Vše o izolaci s povrchovou úpravou
Izolace šetří náklady na vytápění, tlumí hluk a chrání fasádu. Musí být ale provedená správně, protože i nepatrná chyba může efektivitu výrazně snížit. V našem seriálu vám proto představíme největší úskalí zateplování i to, jak se jim vyhnout. Také můžete využít kompletní montážní návody. Program Nová zelená úsporám opět rozděluje příspěvky na úsporná opatření. Pokud plánujete zateplovat, můžete získat 30-650 tisíc korun, nejvýše 50 % z celkových způsobilých výdajů.
Příprava podkladu a vyztužení
Po ověření rovinatosti povrchu se případné nerovnosti upravují přebroušením brusným papírem na hladítku většího rozměru, např. 250x500 mm. V případě degradace polystyrenových desek z důvodu delší prodlevy (obvykle více než 14 dní) mezi nalepením a další úpravou je třeba povrch přebrousit celoplošně. Všechny volně přístupné hrany a rohy, například nároží objektů, ostění otvorů apod. se doporučuje vyztužit vtlačením vhodné lišty do předem nanesené vrstvy stěrkové hmoty. Rohy otvorů se vyztuží diagonálně umístěnými pruhy skleněné síťoviny o rozměrech min cca 200 x 300 mm opět vtlačením do předem nanesené stěrkové hmoty. V rámci provádění vyztužování hran se provádí také osazení dilatačních lišt do předem nanesené stěrkové hmoty. Dilatace se provádí pouze na základě návrhu v projektové dokumentaci, žádná obecná pravidla případných maximálních dilatačních celcích nejsou stanovena.
Aplikace základní vrstvy
Příprava stěrkové hmoty
K přípravě stěrkové hmoty se použije pouze čistá voda. Hmota se připraví postupným vmícháním jednoho pytle stěrkové hmoty do předepsaného množství vody pomocí Unimixeru. K materiálům není dovoleno přidávat žádné přísady.
Postup nanášení
Základní vrstva se provádí plošným zatlačením skleněné síťoviny do stěrkové hmoty nanesené na podklad z izolantu tak, že se odvíjí pás síťoviny odshora dolů a zároveň se vtláčí nerezovým hladítkem do tmelu od středu k okrajům. Skleněná síťovina musí být uložena do předem nanesené stěrkové hmoty na povrchu izolantu a následně překryta stěrkovou hmotou. Po zahlazení stěrkové hmoty nerezovým hladítkem nesmí být viditelná skleněná síťovina. Pokud není skleněná síťovina dostatečně zakryta vrstvou stěrkové hmoty, je třeba provést aplikaci druhé vrstvy. Druhá vrstva stěrkové hmoty se provádí bezprostředně po první vrstvě, do ještě měkké předchozí vrstvy stěrkové hmoty. Celková tloušťka základní vrstvy je obvykle 3 - 6 mm. Skleněná síťovina musí být v poloze 1/2 - 2/3 tloušťky základní vrstvy, blíže k vnějšímu líci. Vždy musí být dodrženo minimální krytí skleněné síťoviny vrstvou stěrkové hmoty nejméně 1 mm, v místech přesahů síťoviny a při použití disperzních stěrkových hmot, nejméně 0,5 mm. Při použití profilů s okapničkou (zakládací profily, rohové profily s okapničkou) je třeba základní vrstvu i se síťovinou ukončovat až na spodní hraně profilu. Jednotlivé pásy skleněné síťoviny se ukládají s minimálním přesahem 100 mm. Místa přesahů skleněné síťoviny (pásy i síť profilů) musí být provedeny tak, aby nebyla narušena rovinatost a bylo zajištěno minimální krytí síťoviny. V místech styku rozdílných typů izolantu bez požadavku na přiznání spáry je nutno zdvojit výztužnou skleněnou síťovinu s přesahem zdvojeného vyztužení nejméně 150 mm na každou stranu. Povrch základní vrstvy nesmí vykazovat nerovnosti, které by se projevily následně v povrchové úpravě nebo znemožňovaly její správné provedení. Požadavek na rovinnost základní vrstvy je určen především druhem omítky. Lepení dekoračních profilů na provedenou základní vrstvu se provádí použitím lepicí hmoty doporučené dodavatelem dekoračních profilů celoplošně tak, že se lepicí hmota nanese nejlépe zubovým hladítkem na plochu profilu. Styky po obvodu profilů, případně vzájemné spoje, se těsní trvale pružným tmelem. Spáry mezi systémem a jinou konstrukcí (např. stěnou) je nutné utěsnit.
Důležité etapy výstavby a kontroly kvality
Již od pradávné minulosti se výstavba všech druhů objektů, chatrčemi počínaje a mrakodrapy konče, dělí na několik velice významných etap. Každá pak je něčím specifická a hraje významnou roli v rámci celého díla, ať už pozitivní či negativní. Aby bylo možné eliminovat ona negativní rozhodnutí při celém stavebním procesu, je potřeba se nad každou částí stavby zamyslet globálně, a to nejen při samotné realizaci, ale i při předprojektové přípravě a následném návrhu.
Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost
Projektová fáze
Každému projektu by měla předcházet nejen dobrá ekonomická rozvaha, majetkoprávní příprava, architektonická studie, ale i celková příprava z hlediska techniky. Pro každého z nás jsou v této fázi známy pojmy jako hydrogeologické, radonové a další průzkumy, ale kolik lidí, resp. projektantů se zamyslí nad okolními vlivy v uvažovaném místě stavby, které by mohli ovlivňovat budoucí střešní plášť? Projektová fáze je základním faktorem, který ovlivňuje budoucí výstavbu. Z dlouhodobých zkušeností se dá jednoznačně říci, že i se sebemenší nejasností je dobré se poradit s někým z daného oboru. Vždyť nikdo neumí vše. Volba tepelných izolací (pevnost pro daný účel, chemická odolnost, příp. použití vhodných ochranných, separační nebo drenážních vrstev) je klíčová. U každého projektu se mohou vyskytnout komplikace a jejich pravděpodobnost stoupá s velikostí navrhované budovy a její složitostí. Při projektování velkých a složitých střešních konstrukcí je vhodné se vyhnout experimentům a sporným řešením, která jsou podloženy pouze teorií a nejsou v praxi nijak ověřeny.
Kontrola provádění prací
Při samotné výstavbě navrženého střešního pláště by měla být kontrola prováděna z několika stran. Ze strany zhotovitele díla kontrolují správnost prováděných prací mistr nebo předák pracovní čety izolatérské firmy. U větších staveb pak do procesu kontroly kvality provádění logicky vstupují stavbyvedoucí, úsekový stavbyvedoucí nebo jimi pověřené osoby. Z opačné strany by měl kontrolu provádět technický dozor investora nebo sám investor. Samozřejmostí je právo provádění autorského dozoru ze strany projektanta.
Kontrola podkladu
Podklad (tzn. povrch nosné konstrukce) tvoří v případě provozních střech většinou nosná železobetonová stropní deska. Jiné typy podkladů jsou možné, ovšem nikoli obvyklé. Důležité parametry pro kontrolu podkladu zahrnují:
- Stáří podkladu (pro betonovou stropní desku je minimální stáří před navařením hydroizolace, resp. před dalším postupem).
- Únosnost a soudržnost podkladu (sekundárních nabetonovávek) k primární nosné konstrukci. Provádí se vizuálně, poslechem pomocí kuličky, příp. poklepem. Únosnost se stanovuje při betonáži na základě destruktivních zkoušek na zkušebních vzorcích odebraných při betonáži nebo nedestruktivními metodami.
- Vlhkost betonu do hloubky 20 mm (je-li předepsáno, hlavně u mostovek nebo u střech, kde na podklad přichází rovnou tepelný izolant).
- Rovinatost podkladu. Měření se provádí dvoumetrovou latí.
- Spádování, je-li předepsáno již v nosné konstrukci. Toto je velmi důležitý aspekt.
V případě, že povrch nosné konstrukce vykazuje vady, kvůli kterým nelze provádět izolační práce, je potřeba všechny tyto vady nejdříve odstranit. Pokud je podkladní konstrukce v pořádku, pak je možné pokračovat s dalšími vrstvami. O kontrole a shledaných skutečnostech je nutné provést zápis do příslušného stavebního deníku nebo do samostatného protokolu, který je schválen objednatelem, resp. investorem.
Kontrola parozábrany
U provozních střech se s parozábranou setkáme téměř vždy a ve většině případech se tato vrstva aplikuje na stropní konstrukci, která byla shledána jako způsobilá pro pokládku parozábrany. Důležité je dokonalé a těsné spojení všech podélných a příčných přesahů a především dokonalé napojení na všechny konstrukční detaily a prostupující elementy. U novostaveb se parozábrana bere i jako pojistná izolace. Pokud je to nutné, lze provést zkoušku těsnosti i pomocí zátopové zkoušky, a to jak celku, tak jen částí zhotovené plochy.
Čtěte také: Kročejová izolace a její použití
Kontrola tepelné izolace
Tepelné izolace mají v dnešním stavitelství neodmyslitelné místo, jelikož zásadním způsobem jimi lze ovlivnit energetické hospodářství budoucího provozu realizovaného objektu. Podle použitého druhu tepelné izolace je nutno koordinovat práce na dalších vrstvách. Obecně platí, že nasákavé tepelné izolace je nutno vždy urychleně zabezpečit proti namočení. Zabezpečen by měl být vždy každý denní pracovní záběr.
Kontrola hydroizolace
Hydroizolační souvrství je nejdůležitější částí každého střešního pláště, a proto je nutné věnovat jeho provádění maximální pozornost. Jakékoli porušení hydroizolačního povlaku znamená budoucí zatékání a obvykle komplikovanou demontáž vrchních vrstev střešního pláště, aby bylo možné opravit porušené místo. Tyto opravy jsou finančně nákladné, u pojížděných střech je jimi omezen provoz a pro všechny zúčastněné jde o značně nepříjemné záležitosti. Kontrolování provádění této vrstvy je velmi důležité. Kontroluje se správnost postupu pokládání, opracování a aplikace hydroizolací v ploše. U povlakových izolacích se kontroluje velikost a umístění podélných a příčných přesahů, dokonalé vodotěsné provedení jednotlivých spojů (např. jehlovou zkouškou). U plnoplošně tavených asfaltových hydroizolací je zejména u pojížděných užitných střech důležité kontrolovat celoplošné přitavení pásů k podkladu (nejčastěji tzv. zkouška kuličkou). Kromě výše zmíněných bodů je nejdůležitější provádět kontrolu všech konstrukčních detailů, neboť to jsou místa, kde může s největší pravděpodobností dojít k poruše těsnosti hydroizolační vrstvy. Důležitým faktorem při provádění hydroizolační vrstvy je zajištění vodotěsnosti v daném denním záběru, aby nemohlo dojít jednak ke znehodnocení zabudovávaných vrstev a jednak k narušení dalších stavebních procesů. Především u větších staveb se po provedení hydroizolačních vrstev objevuje problém se zajištěním dokončeného prostoru před mechanickým poškozením dalšími stavebními řemesly. Než bude započato s dalšími pracemi na dokončených hydroizolačních vrstvách, měla by být hydroizolace, ať už v celé ploše nebo jen v ucelené části, předána investorovi, příp. objednateli.
Kontrola drenážních, separačních a ochranných vrstev
Drenážní vrstvy nachází své uplatnění zejména u zelených střešních plášťů. Se separačními vrstvami se setkáme u většiny střech. Pokládka těchto vrstev není nikterak složitá a neměly by zde vznikat velké problémy. Je pouze třeba ohlídat správnost dodaného materiálu dle projektové dokumentace, jeho atesty a osvědčení a při pokládce správné provedení dle projektové dokumentace a zajištěné ochrany spodní vrstvy (tepelné, hydroizolační příp. jiné). U provozních střech se často setkáte s ochrannými vrstvami jako jsou betonové mazaniny nebo vrstva litého asfaltu, které se následně stávají součástí celé skladby. Včasné provedení ochranné vrstvy je velmi důležité nejen kvůli možnému mechanickému poškození hydroizolační vrstvy nebo i jiné, ale v případě povlakových izolací je potřeba je chránit před klimatickými vlivy, zejména vysokou teplotou a účinkům ultrafialového záření. Ochranná vrstva uvedeného typu umožní ostatním profesím volný pohyb po zaizolovaných plochách (nejen osob, ale i dopravu materiálu - dle provedené skladby). V případě potřeby se vytvářejí i dočasné ochranné vrstvy z různých tuhých dřevěných desek nebo textilií. Při používání tuhých desek je nutné vrstvu, na kterou bude deska kladena, důkladně očistit (zejména u povlakových hydroizolací), aby nedošlo k porušení vrstvy zatlačenými kamínky, zbytky materiálů, apod. Používané desky nesmí mít ostré hrany a především nesmí být plné hřebíků. Přes jakkoliv důkladné očištění se doporučuje takovou desku podložit textilií, kartonem nebo zbytky pásů či tepelných izolací.
Dokumentace a záznamy
Ať už provádíme dozor z jakékoli pozice při provádění jakéhokoli druhu střešního pláště, nikdy nesmíme zapomenout na to, že je třeba si krýt záda. Můžeme si být sebe více jisti, že jsme všechno uhlídali, ale co když ne? Jak potom dokázat, kde je chyba, proč něco nefunguje? Není nic jednoduššího než pořídit digitální fotoaparát s dostatečným množstvím baterií a paměťových karet. Cokoli, co se vám nezdá, je nutné vyfotit, a když se vám zdá všechno dobré, pak to vyfoťte také! Ovšem nejen fotoaparát je mocná zbraň. Nejvyšší váhu má stavební deník a zápis do něj. Tato knížka opravdu není pro to, aby se na ní svačilo, ale jde o regulérní a právně silný poklad pro všechny případné spory. V deníku by měly být zaznamenány všechny kontroly, přebírky a předávky vrstev, zjištěné spory, nedostatky, vady, jejich nápravy apod. Kromě stavebního deníku je vhodné zejména u velkých staveb psát protokoly o denních kontrolách, kde se objevují všechny poznatky z provádění, specifikují se zde doporučení, návrhy a opatření pro dokonalé provádění. Rovněž se můžeme setkat s povinností dokladování provedených prací, kontrol a souvisejících úkonů za určený časový úsek.
Specifické typy izolací a jejich aplikace
Izolace šikmé střechy
V zimě brání únikům tepla z interiéru, v létě zabraňuje přehřívání podkroví. Řeč je o izolaci šikmé střechy, která vám umožní využít půdu jako obytný prostor. Mezi časté chyby patří: mezery mezi izolací a krokví - než budete řezat pásy minerální vaty, dobře změřte rozteč mezi každými dvěma krokvemi. Ta bývá málokdy všude stejná, a pokud by pásy do prostoru neseděly, bude mezerou unikat teplo. Nekvalitní materiál - izolant nízké kvality nemusí správně držet mezi krokvemi nebo se časem slehne a zhorší se jeho tepelně-izolační vlastnosti. Vybírejte proto pečlivě. Narušení parozábrany - při instalaci rozvodů dejte pozor. Porušená parozábrana může mít za následek zatékání, vznik map a plísní. Správné zateplení ochrání vaši střechu před povětrnostními vlivy a zajistí vám úsporu nákladů. Důležitý je přitom nejen druh izolantu, ale i jeho tloušťka a celková skladba zateplení. Nedostatečná tloušťka izolace - podle normy musí mít izolace tloušťku aspoň 300 mm. Špatný poměr izolace - v našich klimatických podmínkách by mělo platit: pět dílů izolace nad parozábranou, jeden díl pod ní. Samozřejmě, že nejlepší je vše ověřit výpočtem. Parozábrana (parotěsnicí fólie) je nezbytnou součástí zateplení. Bez ní by se do konstrukce dostala vodní pára obsažená ve vzduchu, a to by mělo svoje následky: nižší účinnost izolace, degradaci materiálů nebo vznik plísní. Špatně řešené spoje - jednotlivé pásy parozábrany musí být neprodyšně spojené. Použití nesprávné pásky - klasická izolepa, gaffa ani jiná páska se na lepení parozábrany rozhodně nehodí. Po pár dnech odpadne. Nekvalitní fólie - pozor na parozábrany bez certifikace.
Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace
Izolace bytových příček
Bytová příčka má hned dvě užitečné funkce: rozděluje jeden prostor na dva a zajišťuje akustickou izolaci. Ideální kombinaci v tomto případě představuje příčka ze sádrokartonu doplněná minerální vatou. Postup prací: nejdřív postavte příčku, pak až vylijte podlahu a nainstalujte podhled.
Kročejová izolace
Dupání nebo hluk předmětů spadlých na zem se dá účinně vyřešit jen tzv. kročejovou izolací. Ta totiž eliminuje zvuky vznikající přímo kontaktem se stavební konstrukcí. Ideální tloušťka izolace je 20 - 40 mm. Z hlediska účinnosti nemá cenu pokládat vrstvu silnější než 50 cm. Izolace neslouží ke zvýšení ani k vyrovnání podlahy. Bez akustické pásky to nepůjde: vytváří totiž dilatační spáru mezi roznášecí deskou a stěnou - brání tak bočnímu přenosu hluku.
Izolace soklu
Často opomíjená, přitom důležitá část zateplení. Díky izolaci soklu nepromrznou obvodové základy ani části terénu pod stavbou.
Izolace stropů a podlah
Pokud máte neobývané podkroví, zateplení podlahy se vám určitě vyplatí. Teplo ze spodních místností nebude unikat do půdních prostor (může jít až o 25 % vnitřního tepla). Zateplení půdy patří mezi ty nejefektivnější. Izolace stropů nevytápěných garáží, sklepů nebo podzemních parkovišť může chránit prostory nad nimi před chladem, hlukem a požárem. Zateplení stropů pomůže vytvořit příjemné vnitřní prostředí v obytných nebo kancelářských budovách. Nezateplenými stropy uniká velké množství tepla a prostupuje hluk z okolí. Zateplením stropů nevytápěných prostor pomocí kamenné vlny ROCKWOOL snížíme spotřebu energie na vytápění a zlepšíme energetickou účinnost budovy. Izolace stropů pomůže vytvořit příjemné vnitřní prostředí v místnostech nad těmito nevytápěnými prostorami a zajistí tepelnou i akustickou pohodu v budově. Navíc, použitím kvalitních nehořlavých izolací zvýšíme požární bezpečnost budovy. Pro zvýšení požární odolnosti železobetonových stropů je možné využít protipožární systém BETA-ROCK s izolací FRONTROCK SUPER (REI 120) nebo ROCKLIT (REI 240), příp. systémové řešení s izolací STROPROCK G. Požární odolnost tohoto systémového řešení s deskou STROPROCK G je 240 minut (REI 240). Zlepšit akustiku v místnostech je možné rovněž využitím akustických podhledů a stropních panelů ROCKFON. Izolace ROCKWOOL jsou vyrobené z přírodní kamenné vlny, která účinně snižuje náklady na vytápění i chlazení a udržuje stabilní teplotu v interiéru během celého roku. Zároveň výborně pohlcuje zvuky a zlepšuje akustiku v budovách. Nehořlavá kamenná vlna navíc zvyšuje požární odolnost konstrukcí a požární bezpečnost budov. K dispozici je celá řada produktů ROCKWOOL a systémových řešení. Ze široké nabídky můžete si vybrat to nejvhodnější řešení, které splní požadavky na izolaci stropů jak z hlediska tepelného, akustického tak i protipožárního. Kamenná vlna využívá 7 silných stránek kamene, díky tomu produkty:
- Pohlcují a tlumí nežádoucí hluk
- Brání únikům tepla
- Díky nehořlavosti zvyšují požární bezpečnost budov
- Paropropustné
- Dlouhodobě stálé a odolné
- Recyklovatelné
- Řešení pro izolaci podlah a stropů
Kamennou vlnu ROCKWOOL je možné použít pro izolaci následujících stropních konstrukcí:
- Stropy podzemních parkovišť, které mohou být součástí kancelářských budov, nákupních center apod. Pro tepelnou, akustickou a protipožární izolaci těchto stropů je možné použít řadu výrobků z kamenné vlny. Izolační desky mohou být ke stropní konstrukci mechanicky kotvené nebo lepené, případně lepené v kombinaci s kotvením. Způsob uchycení izolací závisí na druhu izolačních desek, které budou pro izolaci stropů použité. Stropy je možné izolovat deskami bez povrchové úpravy nebo s povrchovou úpravou černou netkanou sklotextilií, rovněž deskami, které jsou vhodné pro omítkovou povrchovou úpravu, např. FRONTROCK L. Oblíbenou izolací pro zateplení stropů jsou lamelové desky se skosenými hranami a nástřikem na povrchu desky - STROPROCK G. Pro zvýšení požární odolnosti železobetonových stropů pak lze využít protipožární systémy BETA-ROCK nebo systémové řešení s izolací STROPROCK G.
- Stropy nevytápěných prostor, např. garáží a sklepů rodinných nebo bytových domů. Možnosti zateplení jsou obdobné, jako v případě izolace podzemních parkovišť. I v tomto případě provedení izolace sníží úniky tepla, zlepší akustické vlastnosti stropní konstrukce a zároveň zvýší požární odolnost železobetonového stropu.
- Zavěšené podhledy, které mohou být součástí různých stropních konstrukcí. Mohou být provedené např. pod podlahou nevytápěné půdy, pod stropy jednotlivých podlaží nebo v nevytápěných prostorách. Důvodů provedení zavěšených podhledů je hned několik. Kromě potřeby snížení vysokých stropů či nutnosti vedení rozvodů nové elektroinstalace, např. v rámci rozsáhlých rekonstrukcí jsou zavěšené podhledy realizované za účelem zlepšení tepelné či akustické pohody nebo protipožární ochrany. Provedením izolace zavěšeného podhledu kvalitní kamennou vlnou lze zvýšit vzduchovou neprůzvučnost stropní konstrukce. Velmi často je potřeba také vyřešit pohltivost zvuku, kdy nechceme mít v konstrukci odrazy zvuku. Zavěšené perforované podhledy s účinnou zvukově pohltivou izolací jsou realizovány zejména v kinech, divadlech, velkých sálech nebo kancelářích. Prostor mezi podhledem a stropní konstrukcí je vyplněn kvalitní kamennou vlnou, které skvěle pohlcují zvuk.
Provozní střechy a jejich odvodnění
Provozní střechy jsou nedílnou součástí moderních budov a každý z nás je ve větší či menší míře využívá. Aby tyto konstrukce byly kvalitní, funkční a měly dlouhou životnost, pak je nutné se jim důkladně věnovat od samotného návrhu přes realizaci až po údržbu při provozu. Správné odvodnění ploché střechy může ovlivnit kvalitu střešní konstrukce, její životnost a v konečném důsledku tak i celkovou kvalitu bydlení. Komplexní systém zateplení a odvodnění ploché střechy, který nabízí společnost Austrotherm, využívá rovné polystyrenové desky EPS, spádové klíny a na míru řezané úžlabí a nároží, které zajistí ideální odvodnění. K zajištění komplexního odvodnění ploché střechy se využívají spádové klíny, které jsou navrženy tak, aby zajišťovaly rovnoměrný odtok srážkové vody a minimalizovaly riziko vzniku stojaté vody. Právě stojatá voda je největším nebezpečím pro ploché střechy, neboť oslabuje konkrétní místo, a tím ohrožuje stabilitu střechy. Spádové klíny Austrotherm lze využít pro vytvoření nebo zvětšení spádu na ploché střeše či pro napojení stupňů střechy. Pro efektivní odvodnění ploché střechy představuje využití úžlabí a nároží klíčový prvek. Stejně jako spádové klíny, i tyto prvky jsou navrženy s cílem optimalizovat odtok vody z povrchu střechy. Atikový prvek od společnosti Austrotherm je unikátní tím, že je vyroben z materiálu EPS (expandovaný polystyren) a může tak nabídnout vynikající tepelněizolační vlastnosti. Velkou výhodou v porovnání se standardní vyzdívanou atikou je přímá eliminace tepelných mostů, neboť průběh teploty je kontinuální přes celý zateplený vnější plášť objektu. Konstrukční řešení atikového prvku zahrnuje PVC úhelník pro ukotvení prvku do pevného podkladu a dva integrované PVC kotvící pásy k uchycení oplechování. Atikový prvek je také opatřen povrchovou úpravou odolnou vůči povětrnostním vlivům. Využití předpřipravených částí Austrotherm Atikového prvku přinese úsporu řady stavebních kroků. Výhodou je snadná manipulace jak na stavbě, kdy není třeba žádná manipulační technika, tak i při samotné montáži, která je jednoduchá, rychlá a vyžaduje pouze běžné ruční nářadí. Společnost Austrotherm nejen dodává kvalitní materiál, ale rovněž nabízí svým zákazníkům bezplatné odborné poradenství, což výrazně usnadňuje celý proces zateplování od výběru vhodného produktu až po samotnou montáž. Součástí dodávky izolace ploché střechy je precizně vypracovaný plán pro správné spádování střechy, včetně kubatury a výměrů.
Protipožární izolace vzduchotechnického potrubí
Vzduchotechnické potrubí je dnes součástí celé řady objektů, zejména se jedná o stavby určené pro širokou veřejnost, kde je větší koncentrace lidí a proto i zvýšené požadavky na ochranu proti šíření požáru vzduchotechnickým potrubím. K protipožární izolaci vzduchovodů se nejčastěji používají výrobky z kamenné vlny, protože ta je nehořlavá s bodem tání vyšším než 1000 °C. Z požárního hlediska jsou výrobky Isover jedním z nejbezpečnějších materiálů, konstrukce takto chráněné mají vyšší požární odolnost. Protipožární izolace pravoúhlých VZT potrubí tvoří technické desky Orstech 65 H, pro kruhové potrubí se používají lamelové rohože Orstech LSP PYRO.
Tabulka: Protipožární izolace Isover
| Název produktu | Popis | Použití | Požární odolnost |
|---|---|---|---|
| ORSTECH LSP PYRO | Lamelová rohož na hliníkové fólii Orstech LSP H | Izolace potrubí, vzduchovodů, technologických zařízení a jako certifikovaný izolační systém pro požárně odolná potrubí dle normy ČSN EN 1366-1 | 30, 45 a 60 minut |
| ORSTECH 65 H | Technické desky s povrchovou úpravou polepem hliníkovou fólií | Protipožární izolace čtyřhranných VZT potrubí dle normy ČSN EN 1366-1 při působení ohně zvnějšku | 30, 45 a 60 minut |
tags: #vše #o #izolaci #s #povrchovou #upravou

