Historie školství a kostela svatého Josefa ve Starém Městě u Frýdku-Místku

Název obce Staré Město se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části 9x.

Název obce Staré Město v jednotlivých krajích: Hlavní město Praha: 1x, Královéhradecký: 1x, Pardubický: 1x, Olomoucký: 1x, Zlínský: 1x, Moravskoslezský: 4x.

Počátky Starého Města a jeho raná historie

Kulturní dědictví obce představuje římsko-katolický kostel svatého Josefa, stavěny v čistém slohu románském, zbudován byl v létech 1902 až 1903 a první sokolovna postavena na Frýdecku v roce 1929. Divoká Ostravice s horskou říčkou Morávkou tvoří na severním úbočí slezských Beskyd stříbrný lem a v místech, kde vody obou se pojí, by poskokem spěly k černé Ostravě, rozkládá se obec St. Město.

Je vlastně předměstím Frýdku-Místku. Ze strany jižní nese velebný pozdrav hor, jimž Lysá hora dodává majestátu. Když vznikla spojovací silnice mezi Těšínem a moravskými Hranicemi a mohutné hvozdy ustoupily částečně k horám, začínají první dějiny Starého Města. První zmínka o naší obci je v listině vratislavského biskupa Vavřince, jemuž panství Těšínské patřilo a jenž listinou ze dne 25. a 27. května 1223 biskupský desátek z dědiny Na Gennizi (Na Jamnici) převedl k dobru panenského kláštera v Rybníku. Touto Jemnici (Jamnici) rozumí se právě Staré Město.

V r. 1327, kdy nástupce Meškův, kníže Kazimír (1316 - 1358) v listinách, kterými se poddává českému králi Janu Lucemburskému, jmenuje Jamnici již jako oppidiscum municionibus, neboli městečko dle starého způsobu slovanského, což značí ves s tvrzí, přes kterou vedla obchodní cesta z Moravy na Těšínsko. Kolem roku 1340 je tvrz přestavěná na hrad pojmenovaný Friedeck - v těsné vazbě na Jamnici je založeno nové město.

Čtěte také: Detaily Vinyl Siding obkladů

Pojmenováním hradu je od roku 1386 již používán přídomek „z Frýdku“. Jeho obyvatelé stali se svobodnými měšťany, kdežto Jamnica počala klesati na pouhou ves, a to tím spíše, že nové město Frýdek dostalo i právo mílové, tj. Povýšením Frýdku byl zpečetěn osud slovanského městečka Jamnice, které na rozdíl od nového města nazýváno bylo Staré Město a stalo se jménem místním. Obchodní cesta z Moravy na Těšínsko tak byla přeložena do Frýdku. Postupně jak Frýdek rozvojem cestovního ruchu rostl a sílil vzniklo dvouměstí Frýdek-Místek, jehož součástí bylo i Staré Město.

Rozvoj školství ve Starém Městě

Po zániku Velké Moravy se setkáváme se školskou činností ve Starém Městě ve 13. století. Z té doby nacházíme zmínky o staroměstské farnosti a není pochyb, že při faře existovala i farní škola. Zachované dokumenty svědčí o tom, že o místa kantorů byl velký zájem.

V roce 1800 získal místo kantora Šebastián Brix, který místo dostal i proto, že se zavázal vykonávat funkci obecního písaře. Ze záznamů o první staroměstské škole víme jen to, že už v roce 1790 byla budova pro vyučování nezpůsobilá, neboť v její třídě, která mohla pojmout 90 žáků, se jich tísnilo 140 i více. Z toho důvodu byla vedena dlouhosáhlá jednání o stavbě nové školní budovy. Jednání končí v roce 1824, kdy byla postavena nová škola. Stavbu provedl za 3594 zlatých krajský zednický mistr Felix Tomášek.

Školní budova č. 1 (dnes již zbořená) byla sice nová, ale už v roce 1838 byla její kapacita nedostačující, takže byla prováděna přístavba hospodářských místností. Až do roku 1875 byla škola jednotřídní. Ve třídě se nacházelo 16 lavic. V budově byl též byt učitele (tehdy rektora), záchody, hospodářské místnosti a ve dvoře chlév pro jednu krávu. Kronikář a nadučitel Karel Prošek píše: „Celá školní budova byla z tvrdého materiálu vystavena, proti ohni pojištěna. Zdě byly vůbec bíle olíčeny.“

Prostor před školní budovou byl neustále znečišťován, protože se zde pásly husy, zastavovaly se koňské povozy s prasaty, která zde volně vypuštěná ryla. Proto se roku 1876 obrátil správce školy Karel Prošek na obecní radu, aby byla před školou zřízena oplocená zahrádka. Odpověď výboru obce byla stručná: „… Kdo zahrádku míti chce, ať si ji sám provede.“ A tak v březnu téhož roku je požádán pan Isidor May, majitel místního cukrovaru, a jeho správce Karel Schweder, aby škole pomohli. Oba projevili ochotu, správce ještě poslal tesaře a plot z borového dřeva byl brzy hotov.

Čtěte také: Fasády s šedými prkny a šedými okny – inspirativní galerie

V červenci 1874 bylo započato s přístavbou druhé učebny. Trvala do října 1874, ale vyučování v ní začalo až ve školním roce 1875/76. Ale už v roce 1880 se obecní rada usnesla, že dvoutřídní škola by měla být rozšířena na trojtřídní za předpokladu, že bude rozšířena školní budova. Nic netrvá věčně… Ve dvou třídách se totiž v zimním období tísnilo až 450 žáků.

Protože však obecní rada neměla dostatek peněz, došlo jen k dílčím úpravám bytu nadučitele, světničky pro podučitele a úpravě komínů, půdy a hospodářských prostor ve dvoře. V roce 1884 došlo k velkému krupobití, takže se obecní výbor rozhodl, že pro nedostatek peněz se musí s další stavbou počkat. Ale již v prosinci 1885 byla podána žádost na zemský fond, aby bylo obci zapůjčeno 20 000 zlatých.

V roce 1886 navštívil školu c.k. okresní školní inspektor Josef Štrommer a jednal i s místní obecní radou o rozhodnutí zemské školní rady, aby bylo započato se stavbou školní budovy, protože není možné situaci odkládat “ a obci poshověti.“ Začalo jednání o pozemku, který byl v sousedství stávající školy a který vlastnil velkostatek z Uherského Hradiště.

Zdlouhavé jednání nakonec vedlo obecní radu k rozhodnutí, že se nebude stavět nová škola, ale stávající dvoutřídní budova bude nastavena. Nástavbou tří učeben měla být škola pětitřídní. Toto usnesení z 8. června 1887 se začalo plnit velmi brzy. Zemská školní rada byla požádána, aby povolila ukončení školního roku 13.

„Dne 13. června v pondělí r. 1887 shromáždili se učitelé, místní školní rada a obecní představenstvo dopoledne před 8. hodinou jako na rozloučenou s Budova č. 715 budovou školní, aby takto společně do farního chrámu Páně v Uherském Hradišti se odebrali a při mši sv. na Bohu žádali, aby zamyšlenému důležitému dílu svého požehnání dal, dělníky od neštěstí chránil a dáti ráčil, by stavba šťastně se započala, pokračovala a dokončila.“

Čtěte také: Konstrukce dřevěných fasád

Školu postavil stavitel Schaniak z Uherského Hradiště. Stavba byla dokončena koncem října 1887. „Poslouchejte, dítky milé, učitele své ušlechtilé, neb tak zákon boží káže, vás učením ctnostmi váže. Rok 1887 - bohužel tři učitelská místa zůstala neobsazena, takže vyučování probíhalo pouze ve dvou třídách. Vyučovali: nadučitel Karel Prošek a podučitel František Polášek.

V té době bylo ve škole v první třídě ve dvou odděleních 239 žáků, v druhé třídě ve dvou odděleních 265 žáků. Celkem měla škola 504 žáky. V roce 1893 už do školy chodilo 640 žáků. Školní kronika zaznamenala dosti podrobně chod školy, takže se dovídáme: že 3. 10. bylo vzpomenuto jmenin Jeho Veličenstva Františka Josefa I., že 15.12. zaslala paní Helena Mayová dětem šest párů bot a šest párů střevíců že 14. 4. nebylo odpolední vyučování, protože v Uherském Hradišti hořelo a bylo nebezpečí, že požár zasáhne i Staré Město, že v hodnocení na konci školního roku 30 žáků prospělo velmi dobře, 55 dobře, 82 dostatečně, 61 sotva dostatečně a 82 nedostatečně.

V roce 1889 byly zřízeny dvě třídy v domě obchodníka pana Fr. Weebera. Za pronájem dvou učeben a příslušenství platila obecní rada 240 zlatých ročně. Od tohoto roku se vyučovalo na třech místech a mohlo být zrušeno polodenní vyučování v první a druhé třídě. To už jsou rozděleny páté třídy na chlapeckou a dívčí. Za práci, kterou pro školu a nově zřízené učebny vykonal, dostal za odměnu nadučitel František Lehrich 2 metry bukového dříví.

V roce 1900/1901 měla škola celkem 655 žáků - 285 chlapců a 370 dívek. Třídy byly smíšené vždy po dvou - A a B. Pouze páté třídy, které byly též dvě, byly rozděleny na dívčí a chlapeckou. Celkově bylo v prostorách školy, na Palánku a u Weeberů deset tříd.

Výstavba nové školní budovy

Školní rok 1902/03. V roce 1901 bylo započato se stavbou nové školní budovy. Podařilo se tak naplnit záměr z roku 1884 - postavit novou školní budovu vedle budovy stávající. Rozpočet na novou školu byl 64 000 K. 29. března 1901 byly položeny základy. Ve druhé polovině června 1901 byla budova zastřešena. V další práci se pokračovalo až v roce 1902 s odůvodněním, že budova musí řádně sednout a vyschnout.

12. července 1902 byl uložen do skleněné schránky a potom do plechové krabice pamětní list, který byl umístěn do báně střechy. 30. srpna 1902 byly přemístěny na novou budovu věžní hodiny. Instalaci provedla firma E. Schaur z Vídně, která hodiny zhotovila a v roce 1887 instalovala na starou budovu č.1. V neděli 14. Pro Staré Město to byla velká událost a sláva. „Za jasného poněkud větrného podnebí o třetí hodině odpolední vedeno bylo žactvo sborem učitelským ze staré školy ke zdejšímu kostelu.

Za doprovodu místní kapelou hudební přistál celý průvod, daleko přes 4 000 hlav čítající, k nově postavené škole nesčetnými prapory a věnci ozdobené. Zde přítomni již byli předseda c.k. okresní školní rady, velectěný pan Zd. Wacha, c.k. okresní hejtman z Uherského Hradiště s velectp. Isidorem Mayem, majitelem zdejšího cukrovaru. Přede dveřmi školy stavitel p. Jedlička z Uherského Hradiště odevzdal předsedovi místní školní rady, ctp. Antonínu Kročovi, klíč od budovy školní.

Škola byla vysvěcena P. Fr. Perútkou, zároveň s ní byl vysvěcen kříž, který byl postaven u hlavní cesty na Špitálce. Děti po skončení slavnosti byly obdarovány uzenkou a rohlíkem. Vyučovat se začalo druhý den 15. Ve staré škole bylo 5 tříd, v nové budově též 5 tříd, kabinet, sborovna a školníkův byt. Byly zrušeny třídy na Palánku a též byly zrušeny třídy na Weebrovém. Na Palánku byl zřízen obecním zastupitelstvem obecní chudobinec. Brzy po otevření školy byla zřízena kuchyň s jídelnou, kde se vařily obědy pro chudé žáky.

Polévkový ústav a podpora žáků

„Polévkový ústav“, jak se tato sociální činnost nazývala, byl financován paní Helenou Mayovou. Obec zajišťovala místnost a otop. Vydávání obědů začalo 5. prosince 1902. 70 žáků denně dostávalo polévku s krajícem chleba, v úterý uzenku a v pátek buchtu. Vaření obstarávala školnice Magdalena Kozáková za měsíční plat 12 K. Kronikář vyzdvihuje stravování žáků, protože to byl výjimečný čin.

Polévkový ústav ukončil svoji činnost 4. dubna 1903, ale již 1. října 1903 byl znovu obnoven. To se opakovalo každý rok. Obědy se podávaly vždy v zimě, kdy bylo ve škole nejvíce dětí. 1. října 1903 byl pozván fotograf z Brna, který měl za úkol vyfotografovat obě školní budovy a stravování žáků. Fotografie byly odeslány zemskou školní radou na výstavu do Petrohradu.

10. prosince 1904 byl doručen škole čestný diplom a bronzová medaile od pořadatelů petrohradské výstavy - za řádné zřízení polévkového ústavu při škole. Výraznou pomoc škole zabezpečovala po mnoho let rodina Mayů. Vždy o Vánocích věnovala dětem oblečení, v průběhu roku vypomáhala pomůckami, úpravami školy a okolí a financovala stravování žáků.

Nejvíce žáků chodilo do školy v zimě. Na jaře a na podzim dostávali žáci úlevy. Učitelé ale úlevy nelibě nesli, protože žáci velmi obtížně zvládali učební látku a vyskytovaly se velmi závažné problémy s jejich chováním. Po době úlevy žáci nepřišli hned 1. listopadu, ale přidávali si obyčejně půl nebo celý měsíc. Učitel mohl napomínat, vyšetřovat - vše bylo možno.

V roce 1906 byla škola rozdělena na pětitřídní školu chlapeckou a pětitřídní školu dívčí. Obě školy měly celkem 814 žáků, chlapců bylo 370 a dívek 444. Zájem o školní výuku byl veliký, takže ve školním roce 1907 musely být znovu obnoveny dvě třídy na Palánku, kam začalo docházet 98 žáků. Navíc 11 žáků docházelo do německé obecné školy v Uherském Hradišti. Kronikář se netajil svým rozhořčením a kritizoval rodiče těchto žáků za nedostatek národní hrdosti.

V roce 1907 se začalo uvažovat o přístavbě školy. V zahradě měla být vybudována kuchyně s jídelnou a koupelna pro žáky. Komise, která budovu prohlédla, konstatovala, že přístavba je nemožná, takže z plánů sešlo. V roce 1909 jsou uvolněny místnosti v chlapecké škole a vyvařování obědů se přesunulo na Palánek.

Již v roce 1910 se usnesla školní rada, že kromě knih budou dostávat žáci všechny pomůcky. Učitelé si slibovali, že tímto opatřením se zvýší počet žáků, kteří budou do školy řádně docházet. Protože žáků nadále přibývalo, začalo se v roce 1911 uvažovat o stavbě třetí školy. Situace byla naléhavější i proto, že zemskou školní radou byla povolena 6. třída. Snahou vedení školy bylo zřídit ve Starém Městě pokračovací školu pro živnostenský dorost a pokračovací školu rolnickou. Zůstalo ale pouze u plánů, protože předpokládaná stavba nebyla zabezpečena finančně.

Dopad 1. světové války na školství

V roce 1914 bylo rozhodnuto, že v září bude zakoupen pozemek a v dalším roce začne stavba. V novém školním roce 1915/16 měly chodit děti do nové školy. Zasáhla 1. světová válka. Dva učitelé školy Fr. Kroutilík a Lad. Buček rukují na vojnu. První světová válka se podepsala na životě obce i školy.

Žáci kromě sběru chroustů sbírají i válečné kovy - měď, mosaz. Na škole je výrazný pohyb učitelů. Někteří odcházeli jako výpomocní úředníci do Uherského Hradiště. Třídy byly slučovány, některé učebny sloužily jako ubytovny pro uprchlíky. Usnesení o stavbě další školní budovy se nerealizovalo. Obědy se dále vydávaly, ale ne už ve škole, ale v domě na Klečkovém v Jezuitské ulici.

Od roku 1916 se polévky pro 150 dětí ze Starého Města a Rybáren vařily v hostinci u Nováků. V zimě chybělo uhlí, takže vyučování postupně probíhalo pouze v jedné budově - střídavě chlapci a dívky. Druhá budova sloužila jako útočiště běženců z Haliče. Koncem války byly odvezeny kostelní zvony a dokonce i zvonek ze školy.

Když skončily válečné útrapy, vracel se do staroměstských škol normální život. 19. února 1921 bylo provedeno sčítání lidu. V chlapecké škole bylo celkem 415 žáků, v dívčí škole 464 žákyň. Celkem bylo na obou školách 879 žáků. V roce 1921 zemská školní rada v souladu s moravským zemským výborem povolila, aby ve Starém Městě byla zřízena smíšená měšťanská škola a aby se ihned otevřela první třída. Další třídy měly postupně přibývat.

Pro měšťanskou školu však nebyly místnosti. Řídící učitel J. Šindler navrhoval, aby učebny byly umístěny do obecního hostince na radnici. Místní školní výbor tuto myšlenku podporoval, ale zvedla se vlna odporu. Měšťanská škola měla svou učebnu ve škole chlapecké. 879 žáků se učilo ve třech budovách - ve škole chlapecké, škole dívčí a ve třech třídách na Palánku. Stavba nové školní budovy byla nutností.

Modernizace a rozšiřování škol

Vše se změnilo v roce 1923. Na podzim se začalo se stavbou. Do zimy byla hrubá stavba i se střechou hotova. V roce 1925 byla škola dokončena jako škola měšťanská a chlapecká. Dostala číslo domu 1000. Správou školy byl pověřen definitivní učitel František Tyllich, který vystřídal řídícího učitele Jana Šindlera. Ten odešel do důchodu.

Starostou v té době byl Matouš Novák, v říjnu 1924 byl zvolen nový starosta František Bříštěla. I když Staré Město mělo od roku 1925 tři školní budovy, kapacita škol nedostačovala. Je pravda, že třídy na Palánku byly definitivně zrušeny. Musely být ale rušeny odborné učebny, kreslírna, učebna pro ruční práce, aby bylo dostatek tříd. Budova číslo 1 mezitím chátrala a byla udržována pouze jednoduchými opravami.

Úsilí škol a jejich výchovná práce ale nebyla lehká a narážela mnohdy na nepochopení. Školy byly napadány a jejich výchovné úsilí sráženo. Kronikář např. zaznamenal výrok člena místní školní rady, „že jest mu milejší obecní býk jak oba nadučitelé.“ I přesto měly školy nezastupitelné místo v obci. Díky svému osvícenství dokázaly prosadit, že obecní rada pravidelně pojišťovala žáky proti úrazu, že školy mnoho let budovaly školní knihovnu, že řadu let dostávali nemajetní žáci zdarma pomůcky.

Pro nemajetné žáky bylo určeno i podávání polévek. V roce 1925 místní školní rada odsouhlasila, že škola bude mít svého školního lékaře. Stal se jím Dr. Josef Hůla. Obecní rada mu vyplácela mzdu 3000 Kč ročně. Pravidelné prohlídky žáků až čtyřikrát ročně byly samozřejmostí. Život školy běžel dál. V žádném případě školy nebyly ve vzduchoprázdnu. V jejich práci se odrážel život rodičů dětí a celé společnosti. Ustálil se počet žáků. Přibývalo těch, kteří odcházeli na gymnázium do Uherského Hradiště.

Na tom měla zásluhy i staroměstská škola, která dokázala podchytit talentované žáky a přesvědčit rodiče o vhodnosti dalšího vzdělání jejich potomků. Odcházeli a přicházeli další učitelé. Největší změny byly po skončení 1. světové války a vzniku republiky, kdy počty učitelů přibývaly. Bylo to přirozené, protože postupem doby se třídy dělily na třídy s menším počtem žáků. Tak např. v roce 1926 přichází jako učitel na chlapeckou školu Art. Zelnitius, který se věnoval archeologii a pro St. Město a československou vědu zachránil nesmírně cenné nálezy z dob Velké Moravy. Zasloužil se o organizovaný archeologický výzkum ve Starém Městě.

Stavba kostela svatého Josefa

Kulturní dědictví obce představuje římsko-katolický kostel svatého Josefa, stavěny v čistém slohu románském, zbudován byl v létech 1902 až 1903 a první sokolovna postavena na Frýdecku v roce 1929.

Památní spis založen při stavbě nového kostela ve Starém Městě u Frýdku za příčinou svěcení a postavení kříže na kostelní věži dne 10. září 1902 Roku jedentisíc devět set dva. Za panování Jeho cís. a král. vp. Veličenstva nejj. císaře a krále Františka Josefa I., když při vys. c. k. zemské vládě slezské Jeho Excellemce Josef hrabě Thún praesidentem, při vys. zemském sněmu a výboru slezském Jeho Excellence Jindřich hrabě Larisch - Moennich zemským hetmanem a při c.k. okr. hejtmanství ve Frýdku p. Theodor Jelen okresním hejtmanem byl, pak jeho Eminence Nejd. P.Dr. Jiří Kopp kardinálem a knížearcibiskupem vratislavským byl a generálním vikářem důst. P. Kollek, za duchovní správy důst. P. Ondřeje Kučzery arcikněze a faráře ve Frýdku, k jehož farnosti obec Staré Město přifařena jest a kaplanů P. Stanislava Weissmanna a Ludvíka Janíka a za úřadování obecního starosty Frant. Malchara domkaře a předsedy místní školní rady, obecních radních Frant. Gřunděla rolníka, Jana Kročka rolníka, Ignáce Žišky domkaře a hostinského, obecních výborů : p. Julia Lipavského arciv. nadlesního, Frant. Moškoře rolníka Jos. Moškoře rolníka a hostinského, Frant. Muchy nadučitele, Jos. Hučky rolníka a mlynáře, Jos. Kubale rolníka, Jos. Veličky chalupníka, pak Frant. Botora chalupníka, pak Jana Guckého obec. tajemníka a rolníka, Jos. Ševčíka obec. pokladníka a chalupníka a Ant. Bužgy obec. posla a kostelníka, byla stavba výš jmenovaného kostela dle nákresů a rozpočtu, které pan Hanuš Pohl stavitel ve Frýdku ze dne 6. března 1902 čís. 3434 vys. c. k. zemskou vládou slezskou schváleny byli, dle usnesení obecního výboru ze dne 1. dubna 1902 jmenovanému staviteli p. Hanušovi Pohlovi z Frýdku zadána a dne 9. Vrchní dohlídku při této stavbě vykonával p. arcivévodský stavební rada a architekt Albin Theodor Prokop z Těšína. Veškerý náklad na tento kostel bude obnášeti asi 70 000 korun. Obec měla na tuto stavbu pouze asi 8 000 korun základního kapitálu. K tomu účelu půjčila sobě obec 50 000 korun od Frýdecké spořitelny. Stavbu řídil p. Frant. Votrůbec stavbyvedoucí u jmenovaného stavitele. Zednický polír Vincenc Klečka z Trnávky na Moravě a tesařský polír Josef Frýdl z Libhoště. Prácí klempířskou provedl p. O. Friedrich klempíř z Frýdku. Kříže na kostelní věže zhotovil p. Arnošt Schneider z Frýdku. Nový tento kostel byl vedle doposud stojící kapličky, ve které se také služby Boží odbývali a která v roku 1765 zbudována byla.

K místnímu popisu dlužno poznamenati, že zde jest dvoutřídní národní škola pro oboji pohlaví pod vedením nadučitele p. Frant. Muchy a podučitele Viléma Poláka. V této škole vyučovalo se v roku 1902 123 školních dítek. Kromě toho navštěvovalo asi 120 dítek obecnou a měšťanskou školu ve Frýdku a Místku. Obec Staré Město má také svůj vlastní v roku 1894 založený katolický hřbitov. Také pozůstává zde spolek dobrovolných hasičů v roku 1890 založený a roku 1895 dle stanov uskutečněný, čítaje 42 členů, kterému obec v roce 1901 skladiště pro hasičské nářadí vystavěla. V tomto roce byli příkopy kolem cesty ke Skalici vydlažděny a cesta náležitě zvýšená.

Doprava a hospodářství Starého Města v roce 1902

O povaze roku dlužno podotknouti, že byl celkem úrodný, ačkoliv se všechny polní plodiny o tři týdny později sklidili než v letech předešlých pro deště a zimy. Také byli v tomto roce veliké povodně a sice dne 19. Valuta byla od roku 1892 rakouská korunová měna, kdežto dříve se zlatých rak.

Současné zajímavosti ve Starém Městě

Aquapark Uherské Hradiště je ve vzdušné vzdálenosti 3 km od obce Staré Město. Aquapark Uherské Hradiště je skvělé místo pro vodní radovánky, plavání a relaxaci.

KOVOZOO Staré Město se nachází v zajímavém a netradičním prostředí zrekonstruovaného areálu bývalého cukrovaru ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Spatříte zde mnoho jedinečně propracovaných zvířat v životní velikosti vyrobených z kovového odpadu. Svojí propracovaností a dokonalostí překvapují mnoho našich návštěvníků. V současné době KOVOZOO obývá více než 222 zvířat a stále se rozrůstá.

Sportpark Rybníček Staré Město nabízí spoustu zábavy. Rozhledna Šrotík - Maják je originální rozhledna, postavená v roce 2008, je součástí areálu firmy, která zpracovává odpady ve Starém Městě. Věž vypadá jako maják a dokonce i její okolí připomíná přístav, kterému chybí jen moře.

tags: #fasada #zst #staré #město #historie

Oblíbené příspěvky:

• průvodce kovovými obklady
• Levná a pevná podlaha z OSB
• kompletní návod na dlažbu
• výhody a použití ochranných profilů na rohy
• vzory a postup pokládky dlažby