PergolyKomplexní průvodce hydroizolací domu v zemi: Řešení vlhkosti a ochrana staveb
Hydroizolace patří mezi nejzásadnější kroky při každé stavbě, chrání totiž konstrukci zdí a podlah před vlhkostí a jejími dopady. Vlhkost je největším nepřítelem každého staršího domu - zvlášť pokud jde o kamenné stavby, které často postrádají jakoukoliv hydroizolaci. Cílem hydroizolace stavebních konstrukcí je hlavně zabránění přístupu vody do konstrukce a zároveň zabránění vstupu vodních par či plynů. Pokud se vám na stěnách objevují mokré mapy, plísně nebo opadává omítka, je nejvyšší čas zakročit.
Příčiny a projevy vlhkosti ve starém domě
U starších staveb, především kamenných domů, se vlhkost objevuje nejčastěji ze dvou důvodů:
- Vzlínání vlhkosti z podloží - voda proniká do stěn a základů kapilárně, protože chybí vodorovná izolace.
- Kondenzace vlhkosti ze vzduchu - teplý vlhký vzduch se sráží na chladných stěnách, hlavně ve sklepě a málo větraných místnostech.
Před zahájením jakékoli sanace je důležité určit hlavní příčinu. Jiný postup zvolíte u zemní vlhkosti, jiný při problémech s větráním nebo špatným odvodněním terénu. Bez správné diagnózy budete jen zbytečně utrácet za neúčinná řešení.
Nejčastější projevy vlhkosti ve zdivu
- Bílé solné výkvěty
- Mokrý sokl a opadávající omítka
- Plíseň v rozích nebo za nábytkem
- Zatuchlý zápach ve sklepě
- Studené, vlhké stěny i v obytných místnostech
Pokud jste v tomto seznamu našli něco, co se děje u vás doma, tak čtěte dál. Ukážeme vám, jak jednotlivé příznaky řešit systematicky a hlavně účinně.
Metody zastavení vzlínající vlhkosti
Vzlínající vlhkost je nejčastější příčinou mokrých zdí ve starých domech. Voda se kapilárně nasává z podloží a postupně stoupá vzhůru do zdiva, protože dříve se domy stavěly bez vodorovné izolace. Když se přidá sůl obsažená v půdě, která vytahuje vodu ještě výš, vzniká začarovaný kruh - omítky se odlupují, sůl vytváří bílé výkvěty a zdivo nemá šanci vyschnout. Co s tím?
Čtěte také: Materiály pro sokl
1. Chemická injektáž zdiva
Chemická injektáž je dnes velmi rozšířený způsob, jak ve zdivu vytvořit novou vodorovnou izolaci bez nutnosti větších stavebních zásahů. Do spodní části zdi se navrtají otvory, do kterých se aplikuje hydrofobní látka - nejčastěji silikonový krém, mikroemulze nebo pryskyřice. Ta pronikne do pórů a kapilár a po vytvrzení vytvoří bariéru, která zabrání dalšímu vzlínání vody.
Výhody:
- Minimální zásah do konstrukce, žádné bourání.
- Vhodné pro cihlové i smíšené a kamenné zdivo.
- Rychlá aplikace, kterou lze zvládnout i svépomocí (při dodržení správného postupu).
Na co si dát pozor:
- Je důležité dodržet správné rozteče a hloubku vrtů.
- U hrubého a nepravidelného zdiva může být složitější zajistit rovnoměrné proniknutí látky.
- Vysoká vlhkost nebo zasolení zdiva může ovlivnit účinnost.
Proto se často doporučuje nechat si stav zdiva odborně posoudit, případně injektáž svěřit firmě, která má s daným materiálem zkušenosti. Druhým krokem, který byl proveden ještě v první fázi, bylo provedení injektáže zdiva v úrovni podlah suterénu na veškerém obvodovém a vnitřním nosném zdivu.
2. Mechanické podřezání
Tato metoda spočívá v tom, že se zdivo vodorovně prořízne a do vzniklé spáry se vloží nová hydroizolační vrstva (např. nerezový plech nebo plastová fólie). Vznikne tak nepropustná linie, která fyzicky přeruší vzlínání vody.
Výhody:
- Při správném provedení poskytuje trvalou a velmi účinnou ochranu.
- Funguje bez závislosti na vlhkosti nebo typu zdiva.
Nevýhody:
- Technicky náročné a časově zdlouhavé.
- Vyžaduje specializované nářadí a zkušenosti, aby nedošlo k porušení statiky.
- Méně vhodné pro kamenné nebo velmi nerovnoměrné zdi.
U starých domů se smíšeným nebo kamenným zdivem je třeba podřezání vždy dobře zvážit. V takovém případě bývá bezpečnější oslovit odbornou firmu, která zhodnotí stav konstrukce a navrhne optimální způsob provedení.
3. Elektroosmóza
Elektrofyzikální metoda využívá slabý elektrický proud, který v kapilárách zdiva mění směr pohybu vody - místo aby stoupala vzhůru, je tlačena zpět do země. Do stěn se instalují elektrody propojené s řídicí jednotkou. Systém pracuje trvale a nevyžaduje zásadní stavební zásahy.
Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína
Výhody:
- Šetrné řešení vhodné pro historické budovy a památkově chráněné objekty.
- Nezasahuje do zdiva mechanicky.
- Funguje dlouhodobě, pokud je systém udržovaný.
Nevýhody:
- Vyšší pořizovací cena zařízení.
- Účinnost se může lišit podle typu a zasolení zdiva.
- Potřebuje trvalé napájení a občasnou kontrolu.
Elektroosmózu lze použít samostatně, nebo jako doplněk k chemické injektáži v místech, kde mechanické zásahy nejsou vhodné.
Odvlhčení základů a spodní stavby
Zastavit vzlínání ve zdivu je jedna věc - ale bez ochrany základů a okolního terénu může být veškerá práce zbytečná. Základy starých domů bývají bez jakékoli izolace, a pokud se k nim voda z terénu dostane, vlhkost se bude tlačit znovu do stěn, soklu i podlah. Hydroizolace základů zajistí, že do stavby neproniknou ani spodní a dešťová voda, ani radon a metan, nacházející se v zemské kůře.
Obvodové zdivo suterénu nemá vytvořenou funkční svislou hydroizolaci proti pronikání vlhkosti do zdiva z boku od přilehlé zeminy. Náš klient si pořídil nemovitost u Sedlčan, která je částečně podsklepený dvoupodlažní objekt z první poloviny minulého století, zasazený do svažitého terénu. Vzhledem k jeho umístění se polovina spodní stavby a základů nachází 2,5 m pod úrovní terénu. V těchto částech zdiva byly patrné vlhkostní projevy - vlhké mapy, odfouknuté a nesoudržné omítky, plísně a sanytr.
Obkopání základů a svislá hydroizolace
Tento krok spočívá ve vykopání úzkého výkopu kolem domu - vždy po částech, aby nedošlo k sesuvu půdy nebo porušení statiky. Nejprve bylo nutné odkopat obvodové zdivo až na základovou spáru. Pro urychlení prací se často používá menší bagr. Základ domu byl tvořen nesoudržnými kamennými bloky, proto bylo nutné provést a zajistit zpevnění podterénního zdiva a rovněž i základů betonovou zálivkou. Teprve po vyzrání betonu se přistoupilo k provedení vlastní hydroizolační stěrky. Poté se očistí zdivo až na kámen nebo cihlu, odstraní se staré zbytky omítky a povrch se penetruje. Pak přichází na řadu hydroizolace:
- Tradiční variantou jsou asfaltové pásy (IPA) natavené hořákem.
- Modernější a jednodušší metodou je tekutá guma Kanada - asfaltová emulze, kterou můžete aplikovat jak štětcem, tak nástřikem a případně ji vyztužit geotextilií.
Proč sáhnout po tekuté gumě?
- Dokonale přilne i ke starému a nerovnému zdivu.
- Je pružná - zvládne drobné pohyby zdiva bez prasknutí.
- Dá se aplikovat i v těžko přístupných místech.
- Odolává vodě, UV záření i mrazu.
Důležité je izolaci vytáhnout nad úroveň podlahy interiéru, aby byla napojena na případnou vodorovnou injektáž. Tím se vytvoří kompletní vodotěsná vana. Izolace spodní stavby je specifická obtížnou přístupností a opravitelností po dokončení stavby. Z tohoto důvodu jsou kladeny extrémní nároky na její kvalitní návrh a provedení. Webertec 915 je asfaltová izolační stěrka pro hydroizolace sklepních stěn, podlah, základových zdí ve styku se zeminou, podzemních garáží či obrácených střech.
Čtěte také: Hydroizolace spodní stavby: Novostavby a rekonstrukce
Nopová fólie a drenážní systém
Po aplikaci izolace je potřeba ji chránit před mechanickým poškozením a zároveň zajistit, že voda bude od základů odváděna pryč. Vzhledem k vyšší hladině spodní vody je vhodné v úrovni základové spáry stavby vybetonovat vyspádovaný žlab pro uložení drenáže. Uložení pouze do štěrkového lůžka by v daném případě nebylo dostatečně účinné.
Jak na to:
- Přiložte k izolaci nopovou fólii - výstupky směřují ke zdi, čímž vzniká ventilační mezera.
- Ve spodní části výkopu položte drenážní trubku (perforovanou), obalenou geotextilií a zasypanou štěrkem.
- Trubka musí mít spád a vést do vsakovací jámy nebo kanalizace.
- Nopovou fólii nahoře ukončete lištou těsně nad úrovní terénu.
Jelikož je hydroizolační spolehlivost těchto skladeb, obzvláště v případě spodní stavby, poměrně těžko kontrolovatelná, byly provedeny sady experimentů. V důsledku krátkodobého dynamického zatížení od hutnění pomocí vibrační desky nebo při nevhodném ukládání zeminy může dojít k deformaci nopové fólie. Ta může mít za následek vznik ostrých hran a výstupků, které mohou narušovat hydroizolační hmotu povlakové hydroizolace. Protlačení nopů do horní vrstvy povlakové hydroizolace se projevuje zejména u asfaltových pásů, které nejsou chráněny vložením separační vrstvy z geotextilie. V důsledku sedání zeminy může pak dojít ke strhávání hydroizolační hmoty a snížení hydroizolační bezpečnosti skladby. Proto se doporučuje, aby nopové fólie byly od povlakové hydroizolace vždy odděleny pomocí separační vrstvy z netkané geotextilie bez ohledu na způsob kladení nopové fólie (orientaci nopů). Požadavky na dostatečnou ochranu splňuje netkaná geotextilie zpevněná vpichováním o plošné hmotnosti 300 g/m2 a vyšší.
TIP: Mezi nopovku a zeď je možné osadit i větrací trubku (např. PVC hadici), která propojí výkop s venkovním vzduchem a zajistí lepší odvádění vlhkého vzduchu.
Odizolování podlahy a soklu
Zapomínat by se nemělo ani na podlahu. Ve starých domech často najdeme pouze udusanou hlínu, škváru nebo beton bez izolace. Vlhkost pak proniká zespodu a obejde nově izolované stěny.
Postup:
- Odstranit staré vrstvy až na zhutněné podloží.
- Položit podkladní beton nebo štěrkopísek.
- Nanést hydroizolační vrstvu z tekuté gumy.
- Na ni položit novou betonovou desku s izolací (tepelnou i proti vlhkosti).
Nezapomeňte na napojení: Spojte izolaci podlahy se svislou izolací stěn i vodorovnou injektáží - vytvoříte tak ucelený systém, který zabrání jakékoliv cestě vody.
Hydroizolace sklepa
Sklepní prostory jsou specifické - kombinují se zde problémy s vlhkostí vzlínající, tlakové vody a kondenzace. Na jaře 2014 se často provádí dodatečná hydroizolace zdiva povrchové úpravy vnitřních stěn spodní stavby. Používají se systémy sanačních omítek včetně protisolných nátěrů. Odfouknuté a nesoudržné omítky je nutné nejprve odstranit, proškrábat spáry a očistit zdivo.
Možnosti řešení:
- Venkovní izolace (obkopání + stěrková izolace + drenáž).
- Vnitřní tanking - cementové hydroizolační stěrky (když nelze sklep obkopat).
- Chemická injektáž stěn a podlahy.
- Řízené větrání a odvlhčovače vzduchu.
TIP: Vlhký sklep často potřebuje kombinaci více opatření - jedno nestačí.
Kondenzace
Kondenzace je tichý zabiják zdravého vnitřního prostředí. Nejčastěji ji poznáte podle plísní v rozích, za skříněmi nebo na stropě.
Co pomáhá:
- Krátké a intenzivní větrání 2-3× denně.
- Vytápění i málo používaných místností.
- Vhodné zateplení (např. vnější minerální vata nebo vnitřní kapilárně aktivní desky).
- Odsávání vlhkosti (ventilátor v koupelně, digestoř v kuchyni).
- Řízené větrání nebo rekuperace.
Doplňková opatření a časté chyby
Sanační omítky
Pomáhají zdivu dýchat a vizuálně zlepšují stav. Ale pozor - neřeší příčinu, používají se až po izolaci. Prvním krokem k úspěšnému odvlhčení stavby bylo provedení oklepání cementových špatně prodyšných omítek ze stěn a pročištění spár zdiva tak, aby se nahromaděná vlhkost ve zdivu mohla volně odpařovat do prostoru, který se dá odvětrávat sklepními okénky. Tímto krokem dojde ke snížení vlhkosti zdiva v suterénu. Po ukončení všech kroků bude objekt zajištěn a zaizolován proti průniku vlhkosti a bude postupně vysychat. Pak je možno provést nové povrchové úpravy zdiva v podobě omítek, případně zdivo ponechat v režném stavu bez povrchové úpravy.
Protiplísňové nátěry
Užitečné na lokální likvidaci plísní. Nezapomeňte ale odstranit příčinu vlhkosti - jinak se plíseň vrátí.
Úprava terénu
Zemina nebo dlažba kolem domu musí mít sklon od objektu. Opravte okapy a svody, které odvádějí vodu přímo k základům - častý a podceňovaný problém.
Moderní hydroizolační materiály a řešení
Asfaltové izolace a nejrůznější nátěry již dožívají, jejich modifikované druhy však stále sehrávají důležitou roli. Přechod na měkčené plasty přinesl jisté obohacení, ale pouze v případě promyšlených aplikací. Katastrofální bývají řešení, kde projektant automaticky počítá s kompatibilitou materiálů, jejichž vlastnosti často ani nezná, zapomíná se na množství přechodů, na propojení s různými často neporovnatelnými konstrukcemi a na následné vrstvení a další možné úpravy.
V koupelnách a mokrých prostorách je hydroizolační vrstva nutná všude, kam se při sprchování nebo koupeli může dostat voda. Do interiérů se budou hodit stěrky na bázi akrylátové disperze nebo cementovou stěrku Mapelastic. V koupelně zpravidla stačí nátěry o síle 1,5-2 mm, ideálně ve dvou vrstvách. Podlahové topení způsobuje velké rozdíly teplot - vrstvy materiálu v jeho okolí se tedy roztahují a smršťují. Hydroizolace a další koupelnové materiály jako lepidlo nebo spárovačka musí zvládnout výkyvy přemostit a překlenout případné trhliny. Hydroizolaci v tomto případě doplňujeme pružnými těsnicími pásy, které tvoří mezivrstvu mezi dvěma vrstvami hydroizolace v nejvíce namáhaných místech, například okolo prostupů, odpadů, trubek a v přechodech mezi vodorovnými a svislými konstrukcemi.
K hydroizolaci střech se často používají pásy z asfaltu nebo měkčeného PVC, které však uvolňují škodliviny. Vhodnějším řešením je tak použití moderní hydroizolační fólie z materiálu TPO (termoplastický polyolefin, označovaný také jako FPO), který neobsahuje žádná změkčovadla ani jiné škodlivé látky. Má navíc minimálně dvojnásobnou životnost - střechy jím izolované vydrží až 30 let. Na místech s vysokou zátěží poslouží polyuretanová stěrka, jejíž výhodou je i méně chybová strojová aplikace. PVC hydroizolace obsahují změkčovadlo s ftaláty, které se postupně uvolňují, a fólie postupně ztrácí na tloušťce. V případě asfaltu izolujeme dvěma vrstvami: podkladní (2-3 mm) a svrchní (3-5 mm).
Betonové konstrukce a hydroizolace
Betony musejí splňovat svoji funkci i v agresivním prostředí. Pro zvýšení vodotěsnosti a omezení vlivu agresivních vod se používají nejrůznější příměsi, látky ve formě prášků, roztoků, emulzí či speciálních hydrofobizačních přísad. Výskytu trhlin lze zabránit omezením smrštění betonu nebo vyztužením, například tuhou nebo rozptýlenou výztuží. K těsnění spár se nabízejí nejrůznější těsnící profily, avšak doporučuje se před realizací zpracovat a nechat odsouhlasit detaily provedení všech spár. Jako těsnící prvky mohou posloužit různé PVC nebo FPO pásy nebo těsnící plechy. Těsnicí prvky pracovních nebo dilatačních je nutno vždy správně osadit a zabetonovat.
Doporučení pro návrh a realizaci
Hydroizolace by měla vydržet po celý životní cyklus stavby. Při výběru hydroizolace proto poslouchejte projektanta, který určí, jak silná má hydroizolační vrstva být, a poradí, který produkt vybrat. Vždy by mělo jít o hydroizolaci od renomovaného výrobce, který splňuje příslušné normy. Jako nezbytné při návrhu hydroizolačních konstrukcí se označuje zabývat se vzájemnou kompatibilitou použitých prvků a uvažovat nejenom v kontextu hydroizolační účinnosti samotné hlavní hydroizolační vrstvy. Důležité je shromáždit celou řadu důležitých informací, návrh a realizace hydroizolace spodních staveb pak vyžaduje nejenom teoretické znalosti, ale také praktické vědomosti, cit a zkušenosti. Pokud není hydroizolační vrstva celoplošně spojená s podkladem podzemních částí staveb, dojde k zatékání, voda se šíří mezi hydroizolací a podkladem do velkých vzdáleností a nadělá mnoho škody.
Směrnice pro navrhování ochrany staveb před vodou
Nová směrnice pro navrhování ochrany staveb před vodou, vydaná Českou hydroizolační společností ČSSI, si klade za cíl zlepšit vysokou poruchovost hydroizolačních konstrukcí. Směrnice umožňuje předkládat objednateli stavby kvalitní podklady pro kvalifikované rozhodování mezi finanční náročností hydroizolace a výsledným efektem. Zavedením stupnic a tříd pro popsání požadavků, míry spolehlivosti a účinnosti hydroizolačních konstrukcí směrnice usnadňuje komunikaci mezi jednotlivými účastníky výstavby. Obsahuje také postup pro navrhování hydroizolační koncepce. Cílem úsilí projektanta má být takový návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody, aby po požadovanou dobu byl zajištěn požadovaný stav konstrukcí a vnitřního prostředí při daném namáhání vodou a dalších okrajových podmínkách s co nejvyšší spolehlivostí. Rozhodující vliv na úspěch ochrany stavby před nežádoucím působením vody a vlhkosti má:
- Architektonické řešení tvaru budovy (včetně střech) a jejího osazení do terénu (výška, natočení vůči svahu, orientace střešních rovin apod.).
- Navržené využití podzemních prostor a jejich dispoziční řešení.
- Významný je i vliv konstrukčního řešení (členění dilatačních celků, volba základové konstrukce a její propojení se stavbou apod.).
Teprve na správné návrhy a rozhodnutí architekta může navazovat efektivní volba a návrh hydroizolačních konstrukcí s potřebnou spolehlivostí a hydroizolačních opatření. Tato směrnice pomáhá všem účastníkům výstavby, rozhodujícím o řešení ochrany staveb před vodou, shromáždit všechny potřebné informace o očekávaných vlivech na stavbu a o požadavcích na její funkčnost a tyto informace správně vyhodnotit. Pak by se nemělo stávat, že někdo očekává od hydroizolace za pár korun či eur stejnou funkčnost kolem třetího suterénu v nepropustných zeminách jako v podmínkách ploché střechy.
Suchý dům není luxus, ale základ zdravého bydlení. Hydroizolace staršího domu je výzva, ale rozhodně ne neřešitelná. Pokud víte, odkud vlhkost přichází, a použijete správné metody - zvládnete hodně i bez pomoci firmy.
tags: #hydroizolace #domu #v #zemi #informace
