Zelená fasáda a interiérové rostliny: Spojení přírody s architekturou a vlivem na pohodu

Fasády domů hustě porostlé zelení byly ještě donedávna k vidění pouze na starých vilách a neoddělitelně patřily také k obrázkům z Anglie. Nic z toho ovšem není pravda, o čemž svědčí nejen zkušenosti majitelů takových fasád. Takováto těsná koexistence staveb a zeleně byla podrobena i vědeckému bádání, které prokázalo, že symbióza rostlin a zděných staveb má mnoho kladů. Zelené fasády se objevují nejenom u moderních kancelářských budov, ale také u rodinných domů a vil. Najdeme zde speciální konstrukce vertikálních kaskádových zahrad, nejrůznější vegetační stěny i popínavé rostliny. Vše přichází s obecným trendem zelené architektury, se znečištěným životním prostředím, s nárůstem hluku a prašnosti ve městech a obcích.

Výhody zelených fasád

Popínavé rostliny pnoucí se po domech a přístřešcích vypadají nejenom atraktivně, ale mají i svůj praktický význam. Rostlinami ji chrání před některými nepříznivými vlivy počasí, kyselým deštěm a výkyvy teplot. Zeleň chrání fasádu proti výkyvům teplot, neboť je tepelným izolantem - v zimě zabraňuje rychlému ochlazování až vymrzání stěn, v létě nedovolí, aby došlo k jejich přehřátí, to vše se pak konkrétně projevuje i na tepelné pohodě v interiéru. Pokud je rostlina vedena na samostatné konstrukci u stěny, vytváří vzduchovou mezeru, která také funguje jako tepelná izolace. Dále popínavé rostliny na fasádách domů a zídkách mají ovšem své zastánce i odpůrce. Podle některých průzkumů se životnost fasády kryté popínavými rostlinami prodlužuje. Neopadavé druhy popínavých rostlin poslouží i v zimních měsících jako tepelná izolace.

Zeleň na fasádě také přispívá k čistějšímu ovzduší - zachycuje prach, produkuje kyslík, ochlazuje okolní vzduch, zachycuje vlhkost a vydává ji, když se teplota zvýší, zlepšuje tedy i klima v okolí domu. Nelze zanedbat ani jejich vliv na kvalitu ovzduší. Zelené fasády však nemají vliv pouze na zlepšení ovzduší, zasazují se také o celkové vnímání estetiky prostoru. Rostliny, které na fasádě vysazujeme, pomáhají zvyšovat biodiverzitu v okolí, snižují prašnost a hlučnost. Zelené fasády spolehlivě pohlcují hluk, snižují spotřebu energie, ochlazují budovy, čistí vzduch a působí na naši psychiku.

Kromě estetické funkce produkují kyslík, poskytují útočiště užitečným druhům hmyzu a vytváří nové možnosti hnízdění pro ptactvo. V neposlední řadě přispívá zelená fasáda k odvodňování stavby i svým kořenovým systémem. Dále mohou nahradit vzrostlé dřeviny v místech, kde je nelze z nějakých důvodů vysadit.

Možná úskalí a jejich řešení

Dům porostlý popínavými rostlinami má i svá úskalí. Některé popínavé rostliny škodí stavebním konstrukcím, způsobují praskání zdiva a odlupování omítky. Možné riziko však představují kořeny některých rostlin, například vzdušné kořeny břečťanu. Obecně platí, že kamenné zdi mohou být břečťanem poškozeny, cihlové a maltované zdi či zdi se štukovanou omítkou jsou však naopak chráněny. Pro dřevěné budovy se břečťan nehodí z důvodu rozšiřování škvír a puklin mezi prkny. Vzdušné kořeny narušují povrch dřeva a mohou usnadnit průnik vzdušné vlhkosti a hub.

Čtěte také: Detaily Vinyl Siding obkladů

Velmi důležitý je proto výběr druhu popínavé rostliny. Pokud si před samotnou realizací zelené fasády dáte práci s tím, abyste fasádu uvedli do bezchybného stavu, tedy žádné praskliny a oloupané či vlhké části, potom se není čeho obávat. Nebezpečí hrozí ve chvíli, kdy má fasáda praskliny a jiné neduhy. Ve sporných případech, kdy je například část nájemníků pro a část proti, se volí raději popínavé rostliny s ovíjivými úponky, které ke svému růstu potřebují oporu. Máte-li obavy z vlhkosti rostlin a přenosu na fasádu, stačí, když vytvoříte konstrukci, která je zpravidla vzdálená min. 15 cm od fasády a obavy jsou zažehnány. Mezi zápory patří vyšší koncentrace hmyzu v listovém porostu a působení příčepivých kořenů na fasádu.

Výběr vhodných rostlin pro zelenou fasádu

Další důležitou věcí je výběr rostlin - záleží na tom, na kterou světovou stranu bude zelená fasáda obrácena, jak velkou plochu by rostliny měly pokrýt, také je důležité, zda mají být kvetoucí či nikoliv, a také kolik péče jim chceme a můžeme věnovat.

Stálezelené rostliny

Pokud budete chtít mít dům porostlý stálezelenými rostlinami, můžete zvolit například zmiňovaný břečťan popínavý (Hedera helix). Tato rostlina se dokáže přizpůsobit široké škále podnebním podmínek. Má mnoho kultivarů s pestře panašovanými listy neobvyklých tvarů. Za zmínku stojí například kultivar ´Arborescens´. Zajímavé jsou ale i zeleno-žluté květy břečťanu, které vyrůstají v okolíku a jsou velmi bohaté na nektar. Plodem je bobule, která je v nezralosti zelené a posléze tmavě fialové až černé barvy. Typická matná tmavě zelená barva břečťanu působí velmi konejšivě a jeho menší listy umí pokrýt fasádu opravdu důkladně.

Další velmi atraktivní stálezelenou rostlinou je zimolez Henryův (Lonicera Henryi). Tato popínavá rostlina nemá nijak zvláštní nároky na stanoviště a dobře snáší i znečištěné ovzduší a teploty do -23 °C. Hodí se spíše na nižší stavby a přístřešky. Kopinaté listy se na rostlině drží celou zimu. Zimolez je však okrasný především květenstvím, které je tvořeno trubkovitými květy, které jsou zevnitř bělavé až žluté a zvenčí tmavě růžové až nachové barvy. Toto zbarvení však není pravidlem, záleží na kultivaru. Například ´Copper beauty´ má květy zbarvené zlatožlutě.

Komu přijde zelená barva listů příliš fádní, může zvolit brslen Fortunův (Euonymus fortunei), konkrétně kultivar ´Emerald´n´Gold, který má malé zlatožlutě panašované lístečky. Kvítky rostliny jsou malé a nevýrazné, atraktivní listy nápadné barvy to však bohatě vynahradí. Brslen není náročný a dává přednost mírně kyselé, vlhké půdě.

Čtěte také: Fasády s šedými prkny a šedými okny – inspirativní galerie

Pokud jde o popínavé rostliny, je výběr stále zelených prakticky zúžen na jediné tři neopadavé druhy - břečťan, podle druhu rychleji či pomaleji rostoucí, brslen Fortuneův, v růstu poměrně líný, a bujně rostoucí zimolez Henryův. Zatímco poslední dva druhy jsou u nás poměrně neobvyklé pro ozelenění fasád, břečťan je pro tento účel již tradiční a oblíbenou rostlinou.

Nenáročný a odolný je přísavník trojlaločný, popínavá liána, schopná pokrýt velké plochy, na podkladu drží pomocí drobných úponků. Není ovšem příliš vhodná na kolmé rovné stěny, ale spíše na členité podklady či sloupy nebo pergoly a podobně. U druhů, které nevyžadují oporu, je třeba mít na paměti, že se z fasády odstraňují jen obtížně, zbylé suché úponky na jejím povrchu zůstávají stále. Psí víno (loubinec trojlaločný) se navíc na podzim vybarví do sytě bordových odstínů, ale na zimu opadá.

Různé kultivary břečťanu a loubince jsou vhodné i pro alergiky a lidi trpící migrénami, protože nikdy nekvetou a nevydávají žádnou vůni. Daří se jim i na slunci, ale zejména ve stínu a polostínu.

Kvetoucí rostliny

Pokud upřednostňujeme kvetoucí druhy, můžeme zvolit begónii, která dorůstá do více než 10 metrů, či hortenzii, která vyroste až do výšky okolo 8 metrů, obě vyžadují teplá místa bez sluneční výhně. Příznivci něžného vzhledu ocení převážně listnaté rostliny s drobnými kvítky, jakými je například přísavník pětilistý. Jeho lesklé listy, jež jsou na jaře a v létě sytě zelené, se na podzim zbarví do výrazně vínových odstínů. Tato rostlina je velmi oblíbená zejména pro svůj neotřelý vzhled, který je na jaře ozdoben drobným bílým květenstvím, z nějž na podzim uzrají modré bobule. Se zasazením nemusíte čekat, přísavník je velmi nenáročný a lze jej vysazovat kdykoliv, pokud není zamrzlá půda. Daří se mu zejména v polostínu a na zimu opadává. Nejlépe vynikne na zděném povrchu - zkrášlí zdi budov, zděné ploty či různě vysoké zídky.

Mezi podpůrnou konstrukci vyžadující dekorativní popínavé rostliny patří například plamének, popínavé růže, přísavník pětiprstý, zimolez, vistárie, trubač a podobně. Zahradníci doporučují nejčastěji plamének neboli Clematis, který je vápnomilný a lze jej použít u novostavby nebo čerstvě opraveného domu, kde bývá půda znečištěná cementem. Další možností je loubinec lidově nazývaný „psí víno“. Loubinci se nejlépe daří na výsluní, kde se na podzim sytěji vybarvuje. Jinak je zcela nenáročný (tak jako ostatní popínavky), roste téměř v každé zahradní půdě, v těžším jílu o něco lépe snáší občasné sucho. Univerzálně použitelné liány se nehodí pouze tam, kde je opravdu málo místa. Naopak skvěle vypadají u masivních zdí starých i nových staveb, na nejrůznějších branách, nebo tam, kde prostě volně splývají dolů - ze zdí, teras a valů. Na stěnu domu nebo na pergolu se hodí také réva kulturní, která navíc poskytne příjemné občerstvení. Nebo nádherná vistárie čínská do orientálně laděného prostoru.

Čtěte také: Konstrukce dřevěných fasád

Pokud je vaším snem krásně prokvetlá a omamně vonící pergola nebo altánek, po jehož sloupkách se vinou popínavé kvetoucí trvalky, můžete vybírat z pestré škály plaménků, vistárií, ale i popínavých růží a hortenzií nebo různých odrůd zimolezu či trubače. Vybírejte podle možností vlastní zahrady a hlavně podle toho, co vám padne do oka, to už je jen na vás. Zatímco třeba trubač miluje slunce, kvete od července do září, ale přitom nijak výrazněji nevoní, popínavá hortenzie preferuje stín nebo polostín a z jejích málo vonících květů se lze těšit od června do srpna. Jestli zbožňujete vůni a záplavu květin, tak se nabízí třeba některý z výrazně vonících kultivarů zimolezu, jehož květy se můžete kochat od května až do září. Svědčí jim spíše polostín. Pokud potřebujete zkrášlit pergolu na slunném místě, zvolte vistárii. Svou záplavou barevných aromatických květů zaručeně přitáhne na toto místo veškerou pozornost. Vždy však berte v potaz i období, kdy rostliny nekvetou. Pokud toužíte po květy zdobených zdech domu, použijte dřevěné nebo kovové konstrukce, ty stačí pouze ukotvit na dané ploše, po které se budou moci kvetoucí popínavé trvalky plazit. Pohádkovou krásu domům umí propůjčit popínavé růže a různé odrůdy plaménku.

Vertikální zahrady a moderní technologie

S vertikálními zahradami je nejčastěji spojován francouzský botanik, vědec a umělecký designér Patrick Blanc. Proslavil se stěnami zvanými le mur végétal nebo vertical garden. Pracuje tak, že na nosnou zeď či speciální stěnu umístí kovovou konstrukci, která slouží jako podklad pro PVC plachtu, na níž jsou připevněny dvě vrstvy polyamidové zahradnické plsti. Tato plsť napodobuje mech, jenž roste na skalnatých stěnách a slouží jako podpora kořínků mnoha druhů rostlin. Síť trubic přivádějících rostlinám výživu a minerální látky potřebné pro jejich růst je ovládána elektronicky. Zelená stěna se tedy skládá ze tří částí: z kovového rámu, PVC vrstvy a vrstvy plsti (nasákavý speciální filc). Kovový rám může být zavěšený na stěnu, může stát samostatně či být v souladu s dalšími architektonickými kompozicemi. Poskytuje kromě jiného i prostor pro vzduchovou mezeru, působící jako efektivní tepelný a zvukový izolant. Do kovového rámu se pomocí nýtových spojů uchytí hrubá podložka, která zpevňuje konstrukci a činí ji voděodolnou.

Vertikální zahrady mají nesporně kromě estetické funkce i efekt tepelné izolace, zlepšují klima odpařováním vody a chladí budovu v letních měsících. Ceny se vždy odvíjejí od velikosti stěny a vybraného servisu. Běžnou údržbu provádí školený zahradník, který zajistí čištění a odstranění suchých listů, eventuálně prořez k udržení formy rostlin, periodickou výměnu hnojiva z rezervy nádrže, případně další věci podle přání klienta.

Lze doporučit konstrukci vertikální kaskádové zahrady, která funguje na principu samozavlažovacích květináčů. Voda se napouští z horního patra, jakmile hladina v truhlíku pod květináči stoupne do potřebné výšky, teče pomocí přepadů dolů, do nižších pater. „Je to náš vlastní patentovaný systém, který je velmi jednoduchý a velmi efektivní. Nutné je na závěr připomenout, že pokud se rozhodnete pro vertikální zahradu či výše uvedený systém, máte k dispozici pouze omezený sortiment rostlin.

Zelené vertikální fasády Flora Exterior

Zelené vertikální fasády Flora Exterior jsou inovativním řešením pro městskou zástavbu. Rostliny, které na fasádě vysazujeme, pomáhají zvyšovat biodiverzitu v okolí, snižují prašnost a hlučnost.

Technologie Flora Panel a Flora Pot

  • Rostliny sázíme do květináčů Flora Pot, které obsahují minerální vatu ISOVER. Ta má oproti klasickému substrátu vysokou hydroakumulační schopnost. Rostliny tak mají neustálý přísun vody a nedochází k jejich vysychání.
  • Automatizovaná závlaha: Technologie těchto stěn využívá systému závlahových přepadů, kdy je přívod vody zaveden do nejvýše položeného truhlíku. Při dosažení maximální výše hladiny pak voda automaticky přepadává do panelu umístěného níže až k úplně poslednímu, který je připojen k odpadu a nebo k recirkulační nádrži s vodou a výživou.
  • Snadná údržba: Rostliny se vysazují do samostatných květináčů, které se umisťují do jednotlivých truhlíků. Díky tomuto systému můžete kdykoliv měnit pozice jednotlivých rostlin, nebo je jednoduše přesadit. Stěna se tak nemusí celá rozebírat jak je tomu u jiných konkurenčních systémů.
  • Technologie Flora Panel: Vertikální fasády jsou realizovány pomocí vlastního systému Flora Panel. Jednotlivé truhlíky (Flora Panely) se upevní na stěnu pomocí vrutů. Přepady mezi jednotlivými panely pak zajišťují rovnoměrné zalévání rostlin a přísun živin.

Vertikální zahrady můžeme často vidět na domech veřejných institucí, např. haly, letiště nebo obchodní domy. V posledních letech jsou stále vyhledávanější a populárnější i mezi majiteli rodinných domů. Díky popínavým rostlinám a zelené fasádě získá budova estetický vzhled, netradiční charakter a mnohdy umělecký design. Zelená fasáda vznikne díky popínavým rostlinám, které lze upevnit a zasadit několika způsoby. Buď vyrůstají z panelů, které jsou naplocho upevněny na fasádu domu, nebo z nádob, které jsou po fasádě domu rozmístěné. Můžeme se setkat s popínavými rostlinami, které se pnou přímo po fasádě domu. Mezi další možnosti upevnění rostlin patří konstrukce, které se na fasádu domu upevní. Na takové konstrukci se daří např. zimolezu Henryovu. Výhoda konstrukce spočívá v tom, že ji nemusíme při opravě fasády odstraňovat, pouze ji odklopíme i s rostlinami a pak jednoduše vrátíme zpět.

Rostliny v interiéru a jejich vliv na pohodu

Ať už se rádi obklopujete větším počtem rostlin nebo dáváte přednost jedné výrazné pokojovce jako solitéru, právě jejich vhodným výběrem či kombinací můžete jednoduše do interiéru přinést výraznou změnu. Rostliny mají v architektuře své nezastupitelné místo. Zpříjemní posezení, přívětivě působí nad vstupem do domu i uvnitř budovy.

Lepší klima v místnosti

Možná také patříte mezi ty, řekněme méně šťastné, co doma nemají k dispozici zahradu, terasu, ba dokonce ani balkon, kde byste mohli chvilky trávit na čerstvém vzduchu. Obzvláště během parných letních dnů může takový život v bytě balancovat na hranici snesitelnosti. Vyhřáté domy uprostřed betonové zástavby, absence moderních řešení v podobě zelených fasád a nedostatek vzrostlé zeleně mají za následek přehřáté domovy, kde je bez klimatizace obtížné srazit teplotu i dlouho po odeznění vysokých teplot. Pokud se zdráháte investovat do komplexnějšího řešení, existují způsoby, jak si kvalitu bydlení v letních měsících alespoň trochu zvýšit. Pokojovky vám klimatizaci samy o sobě plně nevynahradí, ale působí blahodárně na psychiku a prokazatelně dokáží zlepšit celkové klima v interiéru. K ochlazení místnosti budete potřebovat alespoň dvě rostliny většího vzrůstu. Čím více olistěné jsou, tím markantnější bude jejich efekt. Vyzkoušet můžete například tzv. tchýnin jazyk. Tento sukulent vydává kyslík a odpařováním z listí vypouští do ovzduší částice vlhkosti, které účinně ochlazují okolní vzduch. Další velmi oblíbené pokojovky, které by vám doma neměly chybět, jsou různé druhy fíkovníků, například fíkovník pryžodárný a malolistý. Půvabné listy aglaonemy také mají vysokou schopnost transpirace a kromě zvlhčování ovzduší pomohou zbavit vzduch toxinů.

Urban jungle a biofilie

Všudypřítomný dopravní ruch, zápach z výfukových plynů a vybetonovaná prostranství - to jsou negativní výdobytky naší doby, které si na nás vybírají daň. Únava, roztěkanost a stále častější úzkosti jsou jen některé ze symptomů, které se v mnoha případech ještě znásobily vlivem pandemie a následných lockdownů. Nejnovější studie uveřejněná v odborném časopise Urban Forestry and Urban Greening ukázala, že přítomnost zeleně v domácnosti má pozitivní vliv na duševní zdraví. 74 % ze 4 205 respondentů ze 46 zemí, kteří se obklopují rostlinami, zažívalo během pandemie méně negativních pocitů než ti, kteří doma neměli žádnou zeleň. Klíčový poznatek také může být fakt, že opečovávaní živého organismu umocňuje pocit uplatnění a tím tak snižuje hladinu fyzického a emočního stresu. Tento proces probíhá skrz kardiovaskulární systém, kdy dochází ke snižování krevního tlaku díky pocitu uvolnění z přítomnosti rostlin. Pozitivní efekt přírody na naše zdraví zřejmě také souvisí s tzv. konceptem biofilie, tedy vrozenou tendencí hledat spojení s přírodou a jinými formami života. Tento koncept vysvětluje, že lidská pohoda pramenící z přírodních elementů je hluboce zakořeněná v psychologické adaptaci v průběhu naší evoluční historie.

Péče o interiérové rostliny

Jaro je všeobecně nejvhodnější dobou pro přesazení rostlin, kterým chcete dopřát lepší podmínky pro růst. Pokud jste to nestihli na jaře a rostlina už volá o pomoc, přesadit jí můžete i během léta, dodržte však pár jednoduchých pravidel. Přesazovat byste také měli, pokud je půda hustě prorostlá kořeny nebo má na povrchu bílou krustu. I rostliny právě zakoupené byste neměli nechávat ve stávajícím substrátu, jelikož se prodávají v rašelině, která je příliš lehká a obsahuje málo živin. Neexistuje úplně jednoznačná odpověď na otázku, jakou zeminu použít. Někteří pěstitelé nedoporučují kupovaný substrát kvůli jeho přílišné lehkosti, jiní zase odmítají použít zahradní hlínu kvůli možnému výskytu škůdců či plísní. Vždy je ale nutné vybrat substrát dle druhu rostliny. Mluvíme-li o malých až středně velkých rostlinách, volte vždy květináč jen o malinko větší, tedy o 2 - 3 cm v průměru širší než ten stávající. Plastové květináče mají tu výhodu, že dobře zadržují vodu, není tedy nutné rostliny příliš často zalévat. Musíte ale dbát na to, abyste pokojovku nepřemokřili. Porézní květináče naopak dobře vodu odpařují - riziko zahnívání kořenů z důsledku přemokření je tady nižší.

Postup přesazování:

  1. Rostlinu opatrně vyjměte z květináče tak, abyste nenarušili její kořeny. U malých rostlin se snažte vyměnit zeminu celou, u velkých a starých pokojovek ponechte bal a vyměňte pouze okolní hlínu.
  2. Zkontrolujte stav kořenů a nůžkami odstraňte ty poškozené, suché nebo uhnilé.
  3. Na dno květináče umístěte drenážní vrstvu v podobě keramzitu nebo písku, díky které nebudou kořeny stát ve vodě.
  4. Na drenážní vrstvu přidejte vrstvu navlhčené hlíny a položte bal rostliny. Postupně dosypte hlínu, kterou vždy dobře udusejte.

Dostatečnou péči pak dopřejte olistěným částem rostliny a chraňte ji před přímým ostrým sluncem a průvanem. Žluté a suché listy odstraňte. Zaprášené listy můžete také otřít speciálními ubrousky určenými na pokojové rostliny a pravidelně je roste vodou. Přerostlé části můžete zkrátit, přičemž řez proveďte vždy nad listem nebo pupenem.

Mnoho zimních škod není způsobeno chladem, ale vysycháním, protože se zapomíná nahradit odpařenou vlhkost zaléváním. Pozor: zimozelené rostliny (např. některé popínavé růže) odpařují vodu a i v zimě ji čerpají z květináče! Nejlepší zimní ochranu zajistíte, když rostliny v květináčích po opadání listí ještě jednou mírně zalijete a poté je umístíte do jámy, zasypete (zemi) a silně zakryjete listím, slámou nebo jehličím, tak aby vyčnívaly pouze části kmene. Od března/dubna se květináče vrátí na své místo. Alternativně může být vhodné izolační obalení květináčů bublinkovou fólií apod., aby se snížily teplotní špičky způsobené slunečním zářením, které rostlinám v květináčích navozují falešný pocit oteplení půdy a „začátku jara“. Obálka však nemůže zabránit ochlazení na okolní teplotu během obzvláště chladných nocí.

tags: #fasada #kytky #interier #informace

Oblíbené příspěvky: