Hmatná dlažba s drážkami: Klíč k bezpečné a samostatné orientaci

Hmatové úpravy jsou nedílnou součástí samostatného pohybu a prostorové orientace osob se zrakovým omezením. Jedná se o prvky, jež musí být vnímatelné slepeckou holí a nášlapem. Základním cílem těchto pomůcek je poskytnout informace k vytváření podmínek bezbariérové přístupnosti prostředí pro aktivní tvorbu a koordinaci řešení území za účelem jeho zkvalitnění a dalšího rozvoje. Pozornost je zaměřena na přístupnost dvou základních skupin zdravotně postižených: tělesně a zrakově. Na základě jejich potřeb samostatného bezpečného pohybu a orientace a nezbytně nutných manipulačních prostorů musíme přistupovat k vlastnímu návrhu a realizaci.

Legislativní rámec bezbariérovosti a hmatné dlažby

Základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti je přístupnost prostranství a staveb, jejich užívání a možnost se v nich volně pohybovat. Jde o naplnění práva na svobodu pohybu v nejširším slova smyslu. Toto právo je u občanů se zdravotním postižením omezováno architektonickými, dopravními a informačními bariérami, jejichž existence je v řadě případů zcela neopodstatněná. Jejich odstranění vede k celkové humanizaci prostředí pro všechny občany.

S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. V návaznosti na § 329 odst. Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a v § 13 písm. Přístupnost je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby. Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která se v § 29 odst.

Základním předpisem upravujícím otázky odstraňování architektonických a dopravních bariér je stavební zákon č. 183/2006 Sb., který v § 2, odst. (2), písm. e) bezbariérové užívání staveb staví na úroveň obecných požadavků na výstavbu, jejichž právní rámec je založen v § 169, odst. „Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími právními předpisy.“

Detailní řešení všech staveb z hlediska jejich bezbariérové přístupnosti a užívání je v prováděcím předpise stavebního zákona, a to ve vyhlášce č. Tato řešení musí být srozumitelně vyjádřena v projektové dokumentaci, aby mohla být následně kontrolována v textové a výkresové části. Požadavky na projektovou dokumentaci jsou předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna

V říjnu 2013 vstoupila v platnost ČSN P ISO 21542 Pozemní stavby - Přístupnost a využitelnost vybudovaného prostředí. Tato předběžná norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 21542:2011 a je určena k ověření. V srpnu 2021 byla do českého normového prostředí přijata další mezinárodní norma ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Funkční požadavky a v návaznosti na tuto normu v říjnu 2021 technické normalizační informace TNI CEN TR 17621 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Technické prováděcí požadavky a specifikace a TNI CEN TR 17622 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Posouzení shody.

Pojem "přístupné prostředí"

Všeobecně stále přetrvává mylný názor, že bezbariérové řešení staveb a veřejných prostranství se vztahuje jen na trvale zdravotně postižené, a to o osoby na vozíku, neslyšící a nevidomé. Ve skutečnosti se bezbariérovost týká mnohem širšího okruhu osob s ostatními vážnými pohybovými postiženími a omezeními, jako jsou malé děti, lidé s kočárky, cestující se zavazadly, senioři se sníženou pohyblivostí, schopností rychlé reakce a odhadu situace, osoby postižené dočasně vlivem úrazu, či lidé malého nebo nadměrného vzrůstu.

Pojem „bezbariérovost“ je mnohdy chápán jako úprava umožňující pohyb a manipulaci vozíčkáře. Jde o mylné chápání tohoto problému. Termín handicap není myšlen pouze pro těžké tělesné či smyslové postižení. Pojmem handicap je obecně myšlena ztráta nebo omezení příležitostí, ať už se jedná o zdravotně postižené, starší osoby, dočasně postižené vlivem úrazu, nebo o osoby s nadměrnými lidskými proporcemi. Proto je daleko výstižnější pracovat s pojmem „přístupné prostředí“, které již samo o sobě navozuje představu vstřícného prostředí pro každého, bez rozdílu věku či zdravotního postižení. Takto můžeme předejít dalším novým bariérám, které znemožňují plnohodnotné užití veřejných prostor, areálů, jednotlivých staveb a jejich vnitřních prostor.

Specifické požadavky pro různé skupiny osob s omezením

Každé postižení má svá specifika. Omezená schopnost pohybu a orientace je široký pojem pro stanovení jednotných požadavků samostatného a bezpečného pohybu.

Osoby s pohybovým postižením

Příkladem jsou osoby na vozíku pro invalidy a vážným pohybovým postižením, např. osoby s berlemi či francouzskými holemi. Pro jejich snadný pohyb je nezbytné eliminovat nebo zajistit možnost překonání rozdílů ve výškových úrovních. Výškové rozdíly a délkové mezery, které mohou být snadno překonatelné ostatními uživateli, musí být v co největší míře minimalizovány. Při vytváření vnějšího prostředí musíme vzít také v úvahu stále se zvyšující počet elektrických vozíků, které oproti ručním vozíkům snižují schopnost překonat horizontální a vertikální proluky.

Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva

Návrh optimálního prostředí pro pohybově postižené osoby vychází z prostorových nároků lidí pohybujících se na invalidním vozíku a z jeho rozměrových parametrů. Minimální průchozí šířka 900 mm pro osobu na vozíku je identická také pro osoby chodící o holích, pomocí chodítka nebo pro osoby s dětským kočárkem. Pro snadný provoz je optimální šířka 1 200 mm.

Často opomíjeným faktem umístění různých ovládacích prvků je dosahová vzdálenost, která je nejvýše 1 200 mm od úrovně podlahy. Děti na vozíku jsou zcela opomíjenou skupinou všech návrhů a realizací. Vzhledem k jejich vzrůstu jsou dosahové vzdálenosti zcela odlišné než u dospělých osob.

Minimální prostorové požadavky pro vozíky

• Minimální manévrovací plocha pro vozík je 1 500 x 1 200 mm, což umožní otočení o 180°.
• Vlastní návrh musí vycházet z možností otočení vozíku o 360° s odpovídající plochou 1 500 x 1 500 mm.

Osoby se zrakovým postižením

Pohyb nevidomého je závislý na možnosti získáváním srozumitelných a správně řazených hmatových informací, jejich soustřeďování do tras s identifikací nebezpečných, nepřístupných a orientačně důležitých míst. Osoby s úplnou ztrátou zraku potřebují pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu a prostorové orientace srozumitelně a jednoznačně (technikou slepecké hole) identifikovat hmatové prvky a značení, trasování vycházející z prvků a jejich vazeb zjistitelných hmatem a akustické informace.

Nevidomý pro samostatný pohyb získává základní poznatky hmatem prostřednictvím bílé slepecké hole a nášlapem. Technika bílé hole se uplatňuje především v exteriéru. Pro osobu chodící se slepeckou holí je potřebný pruh při krátkodobém zúžení nejméně 900 mm, optimálně 1 200 mm.

Pro samostatný pohyb osob se zrakovým postižením musí mít prvky vnímatelné slepeckou holí a nášlapem zajištěny hmatový kontrast vůči okolí a správně materiálově řešeny. Jedná se o materiál pro signální, varovné a hmatné pásy pro nevidomé.

Čtěte také: Venkovní dlažba s designem dřeva: Co zvážit?

Starší osoby

Pro starší osoby nabývá na významu přístupnost a dosažení cíle pomocí chůze. Tato skupina není schopna ujít vzdálenost 350-450 m bez zastávky, což je nutné respektovat při návrhu bezbariérových pěších tras a vhodném umístění mobiliáře (lavičky). Značný problém pro chůzi starších lidí představují výškové rozdíly. Při překonání těchto rozdílů je nutné zajistit různá opatření ke snížení únavy a nesnází použitím podpory, např. zábradlí, madla, podesty apod.

Hmatová dlažba a její vlastnosti

Dlažby s výraznými reliéfními výstupky splňují parametry odpovídající předpisům Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Speciální dlažba pro nevidomé je vhodná pro vytváření signálních a varovných pásů, červená barva ještě více zdůrazní rozdíl v ploše. Dlažba určená pro signální a varovné pásy. Červená barva je navíc výrazná pro slabozraké. Dlažba se speciálními nálisky pro varovné a signální pásy, určené do měst a obcí.

Na základě požadavků vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, je nutné zajistit funkční hmatový kontrast vůči okolí a správně tyto úpravy materiálově řešit. Vyhláška ve své příloze č. 1 a bodech 1.2.1.2 až 1.2.7 stanoví hmatové prvky, které musí být jednoznačně identifikovatelné podle jejich rozměru a povrchu. Na tyto hmatové úpravy musíme použít výrobky, jejichž vlastnosti vycházejí ze zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.

Mezi takové výrobky patří také výrobky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace uvedené v bodě 12 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Patří sem dlažební kostky a dlažební desky se speciální hmatovou úpravou pro zrakově postižené, jenž svým tvarovým řešením musí odpovídat technickým návodům pro činnost autorizovaných osob při posuzování shody stavebních výrobků.

Výrobky pro vytvoření těchto prvků pro samostatný pohyb osob se zrakovým postižením nelze na určených stavbách použít k jinému účelu. Zvláště u komunikací pro pěší je nutno používat ty materiály, které jsou v souladu s Nařízením vlády č. 163/2002 Sb.

Tvarové řešení hmatné dlažby

Jednou ze sledovaných vlastností těchto výrobků je tvarové řešení hmatné dlažby.

• Reliéfní povrch s max. výstupky o rozměrech 25 x 25 mm, 20 x 20 mm a 40 x 40 mm.
• Drážky ve směru vodicí linie s roztečí mezi hranami drážek 20 až 25 mm, hloubkou 4 až 6 mm a šířkou drážky v rovině nášlapného povrchu desky 10 až 16 mm.
• Příčný průřez drážky může tvořit rovnoramenný trojúhelník, obdélník, lichoběžník, vlnovka apod.

Kromě klasické betonové slepecké zámkové dlažby lze použít také certifikované přírodní materiály firem Granit Lipnice s.r.o, Česká Žula spol. s r.o.

Hmatový kontrast

S ohledem na bezpečný a samostatný pohyb osob se sníženou schopností orientace (tj. nevidomých a slabozrakých) a dle legislativních podkladů musí být reliéfní dlažba jednoznačně odlišitelná od okolí. Pás musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem. Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči signálnímu pásu vizuálně kontrastní.

Pro dosažení funkčního hmatového kontrastu, vyžadovaného vyhláškou č. 398/2009 Sb., musí okolí tvořit rovinné desky nebo prvky s ekvivalentním povrchem v šíři nejméně 250 mm. Rovinný povrch s funkčním hmatovým kontrastem je zajištěn dlažebními prvky bez sražené hrany, se spárami maximální šíře 4 mm, s rovnoměrným počtem spár mezi dlažebními prvky na délku 1 metru pásu lemujícího hmatový prvek maximálně 5 ks v obou směrech, počtem spár mezi dlažebními prvky na šířku lemujícího pásu maximálně 1 ks (tj. minimální osová vzdálenost spár může být 200 mm). Tento požadavek splňují například rovinné dlaždice o min. rozměrech 200 x 200 mm a dále typově např. 200 x 250, 250 x 250, 250 x 400, 2 x 200 x 200 mm atd. bez sražené hrany (případně +výrobní normová tolerance 2 mm, tzn. mikrofazeta).

Rovinnost dlažby dle ČSN 74 4505. Povrch dlažby musí splňovat základní požadavky na protiskluznost dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. Hodnota protiskluznosti nesmí být odlišná od výše uvedeného požadavku.

Pokud je v okolí signálního, varovného nebo jiného hmatného pásu, případně umělé vodící linie použita dlažba, která nevyhovuje těmto podmínkám, je použita např.: pražská dlažba, mozaika (50x50, 60x60 mm (alt . do rozměru 200x200 mm) nebo zámková dlažba 100x200 mm, alt typu „H", „I" šestihrany, osmihrany, malé čtverce a pod., to je dlažba s mnoha spárami, tak nesplňuje(!) legislativní požadavky a je velmi obtížně rozeznatelná až nerozeznatelná od svého okolí a pro osoby se sníženou schopností orientace (slabozraké, nevidomé) je uživatelsky nepoužitelná, nedohledatelná, nefunkční až i nebezpečná.

Typy hmatných prvků a jejich lemování

Křížení vodících linií / signálních pásů je rovněž tvořeno plochou hladkou v šířce rovnající se šířce pásů. Před místem pro přecházení je naváděcí signální pás vzhledem k identifikovatelnosti místa odsazen (min. o 300 mm, optimálně vzhledem k bezpečnosti o 500 mm ! ). Stejné ! odsazení (SP od VP) a úprava ! se týká i přechodů, kde se přechází tramvajová trať (chodec nemá přednost před tramvají, není-li spuštěno SSZ), ať již je přechod signalizovaný nebo ne !

Uživatelsky - pokud má prvek vést, musí být dobře najitelný a bezpečně použitelný. Z uživatelského hlediska /přestože není uvedeno ve vyhl./: legislativně není omezena délka vodící linie, ale při délce umělé vodící linie nad 8-10 m bez vystupujících vodících konstrukcí velmi rychle klesá jeho použitelnost a není zajištěn plynulý a bezpečný pohyb osob.

tags: #hmatny #pas #dlazba #s #drazkami #informace

Oblíbené příspěvky:

• Dřevoobrábění Liberec a okolí
• Jak správně lepit dřevotřísku na podlahu
• Okrasné popínavé dřeviny
• Cesta cementu a vápna dějinami
• Více o třídě reakce na oheň