Müllerova vila: Ikonická památka moderní architektury v Praze

Müllerova vila v Praze-Střešovicích, v ulici Nad hradním vodojemem 14, čp. 256, je dílem architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty z let 1928-1930. Nepochybně patří k nejvýznamnějším památkám moderní architektury ve střední Evropě a je jednoznačně nejslavnější stavbou šesté městské části.

Koncept Raumplanu a architektonická jedinečnost

Ač bývá často a velmi nesprávně spojována s funkcionalismem, její pozice ve vývoji i samotné historii moderní architektury je neotřesitelná. Müllerova vila vyvrcholila v Loosova koncepce Raumplanu, prostorového půdorysu, který spolu s volným půdorysem podle Le Corbusiera patří k základním představám o nové koncepci modernismu ve 20. století.

Adolf Loos, ve spolupráci s Karlem Lhotou, uplatnil na Müllerově vile svůj jedinečný koncept takzvaného Raumplanu. Loosovy dovednosti uvidět nejprve prostor "duchovým okem", jak to Loos vyjádřil v roce 1898 v eseji "Das Prinzip der Bekleidung", a umět přitom hrát šachy v trojrozměrné prostorové šachovnici - jak o tom psal přímo v průběhu prací na Müllerově vile, v roce 1929, v nekrologu vídeňského truhláře Josefa Veillicha. Velmi jednoduše řečeno je prostorový půdorys metodou přiřazení různé výšky místností v domě, podle jejich účelu i významu, jejich kontinuálnímu propojení a tím i vyjádření ekonomie vnitřního provozu. Logicky nejvyšší jsou společné a společenské prostory, nejnižší pak technická či sanitární vybavenost. Problémem je jejich provázanost, v takovém domě se objevuje větší množství různých propojujících schodišť, jež samozřejmě kladou větší nároky na konstrukci.

Zatímco valná většina předchozích Loosových domů vychází z půdorysného a dispozičního dvojtraktu, pak Müllerova vila je především trojtrakt. V pražském milieu má dispoziční trojtrakt své opodstatnění a uplatňuje se na obytných domech dokonce od konce druhé poloviny 19. století. Jeho použití nevyloučil ani železobetonový skelet, který sice uvolnil půdorysné schéma, ale jinak se dispozičně příliš nezměnil.

Vila byla navržena jako puristicky strohá krychle situovaná na svažitém pozemku rohové parcely. Litá železobetonová kostra vily je vyplněna zdivem. Stroze vypadající dům při pohledu zvenčí poutá pozornost díky svému krychlovému tvaru a nepravidelné kompozici oken. Při pohledu zvenku si stěží uděláte představu o vnitřním uspořádání. V interiérech, na rozdíl od strohosti hladké vnější omítky, použil Loos ušlechtilý kámen, exotická dřeva, vybraný textil, kůži, matované sklo. Veřejná část domu, která obsahuje největší prostor v domě - společenskou halu - a jídelnu, je rafinovaně rozehrána uplatněním principu "Raumplanu": spojitého prostoru o nestejných výškách, které odpovídají symbolickému a funkčnímu významu jednotlivých částí. Každá místnost má jinou výšku a je umístěna v jiné úrovni. Některé nemají stěny nebo jsou propojené průhledy.

Čtěte také: Naše zkušenost s obchodem

Historie a osudy vily

Vynikající architekturu by Loos ani Lhota nevytvořili bez mimořádného souznění se svými klienty, bohatým stavebním podnikatelem Františkem Müllerem a jeho chotí Miladou. Vilu nechal pro sebe a svou ženu Miladu postavit v letech 1928-1930 významný stavební podnikatel Ing. dr. František Müller.

Manželé Müllerovi koupili stavební pozemek v Praze 6-Střešovicích v roce 1928. O projekt vily požádali známého vídeňského architekta Adolfa Loose. Dům navrhl moravský rodák, rakouský architekt Adolf Loos ve spolupráci s architektem Karlem Lhotou, propagátorem Loosových názorů v Československu. Obtíže v jednání s úřady vešly v obecnou známost, když pražské německé noviny Prager Tagblatt zveřejnily článek „Praha proti Loosovi“.

Hned po dokončení se ve vile začala scházet vybraná společnost. V prosinci 1930 tu šedesátiny oslavil sám Adolf Loos. Müllera jeho nové sídlo tolik nadchlo, že dokonce zamýšlel napsat o Loosovi knihu, na které se měli podílet ještě historik umění Antonín Matějček a spisovatel Bohumil Markalous-John.

Osudy vily po politickém převratu v roce 1948 nebyly šťastné. Zabavil ji stát. František Müller (+1951) a paní Milada (+1968) mohli nadále užívat jen několik místností. Sama směla obývat jen malý byt, vymezený v rámci vily, a zbývající prostory sloužily jako kanceláře. V té době došlo k některým nevhodným úpravám interiéru, avšak celkově se dům zachoval v dobrém stavu.

V padesátých letech dům sloužil jako depozitář pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Později v něm sídlilo Státní pedagogické nakladatelství a od roku 1976 archív Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ. Prostor vily po roce 1976 zaplnily skříně a regály. Nevhodnou adaptací prošly místnosti pod střechou. Konstrukce domu, obklady stěn a stropů, tapety i velké soubory vestavěného nábytku sice pomalu chátraly, ale naštěstí většinou zůstaly nedotčené. Velkou část Loosova mobiliáře tehdy zachránilo Uměleckoprůmyslové muzeum, Národní galerie, Západočeská galerie v Plzni a zaměstnanci Pražského ústavu památkové péče.

Čtěte také: Srovnání Siko WC tlačítek

Rekonstrukce a současný stav

Mnozí čeští architekti, památkáři i historici umění si uvědomovali velkou hodnotu Loosova a Lhotova díla a vytrvale na ni upozorňovali. V době, kdy brněnský architekt František Kalivoda pronesl výzvu k rekonstrukci vily Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe, vystoupila pražská historička architektury Marie Benešová s požadavkem, aby také Müllerova vila byla upravena "do původního stavu", včetně nábytku a obrazů ze sbírky bývalého vlastníka (1969). Rovněž stát tehdy prohlásil Müllerovu vilu za kulturní památku. Trvalo však dalších třicet let, než změněné politické poměry dovolily ideu obnovy uskutečnit.

Po pádu komunismu ji v restituci získala dcera původních majitelů, Eva Müllerová. Spoluvlastník vily, město Praha, odkoupil v roce 1995 zbývající díl domu od dcery paní Müllerové. Od ní dům zakoupil Magistrát hlavního města Prahy a následně byl prohlášen národní kulturní památkou. Obnovou Loosovy a Lhotovy stavby pak město pověřilo Muzeum hlavního města Prahy.

V roce 2000, u příležitosti akce Praha 2000 - Evropské město kultury, byla vila slavnostně otevřena za účasti prezidenta republiky a stala se instalovanou památkou moderní architektury. Vila je národní kulturní památkou, v roce 2000 obdržela medailu Europa Nostra, uznání, jež se uděluje obzvláště významným a zdařilým rekonstrukcím historické architektury. Müllerova vila je považována za jednu z šesti nejvýznamnějších vilových domů 20. století ve světě.

Lokalita a okolí

V Praze na Ořechovce, v jedné z nejznámějších a nejstarších zahradních a vilových čtvrtí, stojí Müllerova vila. Je zapuštěna do svažitého terénu. Přesto, že pro stavebníky ani budoucí obyvatele to nebylo ideální, rozhodli se Müllerovi právě pro toto místo.

Vila Dr. Müllera byla postavena na pozemku mezi ulicemi Střešovickou a Nad Hradním vodojemem. Parcela pětiúhelníkového tvaru má celkovou výměru 1 270 m² (zastavěno je 555 m², zahrada zabírá 715 m²) a rozkládá se na severně orientovaném svahu, jenž má převýšení 11 m. Svažitost terénu byla pro založení stavby značnou nevýhodou. Nejvyšší část pozemku, přiléhající k ulici Nad Hradním vodojemem a umožňující vstup do vily, má nadmořskou výšku 308,97 m a leží výrazně výše než Pražský hrad. Mimořádně krásné výhledy přes údolí Vltavy s Trojským zámkem na daleký, volný horizont a zajímavý pohled na Svatovítský chrám však vyvažují nevýhody značně svažité parcely. Novostavba byla situována tak, aby byla co nejvíce vzdálena od sousední zástavby.

Čtěte také: Jak vybrat a zhodnotit foukanou izolaci

Vila se přimyká k veřejnému schodišti, které bylo budováno současně s vlastní stavbou vily. Dr. Müller tuto veřejně prospěšnou stavbu zčásti financoval. Schodiště spojuje níže položenou ulici Střešovickou s ulicí Nad Hradním vodojemem. Během návštěvy máte možnost dovědět se více o unikátní památce moderní architektury, která svým významem a pozoruhodností nemá na území naší republiky obdoby, a ve světě patří mezi šest nejvýznamnějších vilových domů 20. století.

Přehled klíčových informací o Müllerově vile

tags: #hodnoceni #staveb #mullerova #vila #informace

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si o SOHO obkladech
• Obnovte své staré dřevěné podlahy
• jak správně izolovat teplou vodu
• Jak vybrat fasádní palubky: dřevo, plast nebo hliník?
• levné pórobetonové tvárnice