Hydroizolace základů ze ztraceného bednění: Kompletní průvodce

Ztracené bednění se stalo oblíbeným konceptem při stavbě základových konstrukcí a podezdívek, a to díky mnoha přednostem, jako jsou ekonomická efektivita a rychlost výstavby. Jde o jednoduché, rychlé a přesné řešení, které zvládne i šikovný svépomocný stavebník. Ztracené bednění je neodmyslitelný stavební materiál při stavbě základů, zídek, plotů, patek apod.

Co je ztracené bednění?

Bednění obecně je v kontextu použití pro stavební účely označení pro formu, kterou je možné naplnit betonovou směsí a po jejím základním ztuhnutí díly formy opět demontovat. Pro účely menších nosných konstrukcí byly vyvinuty právě betonové tvárnice s dutinou, které ve zdivu zůstanou a tvoří pohledový nebo zakrytý sokl.

Betonové tvárnice se vyrábí jednovrstvým vibrolisovacím postupem, díky čemuž nabízejí vysokou užitnou hodnotu, neobyčejnou odolnost a kvalitu. Poskytují maximální pevnost, schopnou odolat i těm nejnáročnějším podmínkám, a minimální nasákavost. Výška ztraceného bednění je 250 mm a délka zpravidla 500 mm.

Ztracené bednění nachází využití v širokém spektru konstrukčních projektů. Je ideální pro tvorbu základových pasů, stavbu stěn a příček za předpokladu, že budou vyplněny betonovou nebo maltovou výplní. Tvárnice nejsou primárně určeny pro výstavbu svislých konstrukcí. Širší tvárnice, jako jsou Ztracené bednění 20, 25, 30, a 40, poskytují větší prostor pro vyztužení a betonovou výplň, což zvyšuje pevnost a stabilitu výsledné konstrukce.

Tvárnice ztraceného bednění se nejčastěji používají pro:

Čtěte také: Materiály pro sokl

• základové pásy pod menší stavby (garáže, dílny, zahradní domky, menší přístavby),
• základy a sokly plotů, opěrné zídky, podsklepené části v terénu,
• zídky a nízké opěrné stěny pro terénní úpravy kolem domu.

Výběr správné tvárnice podle stavby

Výběr závisí na tom, co stavíte. V nabídce najdete tvárnice ztraceného bednění v několika výškách a šířkách (100, 150, 200, 250, 300, 400 a 500 mm). Pro obvod domu se většinou používají bednící tvárnice větší šířky, než na vnitřní nosné zdivo.

Postup stavby ze ztraceného bednění

Vše začíná správným návrhem. Správný návrh je základ, proto u rodinných domů a větších objektů by měl návrh zpracovat projektant nebo statik.

1. Výkop a příprava podkladu

• Vytyčte si stavbu - sprejem, kolíky a provázky si označte polohu základů.
• Vykopejte rýhu do nezámrzné hloubky (obvykle 90 cm, podle lokality a projektu). Ať už se ztracené bednění využívá pro cokoli, vždy je třeba vyhloubit rýhu do nezámrzné hloubky, do které se bude ztracené bednění ukládat.
• Na dno rýhy nasypejte vrstvu štěrku (např. frakce 16/32), zpravidla 5-10 cm. V rýze se zhotoví štěrkový podsyp tl. cca 100 mm, na kterém se vybetonuje podkladní roznášecí betonová deska tl. 50 - 100 mm. Na dno rýhy také doporučujeme položit drenážní trubku obalenou geotextilií aby odvedla vodu pryč.
• Štěrk zhutněte vibrační deskou, aby nedocházelo k sedání základů.
• U menších staveb lze někdy pokládat ztracené bednění přímo na dobře zhutněný štěrkový podsyp. U větších a více zatížených konstrukcí se často zhotovuje spodní základový pas z betonu, na který se tvárnice teprve ukládají - vždy záleží na projektu.
• Základ doporučujeme provést z betonu třídy min. C16/20. Už při betonáži dbejte na to, abyste pásy srovnali do vodorovné roviny. Pokud se povedlo vylít základové pásy v rovině, je možné postavit ztracené bednění na pásy na sucho. Pokud je základový pás nerovný, je třeba začít od nejvyššího naměřeného místa a bednění usadit do zavadlého betonu. To nám pomůže srovnat lépe usazené bednění do roviny.

2. Uložení první řady tvárnic

Jakmile je hotová podkladní betonová vrstva, může se začít se skládáním ztraceného bednění. Se stavbou se začíná vždy v rozích stavby. Začněte vždy v rozích stavby pokládat ztracené bednění nasucho (bez použití betonu), a to vazebným způsobem pero - drážka. První řadu si pečlivě vyrovnejte do roviny a do pravých úhlů - pomůže vám vodováha a špagát. Rohy je vhodné provázat tak, aby tvárnice do sebe „běžely na vazbu“ (podobně jako zdivo z cihel). Jen tam, kde je potřeba, tvárnice dořežte úhlovou bruskou s kotoučem na beton. Tvárnice ztraceného bednění se podsypou suchým betonem, který v případě potřeby zaručí jednoduché vyrovnání tvárnice. Jakmile jsou betonové tvárnice ztraceného bednění osazeny, napne se mezi nimi provázek a může se začít se skládáním dalších tvárnic. První řada je klíčová - pokud bude rovná a přesná, budou dobře sedět i všechny další.

3. Vyztužení - roxory a případně kari sítě

Výztuž zajišťuje, že bude základ odolný vůči zatížení i praskání. Současně se skládáním tvárnic se do konstrukce ukládá ocelová výztuž (roxory) o průměru 8 - 10 mm. Ocelová výztuž je ukládána jak vodorovně, tak svisle.

• Svislé roxory - vkládají se v rozích a po určitém rozestupu (např. co 50-100 cm, podle projektu). Svislá ocelová výztuž je v patě ztraceného bednění již osazena v betonovém základu (výztuž by měla ze základu přečnívat alespoň o 0,8 m), nebo se do základu navrtá. Do základové desky se vyvrtají díry, aby se mohla do ZB umístit svislá betonářská výztuž.
• Vodorovné roxory - vedené v drážkách v tvárnicích, svázané svislou výztuží. Vodorovná výztuž se ukládá do tzv. zámku (výkroje na bocích betonových tvárnic), a to o jednom až dvou prutech v závislosti na šířce bednění a také na projektu stavbu (statický výpočet). Horizontální výztuž má za účel provázání jednotlivých tvárnic ve vodorovném směru. Jako taková tedy musí vést i přes rohy a v místech napojení.

K vázání se používá vázací drát a vázací kleště.

Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

4. Skládání dalších řad tvárnic

Na první řadu pokládejte další tvárnice tak, aby spáry byly posunuté (vazba zdiva). Průběžně vkládejte vodorovnou výztuž a prostrkujte svislé roxory mezi řadami. Kontrolujte vodorovnost a svislost zdiva (vodováha, laser). U vyšších soklů nebo opěrných zdí se bednění často betonuje na více etap - nevylévá se celá výška najednou, ale postupně po několika řadách, aby se tvárnice pod tlakem čerstvého betonu nepraskly.

5. Betonáž ztraceného bednění

Po usazení a vyrovnání do roviny se tvárnice zalijí betonem. Jakmile jsou základy ze ztraceného bednění vyskládány, může se začít s betonáží. Zalévání provádějte opatrně a plynule betonovou směsí měkké konzistence S3 po vrstvách, a to maximálně do výšky 4 vrstev. Dbejte na to, aby beton řádně tvárnice vyplnil a nevznikala prázdná místa, která by mohla negativně stavbu ovlivnit. Nejlepším a ne o moc dražším řešením je objednání mixu přímo z betonárny, který namíchá beton požadovaných vlastností. Nedoporučuje se betonovat příliš horké a vyhřáté betonové tvárnice. To způsobí nežádoucí jev, kdy se urychlí zrání betonu a neproběhnou zde důležité chemické procesy tak, jak mají. Také je třeba beton v tvárnicích řádně upěchovat a dostat z něj vzduch. Do takto zhutněného betonu následně vtlačíme roxorové tyče, nejlépe silné 10 milimetrů v délce nejméně jednoho metru.

Typ a třída použitého betonu do ztraceného bednění musí být zvolena s ohledem na projekt. Pro betonování základů se standardně využívá beton třídy C16/20. Pro konstrukce, které jsou vystaveny povětrnostním podmínkám, dešti a mrazu, je vhodné použít kvalitnější beton, a to třídy C20/25, nebo C25/30.

6. Napojení na základovou desku nebo zdivo

Po vyzrání betonu v tvárnicích následuje další krok - obvykle provedení vodorovné hydroizolace (asfaltový pás, tekutá lepenka), vyvázání kari sítí a vybetonování základové desky, nebo zdění zdiva na sokl ze ztraceného bednění.

Hydroizolace a její význam

Příčinou výkvětů a map na omítnutém ztraceném bednění není chybný postup omítání, ale spíše zanedbaná nebo zcela opomenutá vodorovná hydroizolace. Myslet na ni je tedy nutné i u stěn ze ztraceného bednění. K hydroizolaci spodní stavby lze přistoupit několika způsoby a jistě mohou být všechny více či méně funkční. Pro správný návrh hydroizolačních vrstev je nutné zamyslet se nad celou konstrukcí spodní stavby.

Čtěte také: Hydroizolace spodní stavby: Novostavby a rekonstrukce

Konstrukce z prolitých betonových tvárnic, přestože jsou vyztuženy, nejsou bez pohybu, a pokud je na jejich povrchu pevně uchycena hydroizolace (např. natavením), dojde k jejímu porušení a následně při zatížení vodou i k průsakům. Většina tvárnic používaných jako ztracené bednění neodolává v mase prvku dostatečně průniku vody. Také spáry mezi tvárnicemi jsou potencionálními transportními cestami pro vodu. Pro dostatečnou těsnost konstrukcí pod úrovní terénu u rodinného domu by stačilo, aby byl v konstrukci dostatečně zhutněný beton, který může být případně zušlechtěn pomocí krystalizačních přísad.

Dodatečná hydroizolace zídky ze ztraceného bednění

Před zvyšováním terénu pro terasu a zahradní úpravy je nutné zhotovit svislou hydroizolaci od základu zídky (od základového pásu) do výšky budoucí navážky. Tím se zamezí případné dotaci vlhkosti do zídky z bočního směru. Před zhotovením svislé hydroizolace udělejte injektáž zdiva, a to s pokrácením vrtů 20 mm a v osových vzdálenostech 60-70 mm max. a ve výšce nad základovým pásem ve vodorovném navrtání. Toto zkrácení roztečí je z důvodu, že se jedná o ztracené bednění s malou porézností své struktury. Následně po provedené injektáži zídky můžete zhotovit již zmiňovanou svislou hydroizolaci. Vrty, na které nezbudou zátky, je vhodné zatěsnit rychletuhnoucím cementem.

Pokud zhotovíte kvalitní svislou hydroizolaci, injektážní linie a tím její výška může být provedena např. 100 mm již nad zeminou, která zakrývá základový pás. To platí za předpokladu, že svislá hydroizolace bude plně funkční a kvalitní, aby jednoho dne nemohlo dojít k přemostění vlhkosti nad injektážní linii.

Hydroizolace na bázi MS polymerů

Hydroizolace na bázi MS polymerů mají vlastnosti, kterými se vyznačují všechny materiály z této skupiny. Těmi nejdůležitějšími jsou ovšem snadná aplikace a vysoká pružnost, která umožňuje hydroizolacím překlenovat trhliny. Izolaci lze použít jak pro utěsnění lokálních poruch nebo nově prováděných prostupů, tak i jako celoplošně prováděné membrány fungující jako hydroizolace spodní stavby. V mnoha aplikacích se tento materiál osvědčil v kombinaci s běžnými polymercementovými stěrkami, které nahradil v místech, kde je vyžadována větší pružnost (styk materiálů, „přetření“ trhlin, styk konstrukcí stěna - podlaha atd.). V těchto případech může účinně nahradit běžně používané pružné pásky, které jsou do konstrukcí vkládány.

Opěrné zdi ze ztraceného bednění

Opěrná zeď je spolehlivým podpůrcem, který každý den udržuje stabilitu svahu a brání jeho posunu. Realizace vysoké opěrné zdi není jen otázkou výběru stavebního systému. Rozhodující roli hraje statický návrh, charakter podloží a správné vyztužení konstrukce.

Příprava před stavbou opěrné zdi

Před stavbou opěrné zdi je třeba provést hydrogeologický průzkum (HGP), abychom zjistili typ podloží, zatřídění zeminy a hladinu podzemní vody. Pro jednoduché stavby poslouží HGP formou kopaných sond. Pro složitější stavby je třeba sondáž pomocí kopaných či vrtaných sond a dále laboratorní rozbor zemin - zejména rozbor zrnitostního složení, stanovení úhlu vnitřního tření zeminy, koheze, objemové hmotnosti atd. Rozbor by měl být proveden pro základovou půdu (zemina, na které stěna bude stát) a zeminu, která bude působit na rub zdi tlakem. Součástí HGP by v každém případě mělo být ověření hladiny podzemní vody. Zvýšená hladina podzemní vody může vyvolat zvýšené nároky na konstrukci drenáže zdi, kterou lze pro specifické podmínky provádět pod stěnou (pokrývková drenáž) nebo za stěnou (komínová drenáž).

Odvodnění opěrné zdi

Princip odvodnění je důležitý pro všechny typy opěrných zdí, včetně gabionových zdí, svahových tvárnic i zdi ze ztraceného bednění. Pro zajištění správného odtoku vody je nutné, aby terén za opěrnou zdí byl mírně vyspádovaný směrem od konstrukce. Dno výkopu pro štěrkový základ (300 mm) by mělo být vyspádováno v minimálním sklonu 1:12 (cca 5° nebo 8 %) směrem k zadnímu líci stěny. Tloušťka štěrkového polštáře se mění v závislosti na sklonu drenážní trubky, aby byl zajištěn její plynulý spád.

• Drenážní trubka: Na úrovni základové spáry se pokládá perforovaná drenážní trubka (ø100-150 mm se žlábkovaného nebo profilovaného HDPE nebo PVC), která je obsypána štěrkem a obalena geotextilií, aby se zabránilo jejímu zanášení jemnými částicemi. Trubka se uloží do nejnižšího místa štěrkového polštáře a zajišťuje odvod vody z celého drenážního systému stěny. Spád trubky je obvykle ke koncům stěny.
• Prohloubený výkop pro drenážní trubku: Alternativně lze drenážní trubku umístit do prohloubeného výkopu za nebo pod opěrnou zdí. Toto řešení umožňuje zvýšit sklon trubky, čímž se urychlí gravitační odtok vody a minimalizuje riziko stagnace.
• Drenážní rigol: Drenážní rigol se provádí těsně za korunou zdi a má za účel zamezit přetékání povrchové vody přes korunu zdi a prosakování povrchové vody do zdi. Přetékající voda způsobuje zašpinění zdi. Rigol se buduje v rámci pokládání poslední vrstvy zeminy. Odvádí vodu ke koncům stěny nebo do vpusti. Nejčastěji je proveden z asfaltu nebo nepropustného betonu. Může to být ale také vrstva málo propustné zeminy.

Za ztracené bednění, pokud je ve svahu, doporučujeme pro ochranu před vodou použít nopovou fólii, geotextilii a zásyp štěrkem kvůli tlaku.

Nejčastější chyby při stavbě ze ztraceného bednění

• Nesprávný výběr velikosti ztraceného bednění: Pro dosažení odpovídající pevnosti je nutné provést správný výběr konkrétního rozměru tvárnic. Návrh konstrukce je práce pro kvalifikovaného projektanta, případně statika.
• Špatné vyrovnání řad tvárnic: Je důležité nezanedbat už samotné založení první řady. Každá nepřesnost se dalšími vrstvami jen sčítá a vodováha nebo stavební laser je nutným příslušenstvím.
• Špatná volba armatury a její použití: Návrh řešení by měla opět zpracovat odpovědná osoba dle odpovídajících výpočtů. U nenosných konstrukcí méně citlivých na výslednou pevnost postačí, když použijete dle uvážení alespoň armaturu o průměru drátu 6 mm. V pevnostních konstrukcích je běžná volba spíše 8, 10 nebo 12 mm. Pozor je také třeba dát na správné kladení jednotlivých prutů. Ty svislé mají procházet celou výškou konstrukce a měly by být kotveny i do podkladu.
• Nedostatečné upěchování betonu: Vždy důsledně dbejte na dokonalé zatečení betonové směsi do všech vrstev ve svislém i vodorovném směru. Dutina bez vyplnění představuje významné oslabení konstrukce a zhoršení její pevnosti.
• Zapomenutá hydroizolace: Neřešená hydroizolace - vlhkost postupně znehodnotí zdivo nad soklem. Myslet na ni je tedy nutné i u stěn ze ztraceného bednění.

tags: #hydroizolace #zakladu #ze #ztraceneho #bedneni

Oblíbené příspěvky:

• Kvalitní řešení obkladů a izolací
• Dřevěný plot svépomocí
• Výběr dřevěné podlahy pod pergolu
• Betonová terasa: Váha a typy betonu
• Montáž oken a dveří do cihel Porotherm