Historická a moderní dlažba pro chodníky: Vzory a praktické informace

Při plánování terénních úprav kolem domu a budování pěšin a přístupových cest je důležité zvážit mnoho faktorů, od estetiky po funkčnost a životnost. Kvalitní zahradní chodníky mají v zahradě několik funkcí. Nejenže usnadňují pohyb mezi jednotlivými částmi zahrady, ale také chrání trávník a rostliny před poškozením. Kromě toho mohou být designovým prvkem, který dodá zahradě strukturu a estetiku. Aby však chodníky plnily svou funkci dlouhodobě, je důležité zvolit správné materiály a postupy při jejich stavbě. Výběr materiálů je široký a zahrnuje betonové zámkové dlažby, včetně té zatravňovací, přírodní kámen, pískovec, cihly, ale i dřevěné kulatiny, kůru a další. Je velmi důležité, aby se dešťová voda vsakovala právě na vašem pozemku.

Příprava terénu a podkladu

Životnost a estetičnost jakéhokoli povrchu cest a pěšin na našem pozemku je závislá na správné přípravě podkladu a v případě dlažeb jejich správném položení. Příprava podkladu je nejdůležitější fází celé výstavby chodníku nebo komunikace. Řádně připravené podloží zamezí nežádoucímu pohybu a propadání dlažby. Musíme mít na paměti, že ani nejlepší dlažby neodstraní nedostatky v nekvalitně připraveném podloží.

Než začnete s realizací cesty, musíte si její trasu řádně vyznačit. Šířka chodníku na soukromém pozemku by měla být alespoň 60 centimetrů. Z cesty ale musíme nejprve odstranit všechny rostliny, plevel a zeminu (s ohledem na výšku dlažby). Na začátku je nutno z celé plochy odstranit ornici, kořeny, větve a veškerý organický materiál. Velkou pozornost věnujeme odstranění všech kořenů keřů a stromů, které zasahují pod budoucí chodník nebo komunikaci.

Při úpravě terénu můžeme vsadit na jedno ze tří řešení. Buďto sejmeme část podorniční vrstvy, nebo terén jen zarovnáme (přeskupíme hmotu pomocí těžké techniky), případně použijeme odloženou podorniční vrstvu, která nám zbyla po základech domu. Teprve když máme terén zarovnaný, následuje poslední fáze, vybudování pěšin. Hloubka výkopu se řídí podle účelu použití. Jiný podklad volíme pro chodníky pouze pochozí a jiný v případě, že počítáme i s pohybem vozidel.

Po provedení výkopu musíme zhutnit a zpevnit jeho dno. Hloubka výkopu závisí na budoucím zatížení. Pro pěšinku v zahradě postačí výkop o hloubce 30 až 35 cm. U příjezdové cesty musíme počítat s hloubkou mezi 80 až 100 cm. V případě, že tato není dostupná nebo menších staveb doporučujeme hutnění za pomoci dřevěného špalku. Jedná se sice o fyzicky velmi náročnou práci, ale je to generacemi prověřený postup. Po zhutnění terénu nanášíme jednotlivé vrstvy podloží a opět provádíme hutnění. Dbejte na to aby vrstva před zhutněním nebyla silnější než 10-15 cm. Podkladní vrstvy ukládáme ve spádu budoucího chodníku nebo komunikace.

Čtěte také: Kouzlo historické dlažby v moderním prostoru

Pro příjezdové komunikace pokládáme nejprve hrubší drť, kterou zhutníme a poté jemnější. Pro pěší komunikace ukládáme pouze jednu podkladovou vrstvu. V poslední fázi do výkopu vysypeme poslední vrstvu nejjemnější drtě. Jelikož na tuto vrstvu se již přímo pokládá dlažba, nebo jiný materiál, je důležité, aby povrch byl naprosto rovný a hloubka rovnoměrná v celé ploše. Na urovnání tohoto povrchu se používají latě, které slouží jako vodící pásy pro srovnání vrstvy. Poslední vrstvu před pokládkou vlastní dlažby tvoří jemné kamenivo - kladecí vrstva. Tuto je nutné výškově nadsadit o 5-8mm, neboť při konečném hutnění zadlážděného krytu dojde ke zhutnění kladecí vrstvy, tudíž k poklesu její vrchní úrovně.

Typy dlažeb a jejich pokládka

Při budování cest a pěšin můžeme, ale také nemusíme použít dlažbu, ať už z jakéhokoli materiálu. Rozhodneme-li se pro dlažbu, čeká nás její pokládka.

Betonová zámková dlažba

V současnosti ovládly zpevňované povrchy u běžných staveb betonové zámkové dlažby. Tyto tvárnice se díky tvarovým variacím dají kombinovat do bezpočtu vzorů. Postup při zřizovaní plochy ze zámkové dlažby zahrnuje úpravu pláně (vyrovnání a zhutnění). Dále se připraví podkladní vrstvy z kameniva frakce 8/16 mm až do frakce 8/16 mm, vč. kvalitního zhutnění po jednotlivých vrstvách. Důležité je i osazení obrubníků (suchá betonová směs obvykle z betonu tř. C12/15).

Ložná vrstva z kameniva frakce 2/5 mm nebo 4/8 mm se nanáší v tloušťce 30 - 40 mm (po zhutnění) a slouží k vyrovnání nerovností podkladu. Kladení dlažby probíhá z již položené plochy. Při ruční pokládce dlažby je třeba zvolit směr proti spádu dlážděné plochy. Přísun dlažby a její pokládka se provádí z položené dlažby. Dlažbu pokládáme podle zvoleného plánu a každou dlaždici po usazení poklepeme gumovou palicí. U větších formátů dlaždic doporučujeme poklep přes prkno. Tento postup zajistí dobré usazení v kladecím loži. Při pokládce je nutné dbát na rovinatost spár. Mezi dlaždicemi nutno dle normy zachovat spáry široké minimálně 3-5mm. Pokud používáme typ dlažby s mezerníkem (výstupek na boku dlaždice), máme snadnější práci, protože zde je spára jasně dána. U ostatních typů dlažeb je nutné šíři spáry průběžně kontrolovat a zachovávat. Zámkovou dlažbu nesmíme pokládat do betonového lože, tím ztrácíme její hlavní výhodu - opakovatelnou rozebíratelnost.

Po pokládce se spáry zasypou křemičitým pískem a povrch se zamete. Na závěr celou plochu zhutníme v příčném i podélném směru vibrační deskou. Zámkovou dlažbu můžeme podle potřeby snadno upravit na požadovaný rozměr, a to pomocí úhlové brusky s řezacím kotoučem na beton.

Čtěte také: Antické kořeny a moderní udržitelnost zelených fasád

Strojní pokládka

Příprava podloží se pro ruční nebo strojní pokládku neliší a je naprosto stejná. Liší se pouze způsob pokládky. Strojní pokládka se vyplatí zpravidla při realizaci ploch větších než 1.000 m². Stroj může pokládat dlažbu pouze na rovných plochách. Neobejdeme se však bez ruční práce na okrajích či v náročnějších záhybech. Strojní pokládka nemá téměř žádná omezení, až na to, že stroj se nedostane všude, kde bychom ho potřebovali.

Zatravňovací dlažba

Zatravňovací dlažba je ideální pro zpevnění příjezdových cest a míst pro stání automobilů, protože nepokrývá plochu zcela a jejími otvory prorůstá trávník. Navíc má výborné odvodňovací vlastnosti. Nehodí se však pro chodníky, protože se po ní špatně chodí. Vegetační dlažba (zatravňovací) umožňuje citlivě propojit venkovní vozovku se zahradou či příjezdem do garáže. Lze ji ale použít i ke zpevnění mírného svahu. Její předností je jednoduchá manipulace, snadný odvod vody a zejména výsledný přírodní vzhled zpevněné zatravněné plochy, kde až 40% tvoří zeleň. Při správné pokládce i zatravnění může zatravňovací dlažba zarůst tak, že bude betonová mříž dokonce téměř nepostřehnutelná.

Nejprve vyznačíme plochu, kam budeme zatravňovací panely umisťovat. Pak odebereme zeminu. Její množství závisí na požadované nosnosti a na propustnosti podloží. Celou plochu musíme následně upravit do roviny a důkladně zhutnit. Na připravený podklad navezeme nosnou vrstvu štěrkopísku (deset až dvacet centimetrů), kterou vyrovnáme a zhutníme. Mezi štěrkové podloží a vyrovnávací vrstvu můžeme použít hustou síťovinu z mikrovláken, která podloží zpevní a zároveň zabrání prorůstání plevele do trávníku. Poslední vyrovnávací vrstvou bude čtyřcentimetrová směs štěrkopísku a kompostu, kterou musíme zarovnat pomocí prkna. Poté pokládáme zatravňovací panely, u panelů se zámkem je důležité držet se orientační značky, která určuje správný směr kladení. Panely se doporučuje pokládat kolmo ke směru jízdy.

Přírodní kámen

Různorodost kamenných materiálů je velkou výzvou i pro jejich mnohostranné využití na cestách a pěšinách našich pozemků, ale třeba i terasách. Kámen je oblíbený pro svůj atraktivní přírodní vzhled a dlouhověkost. Každý kámen je neopakovatelný originál, má mnoho struktur, tvarů a barev. Pokládat můžeme kamennou dlažbu, která má přesné rozměry a leštěný povrch, ovšem i nepravidelné tvary desek s přirozeně hrubým a štípaným povrchem a nakonec i nerovnoměrné kamenné dlažební kostky. Tradičním kamenem je žula, která je velmi odolná, snadno se udržuje a má dlouhou životnost. Pokládat ale můžeme i neleštěný mramor, křemenec (je extrémně tvrdý a velmi odolný proti mechanickému poškození) a další materiály.

Venkovní kamennou dlažbu můžeme pokládat do volného terénu nebo na stávající betonový podklad, kdy je nutné, aby stávající beton nevykazoval žádné větší poruchy. Na takový podklad stačí nanést cca 2cm malty, před položením kamene však musíme každý kus očistit od prachu a jiných nečistot. Kameny pokládáme a pomocí gumové palice je usazujeme do stejné roviny. Pokud kámen pokládáme bez stávajícího betonového podkladu, musíme nejprve v potřebné ploše odkopat zeminu až do takzvané nezámrzné hloubky. Vykopanou plochu zavezeme štěrkem a zhutníme. Tloušťka následné vrstvy betonu závisí na uvažovaném zatížení plochy. Veškeré pojezdové plochy by pak měly mít podkladní beton o tloušťce 15 až 20 centimetrů a vyztužení kari sítí je pro ně nezbytné.

Čtěte také: Jak vybrat a aplikovat venkovní omítku

Cihlová dlažba

Cihlová dlažba nepodléhá času, stejně jako u ostatních povrchů cest na našich pozemcích je však důležitá její důsledná pokládka. Základ musí být pokládán vrstvovitě. Jednotlivé vrstvy musí být co nejvíce rovné a co možná nejsilněji zhutněné. Udržet přitom musíme pokud možno suché lože. Využít můžeme i odvodňovací základy.

Dřevo a kůra

Chodník kolem domu můžeme směle vytvořit z dřevěné kulatiny, smrkové či borové. Vybíráme ale jen malý průměr kulatiny (10 až 20 centimetrů). Odkopejte 10 cm zeminy a vysypeme pískem. Na obě strany cesty upevníme lištu a vrstvu písku zhutníme. Poté zatloukáme jednotlivé díly nařezané z kulatiny, která je na jednom konci vždy zašpičatělá. Pokládka takového povrchu je velmi pracná a fyzicky namáhavá, efekt však stojí za to.

Zato chodník z drcené kůry je hotový bez velké námahy. Nejlepší je borová drcená kůra, kterou uložíme na základ. Základ si připravíme tak, že odkryjeme 20 cm zeminy. U nepropustné půdy však musíme vytvořit drenážní vrstvu (5 cm silnou vrstvu štěrku). Stěny výkopu zpevníme a následně zasypeme kůrou. Nevýhodou je nezbytné zpevňování takové cestičky. Cestičku však můžeme vytvořit i pouhou vysypávkou zhutnělého štěrku, případně další vrstvou říčních oblázků.

Odvodnění ploch a chodníků

Tvarování ploch a chodníků musí probíhat ruku v ruce s koncepcí odvodnění celé stavby. Otevřené žlaby jsou sestavovány tak, že vytvářejí projektovaný spád dna a posléze na trativod či kanalizaci. U dlážděných ploch do šířky 6 m stačí spád jednosměrný. K odvodnění se používají prefabrikované varianty žlabů s rošty. Spádujeme vždy směrem od pozemního objektu. Spád je vždy přiměřený použitému krytu.

Pokud není možné odvádět vodu jinak, je třeba zřídit trativod. Hloubka trativodu je dána geologickými poměry. Doporučuje se vyhloubit alespoň 600 mm do propustné vrstvy půdy a situovat dál od objektů (min. 3 m). Trativod se plní hrubým kamenivem, nahoře krytým filtrační geotextilií. Alternativou trativodu je vytvořit trubkovou drenáž. Pozor je třeba dávat na vysokou hladinu spodní vody. Na dno jímek se ukládá 20 centimetrů tlustá vrstva štěrku, na kterou vyskládáme betonové skruže. Ty se zaklopí a do hloubky 50 centimetrů pod povrch terénu opět obsypou štěrkem.

Estetika a design

Vzor zvolte s ohledem na okolní prostředí. Moderní barvy zámkové dlažby jsou chemicky nezávadné, založené na oxidech železa, které vytvoří základní přírodní odstíny (černou, hnědou, červenou, žlutou). Tyto barvy jsou časově stálé a neblednou. Oblíbené je mísení dvoubarevných tvarovek, je však možné skládat i nejrůznější geometrické vzory a optické pásy, které rozdělují nebo ohraničují záhony v zahradě. Je však třeba vybírat střídmě a vkusně a brát ohled i na dům, jeho fasádu či obložení a řešení plotu.

Forma se vyrábí ve třech vzorech, kterými jsou cihlová dlažba, římská dlažba a přírodní kámen. Při rozhodování, který z nich si vyberete, vezměte v úvahu nejen jejich vzhled, ale také kudy a jak chodníček povedete. Přírodní kámen se nejvíce uplatní na místech, kde není dokonale rovná plocha. S jeho pomocí vytvoříte obloukové ohyby chodníků, které se nacházejí kolem skalky či nepravidelných okrasných záhonů. Jednotlivé „kameny“ budou oblé a nepravidelné, což vypadá v zahradě zajímavě.

Historická dlažba nás okouzluje v historicky cenných památkách již od konce 19. století. Manufaktura se nachází v Černilově u Hradce Králové, odkud historickou dlažbu dovezeme na jakékoliv místo v republice i mimo ni. Rumplovaná dlažba HISTORIK má záměrně otlučený vzhled, s poškrábaným povrchem a takto vytvořenou patinou připomíná staré dlažební kameny. Je vhodná pro lehký i náročný provoz, k soukromým objektům i na veřejná prostranství. Lze ji velmi dobře použít tam, kde vynikne její přirozený vzhled a široké barevné možnosti - historické části měst a obcí, parky, zahrady, nádvoří a vchody do kulturních i historických budov - před školy, univerzity, muzea a galerie. Tato dlažba je velmi vhodná pro oživení okolí rodinných domů, nových staveb i rekonstruovaných dlážděných ploch. K této dlažbě se hodí rumplované zdicí kameny CRASH BLOCK pro výstavbu oplocení a zídek a Rumplovaný krajový kámen jako vhodná náhrada standardních obrubníků.

Údržba dlažby

Běžná údržba zatravňovací dlažby je velmi snadná. Občas celou plochu zalijeme (obzvláště za výrazného sucha) a podle potřeby posečeme zahradní sekačkou. Při dodržení technologického postupu pokládky vydrží zpevněná plocha bez poškození desítky let. Dlažba z přírodního kamene nevyžaduje žádnou zvláštní údržbu. Ta spočívá v občasném opláchnutí vodou. V žádném případě se nesmí používat agresivní čistící prostředky. Také je nutné se vyvarovat kontaktu s mastnými nebo chemickými látkami - oleji, ředidly, rozpouštědly, barvami, pohonnými hmotami a jinými.

Pravidelná údržba prodlouží životnost vašeho chodníku. Odstraňujte plevel, čistěte povrch a v případě potřeby doplňujte chybějící materiál. Dřevěné chodníky pravidelně natírejte ochranným nátěrem. Očištěný povrch lze impregnovat, aby se zabránilo prosakování kapalin a roztoků do povrchových vrstev betonu. K impregnaci jsou nejvhodnější směsi na bázi silikonů.

Čištění a ochrana

Prach ze vzduchu a z obuvi se usazuje na povrchu a mění barevný odstín. Toto znečištění lze zavčas očistit tlakovou vodou. Nikdy nelze odstranit skvrny, které způsobují ropné produkty, tuky a oleje. Nebezpečí představují nálepky malty, tmelu anebo betonu, které způsobují nevratné vady na povrchu dlaždic. Manganistan draselný způsobuje vyblednutí skvrn. Zelené skvrny jsou způsobovány sloučeninami mědi z konstrukcí objektů (např. z měděné krytiny a oplechování). Zelená skalice (síran železitý) se používá pro výsadbu zeleně a květin, ale její rozpustné soli stékají na nižší dlážděnou plochu, kde vytvářejí hnědé skvrny nebo hnědý závoj. Tyto skvrny jsou velmi obtížně odstranitelné.

Tvorba mechu a řas na povrchu dlaždic je ovlivněna vlhkostí, dostatkem živin pro růst rostlin (od podkladu po výplně spár), a dokonalým odvodněním. Chemické ošetření může být dlouhodobě účinné.

Výběr dlažby a její vlastnosti

Důležitým kritériem pro výběr materiálu je i jeho tvar. Nejsnadnější variantou je rovný chodník, se kterým si poradí dřevo, kámen i beton. S betonem si ale můžete vyhrát nejlépe. Existují speciální formy, které vám z vylitého betonu vytvoří falešnou dlažbu, klasikou je pak jednolitý beton. Důležitá je odolnost a nosnost konkrétní dlažby, která vynikne především na větších a namáhaných plochách. Nosnost dlažby nezajišťuje pouze její tloušťka, ale také tvar jednotlivých částí, které při lepším zapadnutí do sebe zajistí větší odolnost zpevněné plochy.

Další důležitou vlastností je mrazuvzdornost. Dnešní zámková dlažba je ve většině případů vyráběna technikou vibrolisování, díky které se z ní dostane veškerá voda a spáry se dokonale uzavřou. Právě díky tomuto výrobnímu postupu je zámková dlažba mrazuvzdorná a velice odolná. Při výběru bychom neměli zapomenout ani na povrch dlažby. Budeme-li ji denně využívat k chození, měli bychom myslet na protiskluzový povrch. Ten zajistí bezpečnou chůzi i v zimních měsících. Dlažbu s hladkým povrchem pak využijeme tam, kde nám jde především o její vzhled. Moderní barvy jsou chemicky nezávadné, založené na oxidech železa, které vytvoří základní přírodní odstíny (černou, hnědou, červenou, žlutou).

Cenové srovnání forem na betonovou dlažbu

Forma (cm) Cena (Kč)
60 x 60 x 4 400-450
30 x 30 x 4 150

tags: #historicka #dlazba #chodnik #vzor #informace

Oblíbené příspěvky: