Fasáda: Vznik solí, příčiny a řešení problémů

Fasády budov jsou vystaveny klimatickým podmínkám a v průběhu času jsou ovlivněny zejména vlhkostí a usazeninami nečistot. Poskytují tak ideální živnou půdu pro mikroorganismy, jako jsou řasy a plísně. Majitelé domů téměř vždy řeší, jakou omítku zvolit, tak aby fasáda vydržela co nejdéle čistá a funkční. Je celá řada hledisek, kterými se lze dívat na chyby a závady v zateplení objektů.

Problémy s vlhkostí a solí

Architekti, projektanti a památkáři jsou obeznámeni se vzorem poškození typickým pro historické budovy: hygroskopické soli migrují ve zdivu a expandují ve fasádě po celá desetiletí. Koncepci sanace vždy předchází hloubkové šetření škodní události. U nasáklého zdiva je důležité rozlišovat mezi kapilární a hygroskopickou vlhkostí a podle toho plánovat sanaci. Pro hygroskopickou vlhkost jsou charakteristické snadno rozpustné soli, jako jsou dusičnany a chloridy.

Bílé skvrny na fasádě a jejich příčiny

Bílé skvrny se na domě mohou objevit v různých podobách, a dokonce již krátce po dokončení zateplené fasády. Tyto bílé šmouhy, skvrny či stékance mohou mít několik důvodů vzniku.

• Karbonatace vápna: Způsobuje je takzvaná karbonatace vápna, jež je obsažené ve fasádním pojivu. Při kontaktu s vodou a vzduchem se pak rozbíhá zmíněná reakce, de facto staré známé hašení vápna. Výsledkem tohoto procesu jsou právě zmíněné bílé výluhy, jež prosáknou přes fasádní barvu, nebo štukovou vrstvu a následně ztvrdnou. Aby se bílé výluhy neobjevily, musí prováděcí firma dodržet technologický postup. Což v tomto případě spočívá v tom, že barvu či štuk nanáší až po tom, co vrstvy s vápnem vyzrají. „Proces vyzrávání může trvat až 28 dní, i když obvykle proběhne rychleji." Nicméně ač výluhy vypadají dramaticky, jsou jen estetickou vadou.
• Vyplavené deriváty celulózy: Do půl roku od dokončení fasády se na ní mohou také objevit jakési bílé „stékance“. Jde o vyplavené deriváty celulózy z izolace. Objevují se tehdy, když izolace před uzavřením domovní obálky nasákla vodou. To znamená, že firma ji nenechala vyschnout. Čili jde opět o nedodržení technologického postupu. „Vyplavená celulóza fasádě nijak neškodí, časem ji spláchne déšť."
• Solné výkvěty u chodníku: Další bílé skvrny, které můžete na fasádě spatřit, jsou solné výkvěty u chodníku. Jejich zdrojem může být posypová sůl, nebo stavební technické soli. Jejich bílá skvrna se časem přemění v bílé chomáčky. „Řešení spočívá v osekání až na zdivo, nanesení sanační omítky a teprve na ni pak natahovat fasádu,“ popisuje Ivan Brichta. Tím končí výčet variant různých bílých skvrn.

Vliv posypové soli na stromy a životní prostředí

Sůl používaná na solení chodníků či silnic škodí nám všem, pravděpodobně nejvíce stromům, které důsledkem nadměrného solení chřadnou či uhynou. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v rámci poradenské a expertní činnost zpracoval celkem 50 odborných posudků na úhyn stromů. Nejčastější příčinou chřadnutí lesa byl právě vliv nadměrného solení vozovek v zimních měsících a zatékání solné břečky do porostů (11x).

Příznaky poškození stromů solí

• Postupné zasychání listů od okrajů k řapíku, jejich odumírání a opadávání.
• Časté rašení nových listů, jejich opětovná nekrotizace a předčasný opad.
• Zasychání postižených větví nebo celé části koruny.

Výzkum konstatuje, že způsoby, jak odstranit sůl z půdy, jsou velmi omezené. Jakmile chlorid vstoupí do stromu, musí projít jeho tělem až do listů, kde je ukládán a kde posléze způsobuje zničení listové plochy. Teprve po opadu listů může být listí s chloridy shrabáno a odstraněno. Rozbory ukázaly, že do půdy přímo pod korunou stromu se dostalo vyhrnováním nasoleného sněhu, průsakem, posypem a rozstřikem břečky od 1,16 až do 4,7 kg soli na 1m2.

Čtěte také: Detaily Vinyl Siding obkladů

Ekologické alternativy posypových solí

K životnímu prostředí šetrnější náhrada existuje - jde např. o posypy na bázi drceného keramického kameniva (jíl bez soli a dalších chemických přísad), který zdrsňuje zledovatělé plochy. Jsou účinné i při teplotě minus patnáct stupňů. Jeden takovýto výrobek, dokonce s certifikátem ekologicky šetrný výrobek, se prodává pod názvem Ekogrit. Další možností je sypat pískem, který ale může způsobovat zanášení kanalizací.

Praskliny a další mechanická poškození fasády

Ne všechno, co na fasádě domu vidíte, je porucha. Některé skvrny na fasádě nejsou projevem závažné poruchy. Ale mnohé z poruch, ať se již jedná o skvrny, praskliny nebo trhliny, se mohou v čase rozvinout v závažný problém celého domu. Specifickou skupinou poruch fasády jsou praskliny. Těch je dokonce několik druhů.

Příčiny vzniku prasklin

V budovách mohou být praskliny obvykle způsobeny vnějšími nebo vnitřními faktory. Všechny tyto faktory mohou způsobit více či méně závažná poškození konstrukcí nebo jednotlivých stavebních prvků tím, že podporují pronikání vlhkosti, která urychluje degradaci a stárnutí celé konstrukce. Změny teplot, eroze způsobená atmosférickými vlivy a použití výrobků se špatnými mechanickými vlastnostmi na fasádách podporují vznik více či méně hlubokých trhlin v omítce, které se stávají nejsnadnějším terénem pro napadení plísněmi a pronikání vody a agresivních látek.

Mezi nejčastější vnější příčiny patří:

• Porucha základů.
• Koncentrace zatížení.
• Neustálé vibrace (např. od přilehlé komunikace).

Nejčastějšími vnitřními příčinami jsou:

Čtěte také: Fasády s šedými prkny a šedými okny – inspirativní galerie

• Smršťování nebo rozpínání materiálů.
• Chemické reakce.

Pokud jde o trhliny v tenkovrstvé omítce ETICS, jejich příčiny mohou být vliv spáry mezi různými materiály tepelné izolace, hmotnost fasády, samotná statika budovy a také rozpínání a smršťování materiálů vlivem teploty. V principu jde zkrátka o to, zda firma, která zateplenou fasádu odvedla, svoji práci správně.

Typy prasklin

• Vlásečnicové trhliny: Jedná se o velmi jemné trhliny, které jsou obtížně viditelné, protože zasahují pouze horní část omítky. Jsou patrné, když vlhká stěna začne vysychat, v případě prasklin voda pronikla hlouběji, a proto vysychají později.
• Síťovité trhliny: Trhliny mají síťovitý tvar a jsou obvykle velmi jemné. Tato síťovitost je obvykle velká asi 20 cm a postihuje více vnější část omítky a méně vnitřní část. Obvykle postihují omítku nebo povrchovou část betonu.
• Nestabilní praskliny: Jsou ty, které vlivem změn teplot pracují a dále se rozšiřují. Čili se zvětšuje poškození fasády. „Jakmile takové praskliny identifikujete, je potřeba jednat."
• Stabilní praskliny: Ty jsou však záležitostí štukovaných nezateplených fasád. Jsou vlásečnicové a obvykle černé, protože je v nich usazený prach. Pro jejich zahlazení však nestačí běžná barva, neboť ta je nevyplní a ony jsou tak pořád patrné.

Konkrétní příklady špatně odvedené práce a jejich důsledky

Praskliny jsou často důsledkem špatně odvedené práce při instalaci fasády nebo zateplovacího systému:

• Špatně odvedená klempířská práce: Kvůli ní pak do zateplovacího fasádního systému prosakuje voda, což samozřejmě špatně, protože to narušuje jeho správnou tepelnou funkci. Ovšem v případě, že jde o budovu zateplenou vatou, je problém ještě větší. Vata totiž postupně nasakuje vodou a těžkne. „Těžknutí vatových bloků časem vede k uvolnění hmoždinek a pohybu bloků, což způsobí praskliny vrchních vrstev fasády."
• Chybějící nebo nesprávně aplikovaná perlinka: Při instalaci fasády zřejmě dělníci nepřekryli zakládací profily perlinkou. Specifickým typem nestabilních prasklin jsou ty kolem oken a dveří. Ty vznikají proto, že pod svrchní vrstvou nejsou v rozích vložené diagonální pruhy perlinky.
• Špatně osazené hmoždinky: Takzvaný dalmatinový efekt na fasádě, tedy zřetelné, kruhové skvrny, je způsoben kondenzací vlhkosti v místech tepelných mostů vytvořených nevhodně osazenými hmoždinkami, které kotví izolační desky. Správně zabudovaná hmoždinka má mít talíř zalícovaný s tepelnou izolací.
• Nesprávné provedení sesazení jednotlivých desek izolace: To umožňuje kondenzaci na povrchu fasády, která lemuje jednotlivé tvary desek systému.
• Chyby v zakládacím pásu (soklu): Prokreslením na fasádě kvůli tepelným mostům se projevuje i další chyba. Provedení soklu je nejčastějším místem, kde vznikají tepelné mosty z důvodu chyby realizace nebo opomenutí při aplikaci zateplení.

Biotické napadení fasád (řasy, plísně)

Fasády domů ve velkých městech a v průmyslových oblastech se rychle zanášejí špínou rozptýlenou v ovzduší. Velkým problémem je porůstání plísněmi a řasami. Dlouhodobě neodstraněné řasy a plísně na stromy zastíněné fasádě vypadají odporně. Jejich spory mohou působit nejrůznější potíže alergikům a dlouhodobě se tím oslabuje a narušuje svrchní vrstva fasády. Vlastníci bytových domů často řeší poruchy fasád a zateplovacích systémů již několik let po dokončení.

Příčiny biotického napadení

Nejvýraznější barevné změny na zateplených fasádách způsobují kolonie řas, nebo plísní. Řasy vytvářejí zelené skvrny, plísně černé. Ty je možné očekávat tam, kde je vlhké prostředí, na zastíněné straně domu, případně v blízkosti stromů. Zešednutí fasády je způsobené takzvaným atmosférickým znečištěním, tedy prachem a mastnotou.

Podmínkou pro usazení řas nebo plísní na fasádách zateplených staveb je v podstatě vždy výskyt vlhkosti, ať již zkondenzované z fyzikálních příčin ve svrchní vrstvě zateplení nebo vnesené klimatickými okolnostmi. K biologickému napadení jsou náchylnější strany staveb s orientací na západ a sever, kdy na napadenou stranu nedopadá téměř žádné sluneční záření, které by snižovalo vlhkost fasády.

Čtěte také: Konstrukce dřevěných fasád

Příčin takového biotického napadení může být několik:

• Orientace na sever v kombinaci s nedostatkem světla.
• Bujná vegetace (nejčastěji stromy) s významnou produkcí pylu.
• Nevhodně zvolená, profilovaná omítka, na které ulpívá prach, spory plísní a pyl.

Pokud na povrch zateplené fasády svítí slunce, velmi rychle se zahřeje. Pokud se dostane do stínu, velmi rychle zchladne. Zateplené plochy mají pak nižší povrchovou teplotu než okolí. V důsledku toho se na nich rychleji usazují prachové částice a kondenzuje vzdušná vlhkost. Proto se rychleji špiní atmosférickými nečistotami a vytvářejí příznivé prostředí pro napadení mikroorganismy.

Dopady biotického napadení

Čím déle zelené nebo černé skvrny na fasádě necháte, tím delší čas mají k tomu, aby narušovaly její povrch. Když ji pak necháte nešetrně umýt tlakovou vodou, dosáhnete sice odstranění skvrn, ale zároveň si za vlastní peníze necháte rozšířit následky zhoubného působení řas a plísní. Oslabené svrchní vrstva nakonec začne trhlinami propouštět vodu do fasádní izolace. Navíc vypouštějí své spory, jež můžou způsobovat alergikům nejrůznější potíže.

Řešení a prevence

Sanační omítky a jejich použití

Pojem „sanační omítka“ není chráněn, a proto je v praxi často ztotožňován s obětní omítkou nebo omítkou odvlhčující. Takové omítky však dlouho nevydrží nároky solí zatížených stěn.

Samočistící fasády a nanotechnologie

Řešením je samočistící fasáda. Fasádní barvy a omítky Lotusan® umožňují výrazné snížení usazování nečistot - a to zcela bez biocidů. Tato technologie využívá vodu odpuzující (hydrofobní) povrch a speciální mikrostrukturu materiálu, která pracuje podobným způsobem jako na lotosovém listu. Jejich samočisticí schopnost zaručuje aktivní a regulující ochranu proti povětrnostním vlivům, která chrání před řasami a plísněmi.

Fasádní Servis® používá nanotechnologii především v oblasti ochrany a čištění povrchů, která díky fotokatalytickému systému se samočistícím efektem, který naše firma provádí a aplikuje na základě odborné způsobilosti a aplikační certifikace prostřednictvím multifunkční suspenze FN NANO® s fotokatalytickým efektem. Takto profesionálně ošetřený povrch netrpí ulpíváním sazí ani prachových částic či tvorbou pavučin a takto ošetřené povrchy neporůstají zelenou řasou a návazně pak ani lišejníky a mechy a takto ošetřené povrchy především nepodléhají UV degradaci a rozpadu fasádních materiálů. Samočistící suspenze FN NANO® jsou v plném slova smyslu nanotechnologií budoucnosti.

Nanesený nátěr po zaschnutí vytvoří na povrchu vysoce porózní tenkou vrstvu o síle 0,005 - 0,05 mm. Patentovaná kompozice FN NANO® vytváří takovou strukturu a morfologii vrstvy, v níž je maximálně zachována foto aktivita nanočástic TiO2. 1m2 plochy pokryté suspenzí FN NANO® tak vytváří 500 m2 fotoaktivní plochy nanočástic TiO2, na níž může probíhat fotokatalytický proces. Ideálním podkladem pro samočistící fotokatalytické ochranné povrchové suspenze FN NANO® je zateplený systém ETICS, beton, hrubší dlažba, kámen (zejména vápenec, mramor, opuka, pískovec), neglazovaná keramika (obklady, cihly, střešní tašky). Aplikovat lze i na akrylátové omítky a barvy.

Fotokatalytický trvale dlouhodobý ochranný fasádní systém v tomto případě disponuje také třetí zásadní výhodou a tím je fakt, že si mikroorganismy proti fotokatalytickému efektu nejsou schopny, na rozdíl od chemických látek, vytvořit odolnost.

Kontrola a údržba fasády

Správně udělaná a udržovaná fasáda by měla vydržet sloužit svému účelu 25 let. To znamená, že prováděcí firma musí při její instalaci dodržovat technologické postupy a lhůty. Průběžně je potřeba také fasádu alespoň vizuálně kontrolovat, abyste včas odhalili viditelné defekty. Ať už to jsou praskliny, tmavé stékance pod prvky procházejícími fasádou, řasy, plísně - u ničeho z toho se nevyplatí otálet s řešením.

Pokud si nejste jisti, proč trhlina vznikla, bude nutná konzultace s odborníkem. Statik musí prověřit, zda se nejedná o závažný problém nosné konstrukce domu (sedání základů, průhyb nosníků, vibrace od přilehlé komunikace atp.). Takové praskliny nestačí pouze odstranit, je nutno nejprve vyřešit příčinu, tedy zajistit statiku budovy.

Postup při průzkumu stavu fasády

Vizuální prohlídka napoví, odběr vzorků z povrchu a sondy do hloubky podají komplexní odpovědi. Fasádní servis poskytuje celou šíři potřebných služeb, včetně rychlého a citlivě prováděného odstraňování graffiti. Zákazníkům vždy navrhujeme dlouhodobou spolupráci spočívající v průběžném sledování stavu domovní obálky, což zahrnuje prohlídku jednou či dvakrát ročně s důrazem na exponovaná místa.

Shrnutí a tabulka řešení

Je zřejmé, že pro dlouhou životnost a estetický vzhled fasády je klíčové dodržování technologických postupů při realizaci a pravidelná údržba. Včasná identifikace a řešení problémů, ať už se jedná o solné výkvěty, praskliny nebo biotické napadení, může zabránit rozsáhlejším škodám a prodloužit životnost celého objektu.

tags: #fasada #vznik #soli #příčiny #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Nanesení penetrace na fasádu
• Přehled stavebních materiálů pro bazény
• Jak vyrovnat starou betonovou podlahu
• Vše o mrazuvzdorné dlažbě tloušťky 40 mm
• 12. ročník soutěže Stavby z vlnité lepenky