Tepelná izolace domu: doporučená tloušťka a parametry pro efektivní zateplení

Tepelná izolace hraje klíčovou roli při udržování tepelné pohody a energetické účinnosti našich domovů. Správně navržená a nainstalovaná izolace pomáhá minimalizovat úniky tepla v zimě a pronikání tepla v létě. Jednou z důležitých otázek, kterou si mnoho lidí klade, je: Jaká je optimální tloušťka tepelné izolace pro zateplení domu?

Zateplování budov i domů je v dnešní době často skloňovaným pojmem. Důvodů je hned několik. Jedním z nich je globální změna klimatu a snaha o snížení emisí skleníkových plynů. Energie spotřebovaná na vytápění budov patří k hlavním zdrojům těchto emisí, a proto se snížení spotřeby energie v budovách stalo celosvětovou prioritou. Dalším významným důvodem jsou rostoucí ceny energií. Správně provedená izolace může snížit energetickou náročnost budovy, což vede k nižším nákladům za energii, a tím i k finančním úsporám. Dle statistik ČSÚ tvoří náklady na energie během topné sezony více než pětinu (21,1 %) rozpočtu průměrné české domácnosti. I to je jeden z důvodů, proč každoročně spotřebujeme přes 60 tisíc tun pěnového polystyrenu převážně na zateplení fasád budov.

Chcete-li skutečně ušetřit, zlepšit tepelný komfort bydlení, tedy např. srovnat teplotu v místnostech, zachovat teplo v zimě, a naopak se v létě uchránit od veder, je zateplení polystyrenem nejjednodušší a nejúčinnější řešení. Naproti tomu pouhé utěsnění oken sice o něco sníží nadměrný a nežádoucí únik tepla, ale bez pravidelného větrání může vést k nezdravému vnitřnímu prostředí. Zateplením domu lze průměrně ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v extrémních případech u velmi starých domů i 70 %. Jednorázovou investicí do zateplení budovy polystyrenem se trvale sníží spotřeba energie především na vytápění.

Volba izolačního materiálu: Polystyren vs. minerální vata

Pokud plánujete zateplení fasády Vašeho domu, jako první se jistě pozastavíte nad výběrem toho správného materiálu. Velmi často se v praxi používá pro zateplení fasád polystyren a přesněji řečeno se jedná o polystyren EPS neboli polystyren expandovaný, který je cenově nejdostupnější. Pro své izolační schopnosti, pevnost ale i lehkost materiálu je nejoblíbenějším zateplovacím materiálem v České republice pěnový polystyren. Používá se proto při aplikacích, kde je výhodou menší měrná hmotnost při vyšší pevnosti a nižší nasákavosti. Tedy při zateplení fasád, zateplení podlah a plochých střech. Na fasádách českých domů v současnosti zaujímá zateplovací polystyren dokonce 70% podíl. Velkou předností zateplovacího polystyrenu je i jeho velmi dobrá recyklovatelnost.

Druhým nejčastěji využívaným izolantem u nás je minerální vata, která se používá k izolaci šikmých střech, příček a provětrávaných fasád. Nevýhodou zateplovací vaty je její dvojnásobná cena a zvýšené nároky při aplikaci na fasádu. Při stejném tepelném odporu je minerální vata vždy o něco silnější než EPS. Nicméně, životnost izolantu z minerální vaty je v řádech mnoha desítek let.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Doporučená tloušťka izolace

Optimální tloušťka tepelné izolace závisí na několika faktorech, včetně klimatických podmínek, typu budovy a požadavků na energetickou účinnost. Zde je několik faktorů, které byste měli zvážit při určování optimální tloušťky tepelné izolace:

• Klimatické podmínky: Klima vašeho regionu hraje důležitou roli při stanovení optimální tloušťky izolace. V chladnějších oblastech, kde jsou zimy dlouhé a mrazy intenzivní, je obvykle vyžadována tlustší izolace. Naopak v teplých oblastech se může vyžadovat menší tloušťka izolace, která bude především odrážet teplo.
• Typ budovy: Tloušťka tepelné izolace se může lišit v závislosti na typu budovy. Například pro novostavby se obvykle doporučuje větší tloušťka izolace než pro rekonstrukce stávajících budov. Důležité je také zohlednit stavbu a konstrukční prvky budovy, jako jsou stěny, střecha, podlaha a okna.
• Energetická účinnost: Pokud si přejete dosáhnout vyšší energetické účinnosti a snížit náklady na vytápění a chlazení, může být vhodné zvolit tloušťku izolace nad minimálními požadavky stavebních předpisů. V takovém případě se můžete poradit s odborníky na energetickou efektivitu, kteří vám pomohou s výpočtem optimální tloušťky izolace.

Stěny z většiny běžných zdicích materiálů mají i přes svou velkou tloušťku 37,5 až 45 cm nízkou tepelněizolační schopnost. Uvažovat o tloušťce izolace menší než 10 cm je až na výjimky velmi neekonomické. Tloušťka polystyrenu by proto měla být alespoň 10 cm, optimálně 15 cm, nejlépe 20 cm. S výhledem na příštích 10 až 15 let se jako optimální jeví 20 cm izolace, případně použití šedého polystyrenu s o 20% lepšími izolačními vlastnostmi. Dnes naprosto nedostatečné pěticentimetrové izolace se používaly kdysi na začátku 90. let. Řada těchto domů se dnes potýká s problémem nedostatečného zateplení. Současným standardem při zateplování je až pětinásobek této hodnoty, tedy až 28 cm. Pro zateplování stěn o tloušťce 30-50 mm je minimální doporučená tloušťka 12-16 cm.

Obecně je v současné době doporučováno volit polystyrenové desky o tloušťce 14 až 20 cm, záleží zde na konstrukci obvodových zdí daného objektu. S ohledem na předpokládaný vývoj cen energií v budoucích letech se dnes odborníci shodují na tloušťce 14-16 cm, pro maximální efekt doporučují i 20 cm zateplovací izolace. Obecně se tedy standardní dům zatepluje polystyrenem tloušťky okolo 15 cm, nízkoenergetický 25 cm a pasivní polystyrenem tloušťky 30 cm pěnového polystyrenu. Případně lze použít pro zateplení budovy o něco tenčí šedý pěnový polystyren. Izolační desky tohoto typu jsou grafitovým izolantem nové generace se zvýšeným izolačním účinkem. Zateplovat fasádu izolací pod 15 cm tloušťky se prakticky nevyplatí. Správnou tloušťku izolantu by měl vždy navrhnout odborník. Obecně lze ale konstatovat, že zateplovat izolací o tloušťce menší než 15 centimetrů se prakticky nevyplatí. Každý centimetr izolace navíc sice něco stojí, ale cenový rozdíl je bohatě kompenzovaný budoucími energetickými úsporami.

Pokud je zateplován starší dům panelový nebo stavěný z plných cihel, měla by být tloušťka zateplení alespoň 20 cm. Konkrétně u pórobetonových zdí se doporučuje použít minimální tloušťku izolace 16 cm, u keramických tvárnic alespoň 18 cm a u starších typů cihelného zdiva přes 20 cm. Pro dosažení nízkoenergetického standardu se však doporučuje volit ještě větší tloušťky. „Izolace o tloušťce kolem 13 cm nezaručí dostatečnou úsporu.“

Co se týče novostaveb, v současné době se staví nízkoenergetické domy a prosazují se i tzv. pasivní domy. U těchto domů odborníci doporučují tepelnou izolaci o tloušťce 20 až 25 cm, u stěn z klasického zdicího materiálu (cihly, pórobeton) až 30 cm. U nízkoenergetických a pasivních domů se může výpočet tloušťky zateplení fasády dostat i na hodnoty přes 250 mm. Pro zateplení fasády dřevostavby byl použit polystyren EPS 70 F tloušťky 200 mm. Tloušťka zateplení fasády přímo ovlivňuje součinitel prostupu tepla U celé obvodové konstrukce. Čím nižší je hodnota U, tím méně tepla uniká z domu ven.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Zateplení střech a příček

U střech je třeba zohlednit také tvar střechy a podle toho zvolit typ a tloušťku izolace. „Z dlouhodobého hlediska je však mnohem ekonomicky i ekologicky výhodnější jít při zateplování šikmé střechy až na 46 cm izolace.“ Minerální izolaci lze využít nejen k zateplení vnějšího pláště domu, ale také vnitřních příček. Kromě tepelně izolačních vlastností má minerální izolace URSA také vynikající akustické vlastnosti, takže pomůže snížit přenos hluku uvnitř budovy. „V závislosti na použitém materiálu a účelu se doporučuje do příček používat izolaci o minimální tloušťce 4 cm. Lepší je však použít izolaci o tloušťce 5 cm nebo více. Každý centimetr izolace přidá přibližně 1 dB neprůzvučnosti. Čím větší je tedy tloušťka izolace, tím větší je akustický komfort domu. Vhodnými materiály mohou být například URSA TWP 1, URSA TWF 1 FONO, URSA PUREONE TWP 37 nebo URSA PUREONE TWF 37,“ říká architektka.

Výpočet tloušťky zateplení fasády

Výpočet tloušťky zateplení fasády je jeden z klíčových kroků při stavbě i rekonstrukci domu. Správně navržená tloušťka tepelné izolace rozhoduje o tom, kolik energie dům spotřebuje na vytápění, jaký bude tepelný komfort v interiéru a také o celkové ceně zateplení fasády. Mnoho stavebníků stále řeší otázku, zda stačí minimální normová tloušťka, nebo se vyplatí investovat do silnější izolace. Doporučená tloušťka izolace pro zateplení fasády vychází z ekonomického i energetického hlediska. Minimální tloušťka zateplení fasády vychází z požadavků normy ČSN 73 0540-2. Tyto hodnoty představují technické minimum, aby konstrukce splnila normu. Minimální tloušťka tepelné izolace se pohybuje kolem 120-160 mm podle typu izolace a skladby zdiva. Výpočet tloušťky zateplení fasády je zásadní pro energetickou efektivitu domu. Minimální tloušťky sice splní normu, ale doporučené hodnoty přinášejí lepší komfort i nižší provozní náklady.

Vhodnou šíři zateplení můžete určit na základě výpočtu teplotního odporu R, následně je nutné si zjistit doporučenou hodnotu odporu dle platných norem, od kterého odečteme R a výsledek, třeba Rm, pak obsadíme do vzorce d=Rm*λ*1,1; kde λ je teplotní vodivost jednotlivých vrstev. Výsledek nám pak udává minimální tloušťku teplotní izolace v metrech. Laický výpočet tloušťky zateplení fasády lze provést zjednodušeným způsobem. Zjistěte skladbu stávající obvodové stěny (např. Stanovte cílovou hodnotu součinitele prostupu tepla U (např. 0,25 W/m2K).

Příklad z praxe: Výpočet tloušťky zateplení

Výpočet si nyní vyzkoušíme na praktickém příkladu (na obecných hodnotách), kdy je dům zděný z dutých cihel o průměru 30 cm, dále pak s předstěnou z klasického sádrokartonu RB(A) a minerální vatou mezi zdivem a sádrokartonem o tloušťce 5 cm. Zapomenout v tomto případě nesmíme ani na omítku.

Pro každou konstrukční vrstvu si tak musíme spočítat R dle vzorce R1=d/λ. V tomto případě budeme tedy počítat R1, R2, R3, R4 a celkové R nám určí jejich součet. Lambda je tomto případě teplotní vodivost dané vrstvy - tato hodnota se dá zjistit v technických informacích o výrobku. Pak:

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

• R1=0,3/0,250=1,2
• R2=0,05/0,056=0,89
• R3=0,125/0,22=0,57
• R4=0,015/0,8=0,02
• R= 1,2+0,89+0,57+0,02=2,68 m2K.W-1

Doporučený odpor činí dle normy 4,4 m2K.W-1.

Takže Rm= 4,4 - 2,68=1,72 m2K.W-1, pak d=Rm*λ*1,1 (kde λ je součinitel tepelné vodivosti zvoleného materiálu)= 1,72×0,051×1,1=0,09 m, takže doporučená tloušťka vrstvy zateplení činí 10 cm.

Historický vývoj požadavků na tepelnou izolaci

Je všeobecným mýtem, že neustále dochází k prudkému zvyšování nároků na tepelné izolace. Pokud se podíváme na předpisy od roku 1992 zjistíme, že ke zvyšování nároků příliš nedochází, zejména v oblasti měrné potřeby tepla na vytápění. Obvodové konstrukce mají vnitřní prostředí chránit před exteriérem. V našich klimatických podmínkách je jednou z důležitých vlastností interiérového prostředí teplota vhodná pro uvažovaný provoz. Proto jsou důležitou podmínkou tepelně izolační vlastnosti konstrukcí. Že je potřeba stavby v našich zeměpisných šířkách tepelně izolovat bylo známé již dříve. V učebnicích Pozemního stavitelství tento požadavek najdeme již v polovině minulého století. V té době byla za základ vzata cihelná stěna tl. 45 cm a tepelně izolační vlastnosti se vyjadřovaly ekvivalentní tloušťkou zdiva označovanou "e". Zdivo cihelné tl. 45 cm bylo vzato jako standard, který vycházel ze Stavebního řádu uzákoněného 10. 4. 1886 v němž se pravilo, že nosná zeď má tloušťku 45 cm, ledaže by byla kamenná, pak je minimální tloušťka 60 cm. Tento zákon byl několikrát novelizován, např. zákonem z 15.4.1919 o stavebních úlevách, kde byly povoleny nosné zdi o menších tloušťkách. Norma ČSN 73 0540 z 12.12.1964 již uváděla požadavky na tepelné izolace, ty však vycházely z v té době obvyklého názoru, že cihelná zeď má být o tloušťce 45 cm, což odpovídá tepelnému odporu RN = 0,55 (m2.K)/W. Dle normy byla republika rozdělena na 3 teplotní pásma. V 60. ČSN 73 0540:1964 byla v roce 1977 nahrazena souborem 3 nových norem, a to na normu obsahující názvosloví, požadavky a kritéria (ČSN 73 0540), normu uvádějící vlastnosti materiálů (ČSN 73 0542) a normu s výpočtovými metodami (ČSN 73 0549). Zároveň bylo vládním usnesením 182/1978 potvrzeno energetické kritérium 9,3 MWh/rok na normový byt o 200 m3 obestavěného objemu (tj. 46,5 kWh/m3 a nebo 130,2 kWh/m2 při konstrukční výšce 2,8 m). Tato norma postupně měla různé změny. Tato norma požadovala vyšší tepelné odpory konstrukcí a snížila kritérium celkové potřeby tepla na 7,3 MWh/200m3 za rok.

Následovalo nové vydání normy ČSN 73 0540, část 1 až 4 z května 1994. Vyhláška 291/2001 Sb. se opět vrací k měrné potřebě tepla, tentokráte na 1m3 a požaduje hodnoty v závislosti na geometrické charakteristice objektu v rozmezí od 25,8 do 46,7 kWh/m3 za rok. Tento požadavek přebrala norma 73 0540-2 z roku 2002. Za povšimnutí stojí, že se jedná o stejnou hodnotu požadavku jako v normě z roku 1992, tedy 10 let staré. Z uvedeného přehledu je zajímavé vysledovat, že od roku 1992 se požadavek na potřebu tepla na vytápění na 1m3 za rok zpřísňuje velmi pomalu, stejně tak pomalu se zvyšují i požadavky na tepelně izolační vlastnosti stěn a střech, s výjimkou oken, kde se v roce 2002 výrazně zvýšil požadavek na maximální hodnotu součinitele prostupu tepla U. Dochází však ke zpřesňování požadavků a dochází i ke sledování dalších hodnot, které se dříve nesledovaly, např. povrchová teplota zvýšená o bezpečnostní přirážky (v závislosti na způsobu vytápění, akumulace konstrukce a umístění radiátorů) se nesmí přiblížit teplotě kritické (rel. max. spárová průvzdušnost iLV musí být v rozmezí od 0,00003 do 0,000085 m3/(s.Pa0,67) v závislosti na druhu a umístění otvoru. Ostatní spáry musí mít souč. 9,3 MWh/200m3, rok (tj. pro bytové domy: 7,3 MWh/200m3, rok (tj. pro bytové domy: 7,3 MWh/200m3, rok (tj. ČSN se odkazuje na vyhlášku 291/2001 Sb. ČSN se odkazuje na vyhlášku 291/2001Sb. je stanovena celková tep. V závislosti na faktoru tvaru budovy A/V je Uem max. 3) pro nepřerušované vytápění Δtw1 = 0,2K, pro přerušované s poklesem teplot do 5K Δtw1 = 0,5 K, pro přerušované s poklesem teplot do 10K Δtw1 = 1,0K, s poklesem teplot nad 10 K Δtw1 = 1,5K. Téměř vždy měla obvodová zeď tloušťku 30 cm. Průměrná tloušťka zateplení byla ale pouze 13 cm.

Pro přehlednost shrnujeme starší i nové požadavky norem na tepelně izolační vlastnosti staveb v následující tabulce:

Důsledky nedostatečné izolace a rizika neodborné aplikace

Pokud použijete nedostatečnou tloušťku izolace, ušetříte jednorázově pár desítek korun při stavbě či rekonstrukci. Dlouhodobě se to však nevyplatí. Mnoho lidí se stále snaží šetřit na tloušťce izolace kvůli počátečním nižším nákladům na samotnou realizaci zateplení, ale z dlouhodobého hlediska je to špatné řešení. Nedostatečná izolace znamená zbytečně vysokou spotřebu energie a tyto náklady budou v dlouhodobém horizontu mnohonásobně vyšší než investice do pořízení kvalitní izolace dostatečné tloušťky. Nejenže domácnost při podcenění tloušťky izolace nedocílí očekávaných energetických a finančních úspor a zvýšení komfortu bydlení, ale případné dodatečné doplnění izolačního materiálu je velmi nákladné a někdy není ani technicky proveditelné, takže se musí původní izolant kompletně odstranit.

Problémů v takovém případě může být více - zateplovací práce, které si lidé dělají svépomocí, mohou mít řadu nedostatků a skrytých vad, jako jsou třeba tepelné mosty. Ty vznikají v kritických místech, kde uniká teplo z domu ven. Zároveň neodborně provedené izolace často nemívají správné tloušťky polystyrenu. Plísně vznikají tam, kde je nadměrná relativní vlhkost, která se sráží na chladném vnitřním povrchu obvodové konstrukce. I malá dírka v hydroizolaci může způsobit obrovské problémy s vlhkostí, které se často nedají vyřešit jinak než kompletní demontáží a aplikací nového materiálu. Neodborná či špatně provedená instalace izolace u detailů, jako jsou různé prostupy, může tvořit úniky tepla až okolo dvaceti procent. Podle průzkumů AVMI je takto chybně zateplena téměř polovina domů.

Přestože stavební firmy jsou pro tento typ prací proškolené a certifikované, i ony jsou omylné. Aby se předešlo možným pochybením a následným reklamacím zateplení budovy, průběžný stavební dozor ručí za to, že vše proběhne tak, jak má. Jen použitím kvalitních materiálů a správným pracovním postupem lze získat bezchybný výsledek bez rizika reklamace práce řemeslníka.

Velmi rozšířeným omylem je mýtus o riziku degradace či dokonce postupném mizení izolačního materiálu. Tato domněnka vznikla pravděpodobně v začátcích užívání zateplovacího pěnového polystyrenu, kdy se zateplovalo neodborně podomácku s využitím lepidel s organickými rozpouštědly. Při správné zateplovací aplikaci je pěnový polystyren vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost je více než 50 let, s předpokladem 100 až 200 let při zachování všech vlastností. Polystyren je navíc odolný teplotám do 80 °C.

Doba realizace a návratnost investice

Zateplení polystyrenem trvá podle složitosti zakázky a v závislosti na klimatických podmínkách asi 2-3 týdny. Je však třeba počítat s přípravnými pracemi (vytvoření projektové dokumentace, výběr a oslovení stavební firmy, nákup izolantu apod.). Ideálním obdobím je suché a teplé počasí, protože aplikované izolační materiály snadno zasychají, což minimalizuje riziko nehod zateplovacího systému, jejichž následné odstranění výrazně navyšuje rozpočet na zateplení. „Nejvhodnějším obdobím pro zateplení jakéhokoli objektu jsou měsíce, kdy teploty neklesnou pod 5 °C a nepřekročí hodnotu 30 °C.“ Podle odborníků ze Sdružení EPS ČR je právě blížící se suché a teplé počasí nejvhodnějším obdobím pro zateplování, ačkoliv tropickým horkům je lépe se vyhnout.

Návratnost investice při použití kvalitního pěnového polystyrenu na zateplení fasády podle odborníků činí pouze okolo 7 let pro zemní plyn a 5 let pro akumulační elektrickou energii. Ačkoli je tedy počáteční investice do zateplení vyšší, její návratnost je poměrně rychlá - v průměru trvá sedm až deset let. Konkrétní cena zateplení polystyrenem se odvíjí od velikosti zateplené plochy i typu a tloušťky zateplovacího materiálu. „Je třeba zdůraznit, že samotný izolant v případě pěnového zateplovacího polystyrenu tvoří jen asi 10 % z celkové ceny stavebních úprav,“ upřesňuje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR. I fasáda bez zateplení vyžaduje nemalé náklady. Pokud se pro zateplení rozhodnete, musíte počítat s náklady na tepelněizolační materiál, instalaci zateplení a vytvoření konečného fasádního povrchu. Přičemž cena izolačního materiálu není částkou rozhodující. Je tak pochopitelné, že při použití izolace větší tloušťky se sice celková cena zvýší, ale v poměru k získanému užitku se jedná o částku minimální.

Možnosti dotací na zateplení

Prostředky na energeticky úsporné renovace budov, primárně na zateplování, lze čerpat např. z programů Nová zelená úsporám (NZÚ) či Kotlíkové dotace, ale i z řady dalších. Žádat o dotaci lze v jakékoliv fázi zateplení, tedy před stavbou, v jejím průběhu, ale i po jejím dokončení. Je nicméně třeba doložit všechny faktury. Dobrou zprávou je, že špatně zateplené domácnosti mohou zažádat o dotace, které jim umožní dům lépe zaizolovat.

Doporučení odborníků

Je důležité zdůraznit, že optimální tloušťka tepelné izolace je individuální a může se lišit pro každou konkrétní situaci. Je proto vhodné konzultovat s odborníky, jako jsou architekti, stavební inženýři nebo energetičtí specialisté, kteří vám poskytnou nejlepší doporučení pro vaši konkrétní budovu a potřeby. Správnou tloušťku zateplení by měl řešit projekt domu, a aby byl správně proveden, musíme vědět, co vše se zatepluje a jak to chceme řešit. Kromě toho kvalitní izolace pomůže zlepšit celkový komfort bydlení a v neposlední řadě šetří i životní prostředí. Jak a čím zateplit by měl poradit odborník, který navíc rozhodne o tom, jestli původní izolant ponechat či jej bude třeba odstranit. Pokud jde o tepelnou izolaci, je důležité mít na paměti, že optimální tloušťka je klíčová pro dosažení efektivního a trvale udržitelného tepelného komfortu. Investice do kvalitní izolace se vám může rychle vrátit prostřednictvím snížených nákladů na energii a zvýšeného komfortu ve vašem domově. Při rozhodování o optimální tloušťce tepelné izolace vždy pamatujte na dlouhodobý efekt a potřeby vaší budovy. S odborným poradenstvím a správným výběrem izolačního materiálu můžete dosáhnout optimální tepelné izolace a vytvořit prostor, který je energeticky účinný, pohodlný a šetrný k životnímu prostředí.

Zateplení domu je celkem vysoká investice. Před rozhodnutím, jakým způsobem a jakým materiálem budete zateplovat, poraďte se s odborníky. Ať už se jedná o novostavbu nebo o zateplování staršího domu, odborné rady vám poskytnou pracovníci společnosti Stav Agency z Liberce. Sdružení EPS ČR je národní organizace založená v roce 1998 s cílem podporovat a koordinovat společný vývoj aplikací z pěnového polystyrenu (EPS), podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu výrobků z EPS, poskytovat konzultace v oblasti výroby a použití výrobků a aplikací z EPS, zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS a podílet se na úsporách energie. Sdružení EPS ČR má 13 členů, a dále 5 čestných členů. Reprezentuje tak většinu dodavatelů a zpracovatelů EPS v České republice. Roční obrat se pohybuje kolem 4,5 miliardy Kč při zpracování více než 50 tis. tun EPS. V posledních letech společnosti investovaly téměř 4 miliardy Kč do rozvoje a inovací. Zaměstnávají přes 1000 pracovníků. Členy sdružení jsou výrobci suroviny, výrobci EPS a další společnosti a odborníci z oblasti EPS působící v České a Slovenské republice. Sdružení úzce spolupracuje s příbuznými profesními organizacemi, školami, výzkumnými pracovišti, státními institucemi a s mnoha odborníky z různých oborů. Sdružení EPS ČR je členem EUMEPS, Evropského sdružení výrobců EPS.

tags: #tepelná #izolace #domu #doporučená #tloušťka #a

Oblíbené příspěvky:

• Vše o akrylátových a epoxidových podlahách
• Zárubně pro sádrokartonové příčky
• Správné provádění přířezů cihel
• Vše o kovových hmoždinkách a kotvách pro pevné upevnění
• Ochrana a estetika srubových staveb