Izolace obvodových zdí: Komplexní průvodce a řešení

Je vám doma zima, i když topíte? Obvodové stěny představují největší plochu domu a tvoří společně se střechou hlavní hráz nepřízni počasí. Musí být schopny udržet vnitřní teplo a také odfiltrovat venkovní hluk. Oddělují okolní svět a jeho povětrnostní podmínky od života uvnitř domu. Dle účelu stavby je zpravidla nutné obvodové stěny doplnit tepelně izolační vrstvou. V dnešní době není možné nalézt tvárnici, cihlu, která by vyhovovala současným požadavkům, a proto jsme nuceni přistoupit k izolacím zdiva.

V této souvislosti je důležité vhodnou tepelnou izolací snížit tepelné ztráty nedostatečně tepelně izolovaných objektů. Rodinný dům s přibližně 300m2 stěn z plných cihel o tloušťce 45cm ztrácí stěnami zhruba 22MWh tepla za topnou sezónu. Například za plyn pak zaplatíme přibližně 25 000 Kč. U volně stojících domů patří izolace fasády k tomu nejrentabilnějšímu zateplení. Vnější stěna totiž představuje největší plochu, která přenáší teplo, a tak lze dosáhnout až 30% úspor. V létě snižuje prostup tepla do interiéru.

Aktuálně musí nové budovy splňovat podmínky ČSN 73 0540-2. Pro splnění aktuálních požadavků normy ČSN 73 0540-2 na součinitel prostupu tepla je zapotřebí vnější stěny vytápěného prostoru izolovat min. ca 12 cm pěnového polystyrenu (prakticky bez ohledu na tl. obvodového zdiva).

Způsoby dodatečného zateplování

V praxi jsou používány dva způsoby izolace obvodového zdiva, a to venkovní a vnitřní. Každý z těchto způsobů má své výhody i nevýhody. Pokud je to však technicky proveditelné, měli bychom vždy upřednostnit zateplování z venkovní ochlazované strany.

Venkovní zateplení

Běžněji používaným způsobem je provedení izolantu na vnější straně konstrukce. Výhodou je, že zateplení z venkovní strany lze realizovat i když chatu či chalupu právě obýváme, a že při dobře navržené tepelné izolaci zdivo ani při největších mrazech nepromrzá. Dodatečné zateplování z vnější strany lze provádět kontaktním způsobem nebo jako dvouplášťové zateplení.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Kontaktní zateplovací systém (KZS)

U kontaktního zateplovacího systému se jedná o lepení izolačních desek přímo na fasádu domu pomocí lepidel. Kontaktní zateplovací systémy jsou testované a schválené. Jejich komponenty k sobě těsně patří, a to od izolační desky, přes stěrku, omítku až po hmoždinky. Pokud byste se snažili v této fázi ušetřit a volili materiál levnější, v budoucnu byste toho litovali, jelikož by se to projevilo značnými stavebními škodami. Proto je opravdu nejlepším řešením používat pouze systémové komponenty KZS. Desky pro izolaci obvodového zdiva z vnější strany se lisují do desek o velkosti 1000×500 mm, jejich tloušťka se pohybuje od 10 do 200 mm. Na obvodové zdivo se desky lepí speciálními lepidly o tloušťce 3 - 5 mm. Povrch desek se upravuje lepidlem a izolace je zakončena omítkou o maximální tloušťce 5 mm, jinak nemusí být zajištěna správná funkčnost zateplení.

Dvouplášťové zateplení (větrané fasády)

Realizace zateplení budov se také provádí jako dvouplášťové. Tenhle systém se skládá ze dvou plášťů. První obsahuje nosnou konstrukci, na níž je nalepen, popř. přikotven, tepelný izolant (nejčastěji kamenná vata) speciálním lepidlem o tloušťce 3 - 5 mm. Druhý se skládá z nosného roštu (dřevěný, kovový) a povrchové úpravy na němž je přidělána. Mezi prvním a druhým pláštěm je pokaždé vzduchová mezera o minimální tloušťce 50 mm. Vzduch mezi konstrukcemi slouží jako teplený izolant (vzduch je nejlepší izolant ze všech materiálů) za předpokladu, že mezera je řádně odvětrána, tak odvádí přebytečnou vlhkost ven z konstrukce. Zateplení zdí z vnější strany vyžaduje v každém případě účinné odvětrávání mezi izolační vrstvou a opláštěním. K upevnění pláště se použije nosná konstrukce z dřevěných latí, a to v případě, že se izolační vrstva zavěšuje za obklad ze dřeva, šindele nebo desek. Dřevěné hranoly musí být nejméně o 3 cm silnější než vrstva izolace, aby bylo zajištěno nezbytné odvětrávání. Pokud tedy použijete izolaci o tloušťce 6 cm, budete potřebovat hranoly o síle 9 nebo 10 cm. Pro jejich spolehlivé zajištění je nutné použít pouze hmoždinky a šrouby v odpovídající délce. Volte světlou vzdálenost mezi hranoly o 1 až 2 cm menší, než bude šířka používaných izolačních desek. Ty je pak možné následně vtlačit mezi dřevěné trámky.

Vnitřní zateplení

Méně preferovaným způsobem je zateplení z vnitřní strany stěny. Systém se využívá hlavně u starších domů, kde máme zapotřebí zateplit třeba jen jednu místnost. Za výhodu při zateplování z vnitřní interiérové strany můžeme pokládat možnost zateplovat bez lešení a také za nepříznivého počasí. Práci můžeme zvládnout pod odborným dohledem i svépomocně a s nižšími náklady. Nevýhodou je naopak zmenšení vnitřní užitné plochy místností, nutnost přemístění elektrických zásuvek, vypínačů, vodovodních armatur, závěsných skříní, poliček a podobně. V době zateplovacích prací nemůžeme místnosti nerušeně užívat. Navíc při neodborné montáži (bez parozábrany, patřičného provětrání, či nevhodně zvolené tloušťce a typu tepelně-izolačního materiálu) se ve zdech, v izolaci i pod izolací mohou srážet vodní páry. Tohle řešení je nevýhodné a nese řadu úskalí, které při nedodržení technologie mohou poškodit funkčnost izolace.

Materiály pro izolaci obvodového zdiva

Existuje mnoho druhů materiálu vhodných pro izolace od pěnových a z umělých vláken až po izolace z rostlinných a živočišných surovin. V první řadě by měla být rozhodovacím kritériem vhodnost izolace pro dané použití a také její schválení energetickým auditorem nebo stavebním dozorem. Pro souvislé izolační vrstva vnějších stěn se hodí nejvíce tvarově stálé desky s hranami pro drážky nebo péra pro těsné spojení těchto desek.

Expandovaný polystyren (EPS)

Obecně lze říci, že pěnový polystyren, který je méně prostupný pro vodní páry, by se měl používat pro objekty, které nemají problémy se vzlínající vlhkostí. Pěnová hmota polystyrenu se skládá asi z 2 % polystyrenu a 98 % vzduchu. Vzduch v kuličkách je nejlepším tepelným izolantem. Jeho izolační schopnost je dána jeho buněčnou strukturou skládající se z mnoha uzavřených polystyrenových buněk. EPS je vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost při správné zateplovací aplikaci je více než 50 let. Pro zateplování se doporučuje používat kvalitní polystyren, který je označen logem „Q“.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

  • Bílý EPS (Fasádní polystyren): Jedná se o nejpoužívanější polystyren pro tepelné izolace. Fasádní polystyren je mnohem méně propustný pro vodní páru než kontaktní zateplení z minerální vlny. Do stavebních konstrukcí se používá EPS samozhášivý, který obsahuje tzv. retardér hoření způsobující, že při odstranění zdroje hoření materiál sám uhasne.
  • Šedý EPS (Grafitový polystyren): Jedná se o obdobný materiál, jako bílý EPS, avšak obohacený o grafitové částice, které zvyšují odraz tepelného záření zpět ke zdroji a další úspoře energie. To se projevuje vylepšením tepelné vodivosti λ. Budovy izolované šedým EPS proto mohou mít tloušťku izolačních desek menší. Desky se v tloušťkách od 10 do 300 mm, desky mají rozměry 500 × 1000 mm. Povrchová teplota desek je na slunci výrazně vyšší než u bílých desek. Při pokládce by se měly desky chránit před přímým sluncem, aby nedocházelo k jejich roztažení a po ochlazení mezi deskami nezůstávaly mezery. Je doporučeno pokládat šedý polystyren v době, kdy na ně nesvítí slunce. Šedý EPS se vyznačuje velmi nízkou nasákavostí vody.
  • Perforovaný polystyren: Jedná se o desky z polystyrenu EPS upravené mnoha malými otvory, které umožňují odvod vlhka. Používá se pro zateplení fasád s vyšším výskytem vlhkosti v obvodových stěnách a soklech.
  • Expandovaný polystyren perimetr: Vyrábí se tzv. vypěnováním do formy, což mu dává oproti bílému a šedému EPS uzavřenější strukturu povrchu. Může se používat pro izolaci podzemních částí budovy, soklů apod. (do vlhkých míst). Vyznačuje se uzavřenou strukturou pórů, což zaručuje velmi malou nasákavost.

Minerální vlna

Minerální vlna, která umožní lepší únik vodní páry, se více hodí k zateplení starších a vlhkých objektů. U zdiva navlhlého, kde nelze udělat vodorovné izolace proti vzlínající vodě, se nejčastěji používá jako tepelná izolace minerální vlna. Pokud používáte k izolaci minerální vlnu, můžete širší spáry vycpat izolačními pásy.

Další izolační materiály

  • Celulózové desky: vhodné pro izolaci mezi krokve střech, dutých prostor a stěn.
  • Dřevovláknité desky: izolace fasád, stěn, stropů a potěru, izolace nekrokevní.
  • Extrudovaný polystyren XPS: izolace tepelných mostů - vnější strana, pod podlahové desky, obvodová izolace.
  • Skelná vlna: na volné prostory ve stěnách i střechách, na fasády (kromě KZS), izolace stropů a potěrů.
  • Polyuretan: nadkrokevní a podkrokevní izolace, izolace fasád a stropů.
  • Pěnové sklo: obvodová izolace, pod podlahové desky, izolace plochých střech.
  • Perlit: k zasypávání dutin ve stropě a stěnách, izolace dvouvrstvého zdiva a vyrovnání pro potěr.

Často se používá také dvouplášťová konstrukce s izolací z minerálních vláken (příp. jiného vhodného materiálu), provětrávanou mezerou a vnějším pláštěm (lícové zdivo, dřevo, cementovláknité desky apod). U dvouplášťových konstrukcí je třeba neopomenout při návrhu skladby vliv kotvících prvků vnějšího pláště (=systematické tepelné mosty).

Řešení vlhkého zdiva

Izolace zdiva je velice častým jevem především u rekonstrukcí starších zděných budov. Základem všeho je zdroj vlhkosti eliminovat, abychom nemuseli svádět nekončící boj s prosakovanou vodou.

Dodatečné hydroizolace

  • Podřezávání stěn: Velice častým řešením vlhkosti svislých konstrukcí je aplikace dodatečné hydroizolace podříznutím stěn. Toto řešení je velice spolehlivé a v případě, že se odvede kvalitní práce, je jedním z nejlepších řešení, jak optimalizovat vlhkostní poměry v přízemních partiích stavby. Zdivo se postupně podřezává a do vzniklé spáry se po zhruba metrových úsecích vkládá asfaltová hydroizolace nebo ocelové nerezové plechy.
  • Hydroizolace na tmelové chemické bázi: Dalším řešením, podstatně snáze realizovatelným, je dodatečná hydroizolace na tmelové chemické bázi. Na trhu lze nalézt několik přípravků - tmelů, které při aplikaci do zdiva vytvoří hydrofobní souvislou vrstvu. Zdivo se navrtává do první vodorovné spáry nad podlahou v osových vzdálenostech cca 12 cm s tloušťkou vrtáku cca 12 mm. Do těchto děr se pak aplikuje již zmíněný speciální tmel, který se po několika dnech působení rozpustí do okolního materiálu a vytvoří tak požadovanou hydroizolaci.

Odvodnění a ochranné příkopy

Zdivo můžeme odizolovat příkopem, který vykopeme vně, ale jehož dno by mělo být tak vysoko, aby chránilo základy před promrzáním. Dno takového příkopu musí být vyspádováno jak podélně, tak i příčně. Doporučuje se samotné dno upravit tak, aby voda co nejsnáze odtékala. Můžeme ho vybetonovat či vytvořit cementovou slupku, která zajistí rychlý odtok vody od zdi Vašeho domu.

Další způsob je obdobný. Vykope se příkop, stěna domu se očistí od degradovaného materiálu a znovu nahodí vápenocementovou omítkou nebo jinou k tomu speciálně určenou omítkou. Níže pod úrovní základové spáry se vykope rýha a do ní se umístí podélná průběžná drenáž. Drenáž obsypeme štěrkem.

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

Jestliže je příkop pro vaší konkrétní situaci rekonstrukce nevhodný, můžeme si pomoci opěrnou zdí. Nejprve postupujeme stejně jako v prvním případě. Vykopeme příkop, očistíme zdivo, naneseme omítku a vytvoříme drenáž. V přiměřené vzdálenosti vyzdíme opěrnou zídku. Jestliže použijeme vhodný ložný kámen, nemusíme zdivo vyzdívat na maltu, ale postačí nám vazká hlína.

U dalšího podobného způsobu se opět vykope příkop, nahodí zeď, umístí svislá asfaltová hydroizolace a u zdi se provede zához z kvalitního jílu, který má skvělé hydroizolační vlastnosti. Šířka tohoto záhozu může být od 20 až po 40 cm.

Vnitřní předstěny a vzduchové dutiny

V oblastech se stísněnějšími podmínkami lze vytvořit svislou vzduchovou dutinu šířky cca 100-300 cm za pomoci vyzděné předstěny před vnějším lícem obvodových stěn. Tam, kde nám vnější situace nedovolí umístit předchozí řešení, můžeme problematické zdivo izolovat zevnitř pomocí vyzděné předstěny. U tohoto řešení vlhkou zeď neodvlčíme, ale zabráníme přímému průniku vlhkosti do interiéru. Nejprve důkladně otlučeme vlhkou a degradovanou omítku a očistíme železným kartáčem, aby tato omítka později neucpala dutinu a nezpůsobila tak průnik vlhkosti do nové předstěny. Pod plánovanou předstěnou vybetonujeme malý základ 25 až 30 cm široký a stejně tak hluboký - v případě výšky předstěny do 2,5 m. Tuto předstěnu vyzdíme tak, aby vznikla odvětrávaná dutina tloušťky 4-6 cm. Pokud vyzdíváme pouze stěnu do 10 cm šířky, je nutné na několika místech ukotvit pomocí cihel stěnu s nosným obvodovým zdivem. Tyto kotvicí body rozmístíme tak, aby jejich vzdálenost byla cca 1 m. Tyto body je nutné kvalitně odizolovat od vlhké obvodové stěny, aby nedocházelo k pozdějšímu vlhnutí vytvořené předstěny. K tomu nám poslouží asfaltová lepenka. Abychom docílili kvalitního odvětrání, musíme u paty zídky vytvořit větrací otvory pro nasávání vzduchu a v horní části vytvořit průduch vedoucí do exteriéru. Výše popsanou předstěnu může tvořit i jiný materiál, jako například různé desky na bázi dřeva s ochrannou povrchovou úpravou. Vše záleží na rozsahu vlhkosti stěn a na typu využívání daného prostoru. Tyto desky fungují stejně dobře jako vyzděné předstěny, avšak nejsou tak odolné a mají formu dočasného provizorního řešení. Pakliže to není možné, je nejlepší takové prostory využívat pouze jako sklad či nalézt jiné vhodné řešení, např. vinný sklípek.

Důležité aspekty a doporučení

Na co bychom neměli po dodatečném zateplení objektu zapomenout? Budeme-li spolu se zateplením pláště vyměňovat i okna, ta nová budou vykazovat oproti původním vysokou těsnost a budeme muset častěji větrat, pokud nebudeme mít nainstalováno automatické větrací zařízení.

Jak už bylo naznačeno výše, před zateplením objektu musí být vypracován kvalitní projekt s tím, že projektant bude od investora požadovat řadu informací. Dále je důležité dbát na správnou technologii a používat systémové komponenty, aby se předešlo stavebním škodám.

Doporučuje se uzavřít písemnou smlouvu o dílo se zhotovitelem. Teploty pro aplikaci fasádních systémů by neměly klesnout pod hranici 5 °C a nepřekročit 30 °C. Na tepelnou izolaci se natahuje tzv. armovací vrstva, do které se vtlačuje skleněná síťovina. Po nanesení se nechá vrstva vyschnout, a to v závislosti na klimatických podmínkách asi 2-3 týdny.

Systém izolací COMPRI®

Systém izolací COMPRI® představuje ucelený skladebný systém materiálů, který řeší veškeré možné situace týkající se izolací staveb, a to včetně akustického komfortu. Všechny materiály patřící do systému COMPRI® jsou nejen kvalitativně 100% prověřené, ale především se vzájemně doplňují a funkčně na sebe navazují. Správně provedená izolace nejen sníží náklady na vytápění, ale významně prodlouží životnost objektu, přičemž náklady na zateplení se vrací v řádu několika let.

Tento skladebný systém nabízí řešení, která zajistí nejen tepelnou pohodu, ale rovněž potřebný aktivní transport vlhkosti, který bude automaticky reagovat na to, co se vně a uvnitř konstrukce děje.

  • UdiIN RECO® (vnitřní zateplení): Nejpoužívanější kontaktní systém vyrobený ze dřeva jehličnanů s integrovaným vyrovnáváním podkladu a inteligentní parobrzdou UdiMULTIGRUND®, což je patentovaná minerální omítka. Jmenovitá hodnota tepelné vodivosti je ʎ = 0,038 až 0,048 W/m.K a měrná tepelná kapacita cd = 2100 J/kg.K. Tento systém je vhodný pro všechny budovy, které nemohou být izolovány z vnější strany a také tam, kde se izolované prostory používají jen občas, protože systém umožňuje rychlé a efektivní vytopení. UdiIN RECO® aktivně dýchá, je kapilárně aktivní a difuzně otevřený. Na rozdíl od desek z pěnového polystyrenu nebo minerálních vláken je vzniklý kondenzát ukládán uvnitř systému UdiIN RECO® a díky přirozenému vysychání dřevěných vláken opět předáván do prostředí v místnosti nebo transportován vně díky kapilární vodivosti.
  • UdiCLIMATE® (vnitřní zateplení se vzduchovými komůrkami): Další alternativa, jejíž jedinečnost spočívá v kombinaci velkého počtu vzduchových sloupců s dřevovláknitými izolačními deskami. Součinitel prostupu tepla se zlepší přibližně o 30 %. UdiCLIMATE® vede k větší stabilizaci vnitřního klima v místnostech, řízenému přenosu vlhkosti, ke zlepšení tepelně izolačních vlastností včetně zvukové izolace a ochrany v létě před přehříváním.
  • Vnější zateplení zděných stěn: Pokud je možné izolovat objekt z vnější strany, pak systém COMPRI® zohledňuje, zda se jedná o stěnu zděnou. V případě zděné obvodové stěny objektu je možné zvolit kontaktní zateplení nebo systém provětrávané fasády.
    • Kontaktní zateplení: probíhá obvykle pomocí expanderů Hufer a dřevovláknité izolační desky UdiSPEED®, kterými je vytvořen na vnější straně omítky zhruba 20cm prostor pro zafoukání celulózové izolace Climatizer Plus®.
    • Provětrávaná fasáda: vylepšuje fyzikální vlastnosti celého systému prouděním vzduchu ve vytvořeném meziprostoru. Hlavní výhodou tohoto řešení je lepší odvod vlhkosti a zvukového útlumu. Z toho důvodu se provětrávané fasády hodí u starších domů a všude tam, kde se již vyskytují problémy s vlhkostí nebo tam, kde se dají očekávat. Skladba je prakticky shodná s kontaktním systémem s tím rozdílem, že na vytvoření prostoru pro foukaný izolant se použije dřevovláknitá deska UdiTOP®. Konečnou povrchovou úpravu tvoří vnější obklad, který je připevněn na svislém roštu (například dřevěné palubky, Slovinyl Siding, apod.), v jehož mezerách pak proudí vzduch.
    • UdiRECO® (jednodušší kontaktní systém): Tato dřevovláknitá tepelně izolační deska se skládá z měkké části, která se přikládá přímo ke stěně (sama vyrovnává povrch cca 2 cm) a tvrdé části, na kterou se aplikuje difuzně otevřená omítka.
  • Vnější zateplení dřevostaveb: V konstrukcích dřevostaveb je možné použít kontaktní způsob zateplení a i systém provětrávané fasády. Kontaktní zateplení nabízí hned tři řešení. Nosnou konstrukci tvoří vždy dřevěná rámová konstrukce, která je z vnitřní strany buď zavětrována OSB deskou nebo je místo OSB desky použita parobrzda ve formě inteligentní folie Intello® PLUS nebo je na OSB desku připevněna ještě dřevovláknitá deska UdiCLIMATE®, která ještě více vylepšuje vnitřní klima místnosti. Ve všech případech je takto vytvořen prostor pro foukaný izolant Climatizer Plus®. Finální povrchovou úpravu dotváří opět difuzně otevřená omítka. I u vnějšího zateplení dřevostaveb lze použít odvětrávanou fasádu. Nosnou konstrukci tvoří dřevěná rámová konstrukce, u které jsou z vnější strany použity nastavitelné expandéry. Folie Intello® PLUS plní funkci parozábrany. Takto vytvořený prostor je z vnější strany zaklopen dřevovláknitou deskou UdiTOP® a zafoukán izolantem Climatizer Plus®.
  • Foukaná celulózová izolace Climatizer Plus®: V popisovaných řešeních plní funkci primárního izolantu a má celou řadu nesporných výhod. Především je to vysoká měrná kapacita (2020 J/kg.K) a nízký difuzní odpor. Aby nedocházelo ke slehnutí materiálu, je potřeba v těchto případech používat objemovou hmotnost 60 až 70 kg/m3. K dalším výhodám patří i to, že dokonale vyplní vymezený prostor, bezvadně přilne ke každému materiálu a snižuje riziko spárového proudění vzduchu.

Vápenopískové zdivo je z hlediska tepelně izolační funkce srovnatelné s betonem.

tags: #izolace #obvodovych #zdi #informace

Oblíbené příspěvky: