PergolyHydroizolace základů ve svahu: Komplexní ochrana před vlhkostí
Výběr správné hydroizolace základů je klíčovým rozhodnutím z hlediska celé stavby a její budoucnosti. Hydroizolace u rodinných domů slouží k tomu, abychom zabránili průniku zemní vlhkosti do útrob domu. Zvláště u domů situovaných ve svahu je prevence namístě, neboť při dešti bude voda stékat z kopce dolů a stavba jí bude stát v cestě. Míra hydrofyzikálního namáhání je jedním z nejdůležitějších kritérií při návrhu vhodné hydroizolace spodní stavby. Často se však podceňuje, ať už jde o podcenění míry namáhání zemní vlhkostí, volně stékající gravitační vodou či tlakovou vodou. Výsledkem je nejeden zatopený sklep nebo vlhká zeď.
Výběr hydroizolačního materiálu
Pokud máte vyhotovenou projektovou dokumentaci, materiál hydroizolačního materiálu je tam dozajista uveden. Záleží na několika faktorech výběru, jako jsou místní podmínky, účel stavby, svahová rovina terénu a spoustu dalších. Projektant musí při návrhu vhodného hydroizolačního systému zohlednit všechny místní vlivy. V současnosti je nezbytné mluvit o kvalitě hydroizolace pro spodní stavby. V mnoha případech se značně podceňuje, což má za následek velké škody na majetku.
Typy asfaltových pásů
Nejpoužívanějším materiálem jsou hydroizolační pásy z oxidovaného nebo modifikovaného asfaltu. Oxidovaný asfaltový pás má nízkou elasticitu a tepelnou odolnost, proto se využívá především u méně náročných staveb. Není odolný UV záření, proto jej nelze používat na venkovní konstrukce. Modifikovaný asfaltový pás SBS má lepší vlastnosti na rozdíl od předchozích. Vyniká svojí elasticitou, tepelnou stálostí, a navíc odolává proti mrazu. Existuje samozřejmě mnoho další rozdělení asfaltových pásů podle nosné vložky, jako je např. polyesterové rouno, hliníková fólie nebo skelná tkanina. Pro zhotovení kvalitních svislých i vodorovných izolací základových konstrukcí proto doporučujeme asfaltové pásy s garantovanou tloušťkou a spodní stranou s hřebenovým profilem, který umožňuje rychlejší a rovnoměrnější natavení na podklad, a to při mnohem menší spotřebě plynu než u pásů s hladkým povrchem.
Asfaltové stěrky a tekuté hydroizolace
Na dodatečnou vnější i vnitřní hydroizolaci základů či spodní stavby můžete použít rovněž některou z asfaltových (bitumenových) izolačních stěrek. Například výrobce asfaltové stěrky Profi dicht 1K FIX upozorňuje, že stěrka dokáže na rozdíl od asfaltových pásů vytvořit bezešvý spoj za studena a lze ji aplikovat i na členité a složitě tvarované základy. Potřebuje však povrch bez ostrých výstupů a nesoudržných částic, takže například spáry a prohlubně v kamenných základech by bylo nutné vyplnit maltou. Stěrka se pak nanáší ve dvou vrstvách špachtlí nebo hladítkem, po zaschnutí je dobré zakrýt ji geotextilií nebo polystyrenem a teprve poté zahrnout základy zeminou. Pro izolaci detailů se používá elastická asfaltově-polyuretanová jednosložková tekutá hydroizolace vyztužená nosnou vložkou z polyamidu, která se ve dvou vrstvách nanáší štětcem.
Postup aplikace hydroizolace
Důležitý je nejen kvalitní materiál, ale také správný způsob jeho aplikace.
Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost
Příprava podkladu
Prvním, a často podceňovaným krokem celého procesu, je očištění nečistot z betonového povrchu. Smeťte z betonové desky veškeré kamínky a hlínu tak, aby byl povrch dokonale připravený na penetrační nátěr. Na nosný betonový podklad základové desky a na svislé zdi spodní stavby se nejprve válečkem nanesla jedna vrstva modifikovaného asfaltového penetračního nátěru s krátkou dobou schnutí. Penetrační asfaltový nátěr slouží jako podklad pro lepení asfaltového pásu a přidává se zejména z důvodu lepší přilnavosti hydroizolačního pásu. Nátěr aplikujte i na boční stranu betonového základu (postačí 150 mm). Penetrační nátěr vybírejte s ohledem na zvolený systém. Poraďte se s výrobcem asfaltového pásu.
Natavování asfaltových pásů
Po zaschnutí penetračního nátěru se na takto připravený podklad nataví modifikované asfaltové pásy. Roli asfaltového pásu položíme na zem a za stálého natavování podkladu i role jí pomalu rozbalujeme a zároveň tím přitavujeme k podkladu. Je potřeba, aby byly plochy nataveny co možná nejvíce rovnoměrně, aby nevznikaly vzduchové bubliny. Během tavení dbejte na svoji bezpečnost. Roli hydroizolačního pásu nesmíte natavit do takové míry, abyste ji propálili. Pás musí být rozteklý do prostoru tak, aby dobře přilnul k povrchu. Hydroizolaci během nahřívání rozmotávejte po malých částech. Na svislé základové zdi se má pás natavovat a přitlačovat ve směru zdola nahoru. Dodatečně se natavují okraje pásu - svislý spoj i vodorovný spoj hydroizolace. Hydroizolace se aplikuje vždy náročněji na svislé zdi základů. I na této stavbě museli natavovat jeden asfaltový pás dva či tři lidé najednou. Natavování usnadňovala spodní strana asfaltových pásů, která má speciální hřebenový profil. Ten umožňuje 100% pevné a plnoplošné spojení s podkladem. Přesahy jednotlivých asfaltových pásů by měly být okolo 10 cm. Tři asfaltové pásy by měly být napojeny spojem tvaru písmene „T.“ Čtyři asfaltové pásy nesmí vytvářet křížové spoje. Důkazem dokonale nataveného spoje je výlitek roztaveného asfaltu z přesahu pásu. Nejdůležitější je kvalitně zrealizovaný spoj vodorovné a svislé hydroizolace.
Hydroizolace základové desky asfaltovými pásy - přesah asfaltového pásu by měl být minimálně 100 mm pro napojení dalšího asfaltového pásu. Minimální výška hydroizolace nad terénem by měla být min. 300 mm. Pokud se rozhodnete přitavit pás i na bocích desky, přesah by měl být minimálně 50 mm (nejlépe 80-100 mm). Myslete také na to, že asfaltový pás musí být na vnitřní straně zdiva nataven s přesahem minimálně 100 mm pro napojení dalšího asfaltového pásu.
Izolace detailů
Aby byla izolace funkční, je nutné na spodní stavbě dobře zaizolovat také detaily. Na jejich izolaci použila realizační firma elastickou asfaltově-polyuretanovou jednosložkovou tekutou hydroizolaci vyztuženou nosnou vložkou z polyamidu, která se ve dvou vrstvách nanášela štětcem. Po natření první vrstvy se na detail aplikovala elastická polyamidová nosná vložka, která se následně překryla druhou vrstvou nátěru. V místech, kde se vám bude protínat hydroizolační pás a potrubí (popř. chráničky) musíte být obezřetní při tavení. Určitě nepoužívejte hořák v těsné blízkosti těchto plastových rour. Postup je takový: Ve chvíli, kdy se budete přibližovat k vývodům, pás odřízněte. Nařežte si jeho délku, tak, abyste měli přesahy 100 mm na každé straně pro napojení. Pás si dopředu natavte hořákem a v co nejmenším časovém úseku přiložte (navlékněte) mezi potrubí. Zde je dobré pás ještě přitlačit k desce.
Specifické problémy a řešení u staveb ve svahu
Potok, spodní voda, úpatí kopce, podloží… Projektant musel při návrhu vhodného hydroizolačního systému zohlednit všechny místní vlivy. Vzhledem k tomu, že dům je situovaný ve svahu, byla prevence namístě. Když začne pršet, voda bude stékat z kopce dolů a bungalov jí bude stát v cestě. Pokud je objekt umístěn nad vodní hladinou, může stačit pouze lehká izolace. V případě zatížení tlakovou vodou nejlépe poslouží těžká izolace základů. Podzemní voda může tlačit na základ, takže správná izolace proti vlhkosti a hydroizolace je nesmírně důležitá.
Čtěte také: Kročejová izolace a její použití
Drenážní systémy
Aby se nápor vody snížil, je třeba ji odvést. K tomu slouží drenáž. Drenážní systém odvede vodu ze základů a může vás zbavit problému s vlhnutím zdí. Drenáž základů je jedním z nejúčinnějších opatření při boji s vlhkostí v domě. Spolu s dalšími kroky může přispět k odvlhčení domu a zabránit postupné destrukci fasád i vnitřních omítek a zdiva. Samotná drenáž však problém s vlhkostí obvykle nevyřeší, kombinovat ji s jinými postupy je nutné při náporu vlhkosti z dešťové vody i při působení zemní vlhkosti, kvůli které vlhnou stěny. V současné době se nejvíce používají perforované drenážní roury uložené na dně výkopu, které jsou pak zasypány hrubým štěrkem a zahrnuty zeminou. Drenážní trubka se klade ve spádu směrem, kterým potřebujete nasměrovat odtékající vodu. Horní konec drenážní trubky či hadice se kvůli odvětrávání vyvede nad terén. Výkop by měl být od základů vzdálen aspoň 80 cm. Je nutné vyhloubit ho k patě základů, ale ne o moc hlouběji, aby se podloží pod základy nenarušilo příliš rychlým vysycháním. K odhaleným základům se pak může upevnit tzv. nopová fólie, přečnívající mírně nad povrch.
Nopová fólie
Především už zmíněné vytvoření bariéry proti vodě z nopové fólie. Ta se položí do výkopu výstupky (nopy) směrem k základům. Díky nopům vzniká mezi fólií a materiálem základů určitá větrací mezera. Finální vrstvu vytvořila nopová fólie jako mechanická ochrana jednotlivých vrstev systému izolace základů domu.
Hydroizolace u starších staveb
U novostavby je kvalitní hydroizolace standardem. Problém ovšem nastává se starší stavbou, která má základy proti vlhkosti izolované jen nedostatečně nebo je případně nemá vůbec. Je třeba se smířit s tím, že plnohodnotnou hydroizolaci lze dodatečně udělat jen obtížně. Můžete však podniknout některá opatření, která působení vody a vlhkosti na dům alespoň zmírní. Dodatečným odizolováním základů však můžete problému s vlhkostí v domě předejít nebo ho alespoň omezit. Řešení problému lze zadat některé z mnoha specializovaných firem.
Rizika a úskalí dodatečné hydroizolace
Drtivá většina sanačních opatření, souvisejících s dodatečnou hydroizolací, předpokládá odkrytí základů. Stará chalupa totiž pravděpodobně nebude mít armované betonové základy v dostatečné hloubce, a jestliže odhalíte základy po celém obvodu stavby nebo se při kopání rýhy pro drenáž či výkopu pro dodatečné odizolování dostanete až pod ně, může vám zeď popraskat, případně i spadnout. Předejít tomuto riziku lze tak, že budete dělat výkopové a sanační práce tohoto typu postupně, po třech či čtyřech metrech. Práce se tím samozřejmě zkomplikuje, ale omezíme tak nebezpečí, že se odhalené nestabilní základy pohnou.
Zvláště u starých domů ve svahu může hrozit i nebezpečí náhlého rozdělení stavby na „suchou“ a „mokrou“ právě v důsledku dodatečné hydroizolace, což může zapříčinit například vysychání spojovací hliněné malty mezi kameny nebo vyschnutí a nežádoucí pohyb materiálu sypaného při původní stavbě mezi vnější a vnitřní kamenné či smíšené zdivo. Voda pod domem: U některých typů staveb se může stát i to, že dodatečná pečlivě udělaná hydroizolace sice ochrání základy, ale způsobí odvedení vody pod dům. Voda pak jde až pod základy, může narušit sklepy a postupně ohrozit celou stavbu, což opět platí zvláště pro chalupy ve svahu. Pokud by takové nebezpečí mohlo hrozit, povolejte raději ke konzultaci statika.
Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace
Vnitřní a vnější izolace
Izolace základů či spodní části stavby proti vodě je vždy lepší dělat z vnější strany, ze které je dům nejčastěji vystaven účinkům vlhkosti a vody. Jestliže to není možné - například když potřebujete dodatečně izolovat hluboký sklep - lze udělat izolaci i z vnitřní strany. V takovém případě je nutné vytvořit celistvou a uzavřenou vrstvu izolace na stěnách i podlahách, nejčastěji z asfaltových pásů.
Doporučení a prevence
Realizační firma upozornila, že aplikování asfaltového pásu s nedostačujícími parametry je nejčastější chybou, která může nastat při izolaci spodní stavby jakéhokoliv domu. Vzniknou tak velké škody. „U nejlevnějších lepenek lze pozorovat, že se během natavování na základy točí do jedné strany, nemají kvalitní nosnou vložku. Některé nekvalitní pásy se dokonce začnou už při natavování trhat. Ale lidé si nedají říct,“ konstatuje Ladislav Papp z realizační společnosti ZA + PA TN, s. r. o. Pokud máte pochybnosti o tom, zda jedna vrstva hydroizolace vydrží nápor vody, konzultujte to s dalším odborníkem nebo přímo s výrobcem hydroizolace. Podle hesla dvakrát měř a jednou řež. Obzvlášť si dejte pozor na aplikování asfaltových pásů, které nejsou vhodné na izolování spodní stavby.
Životnost a záruka
Životnost asfaltového pásu, který se aplikoval na základy bungalovu, se rovná technické životnosti budovy. Na asfaltový pás a jeho hydroizolační vlastnosti dostal investor 30letou záruku. Asfaltový pás použitý na izolování základů bungalovu rodiny Pajtinkových je odolný proti poškození a zároveň proti sedání základů či jiným pohybům podloží. „Výhodou je, že oproti jiným druhům hydroizolace má až o 100 % větší odolnost proti dynamickému proražení během stavebních prací,“ přízvukuje Ing. Peter Štefanec, produktový manažér společnosti Icopal, která vyrábí hydroizolace. Následkem jakéhokoli poškození a natržení izolace během prací by totiž mohlo být prosakování vlhkosti. Napětí vznikající ve stavební konstrukci se přenáší také na hydroizolaci. Právě ono může být příčinou jejího mechanického poškození. Hydroizolace se může poškodit také při řádění živlů. Tehdy dokáže spodní voda stavbu zvednout a hned jak vody opadnou, začne stavba sedat. Hydroizolace by měla být odolná také proti takovýmto situacím.
tags: #izolace #zakladu #ve #svahu
