Izolace mezi krokvemi: Klíč k energeticky úsporné střeše
Při výměně krytin u starších střech nebo při nové výstavbě je instalace mezikrokevní izolace ideální příležitostí pro zvětšení izolační vrstvy ve skladbě střechy. Pro zajištění dostatečné tloušťky tepelné izolace je v současné době zapotřebí využívat zateplení jak mezi, tak pod krokvemi. Kombinací obou tlouštěk izolace lze pak docílit požadované kvality komfortu zatepleného prostoru.
Důležitost kvalitní izolace střechy
Šikmou střechou běžně uniká přibližně čtvrtina tepla z domu. Teplo přirozeně stoupá vzhůru a není v naší moci ho celé udržet v budově. I pasivní a nulové domy mají tepelné ztráty, i když jsou výrazně menší než u běžné masové výstavby. Jsou však případy, kdy podíl tepelných ztrát šikmou střechou může jít až k 50 % z celkových ztrát tepla budovy. Špatná volba materiálů, špatné provedení, netěsnosti a improvizace na stavbě jsou nejčastější důvody zvýšených tepelných ztrát. Dobře izolovaná střecha zabrání nejen tepelným únikům v zimě, ale zajistí i pohodu během letních tropů. Minerální izolace, na rozdíl od tvrdých pěnových hmot, výrazně zlepšuje i akustický komfort podkroví.
Aktuální požadavky na tloušťku izolace
Aktuální požadavky na ekonomicky optimální tloušťku tepelné izolace ve střeše začínají na 260 mm běžné izolace. Při menších tloušťkách sice můžeme splnit povinnou nejzákladnější normu, nicméně v horizontu 30 let jsou tyto střechy zcela neekonomické. Větší tloušťky izolace budou účinněji bránit ztrátám tepla a šetřit náklady na vytápění. U nízkoenergetických a pasivních domů se množství izolace ve střeše pohybuje mezi 350-450 mm. Vždy je nutné izolaci provést minimálně ve dvou vrstvách, abychom přerušili tepelný most a splnili tak požadavek na minimální povrchové teploty konstrukcí. Dřevo je sice výborný přírodní materiál, vede ale teplo 4,5× rychleji než běžné izolace.
Postup instalace mezikrokevní izolace
Při výměně krytiny se nejprve odstraní krytina a laťování.
První vrstva izolace mezi krokve
- První vrstva izolace patří mezi krokve.
- Můžete využít jak skelné (např. Isover Unirol Plus, Isover Unirol Profi) tak čedičové (např. Isover Orsik, Isover Uni) desky.
- POZOR: Nezapomeňte brát izolaci s šířkou o pár centimetrů větší, než je rozteč mezi krokvemi. U čedičových izolací se přidává 1-2 cm, u měkčích skelných rolovaných vln potom až 3 cm.
- Při vkládání izolace zajistěte, aby mezi deskami nevznikly žádné mezery.
- POZOR: Neřežte izolaci na stejně velké kusy. Mezery mezi krokvemi většinou nebývají stejně velké, proto by předpřipravené kusy nařezané izolace nemusely sedět.
- Pokud izolace přesto mezi krokvemi nedrží, musí se přistoupit k drátkování, tzn. pod izolační desky se napnou dráty nebo provázky.
- Při použití „kontaktní“ difuzní fólie vyplňujeme celý mezikrokevní prostor izolací.
- Důležité: Volba izolačního materiálu by měla být ovlivněna nejen cenou, ale i použitím do konkrétních konstrukcí. Pokud máme krokve dále od sebe (1-1,2 m), není vhodné používat super měkké skelné vlny, protože nám pak mezi krokvemi nedrží a vypadávají.
- Riziko: Druhým extrémem jsou potom velmi husté vlny, které jsou primárně určeny do fasád nebo do podlah. V šikmé střeše sice budou také fungovat, ale hrozí zde riziko otevření spáry mezi krokví a izolací. Takto tuhé desky nemají žádnou flexibilitu a nedokáží se přizpůsobit tvaru mezery. Pokud se do šikmé střechy z nějakého důvodu přesto použijí, musí být vyříznuty velice přesně. Otevřené spáry nemusí být vidět běžným okem, zvláště pokud netěsnost vzniká na vnější části krokve, zobrazí se ale při termografickém snímkování, což už je pozdě. Kritická místa jsou např. v napojeních na štítové zdi nebo na střešní okna.
Aplikace parobrzdy
Izolace se následně překryje parobrzdou. Můžete využít například Isover Vario® KM Duplex UV nebo Isover Vario XtraSafe, které se na dřevěnou konstrukci přichytí díky přilnavému rounu, čímž se nám ulehčí práce. Třetí generace parobrzdy s vario efektem je fólie Isover Vario XtraSafe se 4× vyšší účinností. Fólie se uplatní hlavně u difuzně otevřených dřevostaveb a při rekonstrukcích.
Čtěte také: Postup montáže tepelné izolace mezi a nad krokve
- POZOR: Dodržte správnou montáž parobrzdy, abyste nesnížili její účinek chybnou aplikací či jejím poškozením.
- POZOR: U parobrzdy musíte dávat velký pozor na její protržení. Jakákoliv nezalepená trhlina snižuje její funkčnost a propouští vlhkost do konstrukce.
- Častým neduhem střech je provádění parozábrany. Měla by se umísťovat co nejblíže do teplého interiéru a zároveň by se neměla nikde propíchnout. Lze ji zabudovat i dovnitř střechy, kde ji posuneme maximálně do první pětiny (1 díl R před parozábranou, 4 díly R za parozábranou). Když parozábranu schováme moc „hluboko“ do střechy, riskujeme kondenzaci vzdušné vlhkosti. Firma Isover v současné době nabízí třetí generaci polyamidové parobrzdy Vario s proměnlivým difuzním faktorem. Tato fólie je unikátní v tom, že částečně odpouští chyby na stavbě při její montáži.
Zajištění vzduchotěsnosti parobrzdy
Parobrzda se ke konstrukci přichycuje sponkami, čímž v ní vznikají malé dírky. Každou z nich zalepte páskou, stejně jako na sebe navazující pásy parobrzdy. Využít k tomu můžete například pásku Isover Vario XtraTape nebo Isover Vario KB 1. Pomocí tmelu Isover Vario XtraFit či Isover Vario® DoubleFit+ snadno napojíme parobrzdu Vario® na štítové konstrukce. Přesah fólie by měl být minimální.
- POZOR: Používejte pouze lepící pásky určené k lepení parobrzd.
- POZOR: Vždy aplikujte tmel v minimální tloušťce pěti milimetrů, aby nehrozilo popraskání spojů.
Špatnými napojeními na prostupující kabeláže, komíny, odvětrání, napojení na nosné konstrukce a různými propíchnutími se dostává do střešní konstrukce vzdušná vlhkost. Ta následně kondenzuje, drží se ve dřevěných prvcích, nebo se začne někde hromadit. U běžného domu má takto zkondenzovaná voda, pokud jí není moc, šanci vyschnout do exteriéru. V případě nefunkčního odvětrávání pod taškami se ale tato vlhkost drží v konstrukci, kde dává živnou půdu plísním a houbám. Zabránit tomu samozřejmě lze dodržováním technologických postupů. Když chceme mít jistotu, že střecha bude bezpečně fungovat i přes drobné „nedorazy“ při její montáži, použijeme fólii Vario.
Montáž podkladního roštu a dodatečná izolace
Po utěsnění všech spojů parobrzdy můžeme začít s montáží podkladního roštu pod parobrzdou. Dodatečná izolace pod parobrzdou je vhodná, abyste díky ní zajistili správnou polohu parobrzdy vůči interiéru a exteriéru. Ta se řídí pravidlem 5:1 = poměr tlouštěk vrstev izolace nad ku pod parobrzdou.
- Druhá vrstva je opět tvořena minerální izolací.
- POZOR: Pokud by tloušťka izolace byla menší, stavba nesplní požadované normy a zároveň poruší vyhlášku o hospodaření s energiemi.
- Podkroví je dokončeno aplikací finálního opláštění.
Alternativní řešení
Pokud při rekonstrukci střechy nemůžeme umístit parozábranu pod krokve, alternativní cestou je pak aplikace svrchu. Zajímavou možností je i systém nadkrokevního zateplení, kde střídáme tuhé hranoly z EPS s měkkou výplňovou minerální izolací. Vždy se však nenabízí možnost zateplovat nad krokvemi. Krytina je vyhovující, funkční, a proto je možné zateplovat pod krokvemi. Panel se klade vodorovně přes dvě krokve. Sesadí se do roviny, vruty se nakotví do krokve z vnitřní strany. Případné nerovnosti v místě krokve se vypění PUR pěnou nebo se podklínují. Sendvičový panel s hliníkovou vložkou nevyžaduje parozábranu pod tepelnou izolací.
| Typ objektu | Minimální tloušťka izolace |
|---|---|
| Běžná výstavba (splnění základní normy) | 260 mm |
| Nízkoenergetické a pasivní domy | 350-450 mm |
Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost
Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

