Řešení fasády u vlhkého domu: Komplexní průvodce pro zdravé bydlení

Vlhkost je jedním z nejčastějších problémů, se kterými se potýkají majitelé starších domů, ale může se objevit i u novostaveb. Běžná čtyřčlenná rodina svými činnostmi, jako jsou praní, žehlení, vaření, koupání a také dýchání, vyprodukuje denně až 6 litrů vodních par. Každá novostavba obsahuje velké množství vlhkosti z omítek, podlah a zdiva. Tyto vodní páry procházejí v zimním období obvodovými stěnami domu do exteriéru a nekondenzují v konstrukci. Pokud však vlhkost v domě zůstává, může vést k vážným problémům, jako jsou plísně, poškození konstrukce a zdravotní komplikace. Řešení vlhkosti je nezbytné provést neprodleně a komplexně, aby se předešlo dlouhodobým dopadům.

Identifikace a příčiny vlhkosti

Než se pustíte do vysušování, zjistěte nejdřív skutečnou příčinu vlhkosti. Zdivo zasažené zvýšenou vlhkostí poznáte pouhým okem. Tvoří se mokré mapy, omítka bobtná a opadává, v místnosti je zatuchlý zápach, na stěnách se objevuje plíseň. Voda, která proniká do spár mezi cihlami, způsobuje zasolování stavebního materiálu.

Vlhkost se do domu dostává různě:

• Interní zdroje: Sprchování, vaření, běžný provoz domácnosti.
• Vzlínání z podloží: U starších domů je to častý problém, který způsobuje opadávání omítek a kroucení lišt. Vzlínající nebo také kapilární vlhkost stoupá ze základů domu nahoru.
• Průsaky a zatékání: Prasklé vodovodní potrubí, špatně fungující okapy, poškozená střecha nebo záplavová vlna.
• Kondenzace po zateplení: Zateplením fasády a výměnou starých netěsnících oken za nová, obvykle plastová s výbornými izolačními vlastnostmi, jednoduše dojde k difúznímu uzavření objektu. Jestliže už jste měli před tím problémy s vlhkostí v bytě, mohou se po zateplení paradoxně ještě zhoršit.

Vždy záleží, odkud se vlhkost bere. Pokud Vám zatéká střechou nebo vám prasklo potrubí, pak je celkem jasné, co s tím máte dělat. Opravte to. Pokud se ale vlhkost šíří skrz zeď takzvaným vzlínáním, pak už to není tak jednoduché.

Důsledky neřešené vlhkosti

Vlhkost v domě je potřeba řešit neprodleně, protože může docházet k poklesu zdiva a tím i celé konstrukce domu. Plísně, tvořící se ve vlhkých zdech, jsou zase spouštěčem alergií i kožních a dýchacích obtíží. Dlouhodobě nadměrná vlhkost zdiva si vyžádá sanaci, díky níž zamezíte dalšímu pronikání vlhkosti a obnovíte původní kvalitu stavební konstrukce.

Čtěte také: Detaily Vinyl Siding obkladů

Metody řešení vlhkosti zdiva

Řešení vlhkosti ve starých domech vyžaduje komplexní přístup. Mnoho majitelů popisuje stejnou zkušenost: „Dům jsme opravili, ale plíseň se vrátila.“ Často proto, že rekonstrukce zlepšila vzhled, ale neřešila skutečnou příčinu. Úplně prvním a naprosto zásadním krokem je udělat důkladný průzkum příčin vlhkosti ve zdivu.

1. Vysoušení a odvětrávání

Pokud vás zasáhla povodeň, nebo vám do domu natekla voda vlivem vydatných dešťů a místnosti připomínají spíš neudržovaný bazén, budete muset v první řadě vodu odčerpat. K tomu použijte kalové čerpadlo, které si poradí i s blátem a dalšími nečistotami. Kromě větrání je společným postupem u jakékoliv příčiny vlhkých zdí vytápění místnosti pomocí radiátorů nebo přímotopů. Užitečným prostředkem jsou i odvlhčovače nebo vysoušeče vlhkosti. Fungují na principu snižování vlhkosti vzduchu, která se opětovně zvýší z nasáklých zdí, a touto cirkulací dochází k postupnému vysušení stavební konstrukce. Při jejich použití by měla být místnost uzavřená, aby se nesnižoval výkon vysoušeče vlhkým venkovním vzduchem.

Důležité je větrání, ale je zapotřebí se naučit větrat správně. Ideální je intenzivní, krátkodobé větrání po dobu max. 5-10 minut, nejlépe průvanem, kdy se během krátkého času vymění velký objem vzduchu, a přitom nedojde ke zbytečnému ochlazení stěn. Takto bychom si měli vyvětrat několikrát denně. Další možností je také takzvané řízené větrání pomocí domácí vzduchotechniky. Zároveň i některé rostliny, jako například kapradiny, břečťany, tilandsie a další mohou působit jako úspěšné absorbenty vlhkosti.

2. Sanační omítky

Často používaným „řešením“ vlhkosti ve zdech starších domů jsou sanační omítky. Nejsou ale řešením trvalým. Jsou v podstatě jen zamaskováním vlhkých zdí. Sanační omítka se od normální omítky liší tím, že má v sobě více „komůrek“, kam se mohou ukládat soli zůstávající po odpařené vodě. Když se solí uloží tolik, že se komůrky zaplní, soli vylezou na povrch a máte zase co řešit. Přesto sanační omítky doporučujeme použít. Zdi potřebují dýchat. A i když provedete správná opatření pro vysušení zdiva, ještě nějakou dobu bude trvat, než zdi vyschnou. A "komůrky„ v sanační omítce vstřebají sůl, která vznikne při dosoušení zdiva.

3. Vodorovné izolace

Téměř všechny starší domy mají problémy s takzvanou kapilární neboli vzlínající vlhkostí. Jednou z možností, jak se jí zbavit, je vodorovná izolace. V zásadě jsou dvě varianty vodorovné izolace:

Čtěte také: Fasády s šedými prkny a šedými okny – inspirativní galerie

• Podřezání (nebo podbourání) a vložení izolace: Zdivo se postupně podřezává a do vzniklé spáry se po zhruba metrových úsecích vkládá asfaltová hydroizolace nebo ocelové nerezové plechy. Toto řešení je velice spolehlivé a v případě, že se odvede kvalitní práce, je jedním z nejlepších řešení, jak optimalizovat vlhkostní poměry v přízemních partiích stavby. U některých budov by podřezávání bylo přímo ruskou ruletou z pohledu stability. Takže pečlivě zvažte, jestli riskovat poškození statiky domu.
• Chemická clona (chemická injektáž): Je podstatně snáze realizovatelným řešením. Zdivo se navrtává do první vodorovné spáry nad podlahou v osových vzdálenostech cca 12 cm s tloušťkou vrtáku cca 12 mm. Do těchto děr se pak aplikuje speciální tmel, který se po několika dnech působení rozpustí do okolního materiálu a vytvoří tak požadovanou hydroizolaci. Obě varianty vyžadují velmi pečlivé provedení.

4. Svislé izolace a drenáž

Pokud se jedná o zdi, které z boku sousedí se zemí (například sklepy nebo když je dům částečně zakopaný pod zemí), pak určitě zahrňte do rekonstrukčních prací provedení svislých izolací, pokud to jen trochu technicky jde. Jsou místa a situace, kde to provést nelze. Tam musíte zvolit jiné řešení.

Současně se svislými izolacemi je někdy vhodné (a jindy zase ne!) položit kolem domu drenážní trubky a tím odvést vodu pryč od základů domu. Dejte si ale pozor, abyste nevhodným položením trubek vodu spíš nepřivedli. V podloží domu totiž vždy bude určité množství vody a dokud si dům bude schopen vodu nasávat, bude vás vzlínající vlhkost dál obtěžovat.

Možnosti odizolování zdiva příkopem:

• Příkop s odtokem: Zdivo můžeme odizolovat příkopem, který vykopeme vně, ale jehož dno by mělo být tak vysoko, aby chránilo základy před promrzáním. Dno takového příkopu musí být vyspádováno jak podélně, tak i příčně. Doporučuje se samotné dno upravit tak, aby voda co nejsnáze odtékala. Můžeme ho vybetonovat či vytvořit cementovou slupku, která zajistí rychlý odtok vody od zdi Vašeho domu.
• Příkop s drenáží: Vykope se příkop, stěna domu se očistí od degradovaného materiálu a znovu nahodí vápenocementovou omítkou nebo jinou k tomu speciálně určenou omítkou. Níže pod úrovní základové spáry se vykope rýha a do ní se umístí podélná průběžná drenáž. Drenáž obsypeme štěrkem.
• Příkop s opěrnou zdí: Jestliže je příkop pro vaší konkrétní situaci rekonstrukce nevhodný, můžeme si pomoci opěrnou zdí. Nejprve postupujeme stejně jako v prvním případě. Vykopeme příkop, očistíme zdivo, naneseme omítku a vytvoříme drenáž. V přiměřené vzdálenosti vyzdíme opěrnou zídku. Jestliže použijeme vhodný ložný kámen, nemusíme zdivo vyzdívat na maltu, ale postačí nám vazká hlína.
• Příkop s jílovým záhozem: Opět se vykope příkop, nahodí zeď, umístí svislá asfaltová hydroizolace a u zdi se provede zához z kvalitního jílu, který má skvělé hydroizolační vlastnosti. Šířka tohoto záhozu může být od 20 až po 40 cm.

5. Neinvazivní řešení vlhkosti

Pokud nechcete kopat do zdí, ničit obklady, znovu v domě prášit, nebo protože se bojíte o statiku budovy, máte ještě jedno řešení. Takzvaně neinvazivní. To znamená, že se při něm nemusí řezat do zdí nebo vrtat stovky děr jako při chemické injektáži. Zařízení Biodry působí na zeď tak, že zeď přestane mít schopnost vodu v sobě držet. Voda pak stéká dolů, protože to je pro ni přirozený směr.

6. Provětrávaná fasáda - ideální pro vlhké domy

Provětrávaná fasáda patří do skupiny bezkontaktního zateplení. Zatímco u kontaktní fasády jsou všechny vrstvy připevněné těsně na sebe, u větrané se nechává vzduchová mezera. Jde o prostor mezi svrchním pláštěm a izolací, který umožňuje vznik tzv. komínového efektu. To znamená, že vodní páry z konstrukce i vzlínající zemní vlhkost můžou volně unikat a nezůstávají ve zdech domu. Smyslem provětrávané (větrané) fasády je mít na vnější straně zateplení vysoce difuzně otevřenou vrstvu, která umožňuje intenzivní odvod vlhkosti z podkladní stěnové konstrukce. V provětrávané fasádě se nachází větraná mezera, tedy mezera mezi tepelnou izolací a předsazeným vnějším pláštěm, která je napojena na nasávací a výdechové otvory a tím je intenzivní větrání konstrukce spolehlivě zajištěno.

Čtěte také: Konstrukce dřevěných fasád

Hlavní výhody provětrávané fasády:

• Odvod vlhkosti: Hlavní předností odvětrávané fasády je určitě odvod vlhkosti. Díky odvětrávané fasádě ale volně odchází ven. Nejen, že se tím prodlouží životnost domu, ale vy budete mít zajištěné zdravé bydlení bez zatuchlého vzduchu.
• Estetický vzhled a variabilita: Provětrávané fasády jsou oblíbené taky z estetického hlediska: Hravě zakryjí i velké nerovnosti nebo odpadávající omítku. Díky vysoké variabilitě provětrávaných fasád může být vnější plášť vytvořen dle požadavků i toho nejodvážnějšího architekta.
• Možnost dodatečné izolace: Větraná fasáda se dá ve většině případů poměrně snadno „rozebrat“. Vrchní plášť sejmete, rošt posunete a izolaci vyměníte za jiný typ (nebo přidáte na tloušťce).
• Flexibilní instalace: U provětrávané fasády nečekáte, až podklad vyzraje a vyschne. Tyto technologické přestávky odpadají. Navíc se při instalaci nepoužívají žádné mokré procesy, takže se do práce můžete pustit v jakémkoli ročním období.
• Akustické vlastnosti: Díky své předsazené konstrukci má větraná fasáda výborné akustické vlastnosti. Ty ještě podporuje minerální vlna, která kromě tepelně-izolační funkce plní i tu protihlukovou.
• Nízké mechanické požadavky na izolaci: Oproti izolaci v kontaktním zateplení nejsou kladeny na izolaci v provětrávané fasádě tak vysoké mechanické požadavky, tudíž nemusí být tak těžká a tvrdá a je možné použít izolaci s nejlepší koeficientem tepelné vodivosti λ (v rozsahu 0,030 - 0,034 W/mK).

Skladba provětrávané fasády:

Zleva: zdivo > rošt s minerální izolací > paropropustná fólie > finální fasádní obklad.

Dnes nejrozšířenější kontaktní zateplení ETICS má z hlediska fyzikálního fungování z hlediska vlhkosti podkladní stěny zásadní omezení. Je možno je aplikovat na podkladní stěnu obvykle s vlhkostí maximálně 5 %. Tato hodnota platí jak pro pěnový polystyren, tak minerální izolace. Pro speciální zateplovací systémy, jako například BAUMIT OPEN či WEBER CLIMA, je možno se bavit o hodnotě vlhkosti zateplené stěny až 10 %. Pro stěny s vyšší vlhkostí je tak z fyzikálního hlediska zcela nezbytné použít provětrávané zateplení.

Větraná mezera: Prvním pravidlem je, že základní šířka větrané mezery činí 40 mm. Může být i větší, ale to závisí na celkové výšce budovy. Také je nutné navrhnout správnou velikost nasávacích otvorů a výdechů a jejich ochranu proti vniknutí hmyzu. Ve správně navržené větrané mezeře vzniká komínový efekt a umožňuje bezproblémový odchod případné vlhkosti.

Materiály pro provětrávané fasády:

Kvůli nízké paropropustnosti a nedostatečné požární bezpečnosti se pro izolaci nepoužívá fasádní polystyren, ale pouze minerální vata. Vybrat si můžete mezi čedičovou vlnou (např. ISOVER Topsil nebo VENTIROCK od Rokcwool) a skelnou vatou (třeba ISOVER Multimax 30 nebo MINERAL PLUS EXT 035 od Knauf Insulation). Izolaci chrání ještě paropropustná fólie, a teprve potom přichází na řadu finální fasádní obklad.

Vnější plášť je buď zavěšen na vnější zeď budovy, nebo je samonosný a s budovou je spojen jen pro stabilizaci. Měkčí izolanty je nutné vkládat do rastrů, ty pevnější pak stačí kotvit hmoždinkami s rozšiřujícími talířky. Některé izolanty jsou již z výroby opatřeny nakašírovanou černou geotextilií, která jednak ulehčuje kotvení a zároveň skryje výraznou barvu izolace zvědavému oku v případě mezer ve vnějším plášti.

Pro vnější plášť máte na výběr z celé řady možností:

• Dřevěné obklady: Klasika, která dodá vašemu domu romantický nádech severu. Sibířský modřín nebo thermoborovice jsou odolné proti dřevokazným houbám, vlhkosti i dalším povětrnostním vlivům.
• WPC (dřevoplast): Vypadá jako dřevo, ale je stejně odolný jako PVC. Nepotřebuje žádnou údržbu, má skvělé tepelně-izolační vlastnosti a zůstává tvarově stálý.
• Keramické obklady: Nevadí jim střídání teplot ani mrazy a vydrží opravdu dlouhá léta beze změny barvy. Snadná údržba.
• Kamenné obklady: Působí luxusním dojmem, jsou jedničky co se týče odolnosti a dlouhověkosti. Často se nahrazují imitacemi kvůli velké hmotnosti.

Provětrávaná fasáda není vhodná jen pro rodinné domky, ale i pro kancelářské budovy, výrobní objekty, či sportovní haly. Dobře navržená a provedená provětrávaná fasáda je ten nejlepší způsob, jak můžete svůj dům zateplit. Výsledkem může být velice originální a funkční vzhled, který není úplně běžný.

Tabulka: Srovnání kontaktního a provětrávaného zateplení

7. Vnitřní předstěny

V oblastech se stísněnějšími podmínkami lze vytvořit svislou vzduchovou dutinu šířky cca 100-300 cm za pomoci vyzděné předstěny před vnějším lícem obvodových stěn. Tam, kde nám vnější situace nedovolí umístit předchozí řešení, můžeme problematické zdivo izolovat zevnitř pomocí vyzděné předstěny. U tohoto řešení vlhkou zeď neodvlhčíme, ale zabráníme přímému průniku vlhkosti do interiéru. Nejprve důkladně otlučeme vlhkou a degradovanou omítku a očistíme železným kartáčem, aby tato omítka později neucpala dutinu a nezpůsobila tak průnik vlhkosti do nové předstěny.

Pod plánovanou předstěnou vybetonujeme malý základ 25 až 30 cm široký a stejně tak hluboký - v případě výšky předstěny do 2,5 m. Tuto předstěnu vyzdíme tak, aby vznikla odvětrávaná dutina tloušťky 4-6 cm. Pokud vyzdíváme pouze stěnu do 10 cm šířky, je nutné na několika místech ukotvit pomocí cihel stěnu s nosným obvodovým zdivem. Tyto kotvicí body rozmístíme tak, aby jejich vzdálenost byla cca 1 m. Tyto body je nutné kvalitně odizolovat od vlhké obvodové stěny, aby nedocházelo k pozdějšímu vlhnutí vytvořené předstěny. K tomu nám poslouží asfaltová lepenka. Abychom docílili kvalitního odvětrání, musíme u paty zídky vytvořit větrací otvory pro nasávání vzduchu a v horní části vytvořit průduch vedoucí do exteriéru. Výše popsanou předstěnu může tvořit i jiný materiál, jako například různé desky na bázi dřeva s ochrannou povrchovou úpravou. Vše záleží na rozsahu vlhkosti stěn a na typu využívání daného prostoru.

Doporučení pro řešení vlhkosti

Bojujete-li s vyšší vlhkostí stěn, je větraná fasáda vhodné řešení. Bezkontaktní zateplení nemůže nahradit sanaci a hydroizolaci. Pokud je vlhkosti ve zdech příliš, bude potřeba dům nejdřív podřezat nebo provést injektáž. Pokud rekonstruujete starý dům a nezbavíte ho vlhkosti včas, je jen otázkou času, kdy budete mít problémy. Je to časovaná bomba. Každopádně se vyplatí řešit to včas!

Systém garantovaný výrobcem je vždy vyšší zárukou kvality než slepenec komponentů. Baumit je lídrem trhu ve výrobě a prodeji zateplovacích systémů. Baumit dodává na českých trh 12 druhů zateplovacích systémů. Využijte mimořádného zvýhodnění 21 %, podmínkou pro získání slevy je objednání uceleného zateplovacího systému Baumit open nebo Baumit Star EPS (systémem je míněno lepidlo a stěrka, síťovina, izolant, základní nátěr a fasádní omítka) v rámci jedné objednávky. Slavíme 20 let systému Baumit open na evropském trhu.

Stavoblock system, s.r.o. je česká rodinná firma vyrábějící již 24 let unikátní stavební systémy, jejichž tvarové řešení sama vyvíjí a navrhuje. Portfolio společnosti nabízí produktové řady v odvětví fasád, zahradních zdí a dlažeb.

Ochrana fasády před ptactvem

Ptáci snažící se vyklovat díry ve fasádě a zahnízdit představují problém, který je třeba při zateplování a údržbě budov efektivně vyřešit. Častěji lze tento jev vypozorovat u zateplení z polystyrenu (EPS), které má na poklepání dunivý zvuk. Minerální vata díky své struktuře a hmotnosti působí naopak jako pevný a hutný materiál, který ptactvo tak nepřitahuje.

Prevence šetří náklady na pozdější opravy fasády. Metody, jako jsou makety dravců nebo siluety letícího dravce, mohou být účinné v krátkodobém horizontu. Jako dlouhodobé řešení jsou vhodnější ochranné sítě a zábrany proti ptactvu, které fyzicky brání ptákům v přistání na fasádě. V případě říms, atik a ozdobných prvků je možné použít ochranné hroty, které ptákům znemožní jakoukoli aktivitu, ale zároveň jim neublíží. Konkrétní opatření je dobré přizpůsobit místním podmínkám, ptáci například častěji poškozují fasády v místech, kde se nachází vzrostlé stromy.

Při zateplování budov a jejich údržbě je nutné dodržovat zákony. Je třeba být na pozoru, když se ve ventilačních otvorech a štěrbinách uhnízdí chráněné druhy ptactva. Ty rozhodně nemůžete jen tak vyhnat a jejich hnízdo odstranit. Je nutné zachovat všechny prostupné ventilační otvory a provětrávací štěrbiny s dostatečnými rozměry, které jim umožní hnízdění. Pokud není možné zachovat tyto otvory a štěrbiny, lze je nahradit prefabrikáty s otvory (budkami), úpravami říms nebo jinými stavebně-technickými opatřeními. V případě, že dojde k poškození fasády ptáky, lze škody snadno opravit. Obyčejně stačí vyříznout poškozenou část fasády včetně izolantu a nahradit jej novým.

tags: #řešení #fasády #u #vlhkého #domu

Oblíbené příspěvky:

• Klíč k trvanlivosti staveb
• Efektivní větrání s rekuperací
• jak vybrat kovové lišty k dlažbě
• Stavba pultové střechy na garáž svépomocí
• Specifika pokládky vinylu u francouzských oken