Injektáž a hydroizolace zdiva: Efektivní řešení vlhkosti, se zaměřením na porobeton

Problémy spojené s vlhkostí zdiva domů a bytů mají v převážné většině souvislost s izolací. V případě poškozených hydroizolací, nebo jejich absence, dochází k průniku vlhkosti do zdiva formou kapilární vzlínající vlhkosti. Jinými slovy to znamená, že zdivo není chráněné žádnou vodoodpudivou bariérou, která by okolní vlhkost zadržela. Výsledkem toho jsou pak vlhkostní mapy, výkvěty solí či plísně tvořící se na povrchu zdiva. Destrukce omítkového systému se projevuje v různých stádiích. Dalším nezanedbatelným projevem vlhkého zdiva jsou teplotní a energetické ztráty. Pobývání a užívání takto postižených prostor je nejen nepříjemné, oku nevzhledné, ale zejména i zdraví nevhodné.

Co je injektáž zdiva a proč je důležitá?

Injektáž zdiva je moderní metoda, která se používá k odstranění vzlínající vlhkosti ve stavebních konstrukcích. Jejím cílem je vytvořit vodorovnou hydroizolační bariéru uvnitř zdiva, která zabrání dalšímu pronikání vlhkosti směrem vzhůru. Tato metoda je velmi efektivní zejména u starších budov, kde původní hydroizolace buď zcela chybí, nebo je již nefunkční. Osvědčený způsob, jak odstranit vlhkost ve zdivu, je provedení sanace, součástí které je dodatečná horizontální hydroizolace - injektáž zdiva.

Jak poznat problém s vlhkým zdivem?

Vlhké zdi nejsou jen estetickým problémem. Mohou mít zásadní dopad na zdraví obyvatel i statiku stavby. Mezi nejčastější příznaky patří:

• Mapy a skvrny na omítce
• Odlupující se malba nebo omítka
• Vysrážená voda na povrchu zdi
• Plísně, zatuchlý zápach
• Solné výkvěty

Pokud tyto příznaky zaznamenáte, je vhodné nechat stav zdiva odborně posoudit a zvážit sanaci zdiva pomocí injektáže. Vlhkost zdiva u objektů s sebou přináší nepříjemné defekty - hniloba dřevěných konstrukcí, výskyt plísní na zdivu apod. Voda s sebou z podloží také vynáší vodorozpustné soli, jež ve stavebním materiálu zůstávají a jsou příčinou jeho koroze a následného chátrání. Z těchto důvodů musí být vlhkost ve zdivu regulována na minimum některou z metod dodatečné hydroizolace zdiva.

Jak injektáž zdiva funguje?

Injektážní metoda dodatečné hydroizolace je založena na technologii, při které se do zdiva vpraví chemický přípravek, který pronikne do pórů stavebního materiálu a vytvoří tam gel jako mechanickou zábranu s vodoodpudivým účinkem proti dalšímu průniku vody. Hydroizolační činnost této clony není závislá na krátkodobých změnách vlhkosti zdiva ani obsahu anorganických solí ve vzlínající vodě. Princip injektáže spočívá v tom, že se do zdiva pod tlakem nebo gravitačně vpraví speciální injektážní látka, která vyplní póry a kapiláry v materiálu. Tím vytvoří nepropustnou bariéru, která brání dalšímu vzlínání vody. Sanace a izolace zdiva pomocí chemické injektáže zdiva spočívá v jeho napuštění injektážním prostředkem, který je do zdiva vpraven předvrtanými otvory. Ten ve zdivu vytvoří dodatečnou hydroizolační (voděodolnou) vrstvu, která brání v prostupu vlhkosti do zdiva a vytváří tak dokonalou a spolehlivou izolaci proti vlhkosti. Injektáž je speciální stavební obor, který existuje již mnoho let. Obecně lze říci, že po zainjektování zdiva vytvoříte v konstrukci dodatečnou hydroizolaci a voda se už nemá kudy dostat.

Čtěte také: Jak na tlakovou injektáž dřeva?

Typy injektážních materiálů

Používají se různé druhy injektážních materiálů, například:

• Silikonové mikroemulze
• Polymerní gely
• Hydrofobní krémy
• Cementové suspenze

Injektážní látka je často vyrobena na bázi silikonových olejů, které jsou vpraveny do zdiva. Existují čtyři typy injektážních látek, podle toho, jestli mají působit jako utěsňující, ztužující, hydrofobizující, nebo hydrofobizující a ztužující. Proti vzlínající vlhkosti působí všechny čtyři druhy injektáží.

Postup injektáže krok za krokem

Celý proces obvykle trvá několik dní v závislosti na rozsahu poškození a zvolené technologii. Účinnost injektáže se projeví během několika týdnů až měsíců.

1. Posouzení stavu zdiva a výběr vhodné metody. Než se pustíte do jakékoliv sanace, je důležité zjistit příčinu vlhkosti. Před injektáží je nutné maximálně zredukovat všechny primární zdroje a příčiny pronikání vlhkosti do konstrukce. V případě nutnosti se provede terénní úprava (odkop zeminy) v místě provádění vrtů.
2. V ploše kolem osy prováděných vrtů a cca 0,8m nad pozorovatelnými znaky vlhkosti zdiva se odstraní stará omítka a vyčistí spáry mezi stavebními díly do hloubky cca 1cm.
3. Vyvrtání otvorů do zdiva v přesně daném rastru. Samotné navrtání zdiva se řídí specifickými principy i ověřenými technickými postupy, které zaručují maximální efektivitu aplikovaného přístupu. Geometrie vrtů ve zdivu, tj. průměr vrtu je doporučen 30-40mm. Vrty se provádějí ve sklonu 15-25 stupňů.
4. Vpravení injektážní látky do otvorů. Injektážní prostředek FORTESIL se aplikuje bez jakékoliv úpravy na stavbě. Pracuje se při teplotách vzduchu i zdiva nad 0 oC během celé doby impregnace. Injektážní prostředek se plní do vyvrtaných otvorů beztlakovým způsobem z konví. Druhou metodou napouštění vrtů je metoda kontinuální, kdy se za pomocí zásobníků (umístěných cca 1m nad otvory) a hadiček napouští injektážní prostředek do vrtů. Zásobníky musí být minimálně 3 krát větší než objem vrtů a spojení s otvory musí být dobře utěsněna. Infuzní prostředek musí vytvořit souvislý pás kolem roviny vyvrtaných otvorů v šířce min. 8-10cm. Spotřeba prostředku je cca 15-25 l/m2 průřezu zdiva.
5. Utěsnění otvorů a případná obnova omítek. Po úplné penetraci se vyplní infuzní vrty maltou. Po injektáži je vhodné použít sanační omítky, které umožní zdivu dýchat.

V případě, že se injektážní prostředek vsakuje do některého z vrtů neúměrně rychle, je ve zdivu kaverna (dutina), která musí být vyplněna cementovým mlékem. Po injektáži cementového mlékem je nutné vrt obnovit.

Krémová injektáž zdiva

Krémová injektáž zdiva je díky své relativní snadnosti provedení a cenové dostupnosti jednou z nejrozšířenějších chemických metod dodatečné izolace vlhkého zdiva. Jedná se o injektáž, která zdivo vnitřně hydrofobizuje, nedochází zde k utěsnění ani zúžení kapilár. Krémovou injektáž používáme hlavně proti kapilární vzlínající vlhkosti. Hlavní součástí injektážního prostředku je směs silanů a siloxanů, což jsou silně vodu odpuzující látky.

Čtěte také: jak vyřešit vlhkost v betonu

Princip fungování krémové injektáže

Injektážní prostředek má konzistenci krému, což je velmi výhodné, protože ze zdiva nijak neuniká a neodtéká. Nehrozí zde riziko nestejnoměrného nasycení zdiva injektážní látkou, jako je to např. u tekutých prostředků na bázi silikonových mikroemulzí. Proto si také můžeme dovolit provádět vrty vodorovně do ložné spáry - krém se ve spáře drží a postupně se penetruje do okolí vrtu.

Hlavní účinnou složku injektážního krému tvoří sloučeniny silanů a siloxanů. Námi používané injektážní krémy mají obsah těchto látek 80 %. Po zainjektování do zdiva se krém díky své vynikající penetrační schopnosti začne velmi rychle šířit do okolí vrtů. Kolem každého vrtu vytvoří pomyslnou kruhovou hydrofobizovanou zónu o poloměru 10 cm. Jelikož jsou vrty prováděny ve vodorovných roztečích 10 - 12 cm, tak dochází ke spolehlivému překrytí těchto hydrofobizovaných zón a k celistvému propojení dodatečné vodorovné hydroizolace. Díky velmi malým částicím účinných látek silanů a siloxanů pronikne krém ve zdivu i do nejjemnějších pórů a kapilár. Ve zdivu postupně vzniká při reakci s podkladem hydrofobní polymerní silikonová pryskyřice, která není dále rozpustná ve vodě. Vzniklá polymerní pryskyřice vytvoří trvalou horizontální clonu, která brání dalšímu pronikání vlhkosti. Transport vody v kapilárním systému zdiva je přerušen, čímž dochází k vysychání zdiva nad hydrofobní clonou vytvořenou injektáží.

Plné rozvinutí hydrofobizujícího účinku injektáže nastává po zhruba dvou až šesti týdnech od samotné aplikace. Rychlost penetrace a nástupu plného účinku závisí zejména na šířce injektované stěny a na složení zdiva.

Aplikace krémové injektáže

Provedení spočívá v navrtání zdiva v úrovni, kde si přejeme vytvořit dodatečnou bariéru, přičemž musí být tato úroveň vrtů bezpodmínečně nad úrovní terénu, aby nedošlo k přemostění vlhkosti do zdiva z boku od přilehlé zeminy. Samotné vrty provádíme v rozestupech 10 - 12 cm od sebe a vrtáme je vodorovně, nebo mírně šikmo, podle druhu zdiva. Při provádění je vhodné vrtat do ložné spáry, protože se krém v těchto spárách šíří rychleji. Vrty vedeme na šířku injektovaného zdiva mínus cca 4 cm. Takto nejčastěji provedeme jednu řadu vrtů v linii zdiva, do které si přejeme vytvořit dodatečnou izolaci. U zdiva širšího, případně s nepravidelnou spárou (nejčastěji kamenné či smíšené) může být někdy výhodné vytvořit nad sebou dvě řady injektáže.

Krémovou injektáž je možno provést až do stupně zavlhčení zdiva 95 %, což je další výhoda oproti jiným typům hydrofobizačních injektáží. Hodnota zavlhčení 95 % v jednoduchosti znamená, že je možno injektáž provést do zdiva, jehož objem pórů a kapilár je již z 95 % zaplněn vodou. Voda ve zdivu je naopak pomocníkem a napomáhá rychlejšímu nástupu hydrofobizačního účinku a aktivní složky silanů a siloxanů se díky ní lépe penetrují do struktury zdiva. Před samotnou aplikací krémové injektáže nicméně určitě doporučujeme provést vlhkostní průzkum a hodnoty vlhkosti zdiva si ověřit.

Čtěte také: Jak funguje cementová injektáž?

Před samotnou aplikací je velmi vhodné odstranit všechny povrchové úpravy zdiva v zóně, která se bude injektovat. Ideální je toto provést i s určitým přesahem. Po vlastní aplikaci do zdiva se injektážní krém začne z vrtů postupně šířit do svého okolí a postupně hydrofobizuje oblast kolem vrtu. Po krátkém čase se krém z vrtů zcela „ztratí“ a samotný hydrofobizační proces je tím ukončen.

Kdy je injektáž vhodná a kdy ne?

Injektáže zdiva jsou vhodné především pro:

• Starší domy bez funkční hydroizolace
• Historické budovy, kde není možné provádět rozsáhlé stavební zásahy
• Obytné i neobytné prostory s výskytem vzlínající vlhkosti
• Zdivo, které je přístupné pouze z jedné strany.
• Nepravidelný půdorys zdiva, například u výstupků zdi v suterénu.
• Všechny druhy zdiva, tedy i cihelného, smíšeného a kamenného. Za určitých podmínek ji lze použít i do porobetonu a dutých cihel.

Naopak nejsou vhodné v případech, kdy:

• Je zdivo extrémně poškozené nebo rozpadlé
• Vlhkost pochází z jiných zdrojů (např. zatékání, kondenzace)
• Chybí přístup ke zdivu z interiéru i exteriéru

Srovnání metod sanace zdiva

Sanace vlhkého zdiva zahrnuje systém hydroizolačních, vysušovacích a stavebních opatření. Nejznámější izolační metodou je podřezání zdiva. V některých případech však není podřezání vhodné, třeba z důvodů nepřístupného druhého líce konstrukce. Jako alternativa se nabízí injektáž zdiva.

Doplňující informace a rady

Životnost injektáže

Správně provedená injektáž může vydržet 20-30 let i déle, v závislosti na podmínkách a kvalitě provedení. Životnost takto provedené dodatečné izolace zdiva je uváděna minimálně 30 let. Jelikož vrty se po injektáži většinou plně nezaplňují a zůstávají dále ve zdivu, je zcela určitě možné po uplynutí předpokládané doby životnosti vrty opětovně otevřít a zdivo opět nasytit injektážní látkou a obnovit tak hydroizolační clonu na dalších několik desítek let.

Cenová náročnost

Cena se odvíjí od rozsahu poškození, typu zdiva a použité technologie. Průměrně se pohybuje mezi 1 000 až 2 500 Kč za běžný metr. Dostupnost, aplikovatelnost, účinnost a rozumná finanční náročnost dělají tuto metodu nejpoužívanější ve svém oboru. Injektáž zdiva je velmi oblíbenou metodou zejména díky svému poměru cena/výkon.

Odborné provedení

Základním předpokladem je odborný přístup a použití osvědčených prostředků, postupů a metod, které za svá léta existence prokázaly vysokou účinnost a spolehlivost. Existují i systémy pro svépomocnou injektáž, ale doporučuje se odborné provedení, zejména u větších ploch nebo historických objektů.

Sanační omítky

Sanační omítky, jako doplňkové sanační opatření, samy o sobě zdroje vlhnutí neodstraňují a zdivo nevysušují. Ano, staré omítky často obsahují soli a vlhkost. Je vhodné je odstranit a nahradit sanačními omítkami. Po injektáži je vhodné použít sanační omítky, které umožní zdivu dýchat.

Napojení na hydroizolaci podlahy

Hydroizolační clonu je třeba stejně jako při podřezávání napojit na svislou venkovní izolaci nebo na vodorovnou vnitřní izolaci v podlaze. Krémovou injektáž můžeme provést do zdiva cihelného, smíšeného, nebo kamenného. Za určitých podmínek ji lze použít i do porobetonu a dutých cihel. Pokud nejprve uděláte injektáž, následně zapravíte stěnu maltou, abyste se vyhnuli vzlínání vlhkosti v maltě „okolo“ provedené injektáže, je řešením použití speciální malty, případně přípravku AquaSan Porosity®.

tags: #injektaz #hydroizolace #porobeton #informace

Oblíbené příspěvky:

• Co vědět před koupí elektrického konvektoru
• Výhody foukané izolace půdy pro váš domov v Liberci
• Průvodce penetrací pro perfektní omítky
• Podrobný návod na řezání dlažby úhlovou bruskou
• Průvodce odstraněním PU laku