Dřevovláknité desky pro střechy: Hofatex Kombi a Pavatex

Společnost Insowool je dlouhodobě známá jako dodavatel kvalitních dřevovláknitých desek. Dříve to byly desky Hofatex, od června 2013 dodáváme stejné výrobky od švýcarského výrobce PAVATEX. Insowool nově dodává dřevovláknité desky PAVATEX od stejnojmenného výrobce ze Švýcarska.

Vlastnosti dřevovláknitých desek Pavatex

Dřevovláknité desky PAVATEX jsou vyráběné z jemných dřevěných vláken, tzv. mokrým procesem, při kterém se zpracovává syrové smrkové dřevo. Ke spojování jednotlivých vláken k sobě se využívá přírodních látek obsažených ve dřevě, lignin a hemicelulóza. Dřevovláknité desky PAVATEX přispívají ke stabilitě vlhkosti v interiéru - max. Úplná zdravotní nezávadnost, potvrzená mezinárodními certifikáty, např. Tyto materiály mají vysokou požární odolnost, sorpci vlhkosti, jsou difúzně otevřené a ekologické, vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Dřevovláknitá deska propůjčuje konstrukci podkroví řadu vlastností, které pomocí zmíněných běžných typů izolací nejsou vůbec dosažitelné. Zásadní je ovšem jeho tepelná kapacita. Při stejných tloušťkách má v porovnání s běžnými tepelnými izolacemi 20 až 30 krát vyšší akumulační schopnost. To je kvalitativní rozdíl oproti jakékoliv jiné tepelné izolaci. Její součinitel tepelné vodivosti je pouze o 10-20% větší, než je obvyklé u běžně užívaných vláknitých či pěnových izolací (podle objemové hmotnosti).

Uplatnění dřevovláknitých desek Pavatex

Dřevovláknité desky Pavatex mají široké uplatnění ve stavebních konstrukcích všude tam, kde chceme využít jejich vlastností a dosáhnout teplotní a vlhkostní stability interiéru. S úspěchem se používají zejména v difúzně otevřených skladbách konstrukcí obvodových a střešních plášťů, zateplování střech nad krokvemi nebo v interiéru pod krokvemi. Mají své využití i při jakékoliv rekonstrukci půdních prostorů na obyvatelná podkroví. V neposlední řadě se používají na dodatečná zateplování starších objektů.

Dřevovláknitý materiál má své uplatnění nejen jako tepelně-izolační a tepelně-kapacitní deska na opláštění dřevostaveb a střech. Svými vlastnostmi je materiál vhodný a hojně využívaný jako kročejová izolace v podlahách.

Čtěte také: Zadní stěrač Opel Astra G Kombi

Použití na obvodové pláště dřevostaveb

Desky PAVATEX, které se používají na zateplení obvodových plášťů dřevostaveb, jsou typické některými vlastnostmi:

• okraje tvarované spojem pero-drážka po celém obvodě,
• vyšší objemová hmotnost,
• hydrofobizace ve hmotě jako dočasná ochrana proti povětrnostním podmínkám.

Pod tenkovrstvou omítku se používají výrobky DIFFUTHERM a ISOLAIR. Lepící maltu s perlinkou je nutné natáhnout nejpozději do 4 týdnů. Pod provětrávanou fasádu s dřevěným anebo jiným obkladem doporučujeme zejména desky PAVATHERM-PLUS, lze použít i výrobek PAVATHERM-COMBI. Desku Pavatherm-Combi je nutné zakrýt větrovou folií vždy, a co nejdříve. Pavatherm-Plus může být vystaven povětrnosti až po dobu 3 měsíců, i tento materiál doporučujeme zakrýt větrovou folií pod jakýkoliv typ obkladu. Všechny desky do tl. 100 mm včetně se většinou kotví k nosné dřevěné konstrukci nerezovými sponami s označením BS 29000.

Použití na střechy nad krokvemi

Desky Pavatex nad krokvemi mají několik stavebně-fyzikálních funkcí. V první řadě chrání interiér podkroví proti nadměrnému přehřívání v letním období. S tím souvisí významný vliv na teplotní stabilitu v interiéru a v případě aplikace jako difúzně otevřené konstrukce se výrazně podílí i na vlhkostní stabilitě. Pro toto použití jsou doporučené zejména desky ISOLAIR a PAVATHERM-PLUS.

Materiál může být na šikmých střechách se sklonem větším než 35° až 3 měsíce jako dočasná hydroizolace. I tak ale doporučujeme vždy použít pojistnou kontraktní difúzní hydroizolaci. Na střechách s menším sklonem je pojistná hydroizolace nutná. Nad krokve lze využít i desku Pavatherm-Combi, kterou je nutné vždy co nejdříve zakrýt buď difúzní hydroizolací nebo další deskou Isolair nebo Pavatherm-Plus. Deska Pavatherm-Combi v kombinaci s další deskou Pavatherm-Plus může vytvořit masívní tepelně izolační a akumulační vrstvu až do tloušťky 240 mm.

Optimálními výrobky pro toto použití jsou nadkrokevní konstrukčně-izolační dřevovláknité desky HOFATEX UD s objemovou hmotností 260 kg/m3, případně desky HOFATEX Kombi (lehčí a levnější varianta). Desky jsou ve hmotě hydrofobizované, takže v případě porušení střešního pláště nedojde k poškození samotných desek ani konstrukce zateplení. Desky jsou navíc po obvodě opatřené dvojitým perem a drážkou. To výrazně zjednodušuje a zlevňuje montáž (napojování desek nemusí být nad krokvemi) a účinně zabraňuje spárové konvekci vzduchu i zatékání vody.

Čtěte také: Specifikace ofuků dveří pro Peugeot 306

Použití na střechy pod krokvemi

Desky Pavatex pod krokvemi mají několik stavebně-fyzikálních funkcí. V první řadě chrání interiér podkroví proti nadměrnému přehřívání v letním období. S tím souvisí významný vliv na teplotní stabilitu v interiéru a v případě aplikace jako difúzně otevřené konstrukce se výrazně podílí i na vlhkostní stabilitě. Desky se kladou na laťový rošt. Latě 40/60 mm se kotví pomocí vrutů v osové vzdálenosti 400 mm od sebe do krokví. Desky Pavatex jsou kladeny kolmo na rošt ve směru krokví, kotvení opět pomocí vrutů, min. průměr hlavičky je 14 mm, max. vzdálenost vrutů 150 mm. Všechny čtyři typy desek jsou v tomto případě vhodnou podkladní plochou pro tenkovrstvé omítky doporučené do interiérů.

Kročejová izolace v podlahách

V běžných podlahách dřevostaveb na dřevěných trámových stropech je největší úskalí zamezení šíření kročejového hluku. K tomuto účelu se používají izolační materiály z kamenné vlny nebo dřevovlákno. Nejběžnější podlahová deska Pavatex je Softboard Natur Standard. Výrobní tloušťky 8-19 mm, velký formát 1200×2500 mm dovoluje desky klást až ve třech vrstvách křížem přes sebe. Na desku se pokládá tuhá roznášecí vrstva.

Pod plovoucí podlahu, plastovou i dřevěnou, se používá výrobek Pavaboard s vysokou pevností v tlaku (napětí v tlaku při 10% stlačení je 150 kPa). Plovoucí podlaha se klade přímo na desky Pavatex. Masivní dřevěná podlaha z podlahových palubek (tl. palubek 22-28 mm) vyžaduje speciální podklad, který se nabízí pod názvem Pavatherm-Profil. Jedná se o kombinaci dřevovláknité desky a dřevěné lišty. Oba komponenty se navzájem napojují spojem pero-drážka. Dřevěná lišta slouží jako „polštář“ pro mechanické upevnění podlahových palubek. Lišta je o několik mm „tenčí“ než deska Pavatherm-Profil, neleží proto přímo na tuhé podložce.

Měření, která prováděl výrobce desek Smrečina Hofatex, a.s., prokázala, že položením minimální tloušťky desky 20 mm (Hofatex Therm nebo Hofatex Standard Natur a 140 mm železobetonového stropu je dosažen index hladiny kročejového zvuku stropu Lnw = 54 dB.

Difúzně otevřené konstrukce střešních plášťů

Moderní konstrukce zateplení střešních plášťů mají úzkou souvislost s kvalitou vnitřního prostředí. Trvalým požadavkem na budovy je požadavek energetické úspornosti. Některé nové nebo nesprávně tepelně izolované střešní pláště budov, poplatné výše zmíněným energeticky úsporným opatřením, jsou často více či méně vzduchotěsné, tj. nemůže v nich probíhat ani konvektivní, ani molekulární přenos plynů.

Čtěte také: Přečtěte si, proč je zadní lišta okna Peugeot 406 kombi důležitá

Typickým rysem příliš zatěsněných prostorů je také vznik pachů, který se projeví při dlouhodobějším uzavření prostoru. Vnitřní mikroklima v zatěsněných interiérech podkroví může být oproti vnějšímu klimatu daleko více „zahuštěné“ bakteriemi, viry, spórami hub či jinými mikrobiologickými kulturami, které svými smysly rovněž nevnímáme. Malá nebo prostorově nestejnoměrná výměna vzduchu může způsobit i vznik vysokých koncentrací látek, které nejsme schopni svými smysly vnímat, které ovšem škodí našemu zdraví. V prostorách s opláštěním bez molekulárního přenosu obvykle bývá nestabilní vlhkostní režim, výjimkou není výskyt plísní, vlhká ostění oken apod.

Uvedené souvislosti naznačují, že požadavek energetické úspornosti velice úzce s otázkou konstruování zdravých budov souvisí. Podíváme-li se na běžné konstrukce zateplení podkroví šikmých střech, zjistíme, že prakticky všechny důsledně oddělují vnější a vnitřní prostředí pomocí parozábran. Jde o fólie, které mají zabránit vstupu páry ze strany interiéru do konstrukce. Parozábrana v souvrství zateplení střechy ovšem není projevem pokroku a moderního stavitelství. Je především výrazem obav konstruktéra, že mu ve střešní konstrukci zkondenzuje příliš mnoho vodní páry, konstrukce si s ní neporadí a nastane biologická degradace (plísně, hniloba, dřevokazný hmyz). Fólie se vzduchotěsně napojují na rovněž vzduchotěsné výplně otvorů střešních oken. Vzniká tak hermeticky uzavřený „igelitový vak“ se vzduchotěsnými průhledy do okolí. Je nasnadě, že bez dalších technických opatření je jak kvalita vzduchu, tak i kvalita povrchů v interiéru z hlediska osídlení (i neviditelnými) biologickými kulturami problematická. Je tedy na místě uvažovat o alternativním konstrukčním řešení, které by umožnilo jak jistou prodyšnost střešního pláště, tak i směřovalo k využití ekologických materiálů.

Pojem „prodyšnost“ střešního (ale i obvodového) pláště je populárním opisem jeho schopnosti transportovat v přiměřeném množství plynné látky mechanismem molekulární difúze (ve stavebních aplikacích nás primárně zajímá binární směs suchý vzduch - vodní pára). Teoretické výpočty i zkušenosti z celé řady realizací v ČR i v zahraničí z posledních let jednoznačně potvrzují jak přednosti, tak i funkční spolehlivost tohoto konstrukčního uspořádání. V difúzně otevřené konstrukci probíhají sice malé, avšak nikdy neustávající navzájem protisměrné molekulární toky suchého vzduchu a vodní páry (nulová barycentrická rychlost směsi).

Výhody difúzně otevřených konstrukcí:

• Konstrukce podkroví není ze strany interiéru hermeticky těsná.
• Vzniká autoregulace vlhkosti v prostoru interiéru (sorpcí).
• Prodyšné pláště vykazují velice dobrou regenerační schopnost, tedy schopnost vlastními silami se zbavit nadměrné vlhkosti.

Tepelně-akumulační schopnost

Ani prodyšné, difúzně otevřené konstrukce zateplení podkroví ovšem nemusejí být funkčně dokonalé. Mohou trpět nedostatkem, dnes typickým pro běžná zateplení podkroví: malou tepelně-akumulační schopností. Nedostatek akumulace má u střešního pláště za následek malou tepelnou stabilitu interiérů. To prakticky znamená, že kolísání teplot v exteriéru budovy se v relativně krátkém čase a s malým tlumením „propisuje“ i do interiéru stavby. Tuto skutečnost pociťujeme zejména v horkých letních dnech, kdy se prostory podkroví přehřívají.

Jen málo používaných obytných podkroví je vybaveno klimatizací, která může tento nedostatek kompenzovat (ovšem za cenu vysoké spotřeby energie). Ve veřejnosti často panuje názor, že kolísání teplot v interiéru lze omezit dostatečnou tloušťkou tepelné izolace. Tento názor je koncepčně mylný. Tloušťkou tepelné izolace snižujeme hustotu tepelného toku, tedy zejména v zimě únik tepla konstrukcí. Prakticky vůbec však tím neovlivňujeme rychlost, jakou se změna podmínek v exteriéru promítne do interiéru.

Použijeme-li do konstrukce podkroví dřevovláknitou desku v tloušťce 60-100 mm, bude doba prohřátí podkroví 2-3 krát delší, než bez použití této desky. Obvyklá konstrukce podkroví se prohřeje cca za 3-4 hodiny (tloušťky lehkých izolací běžně 250-350 mm). Znamená to, že v letním období, kdy v městských aglomeracích dosahuje teplota špičkových hodnot (s ohledem na sálání okolních ploch) okolo 17-18 hodiny, dorazí tepelná vlna do interiéru cca ve 21-22. hodin. Vnitřní prostory se potom stávají pro spánek či pro práci více či méně neobyvatelné.

Certifikované skladby zateplených střešních plášťů

Z konstrukčního hlediska je vhodným řešením skladby zatepleného střešního pláště umístění dřevovláknitých desek HOFATEX nad krokve. Certifikovaná skladba se nazývá diffuroof® „e“. Běžné tloušťky desek, používané pro tyto konstrukce, jsou 60 - 80 -100 mm. Mezi krokvemi je umístěná vhodná difúzní vláknitá tepelná izolace. Funkci parobrzdy, omezující množství páry vstupující do pláště, plní interiérová deska OSB. K dosažení certifikované požární odolnosti 30 minut je zapotřebí interiér oplášťovat protipožární deskou Rigips RF. Tyto čtyři vrstvy jsou současně povinné systémové vrstvy.

V případě, kdy nechceme či nemůžeme umístit dřevovláknitou desku nad krokve (architektonické důvody, nově položená krytina na stávající nezateplený střešní plášť apod.) je možné provést zateplení dřevovláknitými deskami i ze strany interiéru. Certifikovaná skladba se nazývá diffuroof® „i“. V tomto konstrukčním řešení skladby střešního pláště lze použít tři typy desek HOFATEX : UD, SysTem nebo Kombi. Jejich běžnou povrchovou úpravou bývá tenkovrstvá omítka.

Snaha zvýšit podíl přírodních a ekologických materiálů v souvrství zateplování střech vedla společnost Insowool v roce 2011 k návrhu a certifikaci střešního pláště s využitím technického konopí Insoflex. Konstrukce s názvem diffuroof® eko má shodnou skladbu jako diffuroof® „e“. Minerální mezikrokevní výplň je nahrazena izolací přírodního rostlinného původu.

Od roku 2008, kdy společnost Insowool difúzně otevřené skladby střešních plášťů experimentálně otestovala a ocertifikovala, již byly realizovány desítky plášťů střech a obvodových plášťů dřevostaveb bez jakýchkoliv závad v oblasti vlhkostní problematiky. Je však třeba poznamenat, že návrh skladby difúzně otevřené konstrukce na bázi dřeva je vždy třeba pečlivě prověřit nadstandardně podrobným vlhkostně-technickým posouzením.

Přehled vybraných dřevovláknitých desek a jejich použití

tags: #hofatex #kombi #na #strechy #informace

Oblíbené příspěvky:

• výhody vinylových podlah
• Prodej MDF materiálu v UH
• Jak splnit požadavky na plovoucí podlahy při kolaudaci
• Kvalitní sprchové kouty SIKO Anima
• Vše o izolaci Tubex Standard 20-25