tomto místě již od roku 1373. Prošel sice řadou úprav a rekonstrukcí, ale jedno se nezměnilo - tajemný obraz dívčí tváře na kostelním štítu. Na kamenném štítu kostela se mají objevovat tmavé skvrny připomínající dívčí tvář. Z něj vyzařuje záhadná, tajemná tvář dívky, na jeho štítu. Tvář, která se stále znovu objevuje, ačkoliv byla opakovaně zakrytá novou omítkou nebo nátěrem. Na bílé omítce jsou zřetelné tmavé skvrny, které připomínají dívčí obličej. Otázka zní: jak se tam objevila a proč se tam stále vrací?
Kde se vzala tvář dívky?
Kdy se na zdi kostela objevila ona záhadná tvář, není známo. Mezi místními kolují zvěsti, že se tak stalo v devadesátých letech minulého století po autonehodě na nedaleké silnici, při níž přišla o život mladá dívka. Tvář na štítu je nebohé ženě podle nich podobá. Jiní ale tvrdí, že se obličej na štítu kostela objevil ještě před touto událostí a je starý možná desítky let.
Existují ještě další teorie týkající se identity tajemné tváře. Někdo tvrdí, že jde o hradní paní, tragicky zesnulou nedaleko odtud. Během třicetileté války v 17. století získává hrad španělský dobrodruh Martin de Hoeff-Huerta. Proslýchá se, že se pokoušel zdejší občany obracet na katolickou víru nevybíravými způsoby. Jiní věří, že tajemná tvář patří jedné z obětí španělského dobrodruha Martina de Hoeff-Huerty, který v době třicetileté války hrůznými způsoby obracel místní obyvatele na katolickou víru. A samozřejmě existuje i teorie, která tvář spojuje s dávnými událostmi z dob Velké Moravy.
Jiní tvrdí, že obličej patří dívce, která stále milovala svého milého, i když byl už mrtvý. „Od nepaměti se zde vypráví příběh, možná že již od dob Velké Moravy, respektive od dob prvního slovanského osídlení, kdy se na zdejším pohanském pohřebišti naši předci pokoušeli oživit mrtvého člověka. Z jakého důvodu, to nevíme, místo je v rohu nynějšího hřbitova. Karel Jaromír Erben se nechal tímto tajemným příběhem inspirovat a do své Kytice vložil hororovou baladu Svatební košile. Děj je všeobecně známý. Jedna milá toužila po svém milém, který byl dlouhý čas v cizině na vojně, a rouhala se při modlitbě k Panně Marii. Jednou v noci bylo její přání vyslyšeno a její milý k ní přišel a žádal po ní, aby s ním šla, že si ji vezme za ženu. Nevěděla, že již je mrtvý, tak šla. Až po cestě poznala, s kým jde. Na hřbitově mu utekla a schovala se do márnice.
Bez ohledu na pravdivost těchto teorií, je téměř jisté, že tento kostel je místem se silným napětím a historií.
Čtěte také: Fasády s šedými prkny a šedými okny – inspirativní galerie
Negativní energie a temné rituály
Citliví lidé ale mezi hroby cítí přítomnost něčeho zlého a temného. Podle další z pověstí se v kostele odehrávaly temné rituály a satanské mše, během nichž se místní lidé snažili oživit mrtvé. Tyto okultní praktiky prý uvolnily silnou negativní energii, která dodnes toto místo neopustila. Byla to právě tato legenda, která podle všeho ovlivnila i Karla Jaromíra Erbena, když psal známou baladu Svatební košile.
Kromě rituálu černé magie prý na hřbitově došlo také k upálení nevinných lidí. Říká se, že na místě zděného kostela stál kdysi dřevěný. A právě v něm se měli skrýt vesničané přepadení lupiči. Ti, když to zjistili, neváhali kostel i s nebohými lidmi zapálit. Dodnes se odtud podle místních ozývají zvuky bušení a volání o pomoc.
Velhartickému hřbitovu se nevyhnula ani druhá světová válka. Na jejím konci tam mělo dojít k lynčování a zabití několika sudetských Němců, kteří byli pohřbeni do hromadného hrobu. Zda tomu tak skutečně bylo, se již nedozvíme.
Spousta návštěvníků hřbitova, zejména těch citlivějších, si prý dodnes stěžuje na přítomnost něčeho temného a zlého. A tento dojem nekončí poté, co místo opustí, má je pronásledovat i doma. Velhartickému hřbitovu se prý vyhýbají i místní, mnoho lidí sem nechodí rádo. Především vnímaví jedinci zde pociťují zvláštní projevy, trápí je noční můry, některé ženy při mši omdlévají, mnoho návštěvníků hřbitova se na něm necítí dobře. Na druhou stranu se takovéto pocity prý vyhýbají starousedlíkům, kteří tam mají své rodiny.
Internetové diskuze se plní zážitky lidí, kteří do Velhartic na hřbitov zavítali. Paranormální jevy zde byly zaznamenány v různých podobách.
Čtěte také: Konstrukce dřevěných fasád
Oprava fasády a zmizení tváře
Místní hřbitov ve Velharticích s kostelem sv. Máří Magdaleny je jedním z nejtajemnějších míst, a to především kvůli obličeji vystupujícímu ze štítu kostela. O tento unikát však místní kostel přijde, chystá se totiž oprava fasády. Farnost Velhartice a Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Maří Magdalény se snaží o opravu kostela už roky. Již dříve byla opravena okna a dána nová střecha, letos se dostalo na fasádu. „Chystáme opravu silně poškozené omítky kostela. Akce je dotována Plzeňským krajem, kofinancována z prostředků občanského sdružení. Prvním krokem, realizovaným již letos, je oprava štítové zdi kostela s obrazem tajemné, pověstmi opředené tváře. Údajně jde o tvář dívky z balady Svatební košile Karla Jaromíra Erbena. Po opravě poškozené omítky a zdiva, jejíž součástí bude i finální nátěr, nebude obraz tváře patrný. Naposledy se dělala rekonstrukce kostela v 50. letech. V devadesátých letech však budova dostala novou fasádu, která portrét dívky pochopitelně překryla. Nyní zmizela tajemná tvář ze štítu a ten září do dálky jasnou bílou barvou.
Kostel je velmi známým tajemným místem. Na štítu kostela se objevovala neznámá tvář, i když při rozpadu fasády už nebyl obličej tak patrný, ale stále bylo možné části spatřit.
tags: #fasada #hrbitova #se #skvrnami #pripominajici #tvar
