PergolyFóliová vrstva střechy: Informace o typech, vlastnostech a dlouhodobé funkčnosti
Střecha je klíčovou součástí každé stavby a její životnost zásadně ovlivňuje ochranu domu před povětrnostními vlivy i vlastní komfort bydlení, ať už se rozhodneme podkroví obývat, či ho nechat volné. V minulosti se technici setkali s velmi zajímavým případem zatékání do šikmých střech bytových domů, což poukázalo na důležitost správné volby a instalace fóliových vrstev. Podstřešní difuzní fólie je velmi důležitou součástí skladby střechy, zajišťuje funkci sekundárního odvádění vody, jedná se tedy o doplňkovou hydroizolační vrstvu (DHV). V praxi bývá tato nejlehčí a nejlevnější součást střešního systému velmi často a neprávem podceňována. Právě tato část střešního souvrství totiž rozhoduje o dlouhodobé životnosti střechy a pohodě obyvatel domu.
Typy a funkce fóliových vrstev
Primární funkcí podstřešní fólie je vodotěsnost a její kvalita z dlouhodobého hlediska představuje nejvyšší riziko pro majetek, spotřebu energií a pojištění. Vybrané typy fólií můžeme použít pro mechanické kotvení, vakuový systém, lepení i přitížení dalšími vrstvami. Střešní systém je doplněný o kompletační a tvarové prvky, které dotváří celkový dojem střechy. Vzhled střechy lze díky speciálním tvarovkám imitovat do vzhledu plechové falcované krytiny. Hydroizolační fólii si můžete vybrat z několika barevných variant a z několika různých tlouštěk. Na trhu najdeme mikroporézní membrány, monolitické membrány a TPU/PUR membrány, které se dle jejich mezního sklonu většinou používají v běžných či nepříliš namáhaných konstrukcích. Existují pak i speciální.
Důsledky nekvalitního výběru
Důsledky nekvalitně vybrané podstřešní fólie mohou mít za následek sníženou funkci tepelné izolace, resp. její neúčinnost, která se projeví ve zvýšených nákladech na topení. Dále se ve střeše mohou objevit plísně a hniloba, které ohrožují zdraví obyvatel domu. V neposlední řadě hrozí zatečení vody do obytných prostor. Bohužel se často setkávám s tím, že pro zhotovitele či investora stavby je pro výběr daného typu jediné kritérium cena, případně jen plošná hmotnost výrobku. To je zásadní chyba. Pro výběr použitelné podstřešní membrány (DHV) jsou totiž rozhodující její technické vlastnosti, nikoliv plošná hmotnost, a z nich pak vyplývající možnosti použití fólie v příslušné třídě těsnosti či pro určitou funkci.
Stavební patologie a testování fólií
Vady a poruchy se vyskytují kolem nás a je nutné se s nimi nějak vyrovnat. Patologické jevy ve stavebnictví jsou čím dál tím častější, čím dál tím složitější a jejich řešení je čím dál tím dražší. Hlavním předmětem stavební patologie je výzkum čtyř složek nemoci: příčiny (etiologie), mechanismus vývoje vady/poruchy (patogeneze), strukturální změny stavebního systému (morfologie) a důsledky těchto změn ve formě funkčních a estetických projevů.
Průzkum funkčnosti difuzních fólií
V nedávně době byly provedeny testy „v terénu“, kdy nezávislý odborník odkryl 30 střech, aby mohl provést důkladné testy vodotěsnosti na podstřešních difuzních fóliích. Nyní bylo prozkoumáno dalších 6 střech, čili celkem studie obsahuje testy 36 střech, které prošly procesem stárnutí ve skutečných podmínkách každodenního používání. V rámci testování bylo zkoumáno 17 střech s materiálem Tyvek® instalovaným před více než 20 lety a 19 střech s vícevrstvými nebo zátěrovými podstřešními difuzními fóliemi instalovanými před 5 až 10 lety. Firma DuPont nebyla do procesu přímo zapojena a nijak tudíž neovlivnila výběr střech nebo vzorků, které měly být testovány, ani nefiltrovala nebo neupravovala výsledky. Výsledky toho testu jsou přímo šokující: Tyvek® po více než 20 letech ve střeše je funkční v 94 %, zatímco levných podstřešních fólií je po méně než 10 letech funkčních pouze 21 %.
Čtěte také: Materiály pro vyrovnání nerovností pod OSB
I když nezohledníme rozdílné stáří (vzorky Tyvek® byly podstatně starší než jiné používané produkty), jsou podstřešní difuzní fólie Tyvek® na základě tohoto testu nejspolehlivější co do zásadních vodotěsných vlastností, zatímco u alternativních podstřešních difuzních fólií je oprávněný důvod pro znepokojení. Výsledky testu potvrzuje i další praktický příklad. Přímo unikátní reálný test, kdy díky náhodě, byla na jedné střeše použita vícevrstvá fólie 135 g/m2 a zároveň také Tyvek® Solid. Primární volbou zde byla vícevrstvá fólie, kvůli chybějícímu materiálu však byla narychlo použita i jedna role Tyvek® Solid. Jedná se o střechu instalovanou v roce 2002. Na tomto konkrétním příkladu je vidět srovnání fólií v jedné střeše = za stejných podmínek. Ať už byly podmínky jakékoliv, pro obě fólie ležící vedle sebe v jedné střeše byly stejné. Fotka prokázala jasný rozdíl v kvalitě fólií.
K datu 24.8.2012 bylo do průzkumu zahrnuto celkem 62 zkušebních vzorků. U 47 vzorků se jednalo o konstrukční typ fólie mikroporézní. Dále bylo v souboru 13 vzorků mikrovláknitých a 2 vzorky monolitických difúzně propustných fólií. V souboru vzorků jsou zastoupeny výrobky od všech významných výrobců a dodavatelů těchto fólií. Cílem průzkumu nebylo zaměřit se na konkrétního výrobce, ale hlavním motivem bylo ověřit dlouhodobou funkčnost různých konstrukčních typů fólií při vystavení reálným podmínkám v konstrukci. Zastoupení konstrukčních typů ve vzorku přibližně odpovídá podílům jednotlivých typů fólií v prodeji v ČR.
Metodika zkoušení vodotěsnosti
Vodotěsnost fólií byla zkoušena ve dvou úrovních. Nejprve byla provedena orientační zkouška. Cílem orientační zkoušky bylo ověřit, zda je fólie vodotěsná při namáhání vodním sloupcem cca 5 cm. Fólie byla umístěna na hrdlo nádoby o průměru cca 30 cm, tak aby fólie vytvořila prohlubeň. Nalitím vody do vzniklé prohlubně byla fólie namáhána tlakem vodního sloupce cca 5 cm. Pokud voda nepronikla přes fólii během následujících 2 hodin, vzorek při orientační zkoušce vyhověl. Normová zkouška byla provedena podle ČSN EN 13859-1 [1] a ČSN EN 1928:2001 [2]. Normové zkušební zařízení je konstruováno tak, aby fólie byla namáhána vodou ze spodní strany. Zkušební těleso se proto umisťuje lícovou stranou dolů. Díky tomu lze pozorovat rub zkušebního tělesa a tak zaznamenávat případné průsaky. Zkušební tělesa se vystavují tlaku vodního sloupce 20 cm po dobu 2 h. Pokud u žádného ze tří zkušebních těles nedojde v této době k průsaku, vzorek vyhovuje třídě těsnosti W1.
Normové zkoušce odolnosti proti pronikání vody nevyhovělo 52 ze 62 zkoušených vzorků. Z toho 36 vzorků nevyhovělo ani při orientační zkoušce při působení vodního sloupce výšky cca 5 cm. Největší podíl nevyhovujících vzorků byl zjištěn ve skupině mikroporézních fólií s funkční vrstvou na bázi polypropylenu. Z celkového počtu 47 ks nevyhovělo 45. Mezi mikroporézními fóliemi je také největší podíl vzorků, které nevyhověly ani orientační zkoušce (33 ks ze 45 nevyhovujících). V případě fólií mikrovláknitých na bázi polyetylenových vláken nevyhovělo 7 ze 13 zkoušených vzorků. Laboratorní výsledky potvrdily, že nedostatečná těsnost zdaleka není problémem pouze jediné střechy popisované v úvodu článku.
Příčiny degradace fóliových vrstev
Degradace fólií je způsobena UV zářením a působením tepla. Většina vícevrstvých fólií je vyrobena z polypropylenu (PP), který je přirozeně citlivější vůči UV záření než polyetylen (PE). Podstatná je tloušťka funkční vrstvy a ne tloušťka fólie. Běžné vícevrstvé 100-200 g/m2 fólie mají tloušťku funkční vrstvy 11-45 mikronů. Tyvek® Solid (80 g/m2), či Tyvek® Supro (148g/m2) má tloušťku funkční vrstvy 220 mikronů, čili 6-20x větší než běžné vícevrstvé fólie. Pro zajímavost, lidský vlas má 50-100 mikronů.
Čtěte také: Asfaltové pásy a lepenka: Kompletní informace
Vliv UV záření a chemikálií
Doplňková hydroizolační konstrukce umístěná ve skladbě střechy je při montáži i při užívání střechy vystavena poměrně náročným vlivům. Podléhá změnám teplot, působení vlhkosti prostupující střešní skladbou, v době montáže po určitou dobu je přímo vystavena povětrnostním podmínkám a UV záření. I v dokončených domech bývá pod částí DHV světlo. Degradačně působí celé světelné spektrum, jeho ultrafialová část je sice nejagresivnější, materiály na bázi plastů ale musí být chráněny před celým spektrem, tedy i před odraženým zářením. Účinek světla je kumulativní, takže pokud materiál není v absolutní tmě, postupně se dosáhne limitního množství energie dopadlé na materiál.
DHV je obvykle v kontaktu se dřevem, které se u nás zatím běžně impregnuje proti působení škůdců. Impregnují se i latě nesoucí krytinu nad DHV. Část impregnace není v době montáže navázána na složky dřeva. Je normální, že v době, kdy je na střeše namontována DHV a latě zatím bez krytiny, zaprší. Impregnační roztoky obsahují pomocné látky, které mají usnadnit proniknutí impregnace do dřeva tím, že výrazně sníží povrchové napětí. Jestliže se tyto látky dostanou do vody stékající z krytiny na doplňkovou hydroizolační vrstvu, upraví povrchové napětí tak významně, že voda začne pronikat i do mezer a pórů, kterými by v čistém stavu nepronikla. To se stane osudným pro materiály, jejichž difúzní propustnost je založena na vytvoření „mikropórů“ ve funkční vrstvě.
Laboratorní analýzy degradace
Pro zkoumání poruch je důležité znát faktický stav porouchaného materiálu a současně mít k dispozici materiál stejný, ale neporouchaný (nebo alespoň co nejméně porouchaný). V tomto případě pak lze srovnávat, co se vlastně u materiálu porouchaného stalo, k čemu došlo a proč. Proto je vždy velmi důležité zajistit materiály i z přesahů tak, aby toto srovnání bylo jasné a prokazatelné. Tímto způsobem ignorujeme přirozené stárnutí a srovnáváme pouze vliv UV záření na hydroizolační materiál, protože materiál z přesahů je vystaven také přirozenému stárnutí, ale bez vlivu UV. Nejmenší tloušťka byla zjištěna v měření č. 16, kde byla dosažena hodnota 1,010 mm, tj. 84 % původní tloušťky. Z naměřených hodnot vyplývá, že průměrná tloušťka zkušebního hydroizolačního vzorku je 1,070 mm, tj. 89 % původní deklarované tloušťky materiálu. Z provedeného měření je patrné, že v průběhu několika let materiál postupně ztrácí svoji tloušťku.
Při provedené zkoušce byly zjišťovány rozsahy prasklin na povrchu zkušebního vzorku při různých zkušebních teplotách. Z provedeného měření je patrné, že hydroizolační fólie po velmi krátké době (cca 8 let od zabudování do konstrukce) neplní svoji funkci. K popraskání vzorku dochází již při teplotách okolo 15 °C. Při nízkých teplotách okolo 0 °C dochází k silnému popraskání hydroizolačního materiálu po celé šířce. Toto je samozřejmě jednou z příčin dotace vlhkosti do oblasti výztužné vložky. Na snímku jsou patrné známky degradace materiálu.
Používáme tři základní zkoušky pro identifikaci vad a dokumentaci fóliových (a nejen fóliových) materiálů. Jedná se o zjišťování podílu nespalných zbytků, tj. množství plniv. Při provedené zkoušce bylo zjišťováno množství plniva - nespalitelných zbytků ve zkušebním materiálu. Z grafu je patrné, že procenta nespalitelných zbytků kryté části vzorků mají nižší procentuální zbytky, než fólie nekryté. Množství nespalitelných zbytků kryté části se pohybuje v rozmezí mezi 11,0 ≈ 11,7. U nekryté části se množství nespalitelných zbytků pohybuje v rozmezí mezi 12,1 ≈ 12,9.
Čtěte také: Vše o obrácených plochých střechách
Infračervená spektroskopie (dále jen IR analýza) je nedestruktivní analytická metoda určená především pro identifikaci a strukturní charakterizaci organických sloučenin a anorganických látek. IR analýza slouží k porovnání obsahu nespalitelných zbytků ve fóliích vážkovým stanovením. Budou zkoumány vždy materiály světlé strany PVC fólie na nekryté ploše fólie (v ploše - vystavená UV záření) a kryté fólie (v přesahu chráněná před vlivem UV záření). Z tohoto srovnání lze zjistit rozdíly nebo shody obou typu vzorků. Plynová chromatografie je typ separační metody, kdy se od sebe oddělují složky obsažené ve vzorku. Na základě této metody lze kvantifikovat množství a typ změkčovadel. Jako v předchozím případě budou zkoumány vzorky nekryté (vystavené UV záření) a vzorky kryté (chráněny před vlivem UV zářením). Z grafu je patrný dramatický rozdíl mezi jednotlivými spektry pro krytou a nekrytou část fólie. V tomto případě lze tímto dokázat intenzitu degradačních procesů zkoumané hydroizolační fólie PVC.
Pro zkušební vzorky č. 3, 4 a 5 bylo provedeno relativní srovnání úbytku změkčovadla (např. DIDPDiisodecyl phthalate) mezi nekrytou a krytou částí hydroizolační fólie. V rámci zkoumání a laboratorních zkoušek předmětného hydroizolačního materiálu PVC fólie tl. 1,2 mm došlo k potvrzení poznatků zjištěných během vizuální kontroly střešního pláště a byl potvrzen předpoklad blížícího se konce životnosti hydroizolačního materiálu. Vizuální pozorování byla základem pro další rozhodovací proces, jakým způsobem kvantifikovat stav hydroizolačního povlaku, které zkoušky provést pro dokázání degradace zkoušeného hydroizolačního materiálu, kde bylo dále zjištěno, že při ztrátě 50 % změkčovadel dojde k závažným funkčním selháváním zkoumané hydroizolace.
Výběr a kvalita fóliových vrstev
Je třeba co nejefektivněji využít získané poznání. Určitě je třeba upustit od dalšího navrhování DHV z třívrstvých mikroporézních fólií. Pro výběr použitelné podstřešní membrány (DHV) jsou totiž rozhodující její technické vlastnosti, nikoliv plošná hmotnost, a z nich pak vyplývající možnosti použití fólie v příslušné třídě těsnosti či pro určitou funkci. Díky nesprávnému výběru materiálu jsou pak velice často použity takové typy fólií, které buď nejsou pro danou skladbu, třídu těsnosti DHV či sklon střechy vůbec určeny, nebo mají natolik nedostačující technické vlastnosti, že by se na střeše vůbec jako DHV neměly vyskytovat. Prohlášení o vlastnostech či CE technický list jakékoliv podstřešní fólie totiž není certifikátem, jenž automaticky sděluje, že výrobek je pro konkrétní střechu vůbec použitelný.
Tyto doklady jsou pouze informací o tom, jaké má daná fólie technické vlastnosti. A pokud tedy dle těchto informací máme zjistit, zda vůbec je konkrétní fólie jako DHV v konkrétní situaci použitelná, pak je nutné ověřit, do jaké třídy kvality se příslušná fólie svými vlastnostmi vůbec „vejde“. Velice srozumitelně to objasňují Pravidla pro navrhování a provádění střech ČR (r. 2014), jež mnozí odborníci i výrobci střešních materiálů pokládají za závazný dokument, jelikož je často vůči těmto požadavkům vázána i záruka pro střechu. Navíc od října 2020 platí nová norma ČSN 731901-2 Navrhování střech.
Není potřeba další komentář. Za prvé - degradace fólií je způsobena UV zářením a působením tepla. Většina vícevrstvých fólií je vyrobena z polypropylenu (PP), který je přirozeně citlivější vůči UV záření než polyetylen (PE). Za druhé - podstatná je tloušťka funkční vrstvy a ne tloušťka fólie. Běžné vícevrstvé 100-200 g/m2 fólie mají tloušťku funkční vrstvy 11-45 mikronů. Tyvek® Solid (80 g/m2), či Tyvek® Supro (148g/m2) má tloušťku funkční vrstvy 220 mikronů, čili 6-20x větší než běžné vícevrstvé fólie. Pro zajímavost, lidský vlas má 50-100 mikronů. Proto je dobré se zamyslet. Stojí majiteli domu pár set korun ušetřených v rozpočtu stavby domu za problémy spojené s nevhodným výběrem podstřešní difuzní fólie? A stojí pár set korun ušetřených v rozpočtu stavby domu za pověst a dobré jméno realizační firmy? NE, NESTOJÍ! Proto se zamyslete nad vhodnými difuzními fóliemi a požadujte kvalitu, která vydrží.
Parametry kvality fólií pro DHV
Pokud má tedy konkrétní podstřešní fólie např. třídu reakce na oheň pouze „F“, nebo má základní příčnou pevnost nižší než 110 N/5 cm (POZOR - tato hodnota platí až po odečtu minusové tolerance!), nebo její rozměr se po aplikaci na střeše smršťuje o více než o 2 %, popř. Proč nesmí mít podstřešní fólie smrštění vyšší než právě 2 %? Protože při sráživosti vyšší než 2 % rozměru fólie by takový materiál, i při správném napnutí montážníkem, následně vytvořil svým přepnutím na fólii příčné vlny a zároveň se vytrhával z hřebíků pod kontralatěmi. Tyto příčné vlny pak navedou vodu tekoucí po fólii do vzniklých děr u hřebíků kontralatí, čímž dojde k protečení vodních srážek do konstrukce a do případného zateplení.
POZOR! Jak fólii pro funkci „provizorního zakrytí střechy“ provést? Opět o tom hovoří [1]. Musí být provedena min. ve třídě těsnosti DHV 3, tj. fólie musí být aplikována „na bednění nebo ve styku s tvarově a rozměrově stálou tepelnou izolací, a vždy se slepenými přesahy a s podtěsněnými kontralatěmi“. Popř. ve třídě těsnosti DHV 2 či DHV 1, kteréžto provedení je ale ještě přísnější. Zároveň se ale na stejné stránce v odst. 8 doporučuje, aby pro tuto funkci byly používány fólie určené pro třídu těsnosti DHV 2 nebo DHV 1. To už ale nejsou běžné podstřešní fólie, ale např. Podstřešní fólie, které splní kritéria kvalitativní „třídy A na tuhém pokladu (UDB-A)“, by měly službu „použitelnosti materiálu pro provizorní zakrytí“ poskytovat automaticky. Ale fólie, jež splní technická kritéria kvality jen „třídy B na tuhém pokladu (UDB-B)“ či „třídy A nad vzduchovou mezerou (USB-A)“, pak tuto službu mohou, ale také nemusí poskytovat.
Pokud tedy výrobce/dodavatel zařadí podstřešní fólii do třídy UDB-A, součástí tohoto zatřídění je i povinnost poskytovat službu dočasného zakrytí. Aby ale tyto fólie mohly plnit funkci provizorního zakrytí střechy, musí nejen dosahovat určitých technických vlastností příslušných tříd kvality (UDB-A, UDB-B či USB-A), ale musí zároveň i úspěšně projít testem na dynamiku deště v technickém institutu v Berlíně. Povolenou dobu pro funkci provizorního zakrytí střechy (doba, kdy instalovaná podstřešní fólie nahrazuje zakrývací plachtu rozpracované střechy) však musí výrobce podstřešní fólie výslovně v nějakém technicko-montážním návodu či aplikačním manuálu uvést. Tímto termínem ale rozhodně není případně uváděná „doba UV stálosti“, jelikož povolená „doba pro provizorní zakrytí“ střechy se nepohybuje v měsících, ale v týdnech.
Fólie určená pro provizorní zakrytí střechy musí splňovat min. tyto vlastnosti (pokud je výrobcem pro tuto funkci vůbec povolena):
- třída reakce na oheň - min. E nebo lepší (nesmí být jen třídy F);
- třída vodotěsnosti W1 (před i po testu stárnutí);
- min. pevnost na přetrh podélná 200 N/5 cm (hodnota po odečtu minus tolerance);
- min. pevnost na přetrh příčná 150 N/5 cm (hodnota po odečtu minus tolerance);
- vyhovující test na dynamiku deště;
- sráživost rozměru do max. 2 %;
- po testu stárnutí původní mechanické vlastnosti nesmí klesnout o více než 35 %;
- v případě požadavku pro funkci provizorního zakrytí střechy mít písemně uvedený souhlas výrobce membrány/fólie pro tuto funkci a s uvedením doby této použitelnosti;
- použitelnost fólie pro provedení ve třídě těsnosti DHV 3 nebo DHV 2, popř.
OPAKUJI: U mechanických vlastností pevnosti fólie se vůči požadavkům v tabulce tříd kvality neporovnávají středové hodnoty pevnosti fólie, ale minimální možné hodnoty pevností po odečtení minusové tolerance (uvedené v Prohlášení o vlastnostech).
Role parozábran ve skladbě střechy
Tyvek® AirGuard® Smart je výjimečná fólie, která se přizpůsobuje změnám teploty a vlhkosti, chrání budovu před vlivy počasí a zároveň slouží ke snížení tepelných ztrát. Tato fólie izoluje vnitřní vrstvy obvodového pláště a působí jako vysoce účinná parozábrana a vzduchová bariéra (s hodnotami vzduchotěsnosti bezpečně splňujícími kritéria pasivních domů) schopná při vyšší vlhkosti odvětrat dovnitř budovy uvězněnou nebo náhodnou vlhkost. Umožňuje rychlejší odvětrání zabudované vlhkosti pocházející z nových stavebních materiálů (např. vlhkých krokví). Plní standardní funkci parozábrany - zabraňuje infiltraci vlhkosti z obytných prostor do stavební konstrukce, čímž minimalizuje riziko výskytu plísní a hniloby, které by jinak mohly napáchat rozsáhlé škody. Díky proměnlivému odporu pro vodní páru, jehož hodnota sd se pohybuje od 0,2 m (1 MNs/g) ve vlhkém prostředí do 35 m (175 MNs/g) v suchém prostředí, zajišťuje Tyvek® AirGuard® Smart rychlejší vysychání při stavbě i úsporu energie a vyšší komfort bydlení.
Když pomineme časem prověřenou kvalitu a životnost materiálu Tyvek®, hlavní výhodou naší „Smartky“ oproti podobným produktům na trhu je, že má nejširší rozsah proměnlivosti sd a tím pádem nejlepší funkčnost v reálných podmínkách. Další výhodou je také to, že ho lze použít, pokud šikmá či hlavně plochá střecha má difuzně uzavřenou skladbu.
Srovnání asfaltových a fóliových střech
Existuje víceero druhů možností zabránění průniku vody do střešní krytiny konstrukce a do prostor stavby. Každý z druhů materiálů má jisté specifika. Při výběru střešní krytiny zohrává důležitou úlohu nejen estetika, ale i funkčnost a životnost materiálu. Mezi nejčastěji používané řešení pro ploché a mírně šikmé střechy patří asfaltové střechy a fóliové střechy. Každý z těchto typů má své výhody a nevýhody, které je důležité zvážit před konečným rozhodnutím.
Asfaltové střechy
Asfaltové střechy jsou tradičním a osvědčeným řešením pro ploché střechy. Technologie pokládky asfaltových střech je prověřena odborníky už několik let. Jejich základním materiálem je asfaltová směs, která může být vystužena sklenými nebo polyesterovými vlákny. Zvyšuje to odolnost vůči povětrnostním podmínkám a zlepšuje hydroizolační vlastnosti.
Nevýhody asfaltových střech:
- Asfaltové pásy jsou relativně těžké, což může představovat problém pro starší nebo méně nosné konstrukce.
- Pokládka asfaltových pásů vyžaduje odborné zručnosti a často i použití tepla na natavení.
- Při extrémních teplotních výkyvech může docházet k vzniku trhlin a degradaci materiálu.
Fóliové střechy
Fóliové střechy jsou moderní alternativou k asfaltovým střechám a jsou vyrobeny z PVC, TPO nebo EPDM materiálů. Fóliové střechy mají vysokou odolnost vůči vnějším vlivům, což prodlužuje jejich životnost.
Nevýhody fóliových střech:
- Fóliové materiály mohou být drahé v porovnání s asfaltovými pásy.
- Fóliové střechy jsou náchylnější na mechanické poškození, například propíchnutí ostrým předmětem.
- Nesprávně nainstalovaná fóliová krytina může vést k problémům se zatápěním a netěsnostmi.
Kterou možnost si vybrat?
Výběr mezi asfaltovou a fóliovou střechou závisí od více faktorů. Pokud hledáte cenově dostupné a tradiční řešení s dlouhou životností, asfaltová střecha může být vhodnou volbou. Na druhé straně, pokud preferujete lehčí a ekologičtější alternativu s rychlejší montáží, fóliová střecha je lepší volbou. V konečném důsledku je důležité zvážit specifika vašeho projektu, klimatické podmínky a rozpočet.
Dlouhodobá životnost a prevence vad
Klíčovým parametrem hydroizolačních materiálů je jejich životnost. Výrobci a dodavatelé nejsou povinni uveřejňovat údaje o životnosti, ovšem i kdyby tyto údaje zveřejňovali, je v právní rovině diskutabilní vymahatelnost tohoto „příslibu“, zvláště v případě, kdy vedle tohoto údaje bude uvedena i záruční doba. Sebelepší prohlášení výrobce nenapraví nedostatky a nezlepší funkce materiálů. Jistotu naplnění deklarované životnosti nelze mít nikdy. Lze však ale dosáhnout určité vysoké pravděpodobnosti pravdivosti příslibu o životnosti od výrobce, a to například předchozími zkouškami a testy dodávaného izolačního materiálu.
Takovými zkouškami myslíme věrné simulování vlivů prostředí působícího na materiály, což může odhalit úroveň degradace materiálu po určité časové době (umělé stárnutí). Zároveň je ale nutné poznamenat, že náklady na takovýto postup bude nést ve většině případů objednatel, což může být leckdy významnou překážkou. Přesto se smluvní propojení zkoušek se zárukou, smluvní cenou, či alespoň právem na odstoupení od smlouvy zdá být jako efektivní nástroj odstraňování negativních překvapení v rovině kvality poskytovaného plnění.
Výše uvedené můžeme považovat za přímé zajištění kvality dodávky materiálů, ovšem i v případě tohoto zajištění je vhodné doplnit do smluvního vztahu i prvky nepřímého zajištění, tedy sekundárních nástrojů směřujících proti výrobci, zejména prostřednictvím ekonomických závazků. Za takové můžeme označit stanovení záruky za kvalitu podpořené zádržným, pojištěním či bankovní zárukou za plnění finančních závazků výrobce (vyplývajících z případného vadného plnění). Samozřejmě další finanční závazky, které mohou být „dospělé“ až například za 10 let od instalování izolačních materiálů, jsou rizikové i z pohledu existence samotného výrobce.
Nejspolehlivější možností, jak se ochránit před nekvalitou a nepříjemným překvapením, je dávat přednost materiálům, které nepatří k té nejlevnější kategorii, respektive jsou výrobkem osvědčených firem a jsou tradiční součástí výrobního trhu izolačních materiálů. Před realizací stavebních projektů je vždy nezbytné brát v potaz i ty nejhorší eventuality vývoje stavebních prací a vztahů mezi smluvními stranami.
tags: #foliova #vrstva #strechy #informace
