Komplexní izolace základů: Ochrana a efektivita pro váš dům

Zateplení základů představuje jeden z nejdůležitějších, avšak často opomíjených aspektů stavby nebo rekonstrukce domu. Základem každého domu jsou samotné základy, které jsou nejnižší částí stavby a jsou v přímém kontaktu s vlhkou zeminou.

Proč je izolace základů klíčová?

Bez kvalitní izolace dochází k průniku vlhkosti do konstrukce, což může způsobit řadu vážných problémů. Průnik vlhkosti způsobuje vznik plísní a hub, které představují zdravotní riziko. Dlouhodobé působení vlhkosti degraduje beton a maltu, kovy korodují a dřevo hnije. Současně představují základy tepelný most, kterým uniká značné množství tepla z vytápěných prostor. Odborné studie ukazují, že neizolované základy mohou být zodpovědné za ztrátu až 20 % tepla z celé budovy. Neizolované základy představují významný tepelný most s únikem 15-25 % tepla. Pokud základy nejsou izolované, může dojít k prosáknutí spodní vody skrze desku. Nedostatečně odvedená vlhkost způsobuje v průběhu let plísně, vlhké zdi a další potíže. Od základů může dům promrzat a následně popraskat.

Moderní řešení: Stříkaná PUR pěna pro izolaci základů

Moderní izolační materiály a technologie dnes umožňují efektivně řešit oba tyto problémy současně. Správně navržená a provedená izolace základů chrání budovu před vlhkostí, snižuje tepelné ztráty a vytváří zdravé prostředí pro bydlení. Pro izolaci základů používáme vyzkoušenou a osvědčenou izolaci EXY 34 HFO. Izolace základů PUR pěnou je rychlé, kvalitní a má mnohem kratší návratnost investice než jiné stavební materiály. Naše kvalitní pěna do oblasti hydroizolace základů přináší malou revoluci. Měkká pěna s otevřenou buněčnou strukturou je vzhledem ke svým izolačním vlastnostem k izolaci základů domu a základové desky maximálně vhodná.

Výhody PUR pěny pro izolaci základů:

• Stříkaná PUR pěna nabízí nejlepší poměr vlastností - vytváří souvislou vrstvu bez tepelných mostů, kombinuje tepelnou i hydroizolaci a má dlouhou životnost.
• Izolační pěna S0310 obalí všechny stavební prvky a nerovnosti.
• Izolační pěna si zachová svůj tvar a zůstane kvalitativně nezměněna po celou životnost stavby.
• PUR pěna se stříká ve vrstvách 2-3 cm pomocí speciálního agregátu. První vrstva zajišťuje přilnutí k podkladu, další vrstvy dosahují požadované tloušťky izolace.
• Izolační pěna S0310 má výborné zvukově izolační vlastnosti, díky vysoké pohltivosti zvuku.
• Tepelná a zvuková izolace S0310 není ovlivněna vlhkostí.
• Stříkaná izolace je odolná vůči hlodavcům, ptákům příp. hmyzu a nepodporuje tvorbu plísní.
• Pokud je požadavek na hydroizolaci i tepelnou izolaci, je možné použít tzv. „tvrdou pěnu“ S0329, případně kombinaci obou pěn. Tvrdá izolační pěna celou konstrukci střechy dokonale odizoluje proti vlhkosti a zpevní je. Pro splnění požadovaného tepelného odporu potom můžeme použít měkkou pěnu jako tepelnou izolaci.
• Izolace základů v Praze tvrdou pěnou HARD od Zdravé izolace představuje moderní řešení pro ochranu vašeho domu. Pěna HARD dokonale přilne k jakémukoliv povrchu - nerovnoměrné konstrukce nejsou problém.
• Obalí všechny stavební prvky a nerovnosti. Po aplikaci pěna zvětší svůj objem až 30x a vyplní i špatně přístupná místa.

Výhody oproti konvenčním izolačním materiálům:

• Snižuje výskyt alergických reakcí a vytváří zdravé prostředí.
• Zatepluje a utěsňuje zároveň - nepropouští vzduch.
• Snížené náklady na energie až o 70%!
• Hodnota R a tepelně izolační vlastnosti se věkem nesnižují.
• Neusazuje se v mezerách nebo štěrbinách, ale zcela je vyplňuje, nesedá vlivem gravitace.
• Snižuje prašnost.
• Zlepšuje akustické vlastnosti objektu.

Aspekty izolace základů

Izolace základů zahrnuje hydroizolaci základů a základové desky proti vlhkosti, spodní vodě, dešťovým srážkám, izolaci proti radonu, tepelné izolace, izolace proti pronikání ropných produktů. O vnější izolaci je vždy preferovaná - chrání konstrukci před tepelnými změnami a vlhkostí.

Rychlost a efektivita:

Základy jsme schopni zaizolovat za pouhý jeden den. Izolace soklu se provádí přibližně 80 cm pod zemí a v této oblasti zajišťuje redukci tepelných mostů. Samotnou účinnost pěny lze zvýšit dodatečným hydroizolačním nátěrem a zvýšit tím ochranu budovy před vodou.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Problémy s nízko osazenými domy a hydroizolací

Při posuzování hydroizolací se stále ještě setkáváme s názorem, že u nepodsklepených staveb stačí uvažovat s namáháním hydroizolace pod podlahami přízemí zemní vlhkostí a obvod stavby je třeba chránit před odstřikující vodou. V mnoha případech to však vede k vážným problémům. Jak to tedy s vodou u nepodsklepených domů je? Na vodorovnou hydroizolaci se všemi prostupy a etapovým spojem se svislou hydroizolací na obvodu stavby v takové situaci voda působí malým hydrostatickým tlakem. A je jí hodně.

Před deseti lety jsem zakoupil rodinný dům v klidné lokalitě, v níž výstavba probíhala ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Do domu vstupuji po dvou schodech na úroveň přízemí cca 38 cm nad terénem, mnozí sousedi mají o jeden až dva schody více. Vodorovná asfaltová (nebo dehtová) izolace mého domu je v úrovni 33 cm nad terénem. Před rekonstrukcí měl dům problémy s vlhkostí, jednalo se ale o kondenzaci na obvodových stěnách nad podlahou. Neměl však problémy se vzlínající vlhkostí ani s vodou valící se po dvoře při přívalovém dešti. Obdobná řešení osazení domů do terénu pozoruji i v sousední čtvrti, kde stojí domy převážně ze 70. let.

Historický vývoj a normy:

Které změny v konstrukčních řešeních a v nabídce stavebních materiálů vedly k tomu, že v současné výstavbě je jen málo domků, do kterých se vchází po schodech? Určitě nastal velký pokrok v materiálech pro povrchové úpravy fasád a soklů. Povrchy jsou odolnější proti stékající a odstřikující vodě. Princip konstrukce vodorovné hydroizolace však zůstal nezměněn. Vlastě ne, on se zhoršil. Zatímco v mém domě z 30. let byla vodorovná hydroizolace původně zhruba 50 mm pod povrchem podlahy, v domě ze 70. let byla 80 mm pod podlahou a tepelněizolační vrstvou, tak v současných domcích to bývá i 200 mm. Při výšce podlahy 150 mm nad terénem (a to je v současné době široko daleko maximum) je tedy vodorovná izolace 50 mm pod terénem. Nejsou však výjimkou ani domy s podlahou v úrovni přilehlého terénu. Není pak obývací pokoj v přízemí spíše suterénní místností? Není, norma ČSN 73 4301 Obytné budovy [2] vztahuje kritérium pro nazvání podlaží podzemním k povrchu podlahy, nikoli hydroizolace (od terénu k podlaze více než 80 mm).

Ještě v 70 a 80. letech se v oborových normách pro hydroizolace uváděla minimální výška vodorovné hydroizolace nad terénem. V ON 73 0606 Izolace asfaltové - Navrhování a provádění i v ON 73 0607 Izolace z měkčeného polyvinylchloridu a pryží - Navrhování a provádění se uvádí: Proti odstřikující vodě srážkové se v závislosti na klimatických podmínkách chrání nadzemní část obvodového pláště izolací III. kategorie, a to buď vodorovnou, umístěnou min. 200 mm nad upraveným terénem pod obvodovými stěnami, nebo svislou, vyvedenou do této výšky po jejich vnějším povrchu. Do povědomí současných projektantů se z textu zrušených oborových norem zřejmě přenesla pouze věta o svislé hydroizolaci, a to bez vazby na hydrofyzikální namáhání. Je také možné, že řešení se svislou hydroizolací přinesli čtenáři německé normy DIN 18 195-4.

Namáhání obvodu stavby vodou:

Představme si, jaké vrstvy a povrchy se obvykle vyskytují v terénních úpravách kolem obvodu domu, jak bývá terén kolem domu tvarován, představme si, co se děje při letním přívalovém dešti nebo při tání sněhu kolem domu. Jaké má výše popsaná hydroizolace nepodsklepené stavby šance vzdorovat tlakové vodě? Výše popsané řešení s vodorovnou a svislou izolací má dvě slabá místa. Jedno z nich je po celém obvodu stavby - etapový spoj. Pokud budeme při realizaci brát vážně nakreslený detail, zrealizuje se na upraveném horním povrchu základových pasů vodorovná hydroizolace s přesahem přes obvod základů a tento přesah bude po celou dobu výstavby obvodových stěn a nejspíš i dalších konstrukcí stavby čekat na izolatéry, aby na něj napojili svislou část hydroizolace.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Dovedeme si představit, jak se daří volnému okraji asfaltového pásu vystavenému střídání teplot, botám řemeslníků, trubkám lešení a kusům padajícího stavebního materiálu. Zkušená firma nenechá okraj izolace volně vlát, připevní ho svisle dolů k boku základového pasu nebo základové desky. Aby se zvýšily šance, že se takto upravený přesah vodorovné hydroizolace dožije spojení se svislou hydroizolací, měla by se realizovat ochranná dočasná konstrukce. Pro doplnění: přesah vodorovné hydroizolace pro etapový, tzv. zpětný, spoj u podsklepené stavby se obvykle provádí v rovině vodorovné hydroizolace, kde je podložen rozšířeným podkladním betonem. V případě nepodsklepené stavby to však není možné, aby okraj základu vystupoval vodorovně před obvod stěn, v drtivé většině případů se bude osazovat svislá tepelná izolace obvodu základů a soklu. I u zpětného spoje u paty suterénu se v odborné literatuře nedoporučuje použití do podmínek tlakové vody (např. Kutnar: Hydroizolace spodní stavby: 2000). Etapový spoj mezi vodorovnou a svislou hydroizolací na obvodu stavby má tedy malé šance na dosažení těsnosti pro tlakovou vodu, naopak je velká pravděpodobnost, že voda nateče na vodorovnou hydroizolaci, nejspíš ovlivní tepelněizolační parametry tepelné izolace pod podlahou a vsákne se do paty stěn a příček.

Slabá místa hydroizolace:

Druhým slabým nebo dokonce ještě slabším místem jsou spoje mezi hydroizolací (tou pod úrovní terénu a rámem vstupních dveří nebo dveří na terasu). Jen výjimečně je materiál hydroizolace kompatibilní s materiálem rámu tak, aby byla šance vytvořit vodotěsné spojení. Prostě řešeními s nízko osazenými domy zhotovitele staveb, kteří v konečném výsledku nesou zodpovědnost za stavební dílo, namáčíme do vody i do problémů.

Zásady pro osazování domu na terén podle směrnice ČHIS 01:

Častých problémů s pronikáním vody z povrchu terénu na vodorovnou hydroizolaci staveb si všimli autoři směrnice ČHIS 01 Hydroizolační technika - Ochrana staveb před nežádoucím působením vody a vlhkosti, kterou vydala Česká hydroizolační společnost - odborná společnost ČSSI v roce 2013. Pro představu, pro prostory rodinného domu se nejčastěji uplatní požadavek na stav chráněného prostředí třídy P2 (třídy požadavků na stav chráněného prostředí a vnitřních povrchů podle ČHIS jsou uvedeny v tab. 1). Svislou hydroizolaci bude samozřejmě třeba řešit u podsklepených staveb. Podsklepené stavby, v jejichž prvním nadzemním podlaží se vyskytují chráněné prostory s požadavkem P1 nebo P2 se doporučuje výškově osadit tak, aby horní povrch nosné konstrukce nad prvním podzemním podlažím byl v úrovni nejméně 150 mm nad nejvyšším bodem upraveného terénu nebo zpevněných ploch v okruhu 1 m kolem objektu. Na jiných místech směrnice [3] se předpokládá málo propustný povrch přilehlého terénu, jeho sklon od objektu a odvodnění. Uvedené zásady byly uplatněny při tvorbě návrhů konstrukcí staveb pro Katalog Stavebniny DEK.

Co činit, pokud přece jen někdo trvá na tom, že nechce zvedat nohy cestou z venku domů? Správně bychom takový požadavek neměli vyslyšet, jinak porušíme vyhlášku. Pokud přece jen povedeme úvahy o smysluplném řešení takového požadavku, neobejdeme se nejspíš bez spádovaného, dostatečně širokého, mřížkou zakrytého žlábku na obvodu objektu, nebo na té jeho části, kde není dodržena úroveň podlahy. Žlábek musí být trvale účinně odvodněn.

Třídy požadavků na stav chráněného prostředí a vnitřních povrchů podle ČHIS:

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

tags: #izolace #zakladu #linear #326 #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a využití briket Sokolov
• Průvodce hloubkou drážek v Ytongu pro elektřinu
• Kompletní průvodce pokládkou dubové plovoucí podlahy
• Průvodce lepenkovými bednami
• Podrobnosti o předpažbí CZ BREN 805