Izolace proti vodě a zemní vlhkosti

Hydroizolační vrstva je ve většině případů očím skrytá. Přesto má pro funkčnost a dlouhodobou životnost konstrukcí zásadní význam. Díky hydroizolaci se voda nedostane do konstrukčních prvků, ve kterých nemá co dělat. Minimalizuje rizika vzniku plísní, znehodnocování stavebních materiálů, rezivění i přímého prosakování vody.

Typy hydroizolačních materiálů

Hydroizolační materiály se rozdělují na povlakové a tekuté. Povlakové třídíme do dvou skupin (dle původu materiálu) na syntetické a živičné.

Syntetické hydroizolace

• Hydroizolace ze syntetických materiálů jsou vhodné pro hydroizolace střech, bazénů, balkonů, teras, spodních částí staveb a jiných venkovních konstrukcí.
• Kromě nejpoužívanější PVC izolace a nopových fólií patří do této skupiny i další plastové a pryžové materiály, jako jsou například geotextilie. Ty samy o sobě nezajišťují voděodolnost, ale chrání hydroizolační vrstvu před poškozením.
• Nopová fólie je tvořena polokuželovými výstupky (nopy).
• Vhodný typ hydroizolační fólie volíme v závislosti na tom, jestli má chránit objekt proti zemní vlhkosti, tlakové vodě (podzemní nebo podpovrchové) nebo chemickým látkám z okolí.

Živičné hydroizolace (asfaltové pásy)

• Nejpoužívanějším typem živičných hydroizolací je asfaltová lepenka. Tento vrstvený materiál obsahuje vložku z tkaniny (obvykle skelného vlákna), která je obalená asfaltem.
• Asfaltované lepenky se dělí na typ A (nepískované) a typ R (pískované).
  • Pásy typu A nemají krycí asfaltovou vrstvu ani povrchovou úpravu.
  • Pásy typu R jsou opatřeny tenkou asfaltovou krycí vrstvou do 1 mm. Krycí vrstvu tvoří oxidovaný asfalt s obsahem minerálních plnidlel.
• Klasické asfaltované lepenky typu A a R je možné aplikovat v tradičních technologiích - lepením do horkého asfaltu nebo přibitím. Používají se jako podkladní, vyrovnávací, separační nebo ochranné vrstvy a jako provizorní hydroizolace.
• Lepenky typu R lze použít na izolace proti zemní vlhkosti nebo jako expanzní vrstvu.
• Natavitelné hydroizolační pásy z oxidovaných asfaltů typu S se rozdělují na pásy s nosnou vložkou nasákavou a nenasákavou.
  • Na tyto nosné vložky je za horka oboustranně nanesena krycí vrstva oxidovaného asfaltu větší než 1 mm. Celková tloušťka těchto pásů se pohybuje od 3 do 2 mm.
  • Pásy jsou opatřeny různou povrchovou úpravou - písek, břidličné šupiny, talek.
  • Natavitelné hydroizolační pásy z oxidovaných asfaltů splňují základní požadavky kladené na hydroizolace ve standardní úrovni.
• Natavitelné hydroizolační pásy z asfaltů modifikovaných SBS se vyrábějí pouze na nosných vložkách nenasákavých.
  • Nositelem pevnostních parametrů jsou nosné vložky, na které je za horka nanesena oboustranně modifikovaná asfaltová hmota s minerálními plnidly v síle nad 1 mm.
  • Použitý modifikovaný asfalt výrazně zlepšuje základní technické, fyzikální a mechanické parametry výsledného výrobku. Modifikace je provedena SBS termoplastickým kaučukem (typ styrén-butadién-styrén).
  • Pásy modifikované SBS termoplastickým kaučukem splňují nejvyšší nároky na hydroizolace způsobené jejich velikostí, pohyblivostí, průhybem a dynamickým zatížením. Neztrácejí své vlastnosti ani při vysokých nebo extrémně nízkých teplotách.

Tekuté hydroizolace (stěrky a nátěry)

• Hydroizolační stěrky a nátěry jsou vhodné pro vnitřní a venkovní použití, ale nejčastěji je využijete v koupelně.
• Jednoduše je aplikujete štětcem či válečkem na podkladní vrstvu.
• V exteriéru je využijete v místech, která nelze systémově ochránit povlakovou hydroizolací.
• Na výběr máte mezi jednosložkovými a dvousložkovými hydroizolacemi.
  • Jednosložková hydroizolace je připravená k okamžitému použití a po zaschnutí vytváří elastickou voděodolnou vrstvu.
  • Dvousložková hydroizolace na bázi polymerové pryskyřice schne rychleji. Vyžaduje však náročnější přípravu, která souvisí s promísením dvou složek.

Aplikace hydroizolace v různých částech stavby

Hydroizolace základů a spodní stavby

Hydroizolační fólie a asfaltové pásy se využívají nejčastěji k hydroizolaci základů, soklů a plochých střech. Hydroizolační fólie jsou lehčí a tenčí, lépe se s nimi pracuje, oproti tomu asfaltové pásy jsou odolnější proti mechanickému poškození.

• Hydroizolace základové desky je nezbytná u jakékoliv novostavby: chrání dům před vlhkostí (tlakovou i vzlínající) a zabraňuje pronikání nebezpečného radonu.
• Řemeslníci provádí hydroizolaci stavebních základů zpravidla pomocí asfaltových pásů, které nahřívají plynovým hořákem a lepí na napenetrovaný betonový podklad.
• Postup provedení hydro-protiradonové izolace je následující: po provedení betonáže podlah se provedou min. 3 vrstvy nátěru LEPENKA V KÝBLU s napojením na vodorovnou izolaci obvodového zdiva. Pak se položí tepelná izolace - např. systémové desky pro podlahové vytápění, a po instalaci trubek se provede finální betonáž.
• Provádíme izolační povlaky spodních částí staveb proti zemní vlhkosti, podzemní vodě a radonu hydroizolačními fóliovými systémy a lepenkovými pásy. Podle požadavku zákazníka a stavebně-technických podmínek aplikujeme hydroizolaci v jedné nebo dvou vrstvách.
• V případě požadavku na zateplení spodní části objektu je fólie umístěna pod tepelnou izolaci.

Vodorovná hydroizolace

Vodorovná hydroizolace je klíčovým prvkem ochrany spodní stavby proti vzlínající vlhkosti. Pokud je stávající izolace poškozená nebo zcela chybí, je nutná její náhrada či doplnění.

• Hydroizolace podlahy se obvykle realizuje pomocí asfaltových pásů, PVC fólií nebo hydroizolačních stěrek, které se kladou na připravený podklad (např. betonovou mazaninu) před samotnou skladbu podlahy.
• V kritickém detailu - tedy v místě napojení na svislou hydroizolaci nebo na chemickou clonu ve zdivu - je nezbytné provést kvalitní napojení všech vrstev tak, aby byla zajištěna jejich celistvost a neprůchodnost pro vlhkost.
• Spojení vodorovné hydroizolace podlahy s injektáží zdiva a případně se svislou hydroizolací obvodových stěn je zcela zásadní. Nedostatečné provedení tohoto detailu mohou vytvořit netěsnosti, kterými bude vlhkost nadále pronikat do interiéru.

Svislá hydroizolace a injektáž zdiva

Svislá hydroizolace se používá na vnější straně obvodových stěn v kontaktu se zeminou. Jejím hlavním cílem je zabránit pronikání zemní vlhkosti do konstrukce. Nejčastěji se používají hydroizolační stěrky, asfaltové pásy nebo fóliové systémy (nopové fólie).

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

• Při rekonstrukci je nutné nejprve odkopat zeminu podél stěn, očistit povrch a opravit případné trhliny ve zdivu.
• Součástí správného řešení je i drenážní systém, který odvádí podzemní vodu mimo objekt. Tento systém se skládá z drenážních trubek, štěrkového obsypu a geotextilie, které zajišťují dlouhodobou funkčnost.
• Injektáž zdiva je jednou z nejčastějších metod dodatečné hydroizolace starších objektů, u kterých chybí funkční horizontální izolace. Cílem injektáže je vytvoření nepropustné bariéry uvnitř zdiva, která zabrání kapilárnímu vzlínání vlhkosti směrem vzhůru.
• Metoda spočívá v navrtání zdiva a následném vpravení speciální injektážní látky, nejčastěji formou mikroemulzí nebo krémů. Tyto látky se ve zdivu rozprostřou a zreagují s vlhkostí, čímž vytvoří trvalou vodoodpudivou clonu.
• Výhodou injektáže je minimální zásah do konstrukce a relativně rychlé provedení.
• Rekonstrukce hydroizolace spodní stavby je zásah, který by měl předcházet důkladný průzkum a diagnostika stávajícího stavu. Pouze na základě přesného zjištění příčin vlhkosti, rozsahu poškození a typu konstrukcí lze navrhnout efektivní a dlouhodobě funkční řešení. Izolace by měla být řešena komplexně - tedy kombinací vhodných metod vodorovné i svislé hydroizolace, případně doplněné o drenážní systém.

Hydroizolace střech, balkonů a teras

• Zvýšenou ochranu proti prosakování vyžadují zejména ploché střechy, na kterých se hromadí větší množství vody. Ochranu zajistí různé materiály od asfaltových pásů přes PVC folie po tekuté lepenky.
• Ochranu však vyžadují i šikmé střechy - krytina ze skládaných prvků není sama o sobě vodotěsná. Proto se na hydroizolaci nahlíží v širších souvislostech.
• Postup hydroizolace balkonů a teras je podobný jako u plochých střech. Cílem je zabránit pronikání vody a vlhkosti do samotného podkladu i okolních částí stavby. Zvýšenou ochranu proto musíte věnovat hydroizolaci zdiva.
• V současnosti se hydroizolace balkonů a teras řeší nejčastěji pokládkou PVC fólií.

Hydroizolace vnitřních prostor (koupelny, toalety, technické místnosti)

Ve vnitřních i venkovních částech stavby je takových míst řada, kde je potřeba izolace proti vodě. Způsob ochrany proti průnikům vody se přitom u jednotlivých typů konstrukcí liší.

• V prostoru sprchového koutu i kolem vany dochází k přímému kontaktu vody s obkladem a dlažbou. Ty samy o sobě stoprocentně neochrání podklad proti vsakování. Voda se k němu může dostat přes špatně uzavřené spárovací hmoty a silikony.
• Rohy, okraje žlabů a další namáhaná místa doporučujeme zpevnit a utěsnit pomocí hydroizolačních pásek či bandáží.
• Kolem sprchového koutu, vany či umyvadla je aplikace hydroizolační vrstvy nezbytná, proto ji doporučujeme aplikovat po celé ploše stěn a podlah.
• Aplikaci hydroizolační vrstvy doporučujeme všude, kam proniká pára a může zatéct voda. Ochranu si zaslouží stěny a podlahy na toaletě, v technické místnosti, kuchyni nebo domácím wellness.

Hydroizolace bazénů a zahradních jezírek

• Bazény i zahradní jezírka mají vysoké požadavky na hydroizolaci. Jsou dlouhodobě v přímém kontaktu s vodou, navíc jsou často mechanicky namáhané a vystavené náročným klimatickým vlivům, jako jsou velké teplotní rozdíly, déšť, kroupy či sníh.
• Na rozdíl od tepelné izolace bazénu je hydroizolace nezbytná, protože chrání konstrukci před únikem vody.

Příklady hydroizolačních produktů

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

tags: #izolace #proti #vodě #a #zemní #vlhkosti

Oblíbené příspěvky:

• Výběr délky brankářských betonů
• Vlastnosti žlabu KOPOS Mars NKZI
• Vše o kanalizační koncové klapce PVC KG
• řešení střešních prostupů
• Průvodce kotvením markýz do zateplené fasády