Komplexní průvodce realizací fasády domu

Fasáda domu není pouze estetickou záležitostí, ale především investicí do ochrany domu, tepelného komfortu a úspory energií. Dobře navržená a realizovaná fasáda plní jak funkční, tak estetické nároky. Mezi funkční předpoklady fasády patří především ochrana spodních vrstev skladby stěny před povětrnostními vlivy a tepelná izolace objektu. Funkční fasáda by však měla být také paropropustná, aby mohla vlhkost, vznikající uvnitř objektu efektivně propouštět do venkovního prostředí. V neposlední řadě by měla fasáda splňovat funkci estetickou, neboť tvoří obraz obce a krajiny, kterou spoluutváří. Vhodným zateplením fasády odbouráte tepelné mosty v konstrukci a zvýšíte akumulaci zdiva. Uspokojivý výsledek fasády nám zajistí nejenom precizně odvedená práce na stavbě, ale především dokonale zpracovaný projekt.

Typy fasádních systémů

Existuje mnoho funkčních variant fasád vhodných do různých klimatických a kulturních kontextů. Zde představíme ty nejběžnější.

Tradiční omítka

Nejběžnějším řešením fasády je tradiční omítka. Tradiční dvouvrstvé omítky celá staletí obstojí ve zkoušce pevnosti, objemové stálosti, mrazuvzdornosti nebo prodyšnosti. Jsou ideálním podkladem pro aplikaci zvoleného typu finálního dekoru a barev. Stejně jako podkladní vrstva by měly barevné nátěry splňovat základní technické parametry, které zajistí odolnost proti srážkám, prodyšnost nebo stálost barev a objemu.

Přesný systém omítání, tj. počet a tloušťka vrstev nebo druhů omítek, závisí na příslušném podkladu nebo druhu cihel. Fasádní omítka je ochrannou vrstvou domu: chrání fasádu před vlhkostí, deštěm, nečistotami, UV zářením a poškozením mrazem, a tím i před nežádoucími náklady na opravy. Při omítání se nanáší několik vrstev omítky, přičemž platí, že čím více základních vrstev, tím větší pevnost. Fasádní omítka nakonec určuje strukturu.

Výběr omítky

• Minerální omítky, které obsahují přírodní pojiva, jako je vápno nebo cement, jsou prodyšné, chrání před plísněmi a jsou ideální pro plné podklady, jako jsou cihly nebo vápenopískové cihly, stejně jako pro vlhké nebo deštivé regiony. Mají přírodní, matný vzhled.
• Organické omítky na bázi syntetické nebo silikonové pryskyřice jsou naproti tomu pružnější, odolnější proti praskání a odpuzují nečistoty. Vyznačují se zářivými barvami a moderními designy.

Pro optimální výběr je třeba vzít v úvahu podklad, podnebí a optické požadavky.

Čtěte také: Postup instalace odvětrávané fasády

Příprava podkladu pro omítku

Správná příprava podkladu je zásadní pro trvanlivou a stabilní omítku. Bez ohledu na typ fasády musí být podklad vždy suchý, nosný, čistý a zbavený mastnoty. Použité materiály, jako je základní nátěr a omítka, by měly vždy odpovídat příslušnému podkladu.

• Pokud je nutné otlouci starou omítku, otloukejte ji na celé ploše sekerou, ostřím kde to jde těžko, tupým koncem kde to jde lehko. Po otlučení spáry vyškrabejte, nejlépe tesařskou kramlí, aby vám omítka lépe držela.
• Celou fasádu omyjte vydatně hadicí, tím spláchnete prach. Jinak by vám omítka nedržela.
• Zdi našpricujte řídkou směsí vápna, cementu a písku. Směs musí mít konzistenci smetany, nebo řídké kaše. Povrch se takto zdrsní a omítka lépe přilne ke zdi.
• U stěn starších budov s prasklinami je důležité určit příčinu prasklin. Malé praskliny lze zacelit tmelem, zatímco větší praskliny vyžadují speciální sanační maltu. Uvolněnou omítku je třeba odstranit a nerovnosti vyrovnat vyrovnávací maltou.
• Silně savé podklady, jako je pórobeton, vyžadují zvláštní ošetření. K tomu je třeba podklad nejprve ošetřit hloubkovým základním nátěrem, aby se zabránilo příliš rychlému vysychání omítky. Nerovnosti je třeba vyplnit vyrovnávací maltou a pro zlepšení přilnavosti se doporučuje použít speciální adhezní můstek, který je přizpůsoben danému materiálu.
• Staré vrstvy omítky je třeba zkontrolovat z hlediska jejich nosnosti. Uvolněné části je třeba odstranit a zbývající omítku zkontrolovat. Poté se fasáda důkladně očistí, a to buď vysokotlakým čističem, nebo v případě silného znečištění chemickými čisticími prostředky. Rozdílnou savost podkladu lze vyrovnat vhodným základním nátěrem.

Samotné omítání a natahování štuku

1. Na rozích a v odstupech 4-7 metrů natáhněte šňůru vodorovně nahoře a dole, popřípadě uprostřed. Šňůry je nutno vyvážit svisle. Odstup šňůry asi 1,5-2 cm.
2. Pořiďte si kulatinu, asi 10 mm, délka 2-3 m. Kulatinu, nebo také dřevěné latě o síle 1,5-2 cm osaďte do čerstvých maltových terčů tak, aby byly ve šňůře. Ty potom obházejte z boku. Vodorovný odstup asi 50 cm, podle síly omítky.
3. Vždy nahoďte dvě svislé latě a stáhněte to za čerstva hoblovanou latí. Ta musí být rovná, asi 60 cm dlouhá. Tím získáte omítníky, podle kterých stáhnete čerstvou maltu zmíněnou latí.
4. Až omítka zavadne, nahoďte celou plochu, potom latě odtrhněte a rýhy zaházejte maltu a stáhněte.
5. Nahazujte zednickou lžící, a to obloukem svisle ke zdi, lžici mírně nakloňte.
6. Maltu použijte vápennou, přidejte trochu cementu. Malta musí sklouznout ze lžíce, aniž by se lepila. Napřed si vyzkoušejte tuhost, měla by mít konzistenci husté kaše.
7. Postupujte zdola nahoru, stahujte latí a dohazujte díry. Při stahování latí nesmí vzniknout díry.
8. Omítku nechte vyschnout a vypraskat.
9. Po vyschnutí natáhněte štuk, ten koupite v obchodě, musí mít konzistenci řidší kaše. Natahujte hladítkem vrstvu 2-3 mm.
10. Po zavadnutí musíte štuk zafilcovat filcovým hladítkem do hladka. Aby byl štuk měkký, trochu ho pokropte vodou pomocí štětky, nebo namočte filcák do kyblu s vodou. Hladit můžete také pomocí kousku polystyrenu, ideální síla je 4 cm.

Kontaktní zateplovací systém

Kontaktní fasádní systémy se vyznačují tím, že mezi jednotlivými vrstvami skladby pláště není provětrávaná vzduchová mezera. Na nosnou konstrukci například z keramických tvárnic, nebo z betonu se kotví tepelná izolace, která je kryta vyztuženou omítkou. Nejběžnější kontaktní fasáda je tvořena vrstvou tepelné izolace, u nás ještě stále nejčastěji ve formě polystyrenových desek, které se kotví hmoždinkami do nosné stěny, dále vrstvou lepicí a ztužující stěrky, sklotextilní mřížkou (perlinkou), další vrstvou podkladní stěrky a vrstvami tvořícími finální omítku. Jednotlivé vrstvy omítek jsou různé podle typu výrobce a jeho konkrétních systémových řešení.

Provětrávaná (odvětrávaná) fasáda

Pokud vás čeká rekonstrukce a budete měnit izolaci, pak přemýšlejte o provětrávané fasádě, která je pro starší stavby mnohdy nejvhodnějším řešením. Díky své skladbě umožňuje, aby z konstrukce odcházela vlhkost, a navíc dokáže zakrýt i porušenou omítku.

Provětrávaná fasáda patří do skupiny bezkontaktního zateplení. Zatímco u kontaktní fasády jsou všechny vrstvy připevněné těsně na sebe, u větrané se nechává vzduchová mezera. Jde o prostor mezi svrchním pláštěm a izolací, který umožňuje vznik tzv. komínového efektu. To znamená, že vodní páry z konstrukce i vzlínající zemní vlhkost můžou volně unikat a nezůstávají ve zdech domu. Ani izolace ale nepřiléhá těsně na konstrukci: vkládá se do dřevěných roštů, kovových profilů nebo do kazet. Skladba provětrávané fasády typicky vypadá takto: zdivo > rošt s minerální izolací > paropropustná fólie > finální fasádní obklad.

Výhody provětrávané fasády

• Odvod vlhkosti: Hlavní předností odvětrávané fasády je odvod vlhkosti. Když totiž vodní pára zůstane v konstrukci, může způsobovat vznik plísní a postupně narušovat zdivo. Díky odvětrávané fasádě ale volně odchází ven, čímž se prodlouží životnost domu a zajistí zdravé bydlení bez zatuchlého vzduchu. Je však důležité si uvědomit, že bezkontaktní zateplení nemůže nahradit sanaci a hydroizolaci. Pokud je vlhkosti ve zdech příliš, bude potřeba dům nejdřív podřezat nebo provést injektáž.
• Estetika a zakrytí nerovností: Provětrávané fasády jsou oblíbené také z estetického hlediska, protože hravě zakryjí i velké nerovnosti nebo odpadávající omítku. Na rozdíl od kontaktního zateplovacího systému, kde izolant lze instalovat jenom na bezvadně čistý, suchý a rovný povrch, takže musíte podklad předem připravit.
• Snadná údržba a modifikace: Větraná fasáda se dá ve většině případů poměrně snadno „rozebrat“. Vrchní plášť sejmete, rošt posunete a izolaci vyměníte za jiný typ (nebo přidáte na tloušťce).
• Rychlost instalace a nezávislost na počasí: U provětrávané fasády nečekáte, až podklad vyzraje a vyschne. Tyto technologické přestávky odpadají. Navíc se při instalaci nepoužívají žádné mokré procesy, takže se do práce můžete pustit v jakémkoli ročním období.
• Akustické vlastnosti: Díky své předsazené konstrukci má větraná fasáda výborné akustické vlastnosti. Ty ještě podporuje minerální vlna, která kromě tepelně-izolační funkce plní i tu protihlukovou.

Materiály pro provětrávanou fasádu

Kvůli nízké paropropustnosti a nedostatečné požární bezpečnosti se pro izolaci provětrávaných fasád nepoužívá fasádní polystyren, ale pouze minerální vata. Vybrat si můžete mezi čedičovou vlnou (např. ISOVER Topsil nebo VENTIROCK od Rokcwool) a skelnou vatou (třeba ISOVER Multimax 30 nebo MINERAL PLUS EXT 035 od Knauf Insulation). Izolaci chrání ještě paropropustná fólie, a teprve potom přichází na řadu finální fasádní obklad.

Čtěte také: Detaily Vinyl Siding obkladů

Pro vnější plášť máte na výběr z celé řady možností:

• Dřevěné obklady: Klasika, která dodá domu romantický nádech severu. Pro minimální údržbu zvolte sibiřský modřín nebo thermoborovici. Tyto dřeviny jsou rezistentní proti dřevokazným houbám, vlhkosti i dalším povětrnostním vlivům a vyznačují se dlouhou životností. Smrk je potřeba každé dva až tři roky ošetřovat speciálním nátěrem.
• WPC (dřevoplast): Vypadá jako dřevo, ale je stejně odolný jako PVC. Nepotřebuje žádnou údržbu, má skvělé tepelně-izolační vlastnosti a zůstává tvarově stálý. Neublíží mu ani vlhkost a hoří velmi obtížně. Je k dostání ve spoustě různých dekorů.
• Keramické obklady: Ať už v přírodní nebo glazované podobě. Nevadí jim střídání teplot ani mrazy a vydrží opravdu dlouhá léta beze změny barvy. Snadno se udržují - při zašpinění je stačí jednoduše omýt.
• Kamenné obklady: Působí luxusním dojmem a patří k jedničkám, co se týče odolnosti a dlouhověkosti. Jejich nevýhodou je velká hmotnost, a tak se často nahrazují imitacemi.

Srovnání kontaktního a provětrávaného fasádního systému

Následující tabulka shrnuje klíčové rozdíly mezi kontaktním a provětrávaným systémem:

Postup realizace kontaktního zateplovacího systému

Provedeme Vás krok po kroku zateplením fasády, což je ucelený soubor činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém.

1. Příprava podkladu

Podklad musí být suchý a pevný, zbavený nečistot a mastnot. Případné nesoudržné nebo uvolněné části odstraňte. Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Podklad musí být dostatečně rovný, neboť každá nerovnost bude omezením při dalších pracích na zateplení. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odmontování všech fasádních prvků, které mohou bránit zateplování (hromosvody, světla, odvětrací mřížky apod.). Uchovejte je, abyste je později mohli znovu osadit.

2. Založení izolačních desek

U kontaktního zateplovacího systému jsou přípustné 2 varianty založení izolantu: první za pomocí zakládací latě a druhá namontováním zakládacího profilu. V praxi je více používaná druhá metoda. Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládací LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády. Kolem celého obvodu domu namontujte zakládací profil, všude tam, kde budete lepit izolaci.

Čtěte také: Fasády s šedými prkny a šedými okny – inspirativní galerie

3. Lepení fasádní izolace

Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (minimálně jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu.

V případě polystyrenu EPS 70F nebo šedého fasádního EPS jsou desky ve formátu 1000x500mm. Lepidlo se nanáší na zadní stranu izolační desky cca. 5cm širokým rámečkem kolem okraje fasádní desky a třemi terči do plochy desky. Jeden terč do 1/3 izolační desky. U desek z minerálních vláken (fasádní vaty) počítejte s větší nasákavostí lepícího tmelu. Izolační desky lepte vždy od spodu nahoru, od zakládací lišty ve vodorovných řadách (podobně, jako se staví z cihel). U stavebních otvorů (okna, dveře, garážová vrata apod.) upravte izolační desky do tvaru písmene L a přiložte tak, aby v rozích stavebních otvorů nevznikla žádná spára. Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu, které šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad.

4. Kotvení izolačních desek

Izolační desky ukotvěte vhodnými talířovými hmoždinkami. Rozdělují se podle typu podkladu do tříd A - beton - kámen, B - plná cihla, C - děrované cihly, D - lehčený beton, E - pórobeton. Minimální počet kotev jsou 4ks na jeden metr čtvereční, nejčastěji se používá kotvení 6ks/m2. Hmoždinky zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňují zvedání desek od podkladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek, což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran.

Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šrobovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku. Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému.

5. Přebroušení a nanesení stěrkové hmoty

Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje. Poté přebruste celou plochu do roviny tak, aby vznikla rovná souvislá plocha. Na celou plochu pak naneste stěrkovou hmotu v tloušťce 2-5mm.

6. Osazení profilů a lišt

Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou a kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily. Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády.

7. Vložení armovací tkaniny (perlinky)

Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vtlačte armovací tkaninu - perlinku tak hluboko, aby byla z obou stran krytá stěrkovou hmotou. V místech napojení dvou dílů perlinky nenechávejte mezeru, ale díly přeložte přes sebe v šířce nejméně 10 cm. Vzájemný přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). Na zvláště namáhaných místech fasády se sousední díly musejí překrýt dvojnásobně. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm.

8. Penetrační nátěr

Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Po důkladném vyschnutí armovací vrstvy naneste válečkem nebo štětcem penetrační nátěr pod finální omítku. Penetrační nátěr by měla být probarvena do odstínu fasádní omítky. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení.

9. Osazení klempířských prvků a zatmelení

Nyní osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.

10. Nanesení finální fasádní omítky

Konečným krokem je nanesení fasádní omítky hladítkem. Fasádní omítka je dodávána v kbelících v probarveném odstínu. Stačí ji míchadlem promíchat a podle situace i mírně přiředit. Tento krok vyžaduje zkušenosti a manuální zručnost. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.

Oprava a renovace fasády

Řasy a plísně, znečištění, ztráta barvy nebo trhliny. To všechno jsou problémy, které mohou fasádu vašeho domu potkat. Je důležité vědět, jak zvládnout opravu fasády domu rychle a s co nejmenšími náklady, a kdy je třeba se pustit do kompletní renovace.

Drobné opravy a čištění

Pokud potřebuje fasáda vašeho domu pouze oživit - nevyskytují se na ní praskliny, řasy, plíseň ani jiná poškození, bude oprava fasády domu jednoduchá a rychlá. Drobné znečištění stačí důsledně omýt tlakovou vodou. Myslete ale na to, že se z omítky každým mytím odstraňuje povrchová mikrovrstva. Při časté údržbě tak může docházet k narušení povrchu fasády, dokonce se mohou začít objevovat mikrotrhliny.

Řešení řas, plísní a hub

Řasy, plíseň a houby nejsou jen estetickým problémem. Mikroorganismy pronikají do struktury omítky a postupně narušují její celistvost. Oprava fasády domu je v případě plísní nezbytná. Dlouhodobou ochranu proti rozrůstání plísně poskytuje čisticí prostředek Silancolor Cleaner Plus. Řasy, plísně a houby je potřeba odstranit za vlhka. Čištění fasády proveďte aplikací výrobku na povrch nízkotlakým stříkacím zařízením nebo štětcem a nechte ho několik minut účinkovat. Poté mikroorganismy odstraňte kartáčem.

Oprava trhlin

Pokud se objeví praskliny na fasádě, je třeba posoudit, zda se jedná o mikrotrhliny bez pohybu, aktivní trhliny, nebo praskliny vzniklé z důvodu statických poruch. S těmi vám nejlépe poradí statik.

• Drobné trhliny bez pohybu lze vyplnit akrylovým tmelem, vhodný je například Mapeflex AC4.
• Větší trhliny: Aplikujte na správně připravený podklad základní sjednocující akrylový nátěr Malech, který zvyšuje přídržnost následně nanášených vrstev. Po jeho vyschnutí naneste první vrstvu stěrky Mapetherm Flex RP, do ní vtlačte síťovinu ze skelných vláken. Po zaschnutí, které trvá zpravidla 12-24 h, aplikujte pro vytvoření hladkého a rovného povrchu jednu nebo dvě vrstvy výrobku Mapetherm Flex.

Kompletní renovace

Poškození fasády může být natolik rozsáhlé, že už není obnova možná a musí dojít ke kompletní renovaci. Důležitou roli hraje výběr vhodné fasádní omítky. Do prašnějšího prostředí volte takový typ omítky nebo nátěru, který vyniká vysokou odolností a stálobarevností. Vhodná je například hydrofobní směs Silancolor Tonachino Plus, která je odolná vůči plísním a pořídíte ji v mnoha barevných odstínech.

Důležité rady a úvahy

• Teplota při práci: Po celou dobu prací na zdivu dbejte na to, aby venkovní teplota byla alespoň 5 °C. Při omítání také dodržujte bezpečnostní opatření.
• Odborné zaměření: Každý dům je unikátní, proto je nezbytné provést odborné zaměření. Na základě naměřených hodnot vám odborníci navrhnou optimální fasádní systém. V této fázi se rozhoduje o materiálech, zda zvolíte moderní bezúdržbovou fasádu z hliníku, kamenný obklad, fasádovou desku, fasádu z kompaktních a kompozitních kazet, nebo moderní odvětrávanou fasádu.
• Příprava okolí: Před samotným zahájením prací je nutné okolí domu důkladně připravit.
• Cena: Cenu fasády jako takové ovlivňuje hned několik faktorů, jako např. její členitost nebo druh izolantu. Obecně lze ale říct, že provětrávaná fasáda stojí zhruba 2× víc než kontaktní systém. Ten se pohybuje kolem 1500 Kč za m².
• DIY vs. Profesionálové: Udělat slušnou a trochu trvanlivou fasádu není legrace, k tomu musíte něco umět a je to hodně práce, navíc pro nezkušené spousta času. Když se dělá po částech, je to na ní vidět. Pokud se nechcete s tím trápit několik let a být někdy hotoví, je vhodné zvážit pozvání party profesionálů. Pokud si nevíte rady se zateplením, ochotně vám pomohou s návrhem řešení a poradí, jak správně zateplovat. V ideálním případě je třeba se obrátit na specializovanou firmu.
• Bezpečnost: Pracujte v rukavicích, vápno je žíravina a může vám rozleptat kůži. To platí i o očích. Nemáte praxi, a tak vám snadno stříkne malta do očí. To mohou být těžké úrazy s trvalými následky!

tags: #fasáda #domu #postup

Oblíbené příspěvky:

• Jak funguje aktivita přátel na Messengeru
• Výběr lepidla na dřevěné hranoly
• Průvodce paletou cementu Karpem
• Přečtěte si článek o měření hydratačního tepla cementu
• Broušené OSB desky: Co potřebujete vědět?