Rozměry a normy pro řezivo v České republice
Řezivo představuje klíčový vstupní materiál pro výrobu nábytkových dílců z masivního dřeva. Dle normy ČSN EN 844-3 je definováno jako produkt vzniklý podélným dělením kulatiny nebo výřezů, případně zkrácením či opracováním, přičemž dosahuje určité rozměrové přesnosti.
Třídění řeziva
Řezivo lze klasifikovat podle několika kritérií:
- Dřevina
- Tvar a rozměry průřezu
- Způsob opracování
Podle způsobu opracování se rozlišuje řezivo neomítané (s rovnoběžnými plochami a jedním nebo dvěma neopracovanými boky) a omítané. Dále se řezivo dělí podle tvaru a rozměrů příčného průřezu na deskové, hraněné a polohraněné.
- Deskové řezivo: Tloušťka do 100 mm, šířka menší než dvojnásobek tloušťky. Může být neomítané i omítané.
- Hraněné řezivo: Pravoúhlý příčný průřez, šířka menší než dvojnásobek tloušťky.
- Polohraněné řezivo: Dvoustranně řezané, šířka menší než dvojnásobek tloušťky, s oblými boky po výřezu.
Deskové řezivo se dále dělí podle způsobu výroby na:
- Neomítané/nesámované (neořezané boky)
- Omítané/sámované
- Jinak upravené (získané orientovaným pořezem)
Pokud se chystáte koupit prkna, setkáte se dvěma skupinami - boční či středová (často uváděné jako prizmovaná).
Čtěte také: Sušené dřevo pro truhlářské projekty
Rozměry řeziva
Mezi základní rozměry řeziva patří:
- Polštáře: Tloušťka max. 100 mm
- Prkna: Tloušťka 15 - 38 mm (šířka musí mít min. )
- Fošny: Tloušťka 40 - 100 mm (šířka musí mít min. )
- Prkna krajinová: Bočně neomítané kusy deskového řeziva o tl.
- Krajiny: Okrajové řezivo o tl.
- Trámy: Tloušťka větší než 100 mm, nejmenší šířka odpovídá 2/3 tloušťky
Normy pro řezivo
Přednostní rozměry řeziva jsou uvedeny v:
- ČSN EN 1313-1 Kulatina a řezivo - Dovolené úchylky a přednostní rozměry - Část 1: Jehličnaté řezivo
- ČSN EN 1313-2 Kulatina a řezivo - Dovolené úchylky a přednostní rozměry - Část 2: Listnaté řezivo
Tato norma platí pro výrobu a dodávání neopracovaného řeziva jehličnatých a listnatých dřevin, tj. pro řezivo deskové, hraněné a polohraněné. Obsahuje základní a společná ustanovení. Názvy a definice jsou uvedeny v ČSN 48 0202, ČSN 49 0000, ČSN 49 0002 a ČSN 49 0016.
Některé pilařské závody se při jakostním třídění řídí normou ČSN EN 1611 (jehličnaté dřeviny) a ČSN EN 975 (listnaté dřeviny). Normy určují výskyt, množství a velikost jednotlivých přirozených vad dřeva. Hlavním hodnotícím kritériem je výskyt suků zdravých, nezdravých či vypadavých. Dále se posuzuje zbarvení, hniloba, napadení hmyzem, smolníky aj. U řeziva do tloušťky 39 mm se posuzují dvě strany, nad 40 mm pak všechny čtyři strany.
Kvalita řeziva
Při nákupu řeziva je důležité zvážit, zda bude použito jako konstrukční dřevo (nosná funkce) nebo pro nenosné účely (obklady, dělící prvky). Pro konstrukční dřevo jsou klíčové pevnostní a přetvárné vlastnosti a trvanlivost. Dřevo je rozdělováno do tříd pevnosti - jehličnaté C14 až C50, listnaté D30 až D70. Běžně se používá třída pevnosti C24. U nás se však strojové třídění téměř nepoužívá a řezivo je tříděno vizuálně do tříd S7 (odpovídá C16), S10 (C24), S13 (C30). Kritéria třídění zahrnují rozsah suků, odklon vláken, trhliny a jiné vady řeziva.
Čtěte také: BSH řezivo: Co potřebujete vědět
Pro nenosné účely záleží na vzhledu, charakteru povrchu, stabilitě tvaru a trvanlivosti.
V běžné praxi se s tímto tříděním u výrobců či obchodníků nesetkáte. Nepoužívají se žádné pevně dané interní předpisy, jde spíš o zaběhlé zvyklosti jednotlivých výrobců, které následně přejímají i obchodníci se dřevem. První jakostní třída bývá v sortimentu omezeně (např. jde jen o středové hranoly). Dřevo v první jakostní třídě je zdravé, pouze s přirozenými vadami a v malé míře. Většina sortimentu spadá do třídy II/III. Třetí třída obsahuje řezivo s přirozenými vadami bez omezení počtu či rozsahu, může být i napadeno brouky či hnilobou.
Pokud budete s výrobcem jednat o větší dodávce řeziva, ve smlouvě se specifikuje, jaké řezivo vám bude dodáno a tedy, jaké vady dřevo může mít a v jakém rozsahu.
Zpracování dřevního odpadu
Oproti odpadu z velkoplošných materiálům na bázi dřeva ve kterém jsou obsaženy různé chemické látky je dřevní odpad z dřevní hmoty takřka bez ekologických kontaminantů. A setkáváme se s ním například v lese ve formě větví a zbytků kmene, nebo v truhlářských dílnách ve formě různých třísek, štěpek a hoblin. Tento dřevní odpad je nejčastěji využíván na výrobu biomasy, kompostování nebo výrobu dřevěných briket.
Štěpkování dřevního odpadu
Štěpkováním se rozumí rozdrcení dřevního odpadu (např. větví, kmenů stromů do průměru 15cm) na malé kousky od 2 do 4cm. Oproti pálení se jedná o ekologickou likvidaci dřevního odpadu s jeho možným dalším využitím. Vzniklé štěpky je možné použít na topení, kompostování, mulčování apod. Mobilním štěpkovačem se provádí likvidace veškerého dřevního odpadu v lese. Štěpkování lze provádět buď na zem nebo přímo do přistaveného velkoobjemového vozidla. Firmy zabývající se štěpkováním provádějí také drcení kůry. Ta se používá jako ochrana proti plevelu u okrasných zahradních dřevin.
Čtěte také: Řezivo Vranovice – prodej
Briketování dřevního odpadu
Briketovací lisy snadno zpracují dřevěné piliny, hobliny, třísky a prach ze dřeva, drcený papír, drcené energetické rostliny, pazdeří, obilnou a řepkovou slámu, prach z odsávacích jednotek, makovinu a semena rostlin. Vlhkost dřevního odpadu pro úspěšné briketování se musí pohybovat kolem 8 až 15 %. Vyráběné brikety mají tvar válce o průměru 50 nebo 65 mm a délku 30 až 70 mm. Je možné vyrábět i brikety pravoúhlého tvaru o rozměrech 55 × 55 × 60 mm na lisech vyšších výkonů. Při výrobě briket musí být dodrženy normy DIN 51731. Brikety se obvykle balí do polyetylenových sáčků nebo papírových tašek po 10 kg. Malá balení se skládají na paletu a fixují se strečovou fólií. Výhřevnost briket se pohybuje v rozmezí 15 až 18 MJ/kg. Brikety se spalují ve všech typech kamen a kotlů a ve spalovnách tuhých paliv.
tags: #hraněné #řezivo #rozměry #normy