Komplexní průvodce hydroizolací soklů a exteriérových konstrukcí s produkty MAPEI

Hydroizolace je ochranná vrstva a jeden z nejzásadnějších stavebních prvků, který chrání konstrukce zdí a podlah před nežádoucím pronikáním vody, vlhkosti a případně plynů (radonu a metanu). Díky hydroizolaci se voda nedostane do konstrukčních prvků, ve kterých nemá co dělat. Ve vnitřních i venkovních částech stavby je takových míst řada. Způsob ochrany proti průnikům vody se přitom u jednotlivých typů konstrukcí liší. Hydroizolační vrstva je ve většině případů očím skrytá. Přesto má pro funkčnost a dlouhodobou životnost konstrukcí zásadní význam. Minimalizuje rizika vzniku plísní, znehodnocování stavebních materiálů, rezivění i přímého prosakování vody.

Typy hydroizolačních materiálů

Hydroizolační materiály se rozdělují na povlakové a tekuté. Povlakové třídíme do dvou skupin (dle původu materiálu) na syntetické a živičné. V exteriéru je využijete v místech, která nelze systémově ochránit povlakovou hydroizolací. Na výběr máte mezi jednosložkovými a dvousložkovými hydroizolacemi. Jednosložková hydroizolace je připravená k okamžitému použití a po zaschnutí vytváří elastickou voděodolnou vrstvu. Dvousložková hydroizolace na bázi polymerové pryskyřice schne rychleji. Vyžaduje však náročnější přípravu, která souvisí s promísením dvou složek. Ať chcete před průniky vody ochránit vnitřní prostory nebo vnější stavební konstrukce, výběr správného typu materiálu nepodceňujte.

Hydroizolace ze syntetických materiálů

Hydroizolace ze syntetických materiálů jsou vhodné pro hydroizolace střech, bazénů, balkonů, teras, spodních částí staveb a jiných venkovních konstrukcí. Kromě nejpoužívanější PVC izolace a nopových fólií patří do této skupiny i další plastové a pryžové materiály, jako jsou například geotextilie. Ty samy o sobě nezajišťují voděodolnost, ale chrání hydroizolační vrstvu před poškozením. Hydroizolační fólie a asfaltové pásy se využívají nejčastěji k hydroizolaci základů, soklů a plochých střech. Hydroizolační fólie jsou lehčí a tenčí, lépe se s nimi pracuje, oproti tomu asfaltové pásy jsou odolnější proti mechanickému poškození.

Živičné hydroizolace

Nejpoužívanějším typem živičných hydroizolací je asfaltová lepenka. Tento vrstvený materiál obsahuje vložku z tkaniny (obvykle skelného vlákna), která je obalená asfaltem. Plynovým hořákem na PB nahřejete pásy a natavíte je na betonové podklady. Pásy využijete pro hydroizolaci venkovních stavebních konstrukcí a základových desek.

Hydroizolační stěrky a nátěry

Hydroizolační stěrky a nátěry jsou vhodné pro vnitřní a venkovní použití, ale nejčastěji je využijete v koupelně. Jednoduše je aplikujete štětcem či válečkem na podkladní vrstvu. V exteriéru je využijete v místech, která nelze systémově ochránit povlakovou hydroizolací.

Čtěte také: Materiály pro sokl

Důležité aspekty při výběru hydroizolace

Pro správnou volbu hydroizolačního materiálu je nezbytné zvážit několik faktorů:

• Interiér nebo exteriér: To je důležité pro volbu odolnosti, pružnosti a prodyšnosti. Do exteriéru jsou obecně vhodné prodyšné typy hydroizolací.
• Přítomnost vody či vlhkosti v izolovaném podkladu: Voda a vodní páry v zaizolovaném podkladu stoupají směrem nahoru a když narazí na vrstvu hydroizolace, vytváří na ní nemalý tlak. Když přijde zima a mráz, namáhání a destrukce jen zesilují.
• Zatížení hydroizolace: Bude vystavena jen občasné spršce, nebo bude trvale pod vodou, např. v bazénu či septiku? Je třeba zásadní rozdíl, zda se chystáte izolovat sprchový kout v bytě se dvěma obyvateli, nebo sprchy ve fitness centru či spa.
• Pozitivní nebo negativní tlak vody: Negativním tlakem je myšleno, že voda bude působit směrem z podkladu, na kterém je izolace nanesena.
• Riziko vzniku prasklin v podkladu: Z čeho je podklad, na který hydroizolaci aplikuji? Pokud jde o něco ošetřené nějakou "černou věcí", tedy něčím na bázi asfaltu, bitumenu či živice, je nutné zvolit kompatibilní materiál.

Aplikace hydroizolace v exteriéru: Příklad soklu a vstupních dveří s produkty MAPEI

Dnes se zaměříme na hydroizolaci u vstupních dveří a HS portálu. A když už budeme dělat hydroizolaci spodní části, provedeme rovnou i zpětný spoj kolem celého domu.

1. Příprava podkladu

Abychom mohli hydroizolační vrstvu pohodlně nanést, je nutné provést kontrolu podkladu a vyrovnání všech nerovností. Pokud budeme aplikovat hydroizolační vrstvu po celém obvodu domu, provedeme zapravení všech mezer mezi cihlami v místě dořezů, drážek v cihlách či u ztraceného bednění nebo mezer u zakládací malty pod první vrstvou zdiva. Pro tento účel lze s výhodou využít univerzální opravnou maltu s označením Planitop Rasa & Ripara.

Nejprve nezbytná příprava

Před nanášením malty navlhčíme podklad vodou. Přípravu je nutné provést i u vchodových dveří a HS portálu. Než přejdeme k provádění hydroizolace, je třeba provést dokonalé mechanické očištění stávajícího živičného pásu. U oken a dveří je nutné zkontrolovat, zda do exteriéru pod fólií nevyčnívají vyrovnávací podložky, které se při instalaci oken a dveří vkládají pod purenitové podkladové profily. Pokud by tomu tak bylo, je nutné vyčnívající části podložek odstranit, například oscilační bruskou.

Pro přechod mezi okenním profilem a ostěním nebo izolací na základové desce použijeme samolepící butylový pás Mapeband SA. Tím si plynule spojíme část soklovou a vodorovnou tak, abychom zamezili případnému prasknutí v namáhané spáře. Stejnou bandáž budeme potom používat i na svislou část přechodu ostění a zárubní dveří tak, abychom opět zamezili možnému prasknutí a poškození hydroizolace.

Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

Očištěný podklad napenetrujeme penetrací Plastimul C, kterou ředíme v poměru 1:10. Budeme penetrovat pomocí materiálu Plastimul C. Po zaschnutí penetrace, které závisí na počasí, můžeme pokračovat v dalším kroku.

U staveb z cihel plněných minerální vatou Porotherm T Profi je dle doporučení výrobce vhodné přesah cihly ve druhé řadě zdiva ve spodní části uzavřít vrstvou cementového lepidla.

Podle plánované výšky zpětného spoje, který budeme vytvářet hydroizolační hmotou Plastimul 2K Plus, si předem nařežeme výztužnou tkaninu Mapenet 150, abychom po nanesení hydroizolace mohli s výztužnou tkaninou ihned pracovat.

2. Aplikace první vrstvy hydroizolace

Plastimul 2K Plus je dvousložkový, velmi pružný, rychleschnoucí hydroizolační živičný nátěr bez obsahu rozpouštědel, a tedy bez zápachu. Před aplikací je nutné obě složky promíchat. Postupujeme tak, že nejprve pomalými otáčkami začneme míchat tekutou směs, do které postupně přimícháváme sypkou směs. Je třeba dodržet přesný poměr. To nám usnadňuje už balení, v němž jsou již tyto dvě složky připraveny k okamžitému vymíchání a následnému použití.

Hydroizolaci nanášíme ozubeným hladítkem s výškou zubu 6 mm. Do vrstvy hydroizolace následně vložíme výztužnou tkaninu. Hladkou stranou hladítka tkaninu zapravíme. Podle potřeby hydroizolaci doplníme nebo rovnoměrně rozprostřeme v celé ploše a následně zahladíme plochým štětcem. Důležité je pamatovat na to, že na hladítko nesmíme příliš tlačit, aby nám na podkladu zůstalo dostatečné množství hydroizolační vrstvy. Na purenitový profil ani na ostění u otvorů výztužnou tkaninu Mapenet 150 nevkládáme.

Čtěte také: Hydroizolace spodní stavby: Novostavby a rekonstrukce

3. Druhá vrstva hydroizolace

Jakmile máme provedenou první vrstvu hydroizolace, tzn., že je dokonale vyschlá (při teplotě kolem 20 °C je ideální počkat minimálně 24 hodin), můžeme přikročit k aplikaci finální - druhé vrstvy dvousložkové hydroizolace Plastimul 2K Plus. Do druhé vrstvy už se nevkládá znovu skelná síťovina Mapenet 150. Hydroizolace se nanáší pouze hladkou stěrkou. Poté, co si hydroizolaci aplikujeme na všechny části, můžeme finálně zatřít dohladka štětcem. Samozřejmě musíme dávat pozor na to, abychom měli správně udělané všechny kritické body. Ty už ale byly opatřeny bandáží v prvním kroku. Hydroizolaci doporučujeme vždy přetáhnout i do spodní soklové části přes zpětný spoj hydroizolace tak, aby plnila svou funkci.

Druhou vrstvu hydroizolace necháváme vyzrát 4 dny. Následně na ni můžeme nalepit soklový polystyren. Ten na hydroizolaci lepíme k tomu určenou PUR pěnou, kterou naneseme na obvodový rámeček a vnitřní podélnou linku, případně šrafování ve středu desky. Pro snazší manipulaci a urovnání polystyrenových desek můžeme na desky aplikovat terče cementového lepidla.

4. Cementová hydroizolace na polystyren

Nalepený soklový polystyren po vytvrdnutí lehce přebrousíme a zbavíme ho případných nečistot. Budeme na něj nanášet dvousložkovou cementovou hydroizolaci Mapelastic. Abychom materiál stihli včas zpracovat i při vyšších venkovních teplotách, je ideální si množství rozdělit na dvě poloviny a smíchání složky A se složkou B provést na dvě části. Namíchanou hydroizolaci naneseme nejprve v takzvané nulové vrstvě na polystyren rovným hladítkem.

Produkty MAPEI pro hydroizolaci

Hydroizolace MAPEI poskytuje rychleschnoucí a dlouhodobou ochranu před vodou a vlhkostí. Sice ji nevidíte, ale je tam. Připravena vám kdykoliv krýt záda se 100% spolehlivostí. Níže naleznete přehled některých klíčových produktů MAPEI:

Důležité oblasti pro aplikaci hydroizolace

• Základová deska: Hydroizolace základové desky je nezbytná u jakékoliv novostavby: chrání dům před vlhkostí (tlakovou i vzlínající) a zabraňuje pronikání nebezpečného radonu. Řemeslníci provádí hydroizolaci stavebních základů zpravidla pomocí asfaltových pásů, které nahřívají plynovým hořákem a lepí na napenetrovaný betonový podklad.
• Ploché a šikmé střechy: Zvýšenou ochranu proti prosakování vyžadují zejména ploché střechy, na kterých se hromadí větší množství vody. Ochranu zajistí různé materiály od asfaltových pásů přes PVC folie po tekuté lepenky. Ochranu však vyžadují i šikmé střechy - krytina ze skládaných prvků není sama o sobě vodotěsná.
• Balkony a terasy: Postup hydroizolace balkonů a teras je podobný jako u plochých střech. Cílem je zabránit pronikání vody a vlhkosti do samotného podkladu i okolních částí stavby. Zvýšenou ochranu proto musíte věnovat hydroizolaci zdiva. V současnosti se hydroizolace balkonů a teras řeší nejčastěji pokládkou PVC fólií.
• Bazény a zahradní jezírka: Bazény i zahradní jezírka mají vysoké požadavky na hydroizolaci. Jsou dlouhodobě v přímém kontaktu s vodou, navíc jsou často mechanicky namáhané a vystavené náročným klimatickým vlivům, jako jsou velké teplotní rozdíly, déšť, kroupy či sníh. Na rozdíl od tepelné izolace bazénu je hydroizolace nezbytná, protože chrání konstrukci před únikem vody.
• Vlhké interiéry: Kolem sprchového koutu, vany či umyvadla je aplikace hydroizolační vrstvy nezbytná, proto ji doporučujeme aplikovat po celé ploše stěn a podlah. Aplikaci hydroizolační vrstvy doporučujeme všude, kam proniká pára a může zatéct voda. Ochranu si zaslouží stěny a podlahy na toaletě, v technické místnosti, kuchyni nebo domácím wellness. Ve vnitřních i venkovních částech stavby je takových míst řada. Způsob ochrany proti průnikům vody se přitom u jednotlivých typů konstrukcí liší.

Kvalitně provedená hydroizolace by měla vydržet po celý životní cyklus stavby. Například u střešních hydroizolačních TPO fólií je životnost udávána až na 30 let.

tags: #hydroizolace #do #exterieru #sokl #mapei #informace

Oblíbené příspěvky:

• Řešení problémů při montáži sádrokartonových podhledů v podkroví
• tipy pro natírání kamene a dlažby
• O kostním a kalciumsilikátovém cementu
• Vlastnosti a údržba masivních dveří
• Typy japonských pilek