Vše o hlazeném betonovém povrchu: Od výroby po design

Beton, tradiční materiál používaný po tisíciletí, se v poslední době stal součástí interiérového designu domů. Hlazený beton je typ betonového povrchu, který vzniká mechanickým zpracováním čerstvého betonu pomocí hladicích strojů nebo ručního nářadí. Cílem hlazení je vytvořit rovný, hladký a kompaktní povrch s vysokou odolností proti mechanickému opotřebení. Díky svým vlastnostem představuje hlazený beton praktické a ekonomické řešení pro plochy vystavené intenzivnímu provozu.

Hlazený beton je betonový povrch upravený v čerstvém stavu, kdy je beton po částečném zatuhnutí mechanicky zahlazen. Vzniká správným načasováním a provedením hlazení v průběhu procesu tuhnutí betonu. Hlazený beton tvoří základní povrchovou úpravu monolitických betonových podlah a představuje osvědčené řešení pro betonové podlahy a technické plochy, kde je klíčová rovinnost, odolnost a dlouhá životnost. Správně provedené hlazení výrazně zvyšuje kvalitu povrchu a vytváří ideální základ pro další úpravy i dlouhodobý provoz.

Strojně hlazené betonové podlahy jsou nedílnou součástí dnešních staveb, a to jak v průmyslovém odvětví, tak ve výstavbě rodinných domů. Strojně hlazený beton je jednoduché a kvalitní řešení podlah.

Materiály a příprava

Beton je jedním z nejpoužívanějších kompozitních materiálů, tvořený pojivem, plnivem a vodou. Pro výrobu betonu se používá praný písek frakce 0-4 A a cement 32,5 R (nebo i 42,5 R). Možný je i plastifikátor a vlákna Fibrin. Betonová směs minimální pevnostní třídy C20/25 a větší je dopravena na místo realizace a ukládky podlahové konstrukce v auto domíchávači. Není-li možné betonovou směs ukládat přímo z auto domíchávače, obstará další dopravu betonu na místo ukládky mobilní nebo stabilní čerpadlo betonových směsí. Kvalita materiálu je pro dosažení kvalitní betonové podlahy nejdůležitější.

Betonová směs se ukládá na předem připravené podloží splňující dané požadavky, tj. bez děr, velkých nerovností atd. U navážených a následně hutněných podloží by měla být provedena tzv. tlaková zkouška, která odhalí, zda je podloží správně zhotoveno. Podkladní podloží pod průmyslovou podlahu může být opatřeno případnou hydroizolací či tepelnou izolací, je-li toto požadováno. Vždy však musí být podloží odděleno od betonové desky silnější fólií, např. T200. U větších realizovaných ploch se doporučuje na podkladní podloží dát nejdříve geotextilii s min. 250 g/m2 a až na ni teprve již zmíněnou fólii T200. Strojově hlazené betony se provádějí na čistý podklad (vyčištěný od zbytků malty) a na izolační vrstvu (Mirelon, polystyren). U polystyrenu je nutná separační PVC fólie. Kolem stěn se natahuje dilatační páska o síle 5 mm. Ve dveřních otvorech se pak do čerstvého betonu provádí pracovní dilatační spára. Dilatační spáry se do čerstvého betonu provádějí v místnostech větších jak 36 m2 a v chodbách po 4 běžných metrech. Na připravený podklad /izolant/ je položena kari síť /dle návrhu projektanta/ a ta je zalita betonem odpovídající pevnosti a tloušťky. Při pokládce není nutná kari síť, pokud si to zákazník vyloženě nepřeje.

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

Po změření povinnosti podkladu a zaměření výšek laserem je s investorem projednán postup a použití materiálu (tloušťky polystyrenu, betonu,...). Po provedení pokládky izolantu investorem je znovu přeměřena povinnost podkladu. Ideální vrstva betonové podlahy je 5-6 cm. Lze zhotovit rozdílné vrstvy betonové podlahy kvůli různé finální krytině, ale rozdíl jednotlivých vrstev musí být alespoň 3 mm.

Postup realizace

Používáme čerstvě namíchanou betonovou směs, která je vyráběna přímo na stavbě a je dopravována hadicemi na místo pokládky čerpadlem Putzmeister. Až 120 m je dosah od místa míchání betonové směsi. Při betonáži podlahové desky větší než 150 mm se provádí vibrování ponorným vibrátorem k minimalizování sedavosti betonu a k eliminaci nežádoucích vzduchových bublin obsažených v betonu.

Dle stavební dokumentace, nebo požadavku zákazníka, se za pomoci laserové měřící techniky, určí výškové body podlahy a zhotoví se viditelné tzv. „terče“, které budou propojeny stahovací hliníkovou latí do jednotlivých řad (platky). Vzdálenost mezi řadami je cca 60-80 cm. Dále se provede hliníkovým stahovacím (hrablem) stažení přebytečného betonu mezi jednotlivými řadami (platkami) a následné zavibrování plovoucí motorovou vibrační lištou a zatažení finálním hladítkem. Lití směsi provádíme vlastním strojním vybavením.

Jakmile povrch betonové desky umožní opatrnou chůzi, nastává pravý okamžik pro další fázi realizace průmyslové podlahy v podobě strojního „otevření“ částečně zavadlého povrchu betonové desky pro následnou aplikaci cementových vsypů nebo potěrů. Po aplikaci vsypu se vsyp ponechá pár minut vstřebávat povrchovou vlhkost z betonu. Případná suchá místa na povrchu aplikovaného vsypu se navlhčí vodou a následně strojově a za pomoci „diskových kotoučů“ dochází k tzv. rozjetí vsypu a k jeho zatlačení do povrchu betonu. Následné strojové hlazení se provádí ve dvou fázích až do dosažení požadované úrovně. Pro zajištění nejlepšího výsledku v podobě maximalizování povrchové odolnosti podlahy, musí být povrch podlahy již na pohled celistvý, hladký a částečně lesklý. Na povrchu již vyhlazené „vyleštěné“ podlahy se mohou místy vyskytnout jemné povrchové kruhové škrábance způsobené ocelovými hladícími lopatkami, které jsou známkou toho, že strojové „vyleštění“ proběhlo v nejvyšší možné míře pro dosažení maximální povrchové odolnosti. Tyto občasné jemné a povrchové kruhové škrábance nejsou na závadu a po aplikaci finálního ochranného vytvrzovacího nástřiku na bázi ředidel (např. FORTECOAT 1425) a vyzrání podlahy nejsou ani viditelné.

Ochranný vytvrzovací nástřik, který se nanáší na povrch podlahy bezprostředně po jejím vyhlazení (např. FORTECOAT 1425), také slouží jako ochrana proti rychlému odpařování záměsné vody z betonu a tudíž k potřebnému zpomalení zrání betonu, zejména při realizaci v teplejším období. Jakmile je podlaha dokončena a zaschne aplikovaný ochranný nástřik, provede se nařezání smršťovacích řezů cca do 1/3 tloušťky podlahové desky, pro snížení celkového pnutí a smršťování celé podlahy s usměrněním do jednotlivých menších částí, které jsou na sebe navzájem víceméně nezávislé. Tyto menší části (smršťovací celky) tak slouží k maximální eliminaci možného rizika vytvoření nežádoucích a nevzhledných „divokých“ trhlin v podlaze a to zejména v době samotného zrání podlahy (schnutí).

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

Množství smršťovacích spár a tím pádem četnost a rozměry smršťovacích celků určuje několik faktorů, jako např. rozměry a tloušťka podlahy, půdorysný tvar, na pevno osazené prvky jako např. odvodňovací kanály, vpusti, sloupy, vyčnívající rohy zdí atd. Smršťovací spáry se po nařezání vyčistí a vyplní pružným PVC klínovým profilem. Smršťovací spáry mohou do určité míry měnit svoji šířku i v době, kdy je podlaha již dávno vyzrálá, a to např. vlivem působení rozdílných okolních teplot, povrchových teplot, zatížení nebo vlhkosti.

Zhotovenou průmyslovou podlahu lze plně užívat až po uplynutí min. 28 dnů od jejího dokončení. Po aplikaci ochranného vytvrzovacího nástřiku je povrch podlahy celoplošně lesklý a tmavý vlivem nahromaděné a uzavřené vlhkosti (což je žádoucí) pod povrchem ochranného nástřiku. V průběhu zrání (schnutí) podlahy bude postupně docházet k nestálobarevnosti v podobě přibývání světlých míst (vyschlá) a tmavých míst (vlhká) s tím, že čím delší doba od realizace podlahy uplyne, tím méně tmavých míst (vlhkých) se bude na podlaze vyskytovat. Po úplném vyschnutí podlahy se barevný odstín podlahy zcela sjednotí.

Pevnost položených betonů se stanovuje poklepem Smitovým kladívkem B 20 až 25, destrukční hranolovou zkouškou B 10 až 12. Novinkou je použití přípravku, kdy výsledná pevnost u tohoto betonu činí B 20 až B 25 hranolovou zkouškou. Síla položeného betonu je ideálně 50 až 60 mm a krytí betonu nad rozvody minimálně 30 mm.

Výhody strojně hlazeného betonu

• Odolnost a trvanlivost: Beton je velmi odolný materiál, který neplesniví, proto je vhodný i do sklepů a jiných vlhkých prostor. Mechanické vlastnosti betonu jsou stálé a nedochází k deformacím při styku s vodou.
• Cenová výhodnost: Jde o levné řešení podlah, vhodné pro novostavby i rekonstrukce, do dílen, hal, průmyslových provozů apod. Náklady na strojně hlazené betonové podlahy jsou až o 30-40% nižší než u anhydritových podlah.
• Rychlost pokládky: Proces lití a hlazení betonu je ve srovnání s konkurencí poměrně rychlý a umožňuje pokrýt větší plochu v relativně krátkém čase. Denní výkonnost při pokládce činí 150 až 200 m2 (při síle betonu 5 až 6 cm).
• Vhodnost pro podlahové vytápění: Díky optimální tepelné vodivosti a dobré akumulaci tepla je betonová podlaha velmi vhodná i pro podlahové topení.
• Flexibilita v designu: Leštěný beton umožňuje vytvářet širokou škálu lesklých betonových povrchů v různých barvách. Beton lze barvit v různých odstínech.
• Odolnost proti vodě: V případě havárie (prasklá voda) beton nenabobtná a není jej tedy třeba vykopat a položit nový povrch.
• Vysoká rovinnost: Strojně hlazené betonové podlahy se vyznačují vysokou rovinností (splňují normu 2 mm na volně položené dvoumetrové lati).
• Minimální požadavky na vyztužení: Při použití technologie strojního hlazení není nutná kari síť, pokud není potřeba pro vyšší zatížení. Klasické kari sítě je přitom také možné nahradit vlákny.
• Možnost spádu: Betonové podlahy lze pokládat do spádu např. k odtokovým rourám, žlabům.
• Zrychlené zrání: Za použití speciální chemie je možné urychlit zrání betonu a pokládku krytin provést již po 48h. Touto technologií je dodavatel schopen dosáhnout vlhkosti do 2% během pouhých čtyř dnů.

Beton vs. Anhydrit

Alternativou tradičního betonu jsou betony lité (samonivelační, řídká cementová kaše konzistence anhydritu). Oba materiály mají své využití, vlastnosti a specifika.

Ošetření a zrání betonové podlahy

Beton dle klimatických podmínek kropíme, překryjeme, větráme a temperujeme. Kropit se musí ideálně hned 2. den po betonáži. Další kropení je potřebné vždy, když beton začne světlat. Ve vlhku je třeba beton udržovat 14 dní a potom již nechat vyschnout. Beton je potřeba ochránit před přímým sluncem a prouděním vzduchu, hrozí totiž příliš rychlé vyschnutí (zprahnutí) a pokroucení betonu. Za betonáž otevřených staveb dodavatel nemůže ručit. U takových staveb je potřeba beton ošetřit alespoň položením geotextilie a jejím kropením. Ideální je kropení jedenkrát za den od druhého dne.

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

Betonová podlaha je pochozí cca 48 hodin po dokončení betonářských prací. Ovšem po skončení betonáže je dle ČSN norem ochranná lhůta 28 dní (doba zrání betonu při teplotě 10-15°C). V tuto dobu tedy beton nesmí být zatěžován. Podle zkušeností je beton dva až tři dny od betonáže pochozí, ale doporučujeme alespoň 14 dní beton rozhodně nadměrně nezatěžovat.

V letních měsících (teploty nad 25 °C) se doporučuje kropit více, beton nesmí být suchý. Ideální je položit na beton geotextilií a tu nenechat uschnout. V zimních měsících (teploty pod 5 °C) je nutné temperovat objekt alespoň na 8 °C. Při teplotě betonu pod 5 °C se zpomaluje hydratace betonu (zrání betonu) a při teplotě 0 °C se úplně zastavuje. Betonáž v teplotách pod 0 °C není vůbec vhodná.

Pokládka vrchní krytiny

Dlažbu je možné pokládat ihned poté, co je betonová podlaha pochozí, což obvykle bývá po 48 hodinách od dokončení betonářských prací. Načasování položení ostatních krytin si ale musí určit sám podlahář. Běžná doba vysychání a zrání betonu je totiž cca 28 dní. Existuje však také možnost použití chemie, která zkrátí tuto dobu až na 7 dní. Před pokládkou vrchní krytiny již není třeba betonovou vrstvu dále stěrkovat, jelikož strojně hlazené podlahy se vyznačují vysokou rovinností. Strojově hlazené betonové podlahy nemohou sloužit jako finální povrch bez dodatečné úpravy například nátěrem či jinými krytinami. Ty je navíc potřeba aplikovat v co nejkratší době po betonáži.

Možnosti úpravy povrchu a design

Povrch materiálu, který pozorovatel stavby vidí nejdříve, je pro první dojem z ní stejně významný jako vzhled člověka pro první dojem z něj. Beton se stal součástí designu interiéru domova. Leštěný beton nám umožňuje vytvářet širokou škálu lesklých betonových povrchů v různých barvách. Flexibilita práce s betonem jako designovým materiálem je mnohem vyšší než flexibilita jiných materiálů. Zatímco pro navrhování a stylování mramorových nebo dlaždicových podlah je nutné je přesně řezat, s betonem si můžete „hrát“. Beton lze barvit v různých odstínech a nemusíte se nutně spokojit s tím, co trh nabízí.

Téma povrchů betonu je velice široké, přechází od hrubých ploch šedého monolitického betonu až k barevným fasádám z prefabrikovaných prvků s různou úpravou povrchu. I když byl beton dlouho považován za neestetický, v 20. století se stal důležitým materiálem v architektuře, zejména díky možnosti vytvářet téměř libovolné tvary a úpravy povrchu. Již v Německu probíhaly diskuze o úpravách betonových povrchů od roku 1910. Josef Petry v roce 1913 napsal, že opracováním povrchu se beton vymaní z kategorie materiálů nízké hodnoty a že jeho krása spočívá právě v tom, že je uměle vytvořen a manuálním opracováním povrchu to lze ještě zdůraznit.

Typy povrchových úprav

Mezi nejznámější skupiny betonových povrchů patří ty získané otiskem bednění. Na jednom konci jsou to povrchy betonu získané otiskem bednění sestaveného z hrubých nehoblovaných prken, přes různě upravené a ošetřené povrchy prken, přesně sesazené palubky s ošetřeným povrchem, savé a nesavé bednicí desky různých systémů až po speciální vložky do bednění, jejichž otisk tvoří na povrchu betonu různé textury (někdy i imitace jiných materiálů, např. cihelné nebo kamenné zdivo).

V 50. letech se architekti začali obracet k vlastnímu charakteru materiálu, který byl po odbednění již ponecháván bez dalších úprav jako režný, surový (brutal). Le Corbusier nazval svůj beton „beton brut“ a ukázal, že beton má svou ikonografii. Krása režného betonu vynikne zejména v kombinaci s různě barevným dřevem, hladkým lesklým nebo matným kovem a čirým sklem. Povrch betonu s náhodně rozmístěnými zrny kameniva a vzduchovými dutinkami vytváří dojem přírodního materiálu.

Do této skupiny jsou zahrnuty povrchy upravované hlazením, válečkováním nebo jemným poťukáváním bezprostředně po odbednění či vyjmutí z formy. Cílem tohoto typu úprav je dosáhnout pomocí nástroje stejnoměrného výsledku. Mezi další typy povrchů opracovávaných v měkkém stavu patří známé vymývané povrchy.

• Hlazené povrchy:

  • Houbovým hladítkem jsou upravovány zblízka viditelné povrchy průčelí, od kterých je vyžadován hladký, jakoby omítnutý vzhled a které bývají střídány s částečně pokartáčovanými nebo jinak upravenými plochami.

  • Ocelovým hladítkem jsou upravovány plochy, které by měly mít zcela hladký vzhled přesného prefabrikátu odlité do ocelové formy, např. povrchy průmyslových prostor, kanceláří, které budou pouze natřeny.

  • Dřevěné hladítko se používá převážně k úpravám venkovních ploch a povrchů na průčelích, kterým je třeba dát hrubý vzhled, a soklů staveb. U vnitřních prostorů je tento typ povrchů užíván jen zřídka.

  • Činiteli ovlivňujícími kvalitu hlazených povrchů jsou pahrbek, důlek, vzduchové póry, stopy po pracovním nástroji a kolísání barvy.

• Vymývané povrchy: Oblíbenými se staly atraktivní nestejnoměrně vymývané povrchy s grafickým vzorem označované grafický beton nebo photo beton.
• Kartáčované a škrábané povrchy: Působí klidně a elegantně ve velkých plochách i při střídání ploch kartáčovaných s plochami hlazeného betonu. Dlouhé rovnoběžné rýhy jsou škrábány ručními nástroji nebo mechanicky do hloubky 4 až 5 mm.
• Pískované povrchy: Jsou užívány na průčelí staveb a další povrchy, které zůstávají viditelné na vnějších i vnitřních plochách. Pískování odstraňuje plošně cementový kámen, odhalí více pórů a změní povrchovou strukturu betonu na stejnoměrně „matnou“.
• Kamenické úpravy: Patří k nim broušení a leštění, škrábání, štípání, pemrlování plochým dlátem nebo pikování ostrým špičákem. Broušené betonové plochy se leští velmi jemným pískem s tvrdými zrny.
• Opracování kyselinou (patinování): Lze opracovávat pouze povrchy prefabrikovaných betonových prvků. Pomocí kyseliny je z povrchu prvku odstraňován cementový kámen a jemné složky a jsou odhalovány hrubší složky směsi kameniva do požadované hloubky.
• Vtlačování vzorů: Čerstvý betonový povrch je možné kromě různých způsobů hlazení také opatřit vzorečkem, který vznikne vtlačením požadovaného vzoru do čerstvého povrchu.
• Povrch Tadao Ando: Využívá ruční práce specializovaných odborníků, kteří vytvářejí velké „sametové“ plochy stejnorodé kvality.

Barva betonu

Barva betonu závisí na povrchu a jeho úpravě. Barva neupravovaného betonu odpovídá barvě ztvrdlé povrchové vrstvy cementové pasty, tedy cementu. Avšak je-li tato vrstva nějak opracována nebo odstraněna, tvoří výslednou barvu povrchu směs barevných plošek odkrytých povrchů jemného a hrubého kameniva a ploch ztvrdlé cementové pasty. Kamenivo tvoří více než 80 % směsi betonu a je tak pro zbarvení betonu nejvýznamnějším prvkem. Mimo zrn kameniva ovlivňuje barvu betonového povrchu barva cementu. Běžně používané cementy mají barvu různých odstínů šedi.

Vhodnějším základem pro betony barvené jak barevnými pigmenty, tak vhodným výběrem všech frakcí kameniva, případně jejich kombinací, je bílý portlandský cement. Barevná zrna kameniva se od bílého neutrálního základu dobře odráží, takže se zrna zdají jakoby větší. Další možností je použití barevných pigmentů do betonu. Je opět vhodnější přidávat pigmenty spíše k bílému cementu. Jejich spotřeba pro dosažení požadovaného barevného tónu je nižší a výsledná barva je jasnější než při použití šedého cementu. Barevný beton je používán na vnější a vnitřní stěny, pilíře a podlahy a na betonové výrobky, např. střešní tašky a obkladové desky a dlaždice. Barevné pigmenty a barevný cement se používají i ve spárovací maltě a ve vymývaném betonu.

tags: #vše #o #hlazeném #betonovém #povrchu

Oblíbené příspěvky:

• Varianty a tipy pro dřevěné fasády
• Moderní dekor Beton Chicago
• jak správně penetrovat vápenné omítky
• výhody kamenného obkladu
• Zjistěte vše o nano penetraci s Den Braven NANO