Komplexní řešení hydroizolace balkonů a teras: Ochrana a renovace

Nezastřešené přístavby typu balkon, terasa, lodžie atd. jsou stále častějším prvkem, který se objevuje u rodinných domů. Balkóny a terasy jsou trvale vystaveny dešti, mrazu i slunečnímu záření. Bez kvalitní hydroizolace voda postupně proniká do nosné konstrukce, způsobuje korozi výztuže a degradaci betonu - a oprava pak vychází nesrovnatelně dráž než včasná prevence.

Vzhledem k umístění balkonů či teras mimo zastřešení a tepelně izolovaný interiér jsou tyto části domu exponovány silným výkyvům teploty, tlaku vody ze spodní vlhkosti a působení UV-záření. Kvůli častému střídání těchto vlivů dochází, zejména u méně kvalitních materiálů, ke vzniku prasklin v materiálu. Následné působení vody ve vzniklých prasklinách způsobí rozrušení materiálu, což má ve finále za následek znehodnocení celého povrchu balkonu. Řešením tohoto problému je použití kvalitních materiálů se zvýšenou odolností vůči výkyvům teploty, změnám vlhkosti a zejména vystavení UV-záření.

Nová hydroizolace balkonu je nutná vždy, pokud se v betonu vytvoří trhliny, skvrny od plísní nebo výkvěty. Známkou nutnosti sanace balkonu je také odlupování dlažby. Okamžitým odstraněním škod zabráníte zasažení a poškození přilehlých částí budovy.

Při zpracovaní technických řešení hydroizolace balkonů a přístaveb vycházíme z produktových řad předních výrobců stavební chemie.

Typy hydroizolačních systémů

1. Polymerní nátěry

Jednu z inovativních možností realizace těchto ploch představují systémy tzv. podlahových nátěrů, které jsou založeny na používání nátěrů na bázi polymerů organických sloučenin jako jsou epoxidy či polyuretany. Kromě požadované odolnosti vůči klimatickým změnám mají tyto systémy řadu dalších vítaných vlastností např. odolnost vůči oděru, neklouzavost a dobré hydroizolační vlastnosti.

Čtěte také: Materiály pro sokl

Další výhodou těchto systémů je možnost použití poměrně velké variace povrchových úprav při zachování požadovaných vlastností materiálu. Z hlediska užitkovosti a pohledové atraktivity se často používá povrchová úprava z přírodního kamene nebo pigmentovaného křemičitého písku. Další možností dekorace povrchu je použití barevných střípků tzv. chips, které se do nátěru aplikují v průběhu zrání a následně vytváří zajímavé mozaikové vzory.

Příprava povrchu pro polymerní nátěry

Příprava povrchu pro aplikaci těchto systémů není nijak složitý proces. Realizace vyžaduje betonový podklad do maximální vlhkosti přibližně 5%, který je soudržný a zbavený prachu, nečistot a větších spár či dělících vrstev. Prvním krokem při realizaci je povrchová úprava betonové plochy patřičnou penetrací. Z praktických důvodů se pro penetraci minerálních podkladů používají nátěry na bázi epoxidových pryskyřic. Tyto nátěry sice postrádají požadovanou odolnost vůči UV-záření, nicméně v případě penetrace je tento nedostatek opomenutelný, jelikož teto nátěr bude následně překryt svrchním nátěrem. Použitím dvousložkové epoxidové penetrace vzniká soudržná membrána, která po vytvrdnutí vyniká zejména svojí paropropustností a vysokou mechanickou odolností. Paropropustnost je velmi cenná vlastnost epoxidové pryskyřice, jelikož umožňuje odvod vody z podkladu a tím redukuje tlak vodních par, který představuje jednu z nejčastějších příčin tvorby prasklin na povrchu podlahy. Některé rychleschnoucí dvousložková epoxidové pryskyřice lze použít i u minerálních podkladů s rizikem prostupu spodní či zbytkové vlhkosti penetrací.

Epoxidové svrchní nátěry

Po napenetrování povrchu se člověk může vydat dvěma cestami. První možností je aplikace svrchního nátěru, který tvoří pohledovou vrstvu podlahy. Zvolený typ nátěru by měl být v souladu s místem, pro které byl daný nátěr navržený. Použití nesprávného typu nátěru pro danou lokaci může mít za následek poměrně rychlou degradaci povrchu podlahy, čímž dochází k jejímu znehodnocení. Před aplikací svrchního nátěru může být napenetrovaný povrch ještě přetažen samonivelační hmotou opět na bázi epoxidové pryskyřice, která je ovšem narozdíl od penetrace obohacena o plnivo dodávající pryskyřici vlastnosti samonivelační stěrky. První možnost, jakým způsobem realizovat svojí podlahu, představuje opětovné použití dvousložkové disperze epoxidové pryskyřice, která je v tomto případě již opatřena pigmentem, který podlaze dodává požadovanou barvu. Tato pryskyřice nachází své použití zejména v zátěžových podlahách jak už průmyslových objektů, tak rodinných domů, škol či nemocničních zařízení. Hlavní předností je vysoká odolnost vůči mechanické a chemické zátěži a vysoká paropropustnost, což umožňuje použít tuto pryskyřici i v případě neodizolovaných podlah. Další výhody tohoto typu podlah představují možnost použití již zmíněných pigmentů a téměř nulový obsah organických rozpouštědel, které mohou po aplikaci způsobit znečištění ovzduší interiéru. Nevýhodou tohoto systému je nízká odolnost vůči UV záření, které má na epoxidové pryskyřice ničivý vliv.

Polyuretanové svrchní nátěry

Další možností, jak navázat na epoxidový penetrační nátěr je použití jednosložkových polyuretanových pryskyřic. Polyuretanové pryskyřice po vyzrání vytváří elastický film kontaktní hydroizolace s vysokou odolností vůči UV záření, otěru a vysokou flexibilitou i v chladných podmínkách, což z těchto materiálů dělá optimální variantu pro povrchové úpravy exteriérových staveb, jako jsou balkony, terasy, pavlače či jiné stavby. Kromě odolnosti vůči klimatickým změnám je tento materiál připraven čelit i silné mechanické zátěži. Výhodou tohoto materiálu je možnost pryskyřici použít jak v transparentní, tak v probarvené formě, aniž by došlo ke ztrátě některé z předem zmíněných vlastností. Práce s polyuretanovými pryskyřicemi nabízí na rozdíl od epoxidové pryskyřice vícero způsobů, jak svrchní nátěr vytvořit. S tím ovšem přichází i vícero druhů materiálů, ve kterých se člověk musí vyznat, jelikož opět platí pravidlo, že použitý materiál si zachovává svoji funkčnost pouze při použití na povrch/ místo, který je tomuto materiálu určený.

Asi nejběžnějším způsobem vytvoření svrchního nátěru s důrazem na praktičnost je rozlití jednosložkové pryskyřice. Tímto způsobem vytvoříme na podkladím materiálu membránu s hydroizolačními schopnosti. Pryskyřice se rozlévá ve dvou vrstvách s technickým rozestupem několika hodin. Po aplikaci první vrstvy se do čerstvé pryskyřice může vsypat zásypový písek pro získání protiskluzu. Aplikované pryskyřice lze obdržet v několika barevných odstínech.

Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

Výše zmíněný polyuretanový nátěr lze použít i pro hydroizolaci balkonů. V tomto případě se může ovšem realizace zkomplikovat nutností použít balkonový profil k odtažení vody od soklu balkonu. Ukotvení balkonového profilu lze provést dvěma způsoby s ohledem na typ profilu. Kompozitové profily se dají lepit na svislou hranu soklu pomocí lepícího tmelu. Jelikož tento profil nezasahuje do vodorovné plochy balkonu, tak se může lepit hned v prvním kroku ještě před aplikací penetrace. V případě hliníkových či plechových profilů se profil zanáší do vodorovné plochy balkonu. Z tohoto důvodu se musí profil pokládat až po napenetrování podkladu do kotvící směsy na bázi epoxidu. V obou případech se profil usazuje tak, aby přečníval hranou přes okraj balkonu o přibližně 2mm. Osazením profilu nad okraj balkonu vzniká prostor, který je zapotřebí vyplnit, aby došlo k vyrovnání podlahy s hranou profilu. V tento moment je podlaha připravena pro aplikování svrchního nátěru, kdy se postupuje podle již popsaného postupu.

Více estetický způsob svrchního nátěru, který se hodí opět k povrchových úpravám balkonů a teras, je kombinace probarvených a transparentních polyuretanových pryskyřic. Tuto transparentní pryskyřici lze vylít jako druhou vrstvu polyuretanové pryskyřice stejným způsobem jako v předchozím případě, čímž vznikne na povrchu tenký, průhledný film. Tímto filmem lze zacelit a uzavřít více dekorativní prvky v podlaze. Jedním z takových prvků jsou tzv. dekorativní chips. Tyto plastové „pilinky“ se vsypou do první čerstvě vylité vrstvy polyuretanové pryskyřice. Po uzrání se tato vrstva společně s chips zalije transparentní pryskyřicí, čímž se povrch uzavře, ale chips zůstanou skrze transparentní film viditelné.

2. Kamenný koberec

Další možností jak navázat na epoxidovou penetraci je tzv. kamenný koberec. Tento způsob realizace podlah se stále častěji začíná objevovat na balkonech a terasách rodinných domů, kde je kladen důraz na estetický dojem při zachování maximální možné funkčnosti a výdrže. Při realizaci kamenného koberce je potřeba zbystřit již v přípravném kroku. Po nanesení penetrace se musí čerstvě nanesená a nezatuhlá penetrace posypat jemným sušeným křemičitým pískem zrnitosti 0,4-0,8 mm. Přidáním písku se totiž zdrsní povrch penetrace, čímž se následně zlepší přídržnost penetrace pro kamenný koberec. Po vytvrdnutí penetrace je potřeba zbytky písku, které se nepřichytily k povrchu důkladně odstranit, jinak by došlo k narušení kontaktu mezi penetrací a kamenným kobercem. Po vytvrdnutí penetrace je možné rovnou aplikovat vrstvu kamenné drti. Ta se před samotnou aplikací smíchá s transparentním polyuretanovým pojivem, čímž se vytvoří kašovitá hmota vhodná pro nanesení na podlahu. Pojivo se pyšní stejně jako polyuretanové pryskyřice vysokou stabilitou ve venkovních podmínkách, vysokou otěruvzdorností a snadnou údržbou.

3. Bitumen a fólie

Místo izolace balkonu tekutým plastem můžete použít také bitumen nebo fólii. Asfaltové pásy jsou vhodné zejména pro velké plochy, protože jimi můžete pokrýt velkou plochu. Pásy jsou buď samolepicí, nebo svařované za tepla pomocí hořáku. Aby asfaltové pásy dobře těsnily, je třeba mít pro jejich pokládku určitou zručnost. Pro dlouhotrvající hydroizolaci balkonů se doporučuje předběžný bitumenový nátěr.

Další možností je izolace pomocí fólie. K izolaci teras a balkonů je vhodná EPDM fólie. Zkratka znamená ethylenpropylendienový monomer - syntetický kaučuk, který se používá jako fólie především pro zakrytí střechy. Fólii upevníte na okraji pomocí silikonu nebo upínacích lišt.

Čtěte také: Hydroizolace spodní stavby: Novostavby a rekonstrukce

Izolace fólií tloušťky 1,5 mm pokládanou pod dlažbu je další variantou. Záchrana poškozených balkónů bez nutnosti odstraňovat dlažbu. Využíváme technologii PVC fólií speciálně určených pro pochůzné plochy.

Izolace balkonu - postup

  1. Příprava na hydroizolaci balkonu
    • Odstranění podlahové krytiny a dlažby.
    • Vyčištění a schnutí podlahy.
  2. Kontrola betonu před izolací
    • Kontrola z hlediska poškození a nečistot.
    • Čištění vysokotlakým čističem.
    • Kontrola nasákavosti podlahy.
    • V případě potřeby položení potěru pro spád.
  3. Demontáž nástavbových dílů na balkoně
    • Provedení bezpečnostních opatření.
    • Demontáž odtokového žlabu, zábradlí a nástavbových dílů.
  4. Namíchání hydroizolačního nátěru
    • Namíchání tekutého polyuretanového nátěru (pokud je to nutné).
  5. Nanesení hydroizolačního nátěru
    • Rovnoměrné nanesení barvy pomocí malířského válečku.
    • Natření rohů a hran plochým štětcem.
    • Položení těsnicí pásky v rozích a na okrajích.
    • Dostatečné vyschnutí nátěru.
    • V případě potřeby pokládka drenážní netkané geotextilie.
  6. Napojení hydroizolace balkonu na zeď
    • Naneste těsnicí hmotu na zeď.
    • Vložení těsnicí pásky do čerstvé hmoty.
  7. Opětovná montáž zábradlí a odtokového žlabu
    • Utěsnění upevňovacích dílů pro zábradlí a dešťové žlaby.
    • Opětovná montáž zábradlí a dešťových žlabů.

Renovace a speciální řešení

Hydroizolace dřevěného balkonu

Pro hydroizolaci dřevěného balkonu je třeba zvolit specifické materiály a postupy, které zohledňují vlastnosti dřeva. Důležité je zajistit ochranu dřeva před vlhkostí a hnilobou.

Hydroizolace balkonu s dlažbou

Neporušenou dlažbu můžete izolovat impregnací nebo tekutým plastem. U obou metod nejprve dlaždice důkladně očistěte. Poté naneste impregnaci a nechte ji několik hodin působit. Po uplynutí doby aplikace můžete přebytečnou tekutinu odstranit gumovou stěrkou. Impregnaci dlažby je třeba opakovat každých šest měsíců nebo jednou ročně. Tekutý plast se nanáší v několika vrstvách. Na očištěnou dlažbu naneste první vrstvu.

Máte neustále problémy s lepenou dlažbou na terase nebo balkónu a provádíte její opravy téměř každý rok? Řešíte zatékání do interiéru? Spolehlivým řešením je dlažbu s mazaninou odstranit a umístit nad hydroizolaci plovoucí podlahu jako je Millboard, která může nezávisle dilatovat aniž by hydroizolaci časem poškodila. Zároveň hydroizolaci chrání před přímým sluncem.

Případová studie: Kompletní rekonstrukce balkonu

Pohled na výsledek: Skleněné zábradlí Q-railing a kompozitní podlaha Millboard. Skleněné zábradlí vizuálně balkón odlehčilo a odhalilo krásu mansardové střechy při pohledu zvenčí. V interiéru je teď více světla a z postele ložnice lze sledovat roční proměny zahrady. Skleněná výplň zábradlí je tvořena vrstveným a tvrzeným sklem. Dle přání lze sklo prosvětlit LED osvětlením nebo elektricky ovládat transparentnost skla prostřednictvím fólie mezi skly. Sklo je tak mléčné nebo průhledné dle potřeby. To je skleněné zábradlí EASY GLASS® PRO F od německého výrobce Q-railing.

Zde je názorně vidět jak nekvalitně mohou být provedeny některé stavební práce. Výškově byla vana s bitumenovou hydroizolací vyplněna obyčejným fasádním polystyrenem. Nahoře pak byla umístěna PE fólie a betonová mazanina s lepenou dlažbou. Odtok z balkónu byl sveden do okapu střechy a aby výškově navazoval, byl umístěn cca 300 mm nad dno vany. Bohužel toto řešení mělo za následek, že při havárii odtoku se celá vana naplnila vodou, která neměla kudy odtéci a dlouhou dobu po dešti prosakovala do interiéru. Fasádní polystyren byl plně nasycen vodou a byl spíše tepelným vodičem nežli izolantem.

Postup rekonstrukce:

  1. Pokládka tepelné izolace Puren se spádovými klíny. Nerovný povrch byl vyrovnán podsypovým pískem.
  2. Na tepelnou izolaci byly instalovány OSB desky do vlhka s penetračním nátěrem a pojistnou nátěrovou hydroizolací Mapelastic.
  3. Položení geotextilie jako separační vrstvy a instalace poplastovaných lišt a okapnic z poplastovaného plechu. Viditelné lišty byly zvoleny v bílé barvě stejně jako budoucí fasáda.
  4. Příprava a pokládka hydroizolační fólie PVC-P.
  5. Instalace skleněného zábradlí EASY GLASS® PRO F od německého výrobce Q-railing.
  6. Pečlivě vyřešené detaily. Tím se pozná kvalitní produkt a dobře odvedená práce během instalace.
  7. Instalace kompozitní podlahy Millboard a nanesení škrábané omítky Baumit NanoporTop se zrnitostí 2 mm.

Kompozitní podlaha Millboard v dekoru Weathered Oak má podobu velmi zvětralých prken, která jsou odlévána z desítky let starých vybraných dubových desek.

Doporučené materiály a dodavatelé

Při výběru materiálů pro hydroizolaci balkonů a teras je důležité sáhnout po osvědčených výrobcích. Mezi ně patří:

  • Sikaplan 15G: Hydroizolace ploché střechy a teras. Kvalitní výrobce Sika.
  • Fatrafol 814: Hydroizolace terasy.
  • Mapelastic: Pojistná nátěrová hydroizolace.
  • Millboard: Kompozitní podlaha pro plovoucí pokládku.
  • Q-railing (EASY GLASS® PRO F): Skleněné zábradlí.
  • Baumit NanoporTop: Škrábaná omítka.

Kvalitně provedená hydroizolace je klíčová pro dlouhou životnost a bezproblémové užívání vašeho balkonu či terasy. Důkladná příprava, výběr vhodných materiálů a precizní provedení jsou základem pro ochranu vaší nemovitosti před nežádoucími vlivy vlhkosti a počasí.

tags: #hydroizolace #balkonu #ricany #informace

Oblíbené příspěvky: