Zdravotní nezávadnost a bezpečnost minerálních izolačních rohoží

Skelná a minerální vata jsou velmi podobné produkty, které se v současné době získávají na popularitě v použití jako rohože a desky ze skleněných střižových vláken. Stavebnictví se neustále vyvíjí a vedle tradičních materiálů se objevují nové materiály, které nám pomáhají vytvářet lepší a efektivnější budovy. Mezi tyto materiály patří skelná a minerální vata. Izolační rohože jsou dnes mezi spotřebiteli velmi oblíbené. Mají přijatelnou cenu, nevytvářejí problémy při instalaci, kterou lze provádět nezávisle a mají také řadu vysokých technických vlastností. Minerální izolace se dělí na skelnou a kamennou podle hlavních surovin, ze kterých se vyrábí.

Složení a výroba minerální izolace

Složení skelné vaty je 65% křemitého písku, 15% sody, 8% dolomitu, boraxu, živce a vápence, přidává se rovněž malý podíl odpadového skla. Pro výrobu skelné minerální izolace se používá písek a sklo. Podíl recyklovaného skla se stále zvyšuje, výrobci dnes běžně uvádějí procento využití střepů ve výši 80 %. Minerální vata se vyrábí převážně z vyvřelých hornin - vulkanického diabasu, čediče a dolomitu. Pro výrobu kamenné vlny se využívá čedič, diabas a vysokopecní struska, které se smíchávají s připraveným recyklátem z minerálních vláken pojeným cementovým pojivem. Horniny jsou taveny, aby z nich bylo možno vyrobit umělá minerální vlákna. Pro dosažení tvarové stability jsou vlákna vázána pojivem - fenolformaldehydovou pryskyřicí, která v horkém vzdušném proudu tuhne. Podíl pojiv činí dle požadované mechanické pevnosti 3 až 10% u skelné vaty a 1 až 3% u minerální vaty. Obsah formaldehydu bývá většinou nižší než 1,5 mg na 100 g izolačního materiálu. Jako podpůrný tavicí prostředek je používán síran sodný. Typické žlutavé zabarvení dodává skelné vatě pojivo formaldehydová pryskyřice. Skleněná vata se vyrábí z vláken o tloušťce 6-9 µm. Vlákno je odolné vůči vysokým teplotám - do 550 °C. Vlákna se dělí a stlačeným vzduchem nafoukávají do vrstvy požadované tloušťky, která se následně lisuje do pásu. Ten se řeže na jednotlivé desky. Desky pro izolaci fasád se impregnují silikonovým olejem.

Použití minerální izolace

Izolace z minerálních vláken jsou nabízeny v podobě izolačních rohoží (někdy potažených aluminiovou folií) pro izolaci mezi střešními krokvemi, stropů, potrubí a dále ve formě tužších desek pro izolaci fasád a pochůzných povrchů. Nepoužívají se v místech s vysokou vlhkostí. Minerální vata propouští vodní páry. Vhodné jsou pro izolování podkroví, stropů a potrubí, desky pro izolaci stěn. Tyto materiály jsou vynikající pro tepelnou izolaci omítek a větraných fasád, střech, podlah, stropů, stěn a balkonů. Pro použití za vysokých teplot je určena bílá minerální vlna, která neobsahuje pojiva. Tepelně izolační rohože lze rozdělit do 2 skupin v závislosti na materiálu výroby. Mohou to být minerální vlna a sklolaminát. Výrobky z minerální vlny mohou být vyráběny jak ve formě rohoží, tak ve formě rolí. Rohože jsou silnější a pružnější, jejich tepelně izolační vlastnosti jsou lepší. V tomto případě se rohože používají při práci s naloženými konstrukcemi.

Typy rohoží a jejich specifické použití

  • Obyčejné a pronikavé rohože: Firmware dodává firmám dodatečnou sílu. Takové materiály mohou mít pozinkovanou ocelovou síťovinu a na jednu ze stran jsou nalepeny fólie na bázi skleněných vláken.
  • Rohože na bázi skelné vaty: Jsou velmi oblíbené při provádění vnitřních prací na izolaci místnosti. Často se používají pro izolaci vnitřních příček. Při použití výrobků ze skleněné vaty v kancelářských prostorách se doporučuje jejich sešit do sádrokartonových stěn. Současně je možné dosáhnout nejen vynikající tepelné, ale i zvukové izolace požadované plochy.
  • Fóliové rohože: Jsou jednou z možností oteplování. Vycházejí z polyethylenové pěny a fólie se nanáší na jednu ze stran. Tento typ se doporučuje použít, pokud je podlaha hlavním zdrojem tepla v místnosti.
  • Profilové rohože: Jejich základem je hustá polystyrenová pěna. Povrch je opatřen výčnělky krychlového nebo válcového tvaru.

Použití minerální izolace Isover pro ploché střechy

Největší výhodou pro použití výrobků z minerální izolace Isover pro ploché střechy je jejich unikátní kombinace tepelně izolačních, protipožárních a akustických vlastností. Další velkou výhodou těchto výrobků je jejich absolutní „snášenlivost“ se všemi materiály, které se ve střešním plášti mohou vyskytnout - zejména základními hydroizolacemi. Používají se hlavně u nepochozích střech halových objektů, kde je vyšší požadavek na požární odolnost a akustiku. V případě požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm - zabraňují šíření plamene a nezvyšují požární zatížení konstrukce. Díky svým dobrým zvukopohltivým vlastnostem přispívají výrobky z minerálních izolací i k ochraně lidí před nežádoucím hlukem. Jedná se jak o hluk pronikající zvenčí do budovy, tak zevnitř ven.

V případě halových staveb se navrhují zpravidla střechy s klasickým pořadím vrstev, to znamená, že hydroizolační vrstva je umístěna nad tepelnou izolací a dalšími vrstvami. Tyto střechy jsou trvale nepochozí, počítá se jen s pohybem osob pouze pro kontrolu a údržbu samotné střechy a zařízení na střeše. Tepelná izolace plochých střech z minerální izolace se provádí vždy jako vícevrstvá s posunem (převázáním) spár. Tak je zajištěno, že nedochází ke vzniku jak tepelných, tak požárních mostů. Průběžná svislá spára v tepelné izolaci je nepřípustná, protože v reálných podmínkách na stavbách není možno zajistit zcela přesné sesazení desek. V místě svislé průběžné spáry by tak docházelo jak ke zvýšeným únikům tepla se související vysokou kondenzací, tak vlivem požárního mostu k možnosti zapálení organické hydroizolace.

Čtěte také: Využití OSB desek s izolační výplní ve stavebnictví

Kromě zateplení ploché střechy minerální izolací v deskách je možno s výhodou využít ještě druhý způsob aplikace nehořlavých minerálních vláken na střeše, pomocí unikátního lamelového systému s kolmým vláknem Isover LAM. Systém byl vyvinut zejména s ohledem na stále se zvyšující požadavky na tloušťku tepelné izolace, běžně dosahující pro úsporné stavby přes 300 mm. Stávající desky takové tloušťky nelze ani vyrobit a navíc by byly velmi těžké. Nový systém střešních lamel využívá pozitivních zkušeností z lamelových fasád, kdy otočením orientace vláken kolmo na zateplovanou konstrukci je možno při zachování pevnosti v tlaku výrazně snížit hmotnost izolantu. Lamely s kolmým vláknem Isover LAM může vzhledem k rozměru a nízké hmotnosti pokládat jeden pracovník samostatně. Jedná se vysoce efektivní a ekonomické řešení střešního pláště. Minerální desky Isover se pokládají kolmo na vlny trapézového plechu (napříč) a jednotlivé řady se překládají na vazbu. V případě požadavku na větší vrstvu izolantu se skládá několik vrstev.

Jako vrchní vrstvu lze použít desku Isover S nebo Isover S-i v tloušťce min. 50 mm (doporučeno 60 mm) dle konkrétních požadavků střechy. Pro spodní vrstvy se používají desky Isover T, Isover T-i, Isover R, Isover LAM 50 a Isover LAM 30, opět dle konkrétních požadavků na střešní plášť. V případě použití Isover R a Isover LAM 30 do spodní vrstvy je nutné střechu skládat najednou, tzn. nejprve spodní vrstvu a na ni hned vrchní desku Isover S, popř. Isover S-i. Praktické zkušenosti ukazují, že je třeba dodržet minimální tloušťku 50 mm vrchní tepelně izolační desky MW s pevností v tlaku min. Při použití tenčích pochozích vrstev MW dochází při pokládce tepelné izolace, popř. max. tl. minimálně dvě vrstvy s posunem spád v obou směrech desky Isover T, T-i, R, LAM 50, LAM 30 pro spodní vrstvu desky Isover S, Si pro horní vrstvu celková tloušťka min. 80 mm (pro REI 30) celková tloušťka min. 100 mm (pro REI 45).

Veškeré minerální izolace Isover pro stavebnictví se dodávají jako hydrofobizované tj. se zvýšenou odolností proti působení vlhkosti. Vždy je však třeba učinit taková opatření, aby v průběhu skladování a montáže nemohlo dojít například k promoknutí desek tj. desky je třeba skladovat pod přístřeškem a montovat za odpovídajícího počasí. Nevhodné skladování popř. dobrý den, chci se zeptat na Promaglaf rohož jestli je zdravotně nezávadná a karcinogenní. Chtěl bych ji do obývací místnosti na kouřovod od krbu. reaguji na Váš dotaz ohledně izolace Promaglaf. Tato izolační rohož je vyrobena ze skleněného vlákna, které je díky optimálnímu chem. složení tzv. Bio-rozpustné. Jelikož se jedná o vláknitý materiál může při jeho manipulaci dojít při styku s pokožkou k dočasnému podráždění, stejně jako je tomu i u ostatních stavebních izolací ze skel, čediče apod., které mají certifikaci o zdravotní nezávadnosti. To o sobě však nemá negativní vliv na zdraví člověka.

Vlastnosti minerální izolace

Izolace jsou odolné vůči škůdcům a netlejí. Čedičové rohože mají nízkou tepelnou vodivost, dobrou práci při odhlučnění místnosti a jsou odolné vůči hnilobě, plísním a plísním. Navíc, když přijdou do styku s ohněm, roztaví se, ne hoří. Izolační vlastnosti (součinitel tepelné vodivosti): obecně platí, že čím nižší lambda (součinitel tepelné vodivost), tím lepší izolant. Rozdíly mezi současnými izolacemi jsou ale tak malé (pohybují se v řádu tisícin, obvykle od 0,032 do 0,040 W/m·K), že při výběru izolace zvažte spíše její jiné výhody. Nehořlavost (třída reakce na oheň): pro stavební konstrukce je vhodné volit třídu A, tedy nehořlavé výrobky, které nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře. Zvukovou neprůzvučnost: výhodnější je vybírat materiály, které mají dobré akustické vlastnosti z hlediska zvukové pohltivosti (zabraňují průniku hluku zvenčí). Odolnost proti dřevokazným škůdcům, hlodavcům a hmyzu: řada izolačních materiálů zejména po navlhnutí ztrácí své vlastnosti a může dojít k šíření plísní či škůdců. Nízký difuzní odpor: lidově řečeno snadná propustnost pro vodní páru. Produkty jsou netoxické, během provozu nevypouštějí škodlivé látky. Materiály vydrží vysoké teploty a neztrácejí své vlastnosti a parametry ani při dlouhodobém působení.

Minerální izolace je s nadsázkou vata vyrobená ze směsi skla a kamene, tedy materiálů, které vydrží v nezměněné podobě stovky až miliony let. Ze studií a praxe jasně vyplývá, že minerální izolace je naopak velmi kvalitní materiál, který při správné aplikaci vydrží desítky let. Zubu času obvykle podlehnou jiné stavební materiály, nikoli minerální izolace. Faktické měření jasně prokazují, že v suchém ideálním stavu mají oba nejčastěji využívané materiály, tedy EPS i minerální izolace, srovnatelný součinitel tepelné vodivosti. Laicky řečeno, izolují stejně. V laboratoři se nastavují extrémní podmínky a lze tak změřit izolační schopnost materiálů při hmotnostní vlhkosti 0,4 % i vyšší, což v podstatě pro fasádu představuje havarijní stav. Měření prokázala, že i při takovém extrému se mohou tepelněizolační schopnosti minerální izolace jen mírně zhoršit, ale není to o více jak 15 % oproti deklarovaným hodnotám. Deklarované hodnoty jsou totiž nastavené velmi přísně a to vždy s velkou rezervou. V minerálních izolacích na fasádě lze výjimečně naměřit hmotnostní vlhkost 0,25 %. Jedná se ale o výjimečný stav, který nastane během několika dnů v roce. U běžné fasády s minerální izolací se uvažuje s hmotnostní vlhkostí 0,05 %. Pro představu, je to cca 0,01 l na m² 200 mm tlusté izolace. Minerální izolace je prodyšná, hovorově se říká, že „dýchá“ a umožňuje odpařování vlhkosti skrze konstrukci. U rekonstrukcí, kde lze očekávat zvýšenou vlhkost zdiva, se vyplatí izolovat prodyšným materiálem, který má faktor difúzního odporu rovný 1.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Zdravotní nezávadnost a ekologické aspekty

Při manipulaci se uvolňují minerální vlákna, která mohou vyvolat nežádoucí reakce, například záněty kůže způsobené mechanickým podrážděním vlákny, alergické reakce na pojiva nebo podráždění či zánět spojivek. Ochranné pomůcky jsou při práci nezbytné. Podíl jemných vláken činí přibližně 0,2% z celkové hmotnosti. Po instalaci se již vlákna neuvolňují. Radioaktivita izolačních materiálů není zvýšená. Při zpracovávání a manipulaci je nutno omezit vznik prachu a používat rukavice a roušky. V zabudovaném stavu se vlákna mohou uvolnit vzdušným prouděním nebo vibracemi. Izolace z minerální vlny by tedy neměly být ve vnitřních prostorách umístěny v místech proudění vzduchu. Určitá část vláken, která dosahuje asi jen 0,2% hmotnosti, zůstane nepřilepena, tedy volně v materiálu. Vlákna se pak při jakékoliv manipulaci, pohybu, ale i prouděním vzduchu z vaty uvolňují. Proto se také s vatou musí pracovat v rukavicích a s rouškou, ale často to nestačí a ve Vašem těle zůstane vzpomínka na instalací izolační vaty ještě pár let, kdy už si ani nepamatujete, že jste ji „tenkrát“ použili. Z tohoto důvodu jsou minerální i skelná vata zcela nevhodné pro otevřené použití v interiéru. Jakýkoliv pohyb, i když jsou totiž přidělány napevno, třeba i průvan nebo proud vzduchu způsobí, že se vlákna uvolní. Ty pak jako prach poletují vzduchem a usazují se na všech předmětech nebo jsou rovnou vdechována lidmi, kteří se v prostorech pohybují. To je samozřejmě krajně zdraví škodlivé a při dlouhodobém vystavení organismu takovému prostředí to vede k vážným onemocnění dýchacích cest končících rakovinou. Z dýchacích cest se uvolňují jen postupně hlenem nebo zarůstají do tkání plic, kde je tento materiál poté prakticky nevylučitelný.

Regulace a doporučení

Směrnice Evropské unie 97/69/ES (přijata v prosinci 1998) stanovuje hygienické a bezpečnostní požadavky pro produkty MMVF (umělá skelná vlákna). Směrnice klasifikuje karcinogenitu produktů MMVF do následujících kategorií:

  • Kategorie 1: karcinogenní pro člověka (azbest)
  • Kategorie 2: pravděpodobně karcinogenní (keramická vlákna)
  • Kategorie 3: potenciálně karcinogenní (izolační vaty, které nebyly prozkoumány)

Například v Německu jsou od roku 2000 schváleny pouze výrobky z minerálních vláken, u nichž nebyly prokázány žádné karcinogenní účinky, říká profesor Karl Ernst von Mühlendahl z německého institutu Kinder Umwelt (pobočky Akademie medicíny dětí a mladistvých z Georgsmarienhütte).

Ekologické úvahy

Minerální suroviny jsou k dispozici prakticky v neomezeném množství. Zatížení životního prostředí při výrobním procesu spočívá především ve spotřebě energie, která je nutná k tavení minerálů. Vlastní problém představuje zpracování a příprava izolace. Kromě požární bezpečnosti nabízí minerální izolace také ekologické výhody. Je vyrobena z přírodních surovin, jako je sklo a kámen, které jsou hojně dostupné a obnovitelné. Výroba minerální izolace navíc vyžaduje méně energie ve srovnání s některými syntetickými materiály, což snižuje její ekologickou stopu. Opětné použití izolačního materiálu při přestavbách je možné. Možnosti znovuzhodnocení a průmyslové recyklace se v současné době z organizačních a ekonomických důvodů nerozvíjejí. Uložení na skládkách pro stavební odpad je přípustné, materiál je inertní.

Požární bezpečnost minerální izolace

V dnešní době, kdy je bezpečnost našich domovů a budov prioritou, hraje požární odolnost materiálů klíčovou roli v ochraně životů a majetku. Minerální izolace, včetně skelné vaty a kamenné vlny, se ukazuje jako vynikající volba pro zajištění požární bezpečnosti. Jedním z největších přínosů minerální izolace je její nehořlavost. Minerální vlna, ať už skelná nebo kamenná, je vyrobena z anorganických materiálů, které nehoří. To znamená, že při vystavení ohni se minerální izolace nevznítí a nepřispívá k šíření plamenů. Minerální izolace nejenže chrání obyvatele, ale také poskytuje významnou ochranu samotné konstrukci budovy. Při požáru může minerální vlna zpomalit šíření tepla a ohně do dalších částí budovy, čímž se snižuje riziko kolapsu stavebních prvků. Minerální izolace má třídu reakce na oheň A1, což znamená, že jde o nejlepší a nejbezpečnější typ izolace, která nehoří. Další významnou výhodou minerální izolace je minimální uvolňování toxických látek při požáru. Na rozdíl od některých syntetických izolačních materiálů, které mohou při hoření vypouštět nebezpečné plyny, minerální vlna nevypouští toxické emise. Minerální izolace splňuje přísné požární normy a certifikace, které zajišťují její spolehlivost a účinnost. Produkty z minerální vlny jsou často testovány a certifikovány podle evropských a mezinárodních standardů, jako je například klasifikace reakce na oheň podle normy EN 13501-1.

Čtěte také: Vlastnosti OSB desek v izolaci

Lidé mohou při volbě stavebních materiálů kromě užitných vlastností brát v potaz i třídu reakce na oheň a vybírat jen ty nehořlavé, tedy třídu A1 a A2. Tyto materiály nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře. Pokud je obložení budovy nehořlavé, oheň se šíří budovou mnohem pomaleji. U staveb, na kterých se kombinují hořlavé a nehořlavé materiály, může být problematické dodržení všech normových projektových požadavků. Dodržet všechny protipožární předpisy při střídání hořlavých a nehořlavých materiálů (typicky polystyrenu a minerální vaty) je technicky velmi náročné. Nové i dodatečně zateplované budovy se musí v závislosti na jejich výšce zabezpečit proti případnému šíření ohně po fasádě. Pro tyto účely se u budov nad 12 m (obvykle u budov se čtyřmi a více podlažími) realizují protipožární pásy z minerální izolace široké 0,9 metru. Minerální izolace je správnou volbou pro lepší požární bezpečnost díky své nehořlavosti, vysoké odolnosti vůči teplotám a minimálnímu uvolňování toxických látek. Chrání nejen obyvatele, ale také samotnou konstrukci budovy, čímž zvyšuje celkovou bezpečnost a stabilitu. Navíc splňuje přísné požární normy a certifikace, což zajišťuje její spolehlivost a kvalitu.

Mýty a fakta o minerální izolaci

Na internetu a v různých diskusích se často objevují zavádějící či dokonce nepravdivá tvrzení o minerální vatě. Mezi nejčastější mýty patří krátká životnost minerální vaty způsobená její nasákavostí a zhoršené tepelněizolační schopnosti. Další mýty zahrnují vysokou nasákavost a špatné mechanické vlastnosti minerální izolace. Dále se často tvrdí, že fasádní minerální vata je až dvakrát dražší izolační materiál než polystyren.

Realita

Faktické měření jasně prokazují, že v suchém ideálním stavu mají oba nejčastěji využívané materiály, tedy EPS i minerální izolace, srovnatelný součinitel tepelné vodivosti. Laicky řečeno, izolují stejně. U zateplení je nutné porovnávat cenu za kompletní systém: tedy za omítku, kotvy, lepidla, síťoviny a práce. V případě minerální vlny si zákazník za vyšší cenu kupuje spolehlivý a prověřený materiál, který je 100 % nehořlavý a vydrží tak po mnoho desetiletí. U vyšších budov přibližně do 8 pater je navíc třeba při výběru polystyrenu (EPS) na stavbu aplikovat takzvané protipožární pruhy, které jsou z nehořlavé minerální izolace. To může navýšit cenu práce kvůli nutnému střídání materiálů (EPS a minerální vata) a řešení detailů na styku materiálů. Často je proto výhodnější používat jednotný systém, tedy minerální vatu. Ta je povinná u všech výškových budov. Při kombinaci materiálů se navíc zvyšuje riziko vzniku vad při realizaci.

Doporučení při výběru izolace

Při výběru izolace je třeba vybírat na základě ověřitelných faktů a parametrů doložených zkouškami či certifikáty, nikoli pocitů. Vyhněte se prodejcům, kteří tvrdí, že pouze jejich izolační materiál je ten ideální, přičemž konkurenční varianty jsou špatné či technologicky zastaralé. Izolace z minerální vlny by neměly být ve vnitřních prostorách umístěny v místech proudění vzduchu. Priority by měla být dlouhodobá funkčnost (neměnnost tepelněizolačních parametrů v čase), její nehořlavost, zvukově izolační schopnost a odolnost proti škůdcům či plísním. Kupující by si měl dobře zvážit riziko šíření požáru a kouře v případě hořlavých materiálů. Nepřeceňujte sekundární vlastnosti izolantu: někteří prodejci zdůrazňují snadnější aplikaci a nízkou hmotnost materiálu. Ty přitom patří mezi vlastnosti, které ocení hlavně realizační firma, nikoli majitel nemovitosti. Rychlost aplikace se nepromítá do užitné hodnoty zateplení, může ale nemusí se promítnout do nižší ceny realizace. Zvukově izolační vlastnosti by měli zvážit zejména majitelé nemovitostí v hlučných lokalitách. Zateplení minerální izolací v kombinaci s kvalitními okny zásadně snižuje průnik hluku do objektu. Zvukově izolační příčky s minerální izolací lze úspěšně použít i pro odstranění hluku v interiéru.

Srovnání izolačních materiálů
Vlastnost Minerální izolace (skelná/kamenná vata) Polystyren (EPS)
Nehořlavost 100% nehořlavá (třída A1) Hořlavý (vyžaduje protipožární pruhy u vyšších budov)
Tepelná vodivost Srovnatelná (0,032-0,040 W/m·K) Srovnatelná (0,032-0,040 W/m·K)
Difúzní odpor Nízký (umožňuje odpařování vlhkosti) Vyšší (méně prodyšný)
Odolnost proti vlhkosti Hydrofobizovaná (zvýšená odolnost), ale vyžaduje ochranu Citlivý na vlhkost, ztráta vlastností
Odolnost proti škůdcům Odolná vůči škůdcům a hlodavcům Může být náchylný k napadení
Akustické vlastnosti Výborná zvuková pohltivost Nižší zvuková pohltivost
Dlouhodobá funkčnost Vydrží desítky let bez ztráty vlastností Může podléhat stárnutí
Uvolňování vláken Při manipulaci ano, po instalaci ne. Ne
Cena (kompletní systém) Vyšší počáteční cena, ale dlouhodobě spolehlivá Nižší počáteční cena, ale nutnost protipožárních pruhů

tags: #izolacni #mineralni #rohoze #zdravotne #nezavadna #informace

Oblíbené příspěvky: