Interiérové stropy a OSB desky v dřevostavbách: Komplexní průvodce

OSB desky jsou v současnosti velmi oblíbeným materiálem pro realizaci stěn, podlah a dokonce i celých domů. Jsou cenově dostupné a dostatečně pevné, což je činí ideální volbou pro mnoho stavebníků. Vzhledem k příznivé ceně, dobrým vlastnostem a univerzálnosti patří OSB desky mezi nejvyužívanější deskové materiály na bázi dřeva. Využijete je při výrobě různých konstrukcí, malé i velké přestavbě, stejně tak i při realizaci novostavby.

Co jsou OSB desky?

OSB desky (Oriented Strand Board) jsou třískové desky, které se skládají ze tří nebo čtyř vrstev vzájemně slepených a různě velkých třísek. Výrobci lisují OSB desky z orientovaných jehličnatých štěpek s použitím pryskyřice, nejčastěji ze smrku nebo borovice. Charakteristické je, že v povrchové vrstvě jsou třísky orientované souběžně s delší hranou desky (tím je určen hlavní směr desky), zatímco ve vnitřní vrstvě jsou orientované příčně. Třísky o ideálních rozměrech 75x25x0,6 mm jsou v povrchových vrstvách orientovány rovnoběžně s delší hranou desky. Orientací třísek je dosaženo vyšší tuhosti a pevnosti v hlavním směru desky.

Mylně se kdysi OSB desky nazývaly jako dřevoštěpkové, občas se s tímto označením možná někde setkáte. Materiálem na výrobu jsou však větší, placatější, rozměrově stejné třísky (dřevní štěpky však mají mnohem větší rozměry a teprve z nich se vyrábí třísky na OSB desky). Výroba desek se provádí lisováním za vysoké teploty a velkého tlaku. Na vysušené třísky se nanese pojivo na bázi umělých pryskyřic.

V minulosti se při výrobě OSB desek skutečně využívala pojiva obsahující zdraví škodlivý formaldehyd. V současné době však naprostá většina renomovaných výrobců desek od využití této látky ustoupila. Použitá pojiva jsou na bázi polyuretanových pryskyřic, které žádný formaldehyd neobsahují.

Typy OSB desek

Ve stavebninách se běžně setkáte s dvěma typy OSB desek: desky s rovnou hranou (ostrohranné), které se spojují tzv. natupo, nebo s označením PD (pero + drážka).

Čtěte také: OSB desky: Nátěr v interiéru i exteriéru

• OSB/1: Jsou určené pro běžné využití v suchém prostředí a v interiéru.
• OSB/2: Vzhledem k vyšší tuhosti a pevnosti jsou vhodné pro nosné účely v suchém prostředí, například na podlahy.
• OSB/3: Jsou určené pro nosné účely a současné pro použití ve vlhkých prostorách.
• OSB/4: Zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí.

Ve většině případů si vystačíte s deskami typu OSB/2 a OSB/3, které mají dobré vlastnosti a jsou dostupné za přijatelnou cenu. Podle rostoucího čísla typu OSB desky roste i cena.

Vlastnosti a výhody OSB desek

Mezi hlavní výhody OSB desek patří:

• Lehkost: Desky jsou poměrně lehké, což usnadňuje manipulaci.
• Tvarová stálost: Jsou tvarově stálé, což je důležité pro opláštění konstrukcí.
• Univerzálnost: Hodí se pro opláštění konstrukcí stěn, podlah a stropů.
• Tuhost a pevnost: OSB desky se vyznačují dobrou tuhostí a pevností.
• Požární odolnost: Mají dobrou požární odolnost. Všechny OSB desky spadají do kategorie D z hlediska třídy reakce na oheň.
• Tepelněizolační vlastnosti: Protože mají tyto desky dobrý tepelný odpor, vynikají i z hlediska tepelněizolačních vlastností.
• Snadná opracovatelnost: Desky můžete libovolně řezat, provrtávat, frézovat, spojovat vruty i přibíjet hřebíky.

Hustota OSB desek se pohybuje dle typu a výrobce od 550 do 630 kg/m³.

Využití OSB desek v interiéru dřevostaveb

OSB desky nacházejí ve dřevostavbách široké uplatnění:

• Opláštění stěn a stropů.
• Konstrukce podlah.
• Roznášecí vrstva pod plovoucí podlahy.
• Konstrukce ztraceného bednění.
• Nosné prvky stropních a střešních konstrukcí.
• OSB desky se s oblibou využívají při realizaci půdních vestaveb i k úpravě interiérových prostorů.
• Jsou taktéž základním konstrukčním prvkem většiny dřevostaveb, kde plní funkci stavebních desek.

Estetické využití OSB desek v interiéru

V současné architektuře se pracuje s charakteristickým vzhledem desek, který při použití v interiérech zůstává přiznaný bez dodatečné povrchové úpravy. OSB panely lze použít i k výrobě svítidel a tvorbě zajímavých tvarů, které lze využít v jakékoli místnosti - ať už v obývacím pokoji, ložnici nebo kuchyni. Použití OSB jako obkladového materiálu nebo nábytkového prvku není omezeno pouze na stoly nebo stropy. OSB lze originálně využít i k vytvoření kontrastu vůči ostatním částem interiéru. Například, v interiéru může dominovat bílá barva a minimalistický design, zatímco OSB panely slouží jako kontrastní prvek v kuchyňské části.

Čtěte také: Druhy nátěrů pro dřevo v interiéru

Dalším způsobem využití OSB panelu je dělení prostoru v místnosti. OSB desky mohou vizuálně zvýraznit schodišťovou zónu propojující dvě podlaží domu. Potřeba originálního řešení úložných prostor pro každodenní i sezónní předměty v domácnosti může být snadno naplněna pomocí kontejnerů, polic a speciálních regálů s přihrádkami vyrobenými z OSB desek. Díky snadnému zpracování je OSB vhodný pro vytvoření jak praktických, tak i estetických prvků v domě. Stěny obložené univerzálním materiálem, jako je OSB, se vyrovnají klasickému dřevu. Tyto dřevotřískové desky jsou příjemně teplé a díky své specifické textuře a vizuálnímu efektu dokážou vytvořit pohodlnou a stylovou atmosféru.

Dřevěné stropy a jejich konstrukce

Dřevěné stropy jsou kvůli malému zatížení od vlastní tíhy ve srovnání s masivními stropy (železobetonové monolitické, montované a polomontované na bázi cihly nebo pórobetonu) označované jako lehké konstrukce. Kromě těchto požadavků je pro návrh stropu zapotřebí zohlednit i to, jaká technická zařízení v něm mají být zabudována (vodovodní, vytápěcí, větrací rozvody atd.). Stropní trámy se nejčastěji vyrábějí ze smrkového, jedlového a modřínového dřeva.

Pro stropy s velkým rozpětím (6 až 10 m) je vhodný trámový strop s křížovými vzpěrami. Stropnice jsou navzájem rozepřeny křížovými ztužidly s profily 40 × 80 mm, umístěnými ve vzdálenosti 1 až 1,5 m. Pevné rozepření zajišťuje ocelové táhlo s rektifikačním článkem.

Typy dřevěných stropů

Povalové stropy

Nosnou funkci povalových stropů plní trámy kladené vedle sebe. Trámy jsou spojeny skobami nebo šikmo zaraženými dřevěnými klíny. Takto spojené trámy fungují jako souvislá deska. Další možností spřažení trámů je pomocí vloženého pera nebo pomocí klínů. Trámy jsou uloženy buď v drážce, nebo na římse v nosné stěně. Minimální šířka uložení je 80 mm. V místě komínového otvoru je nutné provést výměnu, která se povalovými trámy váže pomocí šikmých plátových spojů. Tento typ konstrukce můžeme najít zejména v historických budovách. U povalových stropů se používá nejčastěji masivní dřevo třístranně opracované. U tohoto typu však používáme plnostěnné lepené profily, které do sebe zapadají na pero a drážku.

Trámové stropy

Hlavními nosnými prvky jsou stropní trámy (stropnice) osově vzdálené 900 až 1 200 mm. Délka uložení na obvodovou nebo nosnou stěnu je 150 až 200 mm. Čela trámů je třeba ošetřit, aby nepodléhala degradaci biologických činitelů. Mezi čelem trámu a stěnou ze silikátu je potřebné nechat mezeru minimálně 50 mm pro odvětrání a ložnou plochu odizolovat proti vlhkosti. Protože jde o prvky velkých průřezů (šířka 80 až 200 mm; výška 120 až 300 mm; v závislosti na zatížení a rozpětí), nevyhneme se praskání trámů, pokud nebudou z lepeného dřeva. To je třeba vzít v úvahu hlavně u stropu s přiznanými trámy. Zde se samozřejmě kladou i vyšší požadavky na povrchové opracování (minimálně hoblováním).

Čtěte také: Bílé stěny a interiér

Nejtypičtější konstrukcí jednopodlažních selských obytných domů je trámový strop s přiznanými stropnicemi se záklopem z překládaných desek o tloušťce 25 mm a hliněnou mazaninou. Hliněnou mazaninu můžeme nahradit například spárovým násypem, ve kterém jsou trámky na přibití podlahy. Násyp zvyšuje požární odolnost. Záklop může být i částečně zapuštěný. Tímto způsobem dokážeme zmenšit tloušťku stropu s tím, že trámy jsou částečně přiznané. Klasické trámové stropy s rovným podhledem mají na spodní straně obklad z desek a omítku na rákosovém pletivu nebo dřevěný podhled. Požární bezpečnost můžeme zvýšit tak, že podhled přichytíme na trámky, které přenášejí jen zatížení od vlastní tíhy podhledu. Případné průhyby stropnic se nepřenášejí přímo do podhledu. Trámy můžeme vložit i do ocelových profilů ve tvaru I a U. V takovém případě jsou profily od sebe osově vzdálené 3 až 4 metry. Stropnice se osazují do spodní příruby profilů. Nahoru se opět klade záklop, násyp a podlaha. Odspodu se přibíjejí desky a na ně se nanáší omítka na rákosovém pletivu. Délka uložení ocelových nosníků je 250 mm, jejich záhlaví se (na rozdíl od dřevěných stropnic) mohou bez obav zazdít.

Kazetové stropy

Kazetový strop vzniká vložením příčných trámů (výměn) mezi stropní trámy (stropnice). Výměny mají obvykle poloviční výšku stropnic, do nichž jsou začepovány. Stropnice a výměny se zpravidla přiznávají, někdy se obloží dřevěným obkladem, případně rákosovým pletivem se štukovou omítkou. U obkládaných stropů jsou výměny falešné, sbíjené z desek. Kazetová struktura stropu se používala při náročnějších estetických požadavcích, s využitím obkladů ze vzácných dřevin nebo s polychromovanou štukaturou. Známé jsou kazetové stropy s portréty a vyobrazeními erbů, případně s ornamentálními malbami.

Fošnové stropy

Fošnové stropy jsou poměrně moderní konstrukce, které byly vynuceny úsporou řeziva. U amerického typu fošnového stropu přebírají nosnou funkci fošny o dimenzi přibližně 60 × 240 mm, kladené v osové vzdálenosti 600 mm a zabezpečené proti klopení křížovými vzpěrami vzdálenými od sebe 1,5 m. V konstrukci nazývané parsimon plní nosnou funkci stropnice ze sbíjených fošen. Průřez stropnice tvoří střední profil 26 × 120 až 240 mm, oboustranně obitý fošnami 30 až 50 × 120 až 240 mm. Střední profil je vysunutý tak, aby tvořil vymezovací nos pro uložení cihel. Osová vzdálenost stropnic je 330 mm a je určena rozměrem plné nebo duté cihly, která tvoří podklad pod podlahu. Hloubka uložení je 80 až 120 mm. Proti klopení jsou stropnice rozepřeny přesně seřezanými vložkami z desek ve vzdálenosti 1 až 1,5 m. Každá třetí až čtvrtá stropnice je ukotvena do nosné stěny trámovými kleštěmi. Cihlové vložky jsou izolovány od nosníků pásy lepenky nebo asfaltovým nátěrem a po položení se zalijí řídkou maltou.

Moderní dřevěné stropní prvky

V současnosti se ve fošnových a trámových stropech s rozpětím do 6 m velmi výhodně využívají nosné prvky z lepeného lamelového dřeva. Pomocí moderních technologií dokážeme vyrobit duté dřevěné tvarovky. Jde o prefabrikované prvky, které mají velmi dobré mechanické vlastnosti. Jednotlivé dílce se navzájem spojují pomocí pera a drážky, čímž vznikne pevná deska. Strop má velmi dobré zvukověizolační vlastnosti, které lze zlepšit tím, že otvory v dílcích vyplníme zvukovou izolací. Další možností, jak zvýšit neprůzvučnost, je přidat zavěšený podhled nebo přidat vrstvy s velkou plošnou hustotou. Masivní stropnice se v poslední době nahrazují prvky složeného průřezu. Nejčastěji jde o I-profily, ale používají se i příhradové nosníky s diagonálami z prolisovaného plechu. Pásnice I-profilů jsou z masivního dřeva, stěny nejčastěji z OSB desek nebo z vlnitého plechu. Výhodou nosníků je vysoká únosnost (je možné realizovat větší rozpony), která se v místech, kde působí malé posuvné síly, může oslabit otvory ve stěně nosníku pro instalační rozvody.

Spřažený dřevobetonový strop

Dřevěné stropy trpí dvěma hlavními nedostatky - nízkou vzduchovou neprůzvučností a nízkou tepelněakumulační schopností (což je problém především při navrhování nízkoenergetických a pasivních budov). Ve snaze vyřešit tyto nedostatky vznikl spřažený dřevobetonový strop. Jde o spojení trámového, krabicového nebo masivního stropu s vrstvou betonu pomocí klínů, desek s prolisovanými hroty a podobně. Dalšími přednostmi této konstrukce jsou lepší mechanické vlastnosti (betonová část je namáhaná na tlak, dřevěná na tah) a zvýšení požární bezpečnosti.

Montáž OSB desek na podlahu a strop

Plánujete zhotovení nových podlah a zvažujete právě řešení z OSB desek? Realizace podlahy z OSB desek je výhodná, chcete-li současně podlahu zateplit. Pokud hledáte způsob, jak zhotovit nové podlahy rychle, levně a ideálně i svépomocí, má použití OSB desek význam. OSB deska se u dřevostaveb používá na všechny typy konstrukcí, především k jejich opláštění.

Příprava před montáží

• Aklimatizace: 1-2 dny před pokládkou složte desky v místnosti, kde je budete instalovat, aby se vyrovnala jejich vlhkost. Pár dnů před montáží přesuňte OSB desky do interiéru. Aklimatizují se a stabilizují.
• Skladování: Pokud si dovezete OSB desky na staveniště, měli byste je uložit na paletách, nebo jiných zvýšených konstrukcích. Zabraňte kontaktu s vodou i zemí a desky překryjte prodyšnou vodotěsnou plachtou. OSB desky neskladujte nastojato, hrozí jejich zkroucení.
• Kontrola perodrážek: Dejte pozor na perodrážky - nesmí se olámat a poškodit, jinak bude problém je do sebe zasunout.
• Izolace: Pod desky v obytných místnostech umístěte izolaci.

Postup pokládky

OSB desky je do stropů nutné klást hlavním směrem desky (delším rozměrem) kolmo na stropní trámy. Pro tyto účely se nejčastěji používají OSB desky o tloušťkách 15, 18 a 22 mm v závislosti na zatížení a osové vzdálenosti podpor stropní konstrukce. Jelikož je formát OSB desek těchto tlouštěk nejčastěji 1250 x 2500 mm je výhodné tyto rozměry zohlednit při dimenzování stropních konstrukcí a osových vzdáleností jednotlivých stropních nosníků. Výhodná je tedy osová vzdálenost nosníků 625 mm. Pro podlahy na nosných roštech platí stejné zásady jako u stropních konstrukcí.

• Orientace desek: OSB desky pokládejte na trámy napříč, to znamená, že směr třísek desky bude příčně ke směru trámů.
• Pokládka ve dvou vrstvách: Pokud pokládáte dvě vrstvy na sebe, druhá vrstva má být položená příčně ke směru první vrstvy. Hlavní osy obou vrstev jsou na sebe kolmé a jednotlivé vrstvy desek jsou k sobě slepeny nebo jsou provrutovány. Pokud chcete dosáhnout maximální pevnosti podlahy, na první vrstvu OSB desek položte ještě jednu vrstvu. Desky otočte o 90°, aby byla orientace štěpek odlišná. Vrstvy vzájemně propojte šrouby.
• Spojování perodrážek: Perodrážky do sebe zasouvejte co nejdál, nakonec desku doklepněte například gumovou palicí, ale není vhodné klepat přímo na perodrážku na druhé straně desky, mohla by se poškodit. Pro lepší doklepnutí přijde vhod odřezek z jiné desky s připevněnou latí, která poslouží jako ochrana, ať odřezek OSB desky palicí nerozbijete.
• Převazování sousedních desek: Pro zlepšení pevnosti doporučujeme sousední řadu desek pokládat převázáním, tj. s odsazením o polovinu délky. Počítejte však s větším množstvím odpadního materiálu.
• Dilatační spára: S pokládkou začněte v libovolném rohu a dodržujte dilatační spáru 15 mm od stěny. Mezi deskami, které nejsou spojeny na pero-drážku, se zachovává dilatační spára 3 mm, v případě spojení OSB desek na pero-drážku s prolepením se doporučuje zachovat dilatační spáru 15 mm od stěn.

Typy pokládky podlah z OSB desek

• Kotvení na dřevěný rošt: Nejčastější způsob pokládky. Je vhodný u rekonstrukcí, kde je potřeba současně vyřešit zateplení podlahy. Zpravidla se volí i při realizaci dřevostaveb - provádí se bez jakýchkoliv mokrých procesů. Díky vzduchové mezeře je podlaha prodyšná.
• Pokládka plovoucím způsobem: Pokládka plovoucím způsobem bez kotvení je možná při použití desek s perodrážkou na všech čtyřech stranách. Realizace je rychlá a nedochází při ní k výraznému zvýšení podlah. Ve většině případů je však nutné podklad vyrovnat nivelační stěrkou na OSB desky. V případě plovoucích podlah je roznášecí vrstva tvořena buď jednou vrstvou OSB desek o tloušťce 18-22 mm při nízkých soustředěných zatíženích, zejména nad stykem desek. Ve většině případů se pro roznášecí vrstvy podlah doporučuje použití dvou vrstev OSB desek o tloušťce 15-18 mm.
• Lepená OSB podlaha: Lepená OSB podlaha je tichá (při chůzi nepraská) a lépe drží. Stejně jako v případě pokládky plovoucím způsobem vyžaduje pečlivou přípravu a vyrovnání podkladu. Montáž i budoucí demontáž jsou pracnější a časově náročnější.

Připevnění OSB desek

Stropní desky k trámům připevňují buď konvexními hřebíky nebo vruty. Délka hřebíku je stanovena jako 2,5 násobek tloušťky desky, minimálně však 50 mm, u vrutů minimálně 45 x 4,2 mm. Hřebíky se na okrajích desek umisťují v maximální rozteči 150 mm, v poli 300 mm při minimální vzdálenosti 10 mm od okraje desky.

Pro zavětrování dřevostavby se používají OSB desky ostrohranné formátu 2500 x 1250 mm, které jsou použité buď jen na vnější, nebo na obou stranách stěny dřevostavby (záleží na statickém posouzení). Tyto OSB desky plní statickou funkci a jsou k dřevěnému rámu připevněny pomocí spon nebo hřebíků. Spoje desek musí být vždy na stojce a jsou svisle připevněny k rámu přes celé pole, tzn. při tloušťce desky 12 mm se používají spony délky 45 mm, které jsou stříleny minimálně 20 mm od kraje desky, po obvodu maximálně ve vzdálenosti 75 mm od sebe a v ploše max. Při použití hřebíků se doporučujeme použít délka 2,5násobku tloušťky desky (minimálně však 50 mm), nejlépe spirálové kotevní strojní hřebíky. Vzdálenost od okraje je minimálně 10 mm. Po obvodě jsou vzdálenosti po 100-200 mm a v poli desky po 200-300 mm.

Doporučené tloušťky OSB desek pro stropy a podlahy

Sílu desky volte podle osového rozestupu nosníků či trámů, na které desky pokládáte.

Tloušťka desek pro použití v užívaných místnostech může být 2 × 12 nebo 2 × 15 mm. Záleží opět na rozestupu nosníků nebo trámů roštu. Pro výrobu stropních konstrukcí se OSB desky používají naprosto běžně (zejména v případě dřevostaveb). Nejčastěji se uplatňují desky o síle od 15 do 22 mm, a to opět podle rozestupu stropních podpor a požadavku na zatížení. Pro osové vzdálenosti stropních nosníků do 625 mm se nejčastěji používají OSB desky tloušťky 18 mm, při vzdálenosti do 800 mm pak tloušťky 22 mm. Při uvažované hustotě OSB desky 600 kg/m³, tloušťce 18 mm a rozměrech 1250 x 2500 mm, má jedna deska hmotnost 33,75 kg.

Povrchová úprava OSB desek

Po dokončení pokládky se zaměřte na povrchovou úpravu. V půdních prostorách a místnostech, kde bude OSB podlaha plnit funkci roznášecí vrstvy, stačí povrch přebrousit, vyhladit a vyčistit. Pokud chcete vzhled OSB desek přiznat a ponechat je jako finální pohledovou vrstvu, věnujte povrchové úpravě větší pozornost. Zvolte kvalitní lak (může být i tónovaný), který zvýrazní strukturu štěpek a zajistí také ochranu proti oděru. V případě potřeby se však dají bez problémů i lakovat, natírat nebo mořit. Při použití v interiérech můžete desky ošetřit bezbarvým lakem a zachovat jejich surový vzhled, nebo je namořit, či překrýt krycím nátěrem libovolného odstínu.

Difúzně uzavřené a otevřené konstrukce s OSB deskami

U dřevostaveb se často řeší otázka, zda zvolit difúzně uzavřenou nebo difúzně otevřenou konstrukci.

Difúzně uzavřená konstrukce

Používá se parozábrana, která zabraňuje prostupu vodní páry do konstrukce. Důležité je, aby veškeré spoje parozábrany byly absolutně těsné. Problémem může být porušení parozábrany při instalaci zásuvek nebo poliček. Pro zavětrování dřevostavby se používají OSB desky ostrohranné formátu 2500 x 1250 mm, které jsou použité buď jen na vnější, nebo na obou stranách stěny dřevostavby (záleží na statickém posouzení). Tyto desky s rovnými hranami se označují symboly RH a jsou vhodné pro všeobecné použití. Formát desek na tupý spoj je převážně 2500 x 1250 mm a používají se převážně pro difúzně uzavřené dřevostavby.

Difúzně otevřená konstrukce

Používá se parobrzda, například OSB deska nebo sádrovláknitá deska se zvýšeným difuzním odporem. Směrem z interiéru do exteriéru difuzní odpor materiálů klesá. Důležité je správně vyřešit styky OSB desek a ošetřit je parotěsnícím materiálem. Používají se materiály s otevřenou pórovitostí, které umožňují transport plynů a par. OSB s pero-drážkovou úpravou mají nejběžnější formát 2500 x 625 mm nebo 2500 x 675 mm (liší se dle výrobce) a lze je použít v difúzně otevřených dřevostavbách, kdy perodrážka slouží současně jako parobrzda. Pro tento účel se využívají desky OSB 4PD 2500 x 625 mm, které se pro vytvoření parobrzdy pokládají vodorovně a jejich spoje se vyplňují montážním lepidlem na dřevo. Svislé spáry nesmí být nad sebou, ale měly by přesahovat alespoň o jedno pole, tzn. nejméně 625 mm. Díky tomu tvoří spáry písmeno T. Délka 2500 mm je vhodná, protože svislé stojky dřevěného rámu jsou od sebe vzdálené zpravidla osově po 625 mm - jednou deskou tedy zaděláte čtyři dutiny. Pozor! Veškeré spoje se ještě musí přelepit parotěsnou páskou. Když je řeč o spojích, nemyslím jenom spoje mezi jednotlivými OSB deskami, ale i styk podlaha x stěna, stěna x strop, stěna x šikmá střecha a prostupy. Teprve pak můžeme říct, že máme ve stěně funkční parobrzdnou vrstvu. Do parobrzdné vrstvy by se nemělo zasahovat a proto je vhodné pro vedení elektroinstalace a dalších nezbytných prostupů využít instalační předstěnu. Pokud se prostupu stěnou nevyhnete, je vhodné použít certifikované parotěsnící manžety, které otvor opět utěsní.

Praktické zkušenosti a doporučení

Dřevostavba je náchylná na průnik vody do konstrukce. Po zkušenostech se stavbou je důležité požadovat, aby stavební firma udělala v první řadě venkovní fasádu a dokonalé zapravení oken a parapetů. Teprve pak by se měly provádět izolační práce uvnitř domu.

Původně jsme chtěli z vnitřní strany dávat jen sádrokarton bez OSB desky. Dnes musím říct, že OSB desky vlastní stěny hodně zpevnily. Na stěny se dá cokoliv zavěsit (např. skříňky kuchyňské linky) a nelze je prorazit. Taktéž přenos zvuku mezi jednotlivými pokoji je minimální, srovnatelný se zděným domem.

Pro správnou funkčnost a dlouhou životnost dřevostavby je zásadní volba materiálů. Někteří výrobci nabízejí speciální systémy pro obvodové pláště dřevostaveb. Například Weber nabízí zateplovací systém ETICS weber therm elastik W, který se používá pro zateplení konstrukce obvodové stěny dřevostaveb a pomáhá k lepší tepelné ochraně domů a budov.

tags: #interier #drevostavby #strop #osb

Oblíbené příspěvky:

• Designové inovace od Kronospanu
• Typy soklů a jejich využití
• Moderní vinylové podlahy KPP
• Estetické šedé ukončovací lišty pro WPC terasy
• WPC dlaždice