PergolyKompletní průvodce zateplením podkroví pod a mezi krokvemi se sádrokartonem
V zimě chceme uvnitř domu udržet drahocenné teplo - abychom toho dosáhli, je potřeba mimo jiné kvalitně a dostatečně zaizolovat střechu rodinného domu. Pro zajištění dostatečné tloušťky tepelné izolace je v současné době zapotřebí využívat zateplení jak mezi, tak pod krokvemi. Kombinací obou tlouštěk izolace lze pak docílit požadované kvality komfortu zatepleného prostoru. Dodatečné zateplení střechy vždy musí být doplněno izolací proti vzdušné vlhkosti.
Příprava a výběr izolace
Jak správně zateplit obytné podkroví izolací z kamenné vlny ROCKWOOL? Izolací budeme zateplovat jak šikmou střechu, tak navazující vodorovný strop. Nejdříve si nachystejte věci, které budete k práci potřebovat (dřevěný metr a pásmo, tesařskou tužku, nůž pro řezání fólie, nůž na izolaci, vodováha, brnkačka, nebo laser, pistole s lepícím tmelem, oboustranná lepící páska, vidiový vrták, vrtačka a sešívačka, ochranné pomůcky). Před prací si ukliďte pracovní prostor.
Pro správné zateplení šikmé střechy je důležitý také výběr vhodné izolace. Všechny produkty ROCKWOOL jsou prodyšné, nehořlavé, chrání i před hlukem a v konstrukci skvěle drží. Kromě výběru typu izolantu je důležitý i výběr jeho vhodné tloušťky. Pro zateplení první vrstvou vyberte vždy stejně silnou vrstvu, jako je šířka (tloušťka) krokve. V konkrétním případě na videu je to 200 mm. Pracuje se proto s izolačními deskami ROCKTON SUPER o stejné tloušťce (200 mm). Aby se při rozbalování balíku izolace zbytečně nepoškodila, doporučuje se ochranná fólie rozříznout po obou stranách balení a až pak podélně v místě sváru fólie. Fólii řežeme opatrně, abychom zároveň neřízli i do izolačních desek. Izolační desky ROCKTON SUPER mají vynikající tepelně izolační i akustické vlastnosti, navíc i vysokou objemovou hmotnost.
Pokládka tepelné izolace v první vrstvě (mezi krokvemi)
Tloušťka první vrstvy izolace by měla být stejná jako šířka krokví. Pokud jsou tedy krokve široké 18 cm, použijete vrstvu kamenné vlny také o šířce 18 cm. Tloušťku izolace Unifit zvolíme stejnou jako je výška krokví. Pásy izolace nařežeme na šířku odpovídající světlé rozteči krokví s rezervou 10 až 20 mm. Nejprve je třeba změřit vzdálenost mezi krokvemi, abychom věděli, na jakou šířku je třeba desky nařezat. Přeměřujeme ve spodní části krokví a to samé o kus výš. Zjistíme tak, jestli se nám krokve nerozcházejí, tedy zda je vzdálenost v různých výškách stejná. Izolaci je poté třeba nařezat o něco málo širší, než je rozteč krokví, v našem případě je to 0,5 cm. Potřebný přesah se může u různých izolací lišit, vždy záleží na typu produktu a jeho hustotě. Díky přesahu skvěle vyplní prostor mezi krokvemi a nebude ji nutné vázat, jako je tomu v případě lehkých, měkkých, skelných izolací.
POZOR: Nezapomeňte brát izolaci s šířkou o pár centimetrů větší, než je rozteč mezi krokvemi. Neřežte izolaci na stejně velké kusy. Mezery mezi krokvemi většinou nebývají stejně velké, proto předpřipravené kusy nařezané izolace by nemusely sedět. Před řezem si tužkou označte místo řezu na obou stranách. Můžete si tak kontrolovat, zda je řez dokonale rovný. Izolaci si lze před řezáním položit na zem, na balík izolace, dřevěnou paletu, desku apod., vždy je to ale nejlepší tak, aby odřezávaná část přesahovala. U desky, která bude přiléhat k svislé stěně, je třeba izolaci ještě seříznout podle úhlu sklonu střechy, aby izolant vyplnil dutinu beze zbytku (prostor mezi šikminou a svislou stěnou). Při kreslení čar a řezání použijeme vodováhu, abychom drželi rovinu. Vlastně lze místo vodováhy použít i jakoukoli rovnou a dostatečně dlouhou lať. Šikminu už řežeme jenom podle čar.
Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost
Nařezanou izolaci vkládáme mezi krokve tak, aby kopírovala rovinu krokví. První takto upravenou desku vložíme mezi krokve, stačí zatlačit. Není třeba izolant nějak dodatečně upevňovat. Vždy nejprve vyplníme celou první řadu u spoje šikminy a svislé stěny po obou stranách střechy a po řadách postupujeme až k hřebeni střechy. Stále kontrolujeme rozteč krokví a vlnu seřezáváme s potřebným přesahem. I jednotlivé díly izolace je třeba těsně zatlačit k sobě, abychom zabránili vzniku tepelných mostů. Obvykle se zatepluje šikmina až po hřeben střechy a nakonec se zateplí i strop. Dosáhneme tak nejlepšího možného výsledku. Složitější je řezání detailu pro místo, kde se krokve napojují na střešní trámy. Důležité je pečlivé měření a řezání ve správném úhlu. Nakonec nesmíme zapomenout zateplit ani prostor mezi krokví a stěnou místnosti. Právě k tomu se nám budou hodit odřezky z předchozího řezání. Navíc budeme mít méně odpadu a za izolant méně zaplatíme. Nyní si teprve můžete být jisti, že podkroví máte v první vrstvě správně zaizolované.
První vrstva izolace patří mezi krokve. Můžete využít jak skelné (Isover Unirol Plus, Isover Unirol Profi) tak čedičové (Isover Orsik, Isover Uni) desky.
Izolace ve druhé vrstvě (pod krokvemi)
První vrstvu izolace máte položenou. Pro položení druhé izolační vrstvy je třeba si ke krokvím namontovat přídavné latě. Mezi tyto latě pak budete vkládat další vlnu. Šířka přídavných latí by měla odpovídat šířce izolace, kterou budete ve druhé vrstvě pokládat. Jejich rozteč by pak měla být stejná jako rozteč pro montáž sádrokartonu. Mezi laťky pak pokládejte druhou vrstvu izolace. Změřte si vzdálenost mezi latěmi a nařežte odpovídající bloky izolace. I v tomto případě by měl být izolace o něco širší, aby mezi latěmi dobře držela. Ani tady by mezi kusy izolace neměly vznikat žádné mezery. Druhá vrstva je opět tvořena minerální izolací.
POZOR: Pokud by tloušťka izolace byla menší, stavba nesplní požadované normy a zároveň poruší vyhlášku o hospodaření s energiemi.
Zateplení pozednice
Pozednice je místem, kde dochází k velkým únikům tepla.
Čtěte také: Kročejová izolace a její použití
Aplikace parobrzdy/parozábrany
Izolace se následně překryje parobrzdou. Využít můžete například Isover Vario® KM Duplex UV nebo Isover Vario XtraSafe, které se na dřevěnou konstrukci přichytí díky přilnavému rounu, čímž se nám ulehčí práce. Parozábranu nalepíte na druhou vrstvu tepelné izolace. Jednotlivé pásy parozábrany jsou opatřené oboustrannou lepící páskou. Fólie by tak ztratila smysl. Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu a vyztuženy armovací mřížkou. Dále také nalezneme fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti. Snižuje tak tepelné ztráty a tvorbu tepelných mostů. Parotěs tedy upevníme na rastr, který je již vyplněný izolací.
POZOR: U parobrzdy musíte dávat velký pozor na její protržení. Jakákoliv nezalepená trhlina snižuje její funkčnost a propouští vlhkost do konstrukce. Před pokládkou izolace, při samotné a také později například při vedení elektroinstalace či montáži osvětlení dbejte na to, abyste při práci neporušili parozábranu. Protože byla parozábrana porušená už při samotné montáži roštu, je třeba tato porušená místa utěsnit. Na to použijeme kousky pásky, kterou se utěsňují spoje parozábrany. POZOR: Dodržte správnou montáž parobrzdy, abyste nesnížili její účinek chybnou aplikací či jejím poškozením.
Zajištění vzduchotěsnosti parozábrany
Po nalepení ještě parozábranu rovnoměrně připněte k latím pomocí sponkovače. Parobrzda se ke konstrukci přichycuje sponkami, čímž v ní vznikají malé dírky. Každou z nich zalepte páskou, stejně jako na sebe navazující pásy parobrzdy. Využít k tomu můžete například pásku Isover Vario XtraTape nebo Isover Vario KB 1. POZOR: Používejte pouze lepící pásky určené k lepení parobrzd. Pomocí tmelu Isover Vario XtraFit či Isover Vario® DoubleFit+ snadno napojíme parobrzdu Vario® na štítové konstrukce. Přesah fólie by měl být min. POZOR: Vždy aplikujte tmel v minimální tloušťce pěti milimetrů, aby nehrozilo popraskání spojů.
Na nosný rošt připevníme parozábranu Homeseal LDS 100. K ocelovému roštu se lepí pomocí oboustranných lepicích pásků, k dřevěnému roštu se kotví pomocí sponek. Fólii klademe se vzájemným přesahem 150 mm. Všechna napojení fólií vzduchotěsně slepíme pomocí pásků Homeseal LDS Soliplan. Výhodou je, že tyto fólie mají na sobě samolepicí pásku, takže je nemusíme složitě přichytávat do rastru lepidlem nebo izolační páskou. Jednoduše sejmeme ochrannou pásku a fólii nalepíme tam, kam potřebujeme. Pokud fólii instalujeme, musíme dbát na její dokonalé vypnutí. Jakákoliv vzduchová mezera snižuje účinnost parotěsu a dovolí vlhkosti kondenzovat v izolaci. Samolepicí stranu nalepujeme výhradně na kovový rastr. Pokud instalujeme parotěs mezi krokvemi, lze jej lehce naříznout. Spoje mezi parotěsnou fólií utěsníme pomocí hliníkové pásky. Čím pevněji pásku nalepíme, tím menší budou tepelné ztráty.
Rošt a sádrokarton
Mezi parozábranu a sádrokartonovou desku můžete položit další izolační vrstvu. Ta se instaluje do roštu, na který se nakonec přišroubují sádrokartonové desky. Podkladní rošt pod parobrzdou. Dodatečná izolace pod parobrzdou je vhodná, abyste díky ní zajistili správnou polohu parobrzdy vůči interiéru a exteriéru. Ta se řídí pravidlem 5:1 = poměr tlouštěk vrstev izolace nad ku pod parobrzdou. Podkroví je dokončeno aplikací finálního opláštění.
Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace
Výhody sádrokartonu
Sádrokarton se vyznačuje mnoha zajímavými, nad míru užitečnými vlastnostmi a jejich kombinaci nelze u jiných materiálů docílit. Sádrokarton je pevný, odolný, lehký, takže nezatěžuje konstrukci, snadno opravitelný a vyniká také dlouhou životností. Předností sádrokartonu jsou bezesporu i jeho výborné zvukově a tepelně izolační vlastnosti. Je použitelný v interiéru i exteriéru, do suchých i vlhkých prostor. Má velmi dobré protipožární vlastnosti. Sádrokarton je vyráběn ve formě panelů z lisované sádrové hmoty, která se vkládá mezi dva silné papírové kartony. Panely se poté suší. Některé typy sádrokartonu se vyplňují silikonem.
Vytvoření rastru
Rastr na sádrokartonové konstrukce se nejčastěji vytváří z ocelových tenkostěnných profilů, ale je možné jej postavit i ze dřeva (takový rastr můžeme použít pouze do prostor, kde je nulový předpoklad požáru). Tyto profily se na stěny, podlahy i stropy ukotvují na plastové natloukací hmoždinky a vruty. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu nejvíce 200 mm. Na stropy se rastry také instalují tak, že vzniká podhled montovaný přímo na strop, zavěšený podhled, samonosný podhled nebo kazetový podhled. Rozteč ve směru profilů musí být maximálně 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na montážní profily bude max. 500 mm. Pro závěsy používáme ocelovou hmoždinku DN6, určenou do betonového stropu. V případě rastrů na stěny i strop je ideální opatřit konstrukci profilů zvukotěsnou páskou, která se označuje jako samolepicí napojovací těsnění.
Postup při instalaci rastru v podkroví
Pokud budeme stavět rastr pod střechu v budoucí podkrovní místnosti, začneme tím, že rastrem osadíme nejprve šikminu. Potom připravíme předstěnu po obvodu místnosti či prostoru. Abychom "trefili" správný úhel a docílili stejného odskočení od stěn i šikminy, je potřeba vše nejprve vyměřit. Začneme u krajní krokve a posledního trámu v nadezdívce. Od trámu si vodorovně odměříme požadovanou délku (v tomto konkrétním případě jsme pracovali se 40 cm) a kolmo na tuto délku přiložíme úhelník ke krokvi. Na trám zakreslíme značku. V tomto místě nainstalujeme krokvový závěs. Tu samou operaci provedeme na poslední krokvi na opačné straně. Opět připevníme krokvový závěs. Mezi oba závěsy pak natáhneme provázek, tím pádem máme zcela jasně a přesně vyznačeny potřebné rozměry. Můžeme začít upevňovat další závěsy. Krokvový závěs: slouží k uchycení CD profilů na krokve, je vyroben z pozinkovaného plechu. Ukotvuje se pomocí vrutů. Střed závěsu je opatřen výstupkem (zobáčkem), který slouží jako vodítko k určení přesného středu závěsu. Tyto závěsy se jednoduše "nacvaknou" do CD profilů. Uchycení rastru do krokvových závěsů je jednoduché. V případě stavby rastru v šikmině nainstalujeme závěsy ve dvou rovinách a na ně usadíme CD profily.
Vytvoření rastru okolo střešního okna
V šikmině se velmi často setkáme s vikýřem či střešními okny. Zde je potřeba rastr upravit. CD profil, který nám podélně prochází přes okno, je potřeba odříznout. Nejprve zajistíme boční strany u okna. CD profil bude potřeba odříznout. Abychom nemuseli složitě vyměřovat, nařízneme jej třeba uprostřed. Potom si připravíme z každé strany UD profily, které budou kopírovat hranu oken. UD profily jsou měkčí než profily CD, lépe se s nimi bude pracovat. Na jedné straně UD profilu si uděláme nástřih a vytvoříme jakousi hokejku, tedy profil zalomíme do pravého úhlu. Takto upravený profil nasadíme na vodorovně jdoucí CD profily okolo okna. Odříznutý CD profil potom nasadíme do UD profilu a upevníme spojem. Další CD profily pak již lehce nasuneme do UD profilu. Aby nám šly CD profily zasouvat lehce, postačí jejich ostré okraje lehce zastřihnout a "srazit" ostré rohy.
Instalace kabeláže a husího krku
Není potřeba složitého vysekávání do betonu nebo cihlových zdí, kabeláž se jednoduše protáhne za rastrem a rozvede všude tam, kde je potřeba. V místech, kde se budou do sádrokartonu později instalovat zásuvky a vypínače, vyvedeme konce kabelů ven. Pokud protahujeme větší množství kabelů jedním směrem, můžeme je soustředit do tzv. husího krku, tedy do plastového ohebného potrubí, kde zůstanou všechny pohromadě. V případě problému s elektřinou pak nebudeme muset v minerální izolaci za rastrem hledat, kam jsme kabel vlastně položili a který konkrétně vede k jakému spotřebiči nebo do zásuvky.
Vnitřní izolace do rastrů
Jako vnitřní izolaci do rastrů používáme nejčastěji minerální vatu. Ta má velmi dobré izolační vlastnosti tepelné, zvukové i protipožární. Další variantou, zejména v domech, které "žijí" ekologicky a vsází na udržitelnost, je možné používat také přírodní izolanty, jako jsou například ovčí rouno, rákosí nebo sláma.
Instalace sádrokartonu do šikminy
Sádrokarton připevníme nejprve v prostoru u střešních oken. Podle sklonu střechy a následně nainstalovaného rastru přiřízneme panel na oba boky předstěny okna a sádrokarton upevníme na vruty použitelné právě do sádrokartonu. Nyní bude potřeba upevnit sádrokarton pod okno tak, aby zde nevznikl tepelný most a aby teplo, které bude stoupat z budoucího radiátoru pod oknem, cirkulovalo zpět do místnosti a neutíkalo špatně nainstalovaným sádrokartonem do střechy. Pod okno se nasadí CD profil a upevní do původní stěny. Na bočních sádrokartonových stěnách narýsujeme kolmici k podlaze pomocí vodováhy. Sádrokartonové desky na rastr instalujeme tak, že okraj desky musí být zhruba v polovině šířky profilu rastru. Desky ukotvíme na vruty. Jinak hrozí pád a zlomení sádrokartonové desky.
Stavba předstěny
Předstěna bude navazovat na sádrokartonový záklop v šikmině a bude kopírovat nadezdívku pod krokvemi. Abychom nemuseli dlouze vyměřovat a počítat, můžeme si jako pomocníka vypůjčit laserové otočné měřidlo. Pomocí něho pak jednoduše usadíme U profily (roh profilu musí přesně kopírovat čáru laseru). Kolmo na U profily směrem k podlaze dále nasadíme CD profily - nařezané na míru, za rastr uložíme izolaci, případně další elektrickou kabeláž nebo rozvody vody a odpady a předstěnu zaklopíme sádrokartonovými deskami.
Tmelení
Každá sádrokartonová deska má na každém konci ze všech stran mírné zkosení nebo prohlubeň. Tato prohlubeň je speciálně tvarovaná proto, abychom mohli ve spoji desek položit perlinkovou mřížku a natáhnout tmel. Mřížka je opět samolepicí, čímž si znatelně ušetříme práci s podlepováním. Mřížku instalujeme na každý sádrokartonový spoj. Tam, kde jsme desky ukotvovali vruty, se mřížka dávat nemusí, ale otvory po vrutech se musí vytmelit. Používáme základní pevnostní tmel, který zabrání popraskání v místech spojů. Tmel namícháme podle pokynů výrobce. Použijeme zednické rovné hladítko, na které naneseme trochu tmelu. Jednoduchými tahy natahujeme tmel do spojů mezi deskami. Při zasychání základního tmelu nezbytně dojde k menšímu propadu tmelu, ale to není žádná závada. Po přebroušení spoje se bude nanášet druhá vrstva.
tags: #izolace #pod #a #mezi #krokvemi #sadrokarton
