Hydroizolace střešní zahrady: Kompletní průvodce a klíčové informace

Zahrady, trávníky nebo jen nenáročné skalničky bující na plochých, ale i šikmých střechách. Někdy si jich vůbec nevšimneme, jindy jsou hlavním estetickým motivem domu. Obliba zelených střech postupně proniká ze zahraničí také k nám a vegetace se tak stává čím dál obvyklejší střešní krytinou.

Výhody zelených střech

Zelené střechy mají nespočet výhod. Pro obyvatele domu se zelenou střechou je asi největším přínosem její estetická hodnota. Poskytují uklidňující a estetické místo pro odpočinek. Každý bude nejspíš souhlasit, že střecha s bujícím trávníkem, či dokonce květinami a keři, je rozhodně krásnější než střecha pokrytá asfaltovými pásy. Uživatelé se zde mohou realizovat v pěstování ovoce, zeleniny či místo zvelebovat květinami. Přínosem také je, že se taková střecha dá využít jako terasa k příjemnému posezení a jako pěstební plocha pro okrasné či užitné rostliny.

Vegetační střecha je schopná pohltit poměrně velké množství vody, kterou částečně spotřebuje a zbytek z ní pomalu odtéká ze střechy pryč. Vrstva substrátu dokáže uchovávat vlhkost a postupně ji uvolňovat, čímž zlepšuje mikroklima a přispívá k příjemné atmosféře, která usnadňuje dýchání. Při velkých deštích se tak výrazně sníží nebezpečí přehlcení dešťové kanalizace a případného vsakovacího zařízení. Vzhledem k tomu, že dnes má již každý majitel domu povinnost popasovat se s dešťovou vodou na svém vlastním pozemku, je tato vlastnost zelených střech čím dál zajímavější. Ve městech, kde je všeobecně pro vegetaci nedostatek místa, je ozeleňování střech obzvlášť vhodné.

Další výhody zelených střech zahrnují:

• Ochrana hydroizolace a prodloužení její životnosti.
• Zlepšení tepelné a zvukové izolace a mikroklimatu.
• Snížení prašnosti.
• Akumulace srážkové vody (až 30-99% za rok) a snížení odtokových špiček.
• Vytvoření ekologické vyrovnávací plochy a estetického architektonického prvku.
• Zvyšují výkon fotovoltaických panelů o 10-25 %.
• Ochlazují okolní prostředí (přímo na střeše až o 50° C).

Druhy zelených střech

Vegetační střechy můžeme rozdělit na střechy intenzivní a extenzivní, popřípadě polointenzivní.

Čtěte také: Materiály pro sokl

Extenzivní zelené střechy

• Mají poměrně nízkou výšku vegetace, obvykle od 5 do 15 cm.
• Sestávají se většinou z odolných typů nízkých rostlin (suchomilné rostliny, tj. rozchodníky, mechy, byliny a trávy), které vyžadují malé množství střešního substrátu (cca 2-4 cm).
• Díky tomu tento typ zelené střechy není příliš náročný na údržbu a potřebuje jen minimální údržbu.
• Jsou finančně i časově mnohem méně náročné než intenzivní zelené střechy.
• Lze použít pro ploché i šikmé střechy.
• Váží mezi 80 a 180 kg/m2 při plném nasycení vodou. U řešení "Lehká střecha" je to jen cca 40 kg/m2.

Intenzivní zelené střechy

• Charakteristická je vysoká vrstva substrátu (podle toho, jak intenzivní zeleň chcete na střeše pěstovat), zpravidla začíná na 300 mm, ale nejsou výjimkou tloušťky 500-1000 mm, zvláště pokud jsou součástí rostliny i stromy.
• Je vhodná zvláště pro vegetační střechy, které mají být zahradou a pobytovým prostorem.
• Rostou na nich tráva, květiny a keře, trvalky, keře, trávníky, stromy. Využití a ztvárnění srovnatelné s okrasnými zahradami na terénu.
• Vyžaduje stálou péči a údržbu s automatickou závlahou.
• Náročnější na nosnou konstrukci domu. Váží od 400 do 900 kg/m2 (s nasycením vodou a vegetací).
• Tyto střechy mají obrovskou hydroakumulační schopnost, která se zvyšuje úměrně k množství použité hydrofilní vlny.

Polointenzivní zelené střechy

• Výška substrátu se pohybuje od 12 do 30 cm.
• Je vhodná jako zahradní prostor, který umožňuje osázení širokou škálou vyšší vegetace, stromů, keřů různých velikostí a bylin.
• Hodí se také pro pěstování zeleniny ve zvýšených záhonech a pro použití jako aktivní zóna.

Skladba zelené střechy

Při výstavbě je nejdůležitější výběr vhodných materiálů, které se položí ve správné skladbě.

Nosná konstrukce střechy, parozábrana a tepelná izolace by samozřejmě byly i pod jinými střešními krytinami.

Základem každé ozeleněné střechy či střešní zahrady je kvalitní hydroizolace, která musí být odolná nejen proti povětrnostním vlivům, ale také proti narušení rostoucími kořeny rostlin. Je velmi důležité, aby byla tato hydroizolace provedena perfektně, bez jakýchkoli netěsností. U extenzívního souvrství běžně cca 80-170 kg/m2, u řešení Optigreen "Lehká střecha" je to jen cca 40 kg/m2. U intenzívního souvrství je třeba počítat s cca 300 kg/m2 a více. Hodnoty zahrnují nasycení vodou i vegetaci. Bez větších problémů lze realizovat a udržovat sklony od 0°až do cca 30°. Optigreen standardně řeší i ozelenění střech se sklonem do 45°, individuálně i více. Nulový sklon může být výhodou u intenzívních zelených střech kvůli možnosti akumulace vody v drenážní vrstvě pro spodní závlahu. U volně položené hydroizolace tvoří vegetační souvrství zatěžující vrstvu, která brání nadzvednutí fólie v důsledku sání větru. Při velké výšce budovy a v exponovaných polohách na rozích a okrajích střechy je třeba zajistit i vegetační souvrství proti odvátí a erozi, nejlépe okrajovým pásem z plné nebo zatravňovací dlažby. Podle směrnice FLL se na intenzívní zeleň pohlíží stejně jako na "tvrdou krytinu". Extenzívní zeleň vyhoví za předpokladu, že tloušťka vrstvy substrátu je min. 3 cm s obsahem max. 20% hm. organických látek.

Hydroizolační vrstva

Hydroizolační souvrství je velmi důležitá součást skladby, jelikož tato vrstva je ochranou před zatékáním do střechy a přitom je prakticky stále vystavena působení vody, kterou zelená střecha zadržuje.

• Hydroizolační fólie: Často se lze setkat s názorem, že spolehlivou vodotěsnou izolaci pod střešními zahradami může tvořit jen hydroizolační fólie. Většina hydroizolačních fólií je skutečně v ploše odolná proti prorůstání kořenů rostlin. Ne všechny tyto fólie však mají také tak odolné spoje. Proto je nutné vyžadovat i u hydroizolačních fólií prohlášení výrobce, nebo raději přímo atest (v SRN atest FLL) o neprorůstání kořenů rostlin. Povlaková izolace z hydroizolační fólie je při námraze nebo v zimě se sněhem velmi kluzká, proto může být pro obsluhu těchto zařízení v tomto období někdy i nebezpečná. Někteří výrobci fólií proto jako příslušenství dodávají speciální fólie s profilovaným povrchem se sníženou klouzavostí na vytvoření obslužných přístupových cest k těmto zařízením. Tyto speciální fólie se obvykle pokládají na povrch vlastní hydroizolační fólie.
• Asfaltové pásy: Většina významných výrobců asfaltových hydroizolačních pásů dnes nabízí na vytvoření vodotěsné izolace střešních zahrad speciální asfaltové pásy, u kterých je zajištěna jejich odolnost proti prorůstání kořenů rostlin buď zabudováním měděné fólie, nebo přidáním speciálních aditiv do asfaltové krycí hmoty. Pokud tvoří podklad pod vegetačním souvrstvím střešní zahrady přímo povlaková izolace (u klasické jednoplášťové nebo dvouplášťové střechy), je vodotěsná izolace z asfaltových pásů odolných proti prorůstání kořenů rostlin spolehlivější než vodotěsná izolace z hydroizolační fólie. Vodotěsná izolace z asfaltových pásů je obecně méně choulostivá na proražení či jiné mechanické poškození než vodotěsná izolace z hydroizolační folie. V tomto případě může být používání asfaltových pásů bezpečnější.
• Syntetický kaučuk (EPDM): Tento materiál má oproti běžně používaným levnějším materiálům (asfaltové pásy, PVC) několik výhod. Hlavní výhodou je dlouhá životnost syntetického kaučuku cca 80 let a z toho plynoucí ekonomický i ekologický přínos. Další výhodou je způsob výroby, při kterém jsou pásy hydroizolační fólie EPDM spojeny vulkanizací pomocí horkého vzduchu na konečný rozměr odpovídající konkrétní střeše. Takto vyrobená plachta je dodána na zelenou střechu v jednom kuse a zde pak probíhá pouze její přilepení na atiku a vulkanizace detailů (např. vpustě, světlíky či svody dešťové vody).
• Dvojitá hydroizolace DUALDEK: Díky systému DUALDEK dokážeme sektorově zjistit, kde ve střeše nastal problém. Při kontrole střešní zahrady musí proběhnout kontrola všech spojů a těsnosti střechy.

Kořenovzdorná fólie musí být odolná proti prorůstání kořenů (viz německá směrnice FLL), musí být vyvedena cca 15 cm nad povrch substrátu, zafixována k atice a chráněna proti mechanickému poškození a UV záření. Kořenovzdorná vrstva musí být položena celoplošně, tj. i v oblasti bez přímé vegetace (např. pod štěrkovým okrajovým pásem, dlažbou apod.).

Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

Samostatná ochranná vrstva proti prorůstání kořenů rostlin se používá spíše výjimečně, a to v případech, kdy stávající hydroizolace střechy není odolná proti prorůstání. Stává se to převážně u vegetačních souvrství zřizovaných na stávajících střechách s původní hydroizolací.

Ochranná geotextilie

Jakmile máte počáteční přípravy za sebou, můžete položit první vrstvu zelených střech. Tou je netkaná geotextilie s plošnou hmotností 300 g/m2, která slouží jako ochranná vrstva hydroizolace před mechanickým poškozením. Po provedení zátopové zkoušky je na hydroizolaci položena ochranná geotextilie (v případě tzv. obrácené zelené střechy následuje tepelná izolace výhradně z extrudovaného polystyrenu).

Hydroakumulační a drenážní vrstva

Na netkanou geotextilii umístěte speciální nopovou folii určenou pro zelené střechy (má větší nopy a perforaci pro odtok přebytečné vody), která nám v souvrství zelené střechy poslouží jako hydroakumulační vrstva. Nopová folie funguje jako zásobárna vody pro vegetaci. V "kalíšcích" zadržuje závlahu, kterou rostliny potřebují pro růst, zatímco přebytečnou dešťovku odvádí perforacemi ke vpusti a následně pryč ze střechy.

Pro drenážní a hydro-akumulační vrstvu se často používá speciální nopkové fólie s vyššími nopky - 20 ale lépe 60 mm. Tato folie je schopná zajistit obě funkce - přebytečnou vodu odvede, ale potřebnou vodu zadrží. Tyto dvě funkce však lze také oddělit. Drenáž může zajistit štěrk, akumulaci vody třeba rohož z minerálních vláken nebo rašelina. Při návrhu těchto vrstev je třeba myslet na druh ozelenění (jaké bude mít nároky na vodu) a také na sklon střechy. Akumulace vody je zajištěna drenážní vrstvou, tj. hrubozrnným minerálním násypem Optigreen Perl s vloženými odvodňovacími profily Optigreen Triangle nebo drenážní nopovou fólií Optigreen FKD.

Nopová folie se dodává v menších rolích, což usnadňuje jejich převážení a následnou manipulaci. Při instalaci fólie musí nopy směřovat směrem dolů.

Čtěte také: Hydroizolace spodní stavby: Novostavby a rekonstrukce

Hydroakumulační vrstvu je potřeba chránit před poškozením a hlavně proti vyplavování jemných částí půdního substrátu, které by ji mohly zanést.

Filtrační vrstva

Filtrační vrstva bývá tvořena geotextilií a má za úkol zabránit zanášení hydro-akumulační a drenážní vrstvy nečistotami z vegetačního substrátu.

Vegetační substrát

Na filtrační geotextilii umístíte substrát, který by svým složením měl odpovídat nárokům střešní vegetace. Vegetační substrát je různý pro různé druhy ozelenění. Měl by být schopen zadržet dostatečné množství vody, také ale musí být propustný, aby se na povrchu nedělaly louže. Zároveň by neměl být příliš těžký. Vegetační substrát má dvě základní složky - složku minerální a humus. Materiálů, které se do substrátů používají, je celá řada. Pokud si budujete střechu sami, můžete ho namíchat třeba z keramzitu, zeminy a písku. Extenzivní střešní substrát Florcom SSE má neutrální pH a obsahuje vyvážený poměr živin pro pěstování rozchodníků. Střešní substrát rozprostřete rovnoměrně po celé ploše, aby měla vegetace zajištěný vyvážený příjem důležitých látek. Pro dosažení lehkosti a zvýšení sorpční kapacity přidáváme do střešního substrátu kromě expandovaného jílu, spongilitu i zeolit ve frakcích od 0,5 do 1 mm.

Vegetace

Na střechu můžete vysadit prakticky cokoliv, záleží samozřejmě na tloušťce vrstvy substrátu a na tom, kolik času chcete věnovat údržbě. Tráva potřebuje 300-350 mm substrátu a je třeba ji sekat. Bezúdržbové střechy s 8-12 cm substrátu se osazují rozličnými sukulenty, ale z naší zkušenosti na ní výborně roste třeba pažitka.

Extenzívní vegetaci lze založit výsevem a rozhozem řízků rozchodníků, případně hydroosevem, výsadbou předpěstovaných rostlin v balech nebo položením předpěstovaných vegetačních rohoží. Pro šikmé střechy jsou nutné vegetační rohože na nevytlívající vložce.

Rozchodníkový koberec pochází z českých pěstíren a zaručuje okamžitý zelený efekt. Pokládka dovážených rolí je navíc poměrně rychlá a snadná.

Rostlinný materiál pro zelené střechy pěstujeme ve vlastní zásobní zahradě v Bašti. Jde především o širokou paletu rozchodníků, buď v multiplatech a nebo v podobě rozchodníkových koberců používaných především pro ozelenění šikmých střech. Dále jsou to druhy netřesků a z cibulovin zejména pažitka, která se používá k napodobení trávníku.

Realizace zelené střechy svépomocí

Realizace zelené střechy není tak náročná, jak by se mohlo zdát. Zvláště, pokud máte v plánu vytvořit extenzivní zelenou střechu, která má oproti intenzivním střechám mnohem menší nároky. Zelenou střechu si můžete vytvořit i svépomocí, zvláště pokud se jedná pouze o garáž, pergolu či kůlnu. Na internetu je mnoho videí a návodů, jak na to.

Před začátkem činnosti zkontrolujte, zda máte všechen potřebný materiál a navezte jej co nejblíže k místu realizace.

Důležité aspekty při realizaci

• Odvodnění: Jestliže nechcete, aby vám do domu zatékalo a docházelo ke zbytečnému omezování životnosti střešního pláště, je potřeba zajistit správné odvodnění zelené střechy. To můžete řešit zpravidla dvěma způsoby: vnějším a vnitřním odvodněním. Aby nedošlo k zanešení střešní vpusti kačírkem nebo jinými nežádoucími předměty, můžete nad vpusť nainstalovat speciální ochranný kryt. S případnou střešní vpustí počítejte i při pokládce materiálu.
• Ukončovací kačírkové lišty: Ukončovací kačírkové lišty slouží nejen k ohraničení plochy zelené střechy, ale zároveň udržují materiál na místě. Každá lišta obsahuje spojku, pomocí které jednoduše napojíte další díl.
• Kačírek: Kačírek neslouží v plochých střechách jen jako pohledová vrstva. Zároveň prodlužuje životnost hydroizolace a funguje jako protipožární prevence. Kamenivo nesmí obsahovat velké procento jemných částic, které by mohly zanést odtoky nebo hydroizolační fólii. Příklad: Vrstva kačírku frakce 16/32 o tloušťce 50 mm zatíží střechu v průměru o cca 90 kg/m2.
• Teplotní izolace: Samotné desky agro jako tepelná izolace nepostačují, tepelně izolační vrstvu je potřeba řešit odděleně jako samostatnou složku skladby střešního pláště, určité zlepšení vlivem ostatních vrstev lze samozřejmě započítat. Tepelnou izolaci je nutno dimenzovat dle doporučení současné platné ČSN 73 0540-2/Z1. Tato norma stanovuje pro plochou střechu požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 W/m2.K a doporučenou 0,20 W/m2.K.
• Stabilizace velkých rostlin: Při výsadbě větších keřů a stromů je nutné tyto velké rostliny stabilizovat, aby se nevyvrátily.
• Bezpečnost při práci: Prostředky na zajištění osob proti pádu jsou nutné jak při provádění, tak při údržbě. U pochozích střech doporučujeme zábradlí, u nepochozích jsou nutné alespoň jisticí body pro připnutí jistícího lana pracovníka údržby. Patentovaný jisticí systém OPTISAFE slouží pro ploché střechy do 5°. Jistící body jsou vytvořeny tak, že nenarušují hydroizolaci.

Tabulka: Orientační ceny základního materiálu pro extenzivní zelenou střechu (20 m2)

Následující tabulka ukazuje orientační náklady na základní materiál pro extenzivní zelenou střechu o ploše 20 m2, včetně DPH. Tyto náklady jsou pouze orientační a nezahrnují cenu dopravy, příslušenství a případné práce.

Orientační cena obsahuje kompletní materiál vegetačního souvrství (od hydroizolace výše), včetně rostlin a práce.

Údržba zelených střech

Četnost údržby závisí na druhu vegetace a zahrnuje především kontrolu okrajů a prostupů z hlediska případného vnikání kořenů, kontrolu zavlažovacích a odvodňovacích zařízení, prořez a sečení, odstraňování nežádoucí vegetace, v případě potřeby dosetí a dosázení některých míst nebo zálivku a hnojení.

Extenzívní zeleň potřebuje závlahu jen v počáteční fázi po založení. I zde je proto třeba počítat s vodovodní přípojkou na střeše nebo v její blízkosti. Pro střešní zahrady lze akumulovat vodu v drenážní vrstvě a případně spojit s automatickým zavlažováním. Tím se výrazně sníží náklady na zavlažování, neboť nejprve se spotřebovává zadržená dešťová voda. Intenzivní zeleň vyžaduje stálou péči a údržbu s automatickou závlahou.

Dotační příspěvky

Na výstavbu zelených střech je možné získat dotační příspěvek. Zelené střechy jsou trendem současnosti a jsou-li správně a odborně provedeny, poskytují investorovi dlouhodobý užitek a mnoho výhod.

tags: #hydroizolace #stresni #zahrady #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem záchodu a dlažby do koupelny
• Jak demontovat cihly z komína
• pokládka venkovní dlažby v bílé barvě
• Inovativní řešení pro skladování energie
• komplexní řešení pro koupelny