Lamelová izolace pro komíny EURO: Montáž a parametry pro optimální výkon

Komín patří mezi velmi důležité součásti domu a na jeho stavbu jsou kladeny ty nejvyšší nároky. Úkolem komínové techniky je odvést spaliny nad střechu, kde jsou rozptýleny do ovzduší tak, aby se zamezilo jakékoli újmě na zdraví obyvatel domů. Systémy pro odvod spalin jsou extrémně namáhanou částí staveb, konstrukce komínů musí být proto naprosto bezpečná a funkční pro širokou škálu všech tepelných spotřebičů i topných médií.

Vývoj spotřebičů paliv, který byl vyvolán požadavky na racionální využití energií a na ochranu životního prostředí, měl za následek i nový technický vývoj v oblasti komínů. Pro komíny se zpřesňují a tvoří nová doplňující pravidla, aby byl provoz při všech podmínkách, které mohou nastat, funkční a bezpečný.

Proč je izolace komínů klíčová?

Zvyšující se požadavky na komíny mají souvislost s klesající teplotou spalin. V minulosti se stavěly převážně jednovrstvé komíny. Díky vysokým teplotám spalin spotřebičů se při provozování komínů nevyskytovaly téměř žádné vady. S rostoucím používáním spotřebičů zejména na plynná paliva se začaly na komínech objevovat poruchy. Kondenzační kotle, využívající kondenzační teplo obsažené ve spalinách, vykazují velmi nízké teploty spalin. Jsou-li spaliny ochlazovány natolik, že jejich teplota klesne pod rosný bod, začne v kouřovodu i v komíně docházet ke kondenzaci. Nízké teploty spalin, klesající množství spalin a s tím spojený výskyt kondenzátu a kyselin v komíně, vedou k provlhání a promáčení komínů.

Izolace komínů se z bezpečnostních důvodů nejčastěji provádí kamennou vlnou. Bezpečnost při hoření uvnitř komínů je aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. Při provozu, který není zcela v pořádku (vlivem špatného návrhu komína nebo kouřovodu, nevhodně zvoleného spotřebiče, špatné kvality dřeva, apod.), se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí, který mnohdy nelze odstranit mechanickými pomůckami. Časem pak může dojít i k nekontrolovanému samovznícení sazí v komíně. Při vyhoření sazí vznikají uvnitř komína teploty přes 1 000 °C.

Parametry lamelové izolace

Komínová izolace zajišťuje dilataci komínového průduchu od komínového pláště a vynikající tepelné vlastnosti komína, umožňuje rychlé ohřátí komína po zatopení a tím zvyšuje účinnost spotřebiče. Izolace lamelová pro komíny EURO o průměru 200 mm, o rozměrech 50 x 90 cm a balení po 2 kusech, je vyrobena z kvalitní minerální vlny s tepelnou odolností 600°C, ve formě rohoží se zpevňující tkaninou.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Objemová hmotnost materiálu pro tepelněizolační vrstvy vícevrstvých komínů nesmí být nižší než 90 kg/m³. Tento požadavek vychází z faktu, že při teplotách uvnitř izolace nad 150 °C dochází k odpaření pojiva a izolace s příliš nízkou objemovou hmotností by mohla začít sesedat. Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné proti vyhoření sazí (třída odolnosti G) musí mít bod tání vyšší než 1 000 °C. Tím je nepřímo řečeno, že se smí použít výhradně izolace z kamenné vlny, která má teplotu tání v rozmezí 1 200-1 400 °C. Nejedná se však o klasický bod tání, jak jej známe u jiných látek. Při postupném zvyšování teploty se nejdřív vypálí organická pryskyřice, od 250 do 600 °C začnou vlákna měnit barvu, pak zešednou a zkřehnou, při doteku se rozpadají, ale k vlastnímu tavení nedojde. Kamenná vlna se ani po dosažení takto vysokých teplot nestane tekutou.

Tloušťka vložené tepelné izolace se stanovuje na základě vlastností použité tepelné izolace a provedených zkoušek nebo výpočtu. Navrhnout vhodnou tloušťku izolace proto vyžaduje znát kompletní okrajové podmínky: teplotu spalin, výšku komína, hmotnostní toky spalin atd. To jsou hodnoty, od kterých se pak odvíjí nutná tloušťka izolace, která zajistí správnou funkčnost komína. Bývá obvykle cca 40 mm, ale výrobek může být navržen s jinou tloušťkou.

Druhy izolace pro komíny

• Izolační plsť (skleněné vlákno): Šířka 500 mm.
• Izolace z minerální vlny: Tepelná odolnost 600 °C, ve formě rohoží se zpevňující tkaninou.

Tabulka: Přehled druhů izolací

Speciální izolace pro systémové komíny a staré komíny:

• Specializovaní výrobci technických izolací tzv. „vyřezávači“ pro výrobce systémových komínů vyrábějí izolace komínových vložek z bloků Orstech Block. Může se jednat o vložky speciálních rozměrů daných výrobci těchto komínových tvárnic, izolačních pouzder nebo se vyrábí desky s vyfrézovanými drážkami pro přesnou a snadnou aplikaci do systémových komínů.
• Pro nesystémové dodatečné zaizolování starých cihelných komínů pro případ zahoření v komínu (snížení rizika požáru u starých budov) nebo kvůli požadavku na zvýšení teploty spalin na výstupu z komínového tělesa se při požadavku vzhledu standardně omítnutého komína používá tepelná izolace vhodná pro kontaktní zateplovací systémy. Vhodnější jsou desky s kolmou orientací vláken ISOVER NF 333, které lze snadno zbrousit v případě nerovností komína a výhodou je také nižší množství nutných kotvících prvků, tedy i menší narušení komínového zdiva, než v případě použití desky s vodorovnou orientací vláken ISOVER TF PROFI.
• Pro kotvení se kromě lepidla používají ocelové fasádní hmoždinky. Povrchová úprava se provádí stejně, jako na kontaktním zateplovacím systému - přebroušení celé plochy, nanesení stěrkové hmoty, vložení výztužné tkaniny (perlinky), penetrace a nanesení fasádní omítky.
• Pro vyšší teploty se používají technické desky Orstech 100, které mají nižší obsah pojiva, než výše uvedené fasádní desky. V případě, že investora v půdním prostoru nezajímá vzhled komína, lze použít i rohože na pletivu Orstech DP 80.

Použití sypkého materiálu pro tepelnou izolaci mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou se nedoporučuje. U sypkých materiálů je velmi obtížné zajistit požadovanou konstantní homogenitu tepelně-izolační vrstvy v hotovém výrobku, navíc sypké materiály po čase sesedají (tím vznikají nežádoucí tepelné mosty s následnými negativními účinky z hlediska požární bezpečnosti) a vadné komínové vložky nebo tvarovky se při opravách jen velmi obtížně demontují.

Montáž komínové izolace

Nejdříve se do připraveného otvoru vloží T-kus pro kouřovod (kus s delší odbočkou). Hrdlový spoj keramických vložek musí být nepoškozený a musí se zajistit nanesením dostatečného množství spárovacího tmelu. Do maltového lože se položí komínová tvárnice, do které se vloží izolační rohož tak, aby byl spoj izolace uprostřed stěny tvárnice. Po správném vložení izolace se výřezy v izolaci uzavřou. Do čerstvého lůžka nanesené tenkovrstvé lepicí malty se položí další komínová tvárnice. Přebytečný spárovací tmel se odstraní pomocí tzv. vyhlazovače.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

U zakončení komína je třeba ukončit tepelnou izolaci alespoň 60 mm pod horní hranou poslední tvárnice. Vzduch tak může proudit ze zadního odvětrání do volného prostoru. Mezeru je však třeba překrýt kónickým vyústěním.

Důležité aspekty při výběru a stavbě komína

Výběr komínového systému

Komínový systém vybíráme podle druhu připojeného spotřebiče (typ a světlá šířka vložek), výšky komínového tělesa, účinné výšky komínového tělesa a také podle potřebné výšky komínového tělesa nad rovinou střechy. Důležité je však také správné provedení komína. Nezapomeňte, že při vyhoření sazí v komínové vložce vznikají teploty 1.000 až 1.300 °C, které neodborně postavený komín nevratně poškodí.

Výběr materiálu komínového systému

Materiál, ze kterého jsou vyrobeny tvarovky komínového systému s otvory pro vložení komínové vložky, by měl odpovídat materiálu použitému při zdění budovy. U starších domů, kdy často vkládáme nový komín do průduchu starého zděného komína (pokud to samozřejmě jeho světlá šířka dovolí) není tento problém markantní, u novostaveb jde však o zásadní rozhodnutí. Vyzdíváte dům keramickými tvarovkami? Použijte stejný materiál tvarovek i pro komín. Vyzdíváte pórobetonem (např. Ytong)? Použijte komínové tvarovky ze stejného materiálu. Stejně tak je důležité vybrat vhodný materiál komínové vložky.

Průměr komínového průduchu

Průměr komínového průduchu se stanovuje výpočtem. Průměr kouřovodu (vyústění spalin ze spotřebiče) je přitom roven průměru komínového průduchu. Každý spotřebič vyžaduje konkrétní průměr kouřovodu a podle toho vybíráme i komínový systém. U otevřených krbů je to pak 20 až 30 cm, u kachlových kamen 18 až 20 cm a krbových vložek 16 až 20 cm.

Založení komína

První komínovou tvárnici stavíme na vybetonovaný sokl, který musí být tak vysoký, aby první tvárnice začínala nad úrovní budoucí podlahy včetně podlahové krytiny. Opačně je to chyba. Založení komína nad úrovní podlahy je důležité pro větrací mřížky, které přivádějí vzduch do kanálků zadního odvětrání. Čím větší je předpoklad tvorby kondenzátu uvnitř komínového průduchu, tím vyšší musí sokl být, nikoli naopak. Vyústění odvodu kondenzátu tak bude dostatečně vysoko nad čistou podlahou, což umožní vytvoření zápachové uzávěry (sifonu), kterou bude kondenzát odváděn do jímky či kanalizace. Horní strana soklu musí být naprosto vodorovná. Další tvárnice nesmíme na sokl pokládat, dokud beton soklu dostatečně nevytvrdne. Výška soklu je též důležitá pro napojení spotřebiče paliv na komín kouřovodem, které musí být alespoň 149 cm od spodní úrovně soklu, resp. od povrchu čisté podlahy.

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

Kanálky zadního odvětrání

Otvor pro mřížku na zadní odvětrávání nesmí chybět, jelikož může vlhkost pronikat přes stěnu komínové vložky do komínového pláště. Rohy tvárnic komínového pláště jsou proto opatřeny kanálky pro zadní odvětrání. Ty musí zůstat po celé výšce komína volné. Umožňují proudění vzduchu od paty komína. V kanálcích nesmí být napadaná malta, která by je ucpala. Stejně tak nesmíme kanálky ucpat špatně položenou izolací. Kanálky se nesmí zalévat betonem ani vyztužovat ocelovou armaturou.

Orientace šamotových vložek

Šamotové vložky musí být v komíně správně orientovány. Spojují se na pero a drážku - pero musí být vždy nahoře a drážka dole, nikdy naopak! Vložky musí být přesně postavené do drážek. Spoje přitom musíme vyplnit a vytřít spárovací hmotou.

Provedení prostupů a spojení se stěnou

V žádném případě nesmíme provést prostup stropem bez tvárnic. Kromě požárních rizik je pak navíc nefunkční zadní odvětrání. Průchod komína půdou či podkrovím může být dalším problémem, komín se zde totiž nesmí dotýkat konstrukce krovu - minimální vzdálenost povrchu komínového pláště od hořlavých konstrukcí je 5 cm. Komínová konstrukce nesmí být propojena ani namáhána se stropy, průvlaky nebo jinými stavebními dílci. Při prostupu stropy je předepsán 30 mm odstup stropní konstrukce od vnějšího povrchu komína. Tento prostor se těsně vyplní nehořlavým izolačním materiálem (např. deskou Orstech 100 nebo ISOVER FireProtect® 150).

Omítání komína

Před omítáním musíme spoje komínového pláště nejprve překrýt síťkou a teprve potom až komín omítneme. Je třeba, aby vždy zůstala v místě napojení kouřovodu alespoň 1 cm dilatační spára mezi šamotovým dílem a omítkou. Stejně je třeba umožnit dilataci při napojování komínových dvířek. Nad rámečkem komínových dvířek necháme alespoň 3 cm široký volný prostor pro dilataci.

Výška zaústění kouřovodu

Vždy záleží na typu spotřebiče, kterým budeme vytápět. Jemu přizpůsobíme výšku zaústění kouřovodu. Pokud je nehybný kotel položen přímo na podlaze místnosti, má být výška zaústění 1,6 až 2,1 metru nad zemí, u závěsného kotle 2,1 až 2,4 metru, v případě krbu a krbové vložky 1,8 až 2,4 metru. Přesnou výšku napojení nám vždy sdělí výrobce či prodejce daného spotřebiče.

Ochrana proti zatékání

Klimatická vlhkost může po konstrukci komína zatékat do interiéru. Zásadní je kvalitní odizolování prostupu komína střechou. Prostup musíme důsledně utěsnit a zvenčí komín oplechujeme. Až poté pokládáme kolem komína střešní krytinu. Komín musíme navíc shora utěsnit před každou přestávkou ve výstavbě, jinak konstrukce zvlhne. Především tepelná izolace mezi vložkou a vnitřní stěnou komínového tělesa nesmí přijít do styku s vlhkostí - ztratila by své izolační vlastnosti a vznikly by tepelné mosty. Výstavbu komína zakončíme umístěním komínové stříšky na hlavu komína. Bráníme tak pronikání nadměrného množství srážek do komínové vložky.

Spojování tvárnic

Pokud stavíme komín za horkého počasí, je třeba tvárnice vlhčit, jinak se cementová malta nespojí dostatečně. Spoj tvárnic musí být pevný a neprodyšný, vrstva malty musí být tenká a malta nesmí obsahovat kamínky - proto se používají speciální směsi prodávané v papírových pytlích.

Výška komínového tělesa

Výška komínového tělesa je definována vyhláškou 410/2003. Vyústění komínového tělesa nad střechou by mělo být 0,5 m nad hřebenem střechy kvůli rozptylu spalin.

Izolace kouřovodů

Dále se mohou vyskytovat kouřovody samostatné, společné a kouřovody plnící funkci komína. Samostatný kouřovod delší než 2 m se má tepelně izolovat. Doporučuje se však izolovat i kratší kouřovod, pokud by jeho teplota nepříznivě ovlivňovala okolí nebo proto, aby se u spotřebičů s nízkou výstupní teplotou spalin nesnižovala teplota spalin v sopouchu. Společný kouřovod se izoluje vždy.

Navrhnout vhodnou izolaci a její tloušťku vyžaduje znát kompletní okrajové podmínky: teplotu spalin, výšku komína, hmotnostní toky spalin atd. To jsou hodnoty, od kterých se pak odvíjí nutná tloušťka izolace, která zajistí, že v komíně nedojde ke kondenzaci vlhkosti ze spalin. Tloušťka izolační vrstvy musí být taková, aby v komínovém průduchu se suchým provozem nedocházelo ke kondenzaci spalin a aby u komínů s mokrým provozem byla nejnižší teplota vnitřního povrchu komínového průduchu vždy nejméně 1 °C. Dále nesmí být překročena nejvyšší přípustná teplota vnějšího povrchu, u kterého je možný náhodný lidský kontakt (ČSN EN 15287-1, příloha A, tabulka A.6 - 70 °C pro kov, 80 °C pro beton a 85 °C pro pálenou keramiku). Minimálně se navrhuje 40 mm izolace, pokud to však prostor dovolí, je vhodnější použít tloušťky vyšší.

tags: #izolace #lamelová #pro #komíny #euro #montáž

Oblíbené příspěvky:

• Vše o ochranných nátěrech na beton
• Čištění kamenné dlažby
• Vše o elektrických betonových sloupech
• Vše o elektrických betonových sloupech
• zateplení minerální vlnou KNAUF