Difúzní fólie a jejich reakce na oheň v kontextu požární bezpečnosti staveb

Pojistné hydroizolační fólie tvoří klíčovou ochrannou vrstvu střešní konstrukce. Jsou umístěny pod střešní krytinou a jejich úkolem je zabránit vniknutí vody, sněhu či prachu do podstřešních vrstev a zároveň umožnit odvod vlhkosti z tepelné izolace.

Typy difúzních fólií a jejich vlastnosti

Difúzní fólie slouží jako slabě paropropustná doplňková hydroizolace, zatímco absorpční fólie slouží jako antikondenzační podstřešní doplňková hydroizolace k ochraně podstřešních konstrukcí, tepelných izolací a podstřešních prostor před vlhkostí z deště a sněhu, před prachem a sazemi.

Vysoce paropropustné membrány

• Difflex Thermo ND: Vysoce pevné třívrstvé membrány pro přímé pokládání na krokve nebo tepelnou izolaci.
• Rewasi Top UV+: Univerzální vysoce paropropustné membrány se zvýšenou pevností a teplotní stabilitou až do +100 °C. Jsou vhodné zejména pod tmavé a kovové krytiny, které se při slunečním záření silně zahřívají.
• Difflex Convec: Speciální varianta určená pro střechy s plechovou krytinou, s integrovanou akustickou a tepelně izolační vrstvou.
• Meta Tre: Separační rohož určená jako mezivrstva pod kovové a titanzinkové krytiny.
• TYVEK® Solid: Membrána pro univerzální použití s vysokou propustností vodních par.
• VENTIA QC: Difuzní střešní membrána nejvyšší třídy, třívrstvá, s plošnou gramáží cca 230 g/m2. Vyznačuje se velmi vysokou mechanickou pevností a vysokou paropropustností (součinitel Sd=0,04 m). Je vyrobena ze tří vrstev - dvou vrstev netkané polypropylenové textilie a difúzního filmu.
• Jutadach 135: Vhodný pro šikmé střechy bez bednění, jako kontaktní nebo nekontaktní fólie.
• JUTADREN 500g: Čtyřvrstvá podstřešní membrána je vysoce difúzní materiál, který se skládá z difúzního filmu, dvou vrstev polypropylenové textilie a drenážní polypropylenové vrstvy. Použít lze jako kontaktní hydroizolace zvláště pod kovové falcované krytiny.
• JUTADACH 150g: Třívrstvá pojistná hydroizolace v šikmých střešních systémech, možno použít jak na bednění tak tepelnou izolaci. Odvádí vodní páry z konstrukce ven, vytváří uzavřený systém pro tepelnou izolaci, která je chráněna před deštěm, sněhem, prachem a vlhkostí.
• JUTADACH MONOLITIC PROFI 2AP 160g: Vysoce difúzní robustní podstřešní membrána pro nižší sklony střech. Je vyrobena ze tří vrstev - dvou vrstev netkané polypropylenové textilie a difúzního filmu.
• Tondach Fol Mono DT 180 g: Difúzně otevřená monolitická pojistná hydroizolace se dvěma integrovanými lepicími páskami pro dvouplášťové šikmé střechy bedněné. Inovované neporézní fólie systému Tondach se dvěma aktivními membránami dlouhodobě a bezpečně chrání další střešní konstrukce.
• JUTA JUTADACH 150: Difuzní kontaktní fólie, na bednění, izolaci.
• VENTIA BRONZE TT: Difuzní střešní membrána s třívrstvou konstrukcí a plošnou gramáží asi 130 g/ m2. Vyznačuje se vysokou paropropustností a uspokojující pevností. Je určena také na střechy s prkenným bedněním.
• VENTIA GUARD 50: Dvouvrstvá střešní membrána s vrstvou termoplastického polyuretanu (TPU DAXALL®), který se vyznačuje velmi vysokou odolností proti škodlivým účinkům UV záření a vlivu extrémně vysokých teplot.

Aplikace difúzních fólií

Fólie je určena pouze pro větrané nebedněné šikmé střešní systémy a slouží jako náhrada plného podbití s hydroizolační vrstvou. Podstřešní fólii lze použít pro větrané šikmé střešní systémy a zejména pro větrané bedněné šikmé střešní konstrukce (s ventilační vzduchovou mezerou i pod bedněním).

Montážní pokyny

1. Fólie se aplikují horizontálně přímo na krokve, vazníky či jinou nosnou konstrukci, jejíž vzdálenost nesmí být větší než 1,4 m.
2. Fólie se nesmí aplikovat přímo na bednění nebo jiný podklad, ani přímo na tepelnou izolaci.
3. Fólie se nesmí stranově otočit. V případě obrácení fólie se její hydroizolační schopnost snižuje.
4. Pokud dojde k dotyku fólie s podkladem, ztrácí fólie hydroizolační schopnost, která je založena zejména na povrchovém napětí, tzv. stanovém efektu.
5. Při aplikaci na bednění je nutné pod bedněním vytvořit funkční ventilační mezeru. Není vhodné po fólii na bednění chodit.
6. V případě, že jen u přesahu střechy směrem k okapu je fólie podložena bedněním (ostatní plocha fólie leží přímo na krokvích), nesmí vznikat "schod" (rozdílná výšková úroveň) mezi plochou fólie na krokvích a plochou fólie na bednění u přesahu střechy. To se řeší buď zapuštěným bedněním do krokví nebo navýšením výšky krokve vyrovnávací latí.
7. Fólie se aplikuje vždy stranou netkané textilie směrem do vnitřního prostoru objektu. Pokládka začíná u okapu a postupuje směrem k hřebeni.
8. Horizontální i vertikální překrytí je podle sklonu střechy. Délková napojení (vertikální přesahy) se provádějí nad krokvemi (pod kontralatěmi).
9. Fólie se připevňuje nekorodujícími hřeby s plochou hlavou nebo sponami mechanické sešívačky (a to vždy buď kryté přesahem dalšího pásu nebo kontralatí). Fólie se dále zajišťují kontralatěmi, které vymezují výšku horní ventilační mezery.
10. Při montáži jednotlivých pásů nesmí dojít k jejich přepnutí či šikmému napnutí tak, že by na materiálu vznikly "vlnky".
11. V dolní části střechy u okapu je vhodné hranu fólie kombinovat s okapničkou.
12. Střešní krytina musí obsahovat ventilační prvky dostatečné kapacity dle pokynů výrobce krytiny.
13. Dle platných norem musí být umožněna dostatečná cirkulace vzduchu pod krytinou i pod fólií - zajištěny funkční ventilační mezery. Všechny otvory pro vstup i výstup vzduchu musí být zabezpečeny proti vnikání živočichů.
14. V případě použití chemické impregnace na dřevo (popř. dalších chemikálií), tyto chemikálie mohou ovlivnit vlastnosti některých fólií. V tomto případě kontaktujte výrobce.
15. Odvětrání ve vrchní části střechy lze provést použitím ventilačního paropropustného pásu v hřebeni nebo jej řešit ventilačními prvky v krytině (větrací tašky, větrací hlavice apod., popř. v extrémních podmínkách ventilační turbíny např. Lomanco) v blízkosti hřebene či nároží.
16. Odvětrání je nutné provést v každém pásu mezi kontralatěmi a výstupovou mezeru překrýt pruhem fólie.

Požární bezpečnost staveb a reakce na oheň

Dle požární bezpečnosti staveb v ČR jsou z hlediska hořlavosti hodnoceny stavební hmoty v pěti stupních hořlavosti. Nezáleží na tom, zda stavební hmotu tvoří výrobek nebo je jen jeho součástí.

Třídy reakce na oheň (evropská klasifikace)

Klíčovou klasifikací hořlavosti stavebních výrobků v celoevropském měřítku jsou třídy reakce na oheň. Reakce na oheň je ukazatel toho, jak výrobky přispívají svou hořlavostí k rozvoji a intenzitě vznikajícího požáru (na rozdíl od požární odolnosti stavebních konstrukcí vystavených plně rozvinutému požáru). Výrobky jsou nejčastěji na základě kombinace několika malorozměrových laboratorních zkoušek klasifikovány dle evropských norem do jedné ze sedmi tříd s označením A1, A2, B, C, D, E nebo F. Stupnice charakterizuje výrobky od třídy A1, jakožto zcela nepřispívající k požáru, po třídu F, jakožto výrobky výrazně se podílející na rozvoji a intenzitě požáru.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

Doplňková klasifikace

Společně s třídou reakce na oheň A2 až D (popř. E) bývá u výrobků uváděna a v požární legislativě požadována tzv. doplňková klasifikace vyjadřující intenzitu vývoje kouře (s1, s2 nebo s3; „s“ z angličtiny jako „smoke“) a plamenně hořících kapek (d0, d1 nebo d2; „d“ z angličtiny jako „droplet“). Vyšší číslo u klasifikace „s“ nebo „d“ znamená vyšší míru tvorby doprovodných komponentů hoření (kouře, kapek).

Přehled evropských tříd reakce na oheň

Národní požárně technické charakteristiky

V požárně bezpečnostním řešení se lze často setkat jednak s evropskou a jednak s národní požárně technickou charakteristikou.

Index šíření plamene (is)

Tato ryze národní charakteristika udává rychlost v milimetrech za minutu, s jakou se plamen šíří po povrchu stěn a stropů či podhledů; ve starších legislativních dokumentech se lze setkat i s požadavky na index šíření pro podlahové krytiny např. v chráněných únikových cestách. Indexem šíření je často striktně omezeno použití stavebních výrobků pro určité typy staveb, a to v projektových normách požární bezpečnosti staveb řady ČSN 73 08xx. V určitých případech je požadován i nulový index šíření (tj. nešířící plamen, is = 0 mm/min.), a to např. pro povrch požárních pásů na fasádě, obvodové stěny nacházející se v požárně nebezpečném prostoru, povrch hořlavého kontaktního zateplovacího systému, vnitřní povrchy na chráněných únikových cestách či výplně zábradlí balkonů či lodžií vyšších staveb. Indexem šíření jsou omezeny též povrchy v prostorech s vyšší koncentrací osob (požární úseky skupiny U1 a U2 dle ČSN 73 0802) a lze se tak setkat např. s omezením is ≤ 50 až 100 mm/min. Index šíření je zkoušen dle české zkušební požární normy ČSN 73 0863 a pro určitou skupinu převážně dříve používaných stavebních výrobků lze event. využít hodnotovou požární normu ČSN 73 0822.

Odkapávání stavebních hmot

Odkapávání stavebních hmot je rovněž ryze národní charakteristika eliminující jednak ohrožení osob či zvířat při evakuaci a jednak možnost rozšíření požáru hořící taveninou. Odkapávání hmot je zkoušeno dle české zkušební požární normy ČSN 73 0865. Striktní zákaz použití hmot, které v případě požáru (resp. při požární zkoušce) odkapávají, uvádí opět projektové požární normy, a to zejména v prostorách určitých typů únikových cest, prostorách s velkou koncentrací osob, ve stavbách zdravotnických zařízení, stájí zemědělských zvířat apod.

Třídy reakce na oheň jsou používány jako nástroj pro přímé legislativní omezení určitých výrobků ve stavbě. Třídu reakce na oheň pro vybrané stavební výrobky lze bez nutnosti nákladného zkoušení klasifikovat s využitím informativní přílohy v ČSN 73 0810.

Čtěte také: Využití voděodolné překližky v nábytkářství

Čtěte také: Volba dveří: Laminátové nebo fóliové provedení?

tags: #folie #difuzne #nepropustna #reakce #na #ohen

Oblíbené příspěvky:

• Vše, co potřebujete vědět o příkopovém žlabu J
• Zjistěte vše o bungalovech s Ytongem
• Možnosti realizace OSB podlah v Liberci
• Jak vybrat vrut pro pevné spoje
• Výroba betonové tykve