Izolace soklu domu od kačírku: Komplexní průvodce

Zateplení soklu domu je velice důležitou součástí kontaktní fasády. Zateplení soklové části domu je určitě nutné a nedoporučujeme toto opatření podceňovat. Oblast soklu a přechod na spodní stavbu patří mezi nejvíce rozšířené tepelné mosty. Hlavní funkcí tepelné izolace soklu je zabránit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Zateplením soklu dochází k výraznému omezení kondenzace v místech napojení základu na zdivo, zamezí se prolínání vlhkosti do vyšších částí nad terénem.

Sokl domu má ochrannou a izolační funkci a chrání spodní část domu zejména proti průnikům vody do budovy, únikům tepla z budovy, proti kyselosti půdy či mechanickým tlakům. Zateplené základy domu šetří peníze za energie vynaložené na vytápění a zvyšují teplotní komfort. Kvalitní realizace bez výrazného tepelného mostu přitom není složitá ani drahá.

Soklovou částí se rozumí místo, kde na sebe navazuje zateplení nadzemní stěny a zateplení suterénu, případně návaznost na základ objektu. Izolační vrstva v oblasti soklu je vystavena mnoha atakům ze strany pod terénem i těsně nad ním. Jedná se zejména o zemní vlhkost, dešťovou a odstřikující vodu, mechanický tlak a nárazy, půdní kyselost, atd.

Funkce a význam izolace soklu

Hlavní funkcí tepelné izolace soklu je zabránit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Zateplením soklu dochází k výraznému omezení kondenzace v místech napojení základu na zdivo, zamezí se prolínání vlhkosti do vyšších částí nad terénem. Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky, tedy hloubky, ve které již daná zemina v dané lokalitě nezamrzá. Tuto hloubku lze ovlivnit tepelnou izolací zeminy. V našich klimatických podmínkách se jedná běžně o hloubky 90 - 120 cm. Je třeba se se základy dostat pod tuto hranici, jen tak se zajistí, že skupenské změny vody v zemině a s tím spojené rozměrové změny je nenaruší.

V dnešní době má sokl běžně hydroizolaci a drenáž zajišťující odvod vody. Tudíž se od soklu vyžaduje dostatečná pevnost, odolnost proti působení vzlínající i odstřikující vody, působení proti mrazu i proti agresivnímu prostředí rozpuštěných solí. Důležitá je také možnost mechanického čištění. U soklů je vyžadována dostatečná úroveň tepelné izolace, protože správně technologicky provedená izolace soklu má velký vliv na chování celého domu.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Nedochází například k promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou, zamezí se vzniku plísní a základová část se dostává do chráněné nezámrzné oblasti, čímž se prodlužuje její životnost.

Výběr materiálů pro zateplení soklu

Při zateplení soklu domu dbejte na to, aby zvolený materiál odpovídal okolním vlivům a místu svého působení. Vhodným materiálem pro zateplení soklu jsou desky z extrudovaného polystyrénu XPS nebo Perimetru. Jedná se o izolační materiál, který má na rozdíl od běžných expandovaných fasádních polystyrénů (EPS) menší nasákavost a větší pevnost. Zároveň tyto speciální desky mají lepší součinitel tepelné vodivosti zpravidla 0,032-0,034 W/mK.

Tloušťka izolantu by měla vycházet z normy doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím má konstrukce lepší tepelně izolační vlastnosti. Vzhledem ke svým vlastnostem a pořizovací ceně rozhodně doporučujeme na zateplení soklu desky Perimetr SD.

Pro zateplení soklu splňují náročné požadavky pouze polystyrenové izolanty XPS (extrudovaný polystyren), nebo EPS desky Perimetr (hodnoty tepelné izolace λD = 0,032-0,033 W/mK.) Vhodným řešením tepelné izolace soklu domu a spodní stavby vůbec jsou soklové desky Rigips a desky drenážní, které také patří do rodiny desek Perimetr, avšak pro lepší orientaci dostaly jména podle typického umístění na stavbě.

Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren. Extrudovaný polystyrén je materiál s velkou pevností a minimální nasákavostí. Extruzí totiž dojde ke vzniku fyzikálních vlastností, které poskytují širší použití u těchto více namáhaných částí, což klasický obyčejný EPS polystyrén neumožňuje. Extrudovaný polystyrén kvůli své rozdílné technologii při výrobě může dosáhnout až 500 kPa pevnost tlaku.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

U výběru konkrétního typu výrobku je nutné počítat s budoucí povrchovou úpravou soklu. Chcete-li sokl obkládat, je vhodné pořídit pro tento účel polystyren s drsněným povrchem, na kterém bude pojivo dobře držet - s tzv. vaflovou strukturou. Materiál na izolaci soklu by neměl být hladký, ale zdrsněný, popřípadě by měl mít vaflovou strukturu. Extrudovaný polystyren na zateplení soklu a základů bývá v odstínech růžové nebo modro-zelené. Na trhu lze také najít speciální polystyrenové tvarovky, které slouží zároveň jako ztracené bednění pro základy. Jsou to v podstatě dvě polystyrenové desky spojené distančníky. Po vylití betonem je tedy základ tepelně izolován jak z vnitřní, tak i z vnější strany.

Vhodné materiály pro zateplení základů domu jsou tepelné izolace z pěnového skla nebo extrudovaného či perimetrického polystyrenu. Rozhodně je třeba se vyvarovat běžnému polystyrenu, protože do podzemních podmínek není vhodný. Běžný fasádní polystyren je příliš nasákavý a během pár let by izolace ztratila svoji funkčnost. Z nabídky Isover se jedná o Isover EPS Sokl 3000.

Tabulka 1: Srovnání izolačních materiálů

Pracovní postupy a doporučení

Příprava podkladu

Podklad pro soklové izolace musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Doporučuje se například omytí tlakovou vodou. Zateplovací systém nenahrazuje hydroizolaci ani sanační systém, nicméně například výrazně snižuje množství zkondenzované vlhkosti v konstrukci.

Lepení izolačních desek

Pracovní postup pro zateplení soklu je téměř totožný s postupem kontaktně zateplované fasády. Pro lepení a stěrkování soklových izolačních desek používejte jen vhodné lepící stěrky, které jsou určeny pro tento druh konstrukcí (např.: Weber Therm Elastik). Fasádní desky doporučujeme lepit zásadně celoplošně. Důvodem je větší soudržnost a přítlak k podkladu.

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS) ve formě rámečku a tří vnitřních terčů. V případě lepení na asfaltové hydroizolace se používají PUR pěny určené k lepení tepelných izolací, nebo bezrozpouštědlová asfaltová lepidla. Doporučuje se plochu lepidla zvýšit ze 40 % na 60 % povrchu desky nebo lepit celoplošně.

Lepení na suterénní stěny je dočasné „montážní lepení“, které desky podrží na místě, dokud nedojde k zasypání stavební jámy. Tepelněizolační desky musí být ve spodní části pevně založeny, např. na základový výstupek. Pro celoplošná lepení se používají např. lepidla na bázi asfaltu, nebo asfaltocementové bázi neobsahující rozpouštědla.

Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí, abychom neproděravěli hydroizolaci. S typem pojiva Vám poradí výrobce zateplení, existuje více variant, od klasické polyuretanové pěny, přes lepidlo, až po pojivo na bázi cementu, které je vhodné na keramické stěnové prvky.

Kotvení izolačních desek

Po nalepení desky ukotvíme talířovými hmoždinkami. Izolační desky nekotvíme v případě, když se izolace lepí na hydroizolační vrstvu. Po nalepení a zatvrdnutí lepidla se v nadzemní části provádí kotvení hmoždinkami. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci. Kotví se v počtu cca 4-6 ks/m2.

Kde již nemáme hydroizolaci, můžeme použít nejjistější kotvení hmoždinkami.

Armovací vrstva a penetrace

Poté naneseme armovací vrstvu s perlinkou nebo také jinak řečeno s vloženou sklotextilní síťovinou. Základní vrstva se v podstatě neliší od zateplovacího systému stěn, tj. s využitím perlinky. Základní vrstva se zatahuje min. 300 mm pod úroveň terénu, aby byly izolační desky dostatečně chráněny proti mechanickému poškození. V místech s vysokým provozem (okolo chodníků, hřišť apod.) s rizikem proražení systému je vhodné výztužnou vrstvu zdvojit nebo použit zesílenou tzv. pancéřovou perlinku.

Po úplném zaschnutí armovací vrstvy naneseme předem určený penetrační nátěr. Před nanesením povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení savosti a sjednocení podkladu.

Finální povrchová úprava

Finální úpravou je nejčastěji mozaiková omítka marmolit. Jako alternativní povrchovou úpravu lze použít i vhodné keramické obklady, klinker pásky nebo obklady z přírodního či umělého kamene. Pro povrchovou úpravu soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního popř. umělého kameniva.

Častým případem je provedení soklu z keramického obkladu, popř. kamene. V tomto případě je nezbytné provedení tepelně-technického výpočtu, protože keramický i kamenný obklad je difuzně uzavřený a v zateplovacím systému by tak mohlo kondenzovat vysoké množství vlhkosti vedoucí k poruchám. Pokud zvolíte některý z kamenných či keramických obkladů, může se stát, že bude sokl domu předsazen před rovinu fasády. Jednak to nevypadá dobře a zadruhé budete muset vyřešit detail napojení na fasádní tepelnou izolaci, jelikož bude vždy hrozit zatékání. Detail se pak vyřeší oplechováním. Proto je častější volba některé z tenkovrstvých variant, jakou je například módní marmolit nebo jiný druh soklových omítek.

Aby jakýkoliv materiál na soklu domu dobře držel, bývá soklový polystyren vybaven tzv. vaflovým vzorem.

Hydroizolace a její aplikace

Zateplovací systém nenahrazuje hydroizolaci ani sanační systém, nicméně například výrazně snižuje množství zkondenzované vlhkosti v konstrukci. Pokud je ale sokl již vlhký, musíme nutně použít hydroizolaci.

Abychom mohli hydroizolační vrstvu pohodlně nanést, je nutné provést kontrolu podkladu a vyrovnání všech nerovností. Pokud budeme aplikovat hydroizolační vrstvu po celém obvodu domu, provedeme zapravení všech mezer mezi cihlami v místě dořezů, drážek v cihlách či u ztraceného bednění nebo mezer u zakládací malty pod první vrstvou zdiva. Pro tento účel lze s výhodou využít univerzální opravnou maltu s označením Planitop Rasa & Ripara.

Než přejdeme k provádění hydroizolace, je třeba provést dokonalé mechanické očištění stávajícího živičného pásu. U oken a dveří je nutné zkontrolovat, zda do exteriéru pod fólií nevyčnívají vyrovnávací podložky, které se při instalaci oken a dveří vkládají pod purenitové podkladové profily. Pokud by tomu tak bylo, je nutné vyčnívající části podložek odstranit, například oscilační bruskou.

Pro přechod mezi okenním profilem a ostěním nebo izolací na základové desce použijeme samolepící butylový pás Mapeband SA. Očištěný podklad napenetrujeme penetrací Plastimul C, kterou ředíme v poměru 1:10. U staveb z cihel plněných minerální vatou Porotherm T Profi je dle doporučení výrobce vhodné přesah cihly ve druhé řadě zdiva ve spodní části uzavřít vrstvou cementového lepidla.

Aplikace první vrstvy hydroizolace

Podle plánované výšky zpětného spoje, který budeme vytvářet hydroizolační hmotou Plastimul 2K Plus, si předem nařežeme výztužnou tkaninu Mapenet 150, abychom po nanesení hydroizolace mohli s výztužnou tkaninou ihned pracovat. Plastimul 2K Plus je dvousložkový, velmi pružný, rychleschnoucí hydroizolační živičný nátěr bez obsahu rozpouštědel, a tedy bez zápachu. Před aplikací je nutné obě složky promíchat.

Hydroizolaci nanášíme ozubeným hladítkem s výškou zubu 6 mm. Do vrstvy hydroizolace následně vložíme výztužnou tkaninu. Hladkou stranou hladítka tkaninu zapravíme. Podle potřeby hydroizolaci doplníme nebo rovnoměrně rozprostřeme v celé ploše a následně zahladíme plochým štětcem. Důležité je pamatovat na to, že na hladítko nesmíme příliš tlačit, aby nám na podkladu zůstalo dostatečné množství hydroizolační vrstvy. Na purenitový profil ani na ostění u otvorů výztužnou tkaninu Mapenet 150 nevkládáme.

Aplikace druhé vrstvy hydroizolace

Jakmile máme provedenou první vrstvu hydroizolace, tzn., že je dokonale vyschlá (při teplotě kolem 20 °C je ideální počkat minimálně 24 hodin), můžeme přikročit k aplikaci finální - druhé vrstvy dvousložkové hydroizolace Plastimul 2K Plus. Do druhé vrstvy už se nevkládá znovu skelná síťovina Mapenet 150. Hydroizolace se nanáší pouze hladkou stěrkou. Poté, co si hydroizolaci aplikujeme na všechny části, můžeme finálně zatřít dohladka štětcem. Samozřejmě musíme dávat pozor na to, abychom měli správně udělané všechny kritické body. Ty už ale byly opatřeny bandáží v prvním kroku. Hydroizolaci doporučujeme vždy přetáhnout i do spodní soklové části přes zpětný spoj hydroizolace tak, aby plnila svou funkci.

Druhou vrstvu hydroizolace necháváme vyzrát 4 dny. Následně na ni můžeme nalepit soklový polystyren. Ten na hydroizolaci lepíme k tomu určenou PUR pěnou, kterou naneseme na obvodový rámeček a vnitřní podélnou linku, případně šrafování ve středu desky. Pro snazší manipulaci a urovnání polystyrenových desek můžeme na desky aplikovat terče cementového lepidla.

Zateplení základů a soklu v kontextu nezámrzné hloubky a drenáže

Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky. Abychom se vyhnuli promrzání základů, nebo možné tvorbě koutových plísní doporučujeme použít izolaci až do úrovně nezámrzné hloubky. Tepelná izolace soklu z Perimetru by měla zasahovat cca 80 cm pod úroveň upraveného terénu. Tloušťka této izolace se navrhuje zpravidla o 2 až 3 cm menší, než je síla horního zateplovacího systému. Neměla by však být menší než 10 cm. Není-li tepelná izolace řešena jinak, měla by zasahovat až do nezámrzné hloubky. Výška zateplení nenasákavým polystyrenem by měla být minimálně 300 mm nad budoucí terén. Do této výšky je také nutné vytáhnout asfaltovou hydroizolaci domu.

Vnější stranu tepelněizolačních desek soklu je žádoucí oddělit pod úrovní okapového chodníku separační nopovou PE folií od zásypu výkopu. Nopová fólie by měla přesahovat terén o 1 cm. Zásyp je ideální z hrubého, však čistého štěrku bez prachových příměsí. Dno výkopu je přitom vhodné odvodnit drenáží s vyspárovaným dnem. Drenáž je nutná obzvláště tehdy, pokud máme dno výkopu zatěsněné, ať už záměrně, aby se voda nesplavovala pod základovou spáru, nebo je přirozeně nepropustné kvůli jílovému podloží. Pokud provedeme taková opatření, nemusíme již betonový základ izolovat svislým asfaltovým pásem. Ideální je vodu od stavby odvádět, ne ji u její paty hromadit. Okapový chodník proto musíme vždy spádovat od domu. Pokud však vybudujeme výše popsanou drenáž, můžeme kolem domu použít i oblázkový obsyp.

Základový polystyren může být bez jakékoliv úpravy v přímém kontaktu se zeminou. Speciální řešení tam, kde například není možné obnažit základy až takto hluboko, je tepelná izolace ve vodorovném směru. Tepelná izolace základových konstrukcí je tedy k soklové izolaci v kolmém směru. Samozřejmě že by měla být vhodně chráněná před mechanickým poškozením, například dostatečnou vrstvou zeminy nebo dlažbou v pískovém loži.

Doporučení pro zateplení základů a soklu

Založení samotné stavby domu je jednou z nejdůležitějších částí celé stavby. Většina staveb (obzvláště rodinné domy) jsou založeny na betonových pasech. Základová rýha, je vykopána bagrem a následně vylita betonem. V případě složitějších základových podmínek, např. neúnosné půdy (např. jíly, navážky, apod.), se používají základové desky či základové rošty (taková deska je únosná po celé ploše). Tyto základové desky mohou být zespodu zatepleny pomocí extrudovaného polystyrenu nebo pěnoskla.

Při výběru materiálu na zateplení základů domu je třeba také zohlednit, zda má dům suterén, v jakém je terénu, ale také podle toho, jaké je složení podloží. Dnes můžeme vidět i 300 mm tlustou izolaci na základech, kde bylo dříve obvyklým standardem 100 mm.

Z tohoto důvodu bychom měli mít zpracovaný detailní harmonogram stavebních prací, který získáme z kvalitně odvedené projektové dokumentace. Z toho může například vyplynout, že k částečnému zateplení základů může dojít ještě před jejich samotným vylitím. Zkrátka výkopy pro základové pasy uděláte o šířku polystyrenu větší a před betonáží tam desky nainstalujete. Nemusíte pak odhrnovat zeminu u základů a desky tam instalovat dodatečně. To může být technicky náročné především tam, kde je bedněním pro základ pouze rostlý terén.

Každý dělník má svůj vlastní postup, který mu při práci vyhovuje. Nelze stanovit pouze jeden konkrétní návod na všechny možné typy případů. Do hry vstupuje příliš mnoho parametrů a až na jejich základě se můžeme bavit o vhodném postupu zateplení. V případě jakýchkoliv nejasností spojených s montáží soklového a základového zateplení, pracovním postupem apod. máme v podstatě tři možnosti na koho se obrátit.

Provětrávaný zateplovací systém

Pro zateplení soklové části stavby se zvýšenou vlhkostí je vhodné použít provětrávaný zateplovací systém, který je schopen působením proudění vzduchu v mezeře mezi izolantem a fasádním obkladem odvádět vlhkost z konstrukce.

Provětrávaný zateplovací systém se skládá z:

• fasádního obkladu
• nosného roštu
• kotevních prvků
• tepelné izolace

Důležitá je vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami, která zajišťuje provětrávání fasády. Stejně jako kontaktní zateplovací systém (ETICS), tak i provětrávaný zateplovací systém, je třeba navrhnout projektantem v projektové dokumentaci.

tags: #izolace #soklu #domu #od #kacirku

Oblíbené příspěvky:

• Vše o nopových fóliích pro stavebníky
• Přečtěte si o použití izolačních desek Isover
• The story of Czechoslovak victims
• Více o širokopásmových akustických podhledech
• kompletní návod na použití samonivelační stěrky